Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 23:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Remus John Lupin - 13. července 2016 08:46
remus9643.jpg

Můj kabinet
Filch


Musím se pousmát. Již od brzkého rána jsem vzhůru a sedím na svým spacím stolem. Brkem si sepisiuji na pergamen poznámky, na co vše bych se chtěl podívat v knihovně, abych si rozšířil obzory, taky tu a tam na vedlejší pergamen přijde několik poznámek ohledně náplně jednotlivých vyučovacích hodin. Hold jsem už ráno nějak nemohl spát, a tak si vyřizuji ve svém volném čase, co se dá a to nepočítám, že ještě musím zkontrolovat sešity třeťákům, když už jsem si je tedy vybral. Hold to bylo nutné zlo.
"Ještěže je pořád víkend, ač už nám zase pomalu končí......ach neděle. Zítra začnou zase ty zmatky a shon. Polovina studentů nebude mít domácí úkoly, druhá nebude připravená do hodin....inu od mých studentských let se nic nezměnilo."
Usmívám se ponořený do myšlenek, když tu mne vytrhne z mého poklidného rána docela naléhavé zaklepání na dveře.
"Kdo by to mohl být? Že by první studentíci, kteří se mi jdou horečně omlouvat a uprošovat mne, abych je nepotrestal za neznalost v hodinách, protože nechtějí přijít o body pro celou kolej? Jsou vždy tak roztomilí a při tom jim nikdy nepřeju nic zlého, ale hold autorita profesora...."
Lehce si povzdechnu a postavím brk do stojánku a zvednu se ze své židle.
"Už jdu už jdu hned jsem tam."
Pronesu abych upokojil osobu za dveřmi a přejdu lehce kulhavým krokem ke dveřím do svého kabinetu. Vezmu za kliku a klidným a plynulým pohybem otevřu dveře, abych se podíval koho to tu máme. Trošku udiveně pozvednu obočí, když místo některého ze studentu vidím školníka Filche.
"Dobré ráno pane Filchi."
Vlídně se na něj usměju a otevřu dveře dokořán, ale zůstávám stát na prahu.
"S čím bych Vám mohl pomoci?"
Optám se jej poklidně a se zájmem. Přece jen nestává se to tak často, že by mne právě on navštěvoval, takže musí jít o něco patrně výjimečného.
 
Patrick Carman - 13. července 2016 00:22
25_by_wakeupnakedd5v25jf1240.jpg

Ošetřovna - Společenská místnost

Deidre


Počítaje poslední vteřiny, než se ručička doplížila na čas, kdy jsem mohl odejít, konečně uběhla hodina a já mohl odejít. Spěšně jsem se oblékl, ustlal po sobě, sbalil si věci a s rychlým poděkováním a nashle jsem odešel. Nejdřív bych rád zašel na kolej, abych si odložil věci a převlékl se, ale kvůli pomalé pajdavé chůzi jsem raději zamířil rovnou do Velké síně, kde už čekala Dee. Poté jsme se odebrali do Společenské. Při partičce šachů jsem se moc nesoustředil na hru. Snažil jsem se s ní klábosit. Sice nemám rád tlachání, ale všiml jsem si, že bezstarostná konverzace často lidem uleví. Dee byla ale očividně unavená a myšlenkami úplně jinde. Přestože jsme tam seděli poměrně dlouho, nakonec jsem se rozhodl jít spát. Nabídl jsem jí, že jí pomůžu dojít do ložnice, přišlo mi to docela vhodné vzhledem k tomu, v jakém byla stavu, ale chtěla ještě chvíli zůstat. Popřál jsem jí tedy dobrou noc a zamířil do ložnice.

Ráno jsem se po probuzení šel osprchovat, jelikož jsem na to den předtím vykašlal. Když jsem se vrátil, našel jsem Dee spát ve společence. Sklonil jsem se k ní a nejistě jí stiskl zdravé rameno a pohladil ji palcem se slovy: "Dobré ráno princezno. " Když se probudila, prohodil jsem "Tohle je nějaký nový outfit? Fakt ti sluší," a nebránil se úsměvu. Mám opravdu dobrou náladu. Mezitím, co se dávala do kupy, jsem se převlékl se do černých jeanů a nějaké mikiny a zamířil zpátky. Slečnám vždycky všechno trvá, proto jsem se usadil a chvíli listoval knihou o ptácích. Byla nudná a než se Dee vrátila, málem jsem v pohodlném křesílku usnul také.

Vyrazili jsme na snídani. Šli jsme pomalu, protože jsem stále trochu pokulhával a Dee se zřejmě také necítila nejlíp. Takoví dva mrzáci. Zastavil jsem se až u vyhlášení výsledků. Nespokojeně jsem přejel očima skóre našeho týmu. Více než nesouhlasím s výběrovým systémem Hoochové. Během jednoho zápasu není možné zjistit kvalitu hráče. Snad se bude hrát ještě jednou, protože jestli nás porazí taková sebranka jako Nebelvírský tým... A to jsem letos viděl velkou naději na výhru.

Z myšlenek mě vytrhla Deeina poznámka. Bezděčně jsem se plácl rukou do čela. Sedzikowská. To snad ne. Raději jsem se tím dál nezabýval, možná je to trochu moje chyba, měl jsem tam být. Naposledy jsem přejel po nástěnce očima a poté vyrazil za Deidre.

Velká síň

Deidre, Barbara, Isaac a ostatní


I za těch pár dní jsem začal postrádat snídaně ve Velké síni. Má to takové vlastní kouzlo. V šumu jsem zaslechl jména lidí našeho ročníku. Nijak se drby nezajímám, avšak ten o Calvinovi a Marii mě donutil k úsměvu. Kdo by to řekl...
Obrátil jsem svou pozornost na Dee. "Moc to řešíš, dokud ostatní s těma 'špínama' jenom spí a nezačínají nic vážného, tak ať. Navíc takovéhle aférky většinou končí špatně a i když je to nejspíš jenom drb, nijak zvlášť by mi nevadilo, kdyby měla Angela zlomené srdíčko. Docela by jí to prospělo," pronesu během toho, než dorazíme ke stolu. "Dobré ráno," kývnu k těm dvěma. Posadím se a nandám si míchaná vajíčka, toasty a několik plátků slaniny. Naleju si hrnek kávy a pomalu upíjím, zatímco sleduji Deeino počínání. Možná by bylo lepší si vzít něco, co lze jíst jenom jednou rukou, nebo si to nechat nakrájet. Chvíli jsem zvažoval, jestli jí to mám nabídnout, protože byla docela sranda ji sledovat, ale nakonec mě sama požádala. "Samozřejmě, ačkoli ne že bys jindy při jídle vypadala jinak," řeknu se smíchem a vezmu si vidličku a nůž, ukrojím úhledné sousto a vložím ji ho do úst, mezitím jí nakrájím zbytek palačinky a opět jí podám příbor.
 
Madana Uchiha - 13. července 2016 00:09
naruto_oc__uchiha_kumiko_by_mikawachandbcaw5lkopie8207.gif

Pokoj -> Velká síň

Koho kde potkám



První co cítím hned po probuzení jsou bolavá záda. Bolest která se stupňuje tím víc, čím víc se snažím narovnat. Rozhlédnu se kolem sebe, přičemž z tváře mi odpadne papír, který na ní byl ještě před chvílí přilepený. Jo jsem ve svém pokoji. Jen ne v posteli, ale u pracovního stolu, přede mnou je několik popsaných papírů a vyhořelá svíčka. Tiše zamlaskám abych se zbavil pachuti v ústech. Rukou si prohrábnu vlasy a vydám se do koupelny. Nemám ale sílu na nic víc než na to si vyčistit zuby. Svůj odraz v zrcadle raději ani nezkoumám a vydám se proto do Velké síně abych se nasnídal a cestou třeba rozhýbu ta záda.

Každému kdo mě potká se naskytne pohled na mě, s omačkanou tváří, inkoustem na tvářích, zamlženýma očima, nakřivo posazenými brýlemi, rozcuchanými vlasy a zmačkaným oblečením. Ano, opravdu jsem si dnes ráno nedal tu práci s tím se dát do pořádku, na to potřebuji kafe... Spoustu kafe.

Když jsem konečně ve velké síni, tak se zhroutím k Havraspárskému stolu, tedy alespoň myslím že je to havraspárský stůl a přitáhnu si konvici s kávou abych do sebe ihned jeden hrnek té hnědé, voňavé tekutiny vylil. Druhý hrnek následuje ten první a až třetím si nechám hřát ruce. Letargicky se dívám před sebe a tak nějak nevnímám svět kolem. Výzkum je náročná věc.
 
Cassandra Warren-Wentworth - 12. července 2016 23:45
tumblr_nnur3f3xd41uuh0vso1_5404879.jpg

Pokoj -> Velká síň

Všichni kolem



Včerejší den byl prostě divnej. Divnej a náročnej. Hlavně psychicky. Proto není divu, že jsem se probudila pěkně pozdě. Tedy dnes jsem stejně měla v plánu vynechat ranní běh, abych se znovu nevrátila na ošetřovnu, ale i tak mě překvapil pohled na hodiny. I fakt, že skoro všichni ještě spali! Kromě Sam, která byla na ošetřovně, a Johanky, která… no kdo ví. Usnula jsem brzy a ještě nebyla na pokoji. Tak snad je v pohodě. Ale jinak holky pěkně spí. Inu… neděle!

Protáhnu se, otočím na bok a u nohou na mě zaprská kočka. Jo, asi jsem ji trochu zalehla. A madam mi to hned hlasitě oznámila. “Ale no tak…“ brouknu a zvednu se. Zamžourám jejím směrem. Už se zase trochu nevrle rozvaluje. V celé své velikosti. Dávám jí asi moc žrádla, tohle fakt není možný! A to jsem jí dala z Prasinek jenom jednu myšku. I když to taky bylo dobrý, normálně ji vždycky nahání pokoji a včera s čarovným pamlskem udělala krátký proces.

Zakroutím nad Myškou hlavou a vstanu. Sáhnu rozespale po hřebenu a v polospánku si začnu česat zacuchané vlasy. A nějak jsem se do toho zabrala, protože jsem skončila se dvěma zapletenými copy. Jako Nšo-či. Pak na sebe hodím to první, co mi přijde pod ruku, přes to hodím svetr a můžu jít. Ještě se ohlédnu po holkách. No… jen ať se prospí!

Pak tiše vyklouznu z pokoje, pozdravím lidi ve společence a pokračuju dál do chodeb a síně. Mám docela hlad, je mi celkem dobře, tak bych měla napravit včerejší půst a dopřát si slušnou snídani.
Najednou pode mnou něco zaprská. Shlédnu a tam… ano, Myška se rozhodla vyrazit na snídani se mnou. “Tos nemohla říct? Takhle se krást za mnou? Málem jsem tě zašlápla!“ Sehnu se pro ni a vezmu prskající kočku do náruče. “Ty máš zase náladu,“ poušklíbnu se a jemně ji zatahám za ocas. “Ale jestli budeš zlobit, tak ten tvůj vejlet prásknu na tebe,“ varuju ji a vejdu do síně.

No a kam teď. K zeleným opravdu ne. A ke žlutým a Danovi…? Nějak nevím. Nejsem si jistá, jestli si k Acai sedat nebo ne. Ale ta mikina je fakt boží, hlavně ty uši na kapuci!
No, ale jestli si mě všimne, tak jí kývnu a pozdrav a zamířím k modrému stolu. Ale hned ke kraji, abych s Myškou byla co nejdál od učitelů. Kdyby náhodou Její Otrávenost chtěla něco provést. Tedy kromě těch mých drápanců! Jestli mi zničí svetr, tak ať si mě nepřeje! Zvíře jedno…
Nechám si ji v klíně, podám jí do misky trochu bílého jogurtu a sama si dám na talíř pár koláčků. A hned se do nich s chutí pustím!
 
Acai Luqueba - 12. července 2016 21:16
215783.jpg

Ošetřovna - Pokoj - Hlavní síň

Rachel, Daniel + všichni okolo


Z ošetřovny jsem vyletěla jako raketa. Po všech těch sajrajtech, co mi ty čarodějnice vnutily, jsem se cítila mnohem líp. Přesto jsem tam nebyla ani čtyři a dvacet hodin a měla jsem pocit, že mi z toho hrabe. Reecovo hekání ze spaní nepřehlušily ani sluchátka od přehrávače, co mi Matty donesl. Kdo ví co se mu zdálo, ale pořád to bylo lepší než to příšerný chrápání. Ta holka by měla popřemýšlet o odstranění mandlí a nebo si začít s někým velmi nahluchlým. Ale spíš, než aby mi to všechno vadilo, jsem tí byla pobavená. Zkusit se má všechno a já si můžu spokojeně odškrtnout přenocování na ošetřovně. Poprvé a naposledy. Všudypřítomný smrad z desinfekce a bylinek jsem cítila i ze sebe, což mi rozhodně příjemné nebylo. Hlavně proto jsem do pokoje vlítla jak velká voda, aniž bych řešila, jestli holky ještě spí nebo ne.
"DOBRÉ RÁNO, DÁMY. NENECHTE SE RUŠIT, JEN PROCHÁZÍM." Přes noc jsem tu nebyla, tak jsem jim jistě chyběla. Vzala jsem si všechno potřebné a se smíchem zmizela z pokoje, abych se vyhla případným negativním reakcím. Cestou do jídelny jsem to v rychlosti, a s nevídanou radostí, vzala přes sprchy.

Vlasy jsem měla ještě mokré, ale před zimou mě chránila teploučká mikina. Věděla jsem, proč si něco takového zabalit s sebou. Co budu nosit v zimě, to fakt netuším. Asi bych měla zvážit investici do něčeho ještě teplejšího. Jinak by taky mohlo hrozit, že tu umrznu. Ještě praktické leginy, kecky, co už taky zažily lepší časy a ten suvenýr pro Matta. Za ten jeden večer jsem to stihla prolítnout všechno a nemůžu se dočkat, až mu to všechno zkritizuju.

Vlezu do síně, kde pomalu začíná být živo. Jako první mi padne pohled na nástěnku, což mi vykouzlí spokojený úsměv na rtech. Má to, věděla jsem to. Ostatní jen letmo prolítnu. Vypadá to, že první západ bude velmi zajímavý.
Pomalu se došourám k našemu stolu, kde je z našeho ročníku zatím jen Rachel a Daniel. Jen koutkem oka zahlédnu Isyho u zmijozelských. Ten kluk nemá žádnej pud sebezáchovy, ňuňan. Zazubím se jeho směrem a lehce mávnu, stejně jako ostatním. Dee včera vypadala jako na umření, ale očividně je jí o něco líp. Směje se a vesele klábosí. Nemám tušení o čem, ale vzhledem k tomu, co jsem už za těch pár minut stihna zaslechnout to nejspíš budou nejžhavější drby. Lidi si fakt nedaj pokoj.
"Protože svěcená voda je moc mainstream." ušklíbnu se, když si sedám k nim a rovnou sahám pro bagety a ovoce. "Ranko." uculím se na ně jakoby mimochodem. "Zmijozel je jinej level. Tam už ani exorcismus nepomůže." s dobrou náladou se pustím do jídla. Ani mi nedošlo, jak příšernej hlad vlastně mám. Od včerejšího oběda jsem nic nejedla. A ty odporný bobule nepočítám. I přes to, co jsem o sobě někdy zaslechla, ať už to bylo z jeho pusy nebo ne, mi Daniel nikdy nevadil. Vlastně mi tak nějak nevadil nikdo. Drby jsou drby.
 
Deirdre Airimoy - 12. července 2016 20:15
dd4714.jpg

Společenka - Pokoje - Hlavní síň


Regina, Patrick, Barbara, Rachel, Isaac, Dan


Po návratu z knihovny jsem se ve Velké síni sešla s Patrickem, kterého pustili konečně z Ošetřovny. Jako takovou menší oslavu jsme si dali v kolejce partičku kouzelnických šachů. Obyčejně bych se snažila svého spolužáka na plné čáře porazit, ale díky bolavému rameni a myšlenkám jsem byla trochu mimo a prohrála jsem. Vzala jsem to ale s humorem. Když se Patrick odebral na kutě, zůstala jsem v křesle ve společenské místnosti a četla si knihu o ptácích, kterou jsem si dříve vypůjčila z knihovny. Z vyčerpání jsem musela usnout. Kniha mi vypadla z rukou na zem. Ničeho jsem si nevšimla. V průběhu noci jsem se sice několikrát probudila, byla jsem ale moc unavená na to, abych se přesunula do postele. Madam Pomfreyová měla pravdu v tom, že se s ramenem nevyspím. Naspala jsem všehovšudy tři hodiny. Kolem sedmé jsem se rozhodla dát si sprchu. Stavila jsem se potichoučku na pokoji, neobratně levou rukou stáhla všechno oblečení, zachumlala se do županu a s toaletními potřebami a ručníkem se vydala do sprch. Po krátké sprše jsem se opět zachumlala do županu a vydala se zpět. Skončila jsem opět v křesle, kde jsem si na krátkou chvilku ještě zdřímla. Probudil mne až Patrick, který na mě nejspíš mluvil a stál přede mnou. Trochu jsem se styděla za to, že jsem si tu tak bezostyšně spala jenom v županu, ale neměla jsem moc na výběr. Vypadala jsem popravdě jako zombík s temnými kruhy pod očima a nezvykle bledou pletí.

"Počkej tu chvíli, skočím se převléci a můžeme vyrazit na snídani," odvětila jsem. Popadla jsem mokrý ručník a knihu a pomalým krokem se odtáhla do pokoje. Bylo krátce po deváté, a tak jsem před snídaní měla ještě spoustu častu. K mému štěstí byla vzhůru Regina, ke které jsem okamžitě zamířila.
"Dobré ráno, Regi. Myslíš, že bys mi prosím mohla pomoci se obléknout a trochu mě nalíčit? S tou rukou toho moc nenadělám..." Věnovala jsem jí ten nejzářivější úsměv, jakého jsem v tu chvíli byla schopná. Po jejím souhlasu jsem z ramen shodila župan a nechala ji, aby mi pomohla do outfitu pro dnešní den spodního prádla, bílé blůzky bez rukávů, černé sukně a černých sandálků. Přes ramena jsem si přehodila světle modré sako. Regina mi pomohla i s líčením a vlasy - potřebovala jsem nějak zakrýt obří kruhy pod očima a bledou pleť. Poporosila jsem ji o kočičí oči. Vlasy jsem si pouze sama vykartáčovala a nechala je volně splývat pod ramena. Vypadala jsem alespoň trochu méně jako zombík. Poděkovala jsem jí, popadla svoji tašku a s kručícím břichem jsem se vrátila za Patrickem.
"Jsem ready!"

S Patrickem po boku jsem se vydala prázdnými chodbami do Velké síně. Zastavili jsme se u Nástěnky, kde jsem omrkla výsledky náboru.
"Sedzikowská se fakt nezdá." V duchu jsem se pousmála nad tím, co pěkného nás s Marií čeká v budoucnu. "Jdeme." Při vstupu do Velké síně jsem zaslechla i nejnovější drby. Mařena, že chodí s Calvínem? No to je teda gól. I když asi pořád lepší než moje verze s Williamem.
"Paskvil a von Wittelsbach?" Neudržím vážný výraz a rozesměju se. "Jestli je tohle pravda, tak už vážně nevím... Netušila jsem, že se Wolfram snížil na úroveň Cayluse, aby spal se špinavci." Zavrtím hlavou. "A to se včera děsně měl k Sheehanovi... asi mění orientaci podle toho, jak se mu to zrovna hodí. I když lepší, než ta jeho nekrofílie..." Všechny drby jsem brala s rezervou. Věnovala jsem Patrickovi úsměv, který ale rychle povadl, když jsem zahlédla Leamanovou a Fletchera u mrzimorského stolu. Nijak jsem jejich přítomnost nekomentovala a raději zamířila k zmijozelskému stolu. Chtěla jsem si sednout a už už si něco nabrat, když jsem si všimla dvou osob, které u stolu seděly. Barbara a... Isaac?

"Dobré ráno, Barbaro." Usadím se vedle Patricka naproti těm dvěma a okamžitě popadnu talíř. S trochu zvláštním výrazem pozoruji Meadowse, který má hlavu položenou na Barbařině rameni. Isaac nebyl na úplném dně mého společenského žebříčku, ale čistokrevný také nebyl. Oproti Caylusovi mi jeho orientace nevadila. "I tobě, Isaacu." Dodám a věnuji mu krátký úsměv, aby se neřeklo. Nadechnu se. Jsem v ráji. Situaci mi trochu znesnadňuje rameno a ruka zavěšená v šátku. Dokonce ta pravá, kterou obvykle jím. Povzdechnu si. Do hrnku nemotorně naleju pořádnou dávku kafe a na talíř si jednou rukou nandám palačinky s borůvkami a zmrzlinou, protože těch není nikdy dost. Vedle odložím i misku s lupínky, které si dám později. Snídaně je dlouhá a můj žaludek se na všechny ty kulinářské dobroty moc těší. Začnu se pomalu ládovat palačinkami a s plnou pusou pozoruji síň. Krájím ale pouze jednou rukou a málem se mi podaří kydnout kousek borůvek na čistou sukní. S tímhle zkripleným ramenem to dneska bude na dlouho, leda by mě někdo krmil. Otočím se na Patricka.
"Myslíš, že bys mohl...? Prosím? Však víš, to rameno..." Kývnu hlavou k palačinkám a příboru a nevinně se usměju. Postranním pohledem sleduji Isaaca. Pokud se dostaví k snídani Princ nebo Richard, bude tu ještě zábava.
 
Isaac Meadows - 12. července 2016 20:06
5gcggkopie6878.jpg

Neděle

Pokoj -> Velká síň

hlavně Matthew Szewczyk, Benjamin Hunt, Barbara Snow


Ráno mne nikdo nevzbudil, ale nějaký zvláštní instinkt mi řekl, že bych se měl probudit docela brzo. Na můj vkus definitivně brzo, je o mne známo, že si rád pospím a přijdu pozdě i na vyučování. Dneska to bylo ale jiné. Možná proto, že mě nevzbudil Reece. Asi. Každopádně jsem se otřepal a začal jsem šmátrat po brýlích. Byronek byl určitě jako i jindy zalezlej v Bennyho posteli. Uraženec.
Vysoukal jsem z postele. A je to tady. Hledání brýlí, v kterém mi většinou někdo pomáhá. Super. Předklonil jsem se, abych lépe viděl na podlahu a začal jsem hmatat. Po celém pokoji. Byronek je velmi vynalézavý a mohl je odšťouchat docela daleko. Eh.. kde jen můžou být.. Chodil jsem tam v podivném předklonu ještě asi dvě minutky, než jsem začal pomalu couvat do další částí místnosti.. pomalu.. pomalu.. a bác. Rám postele mne jemně zastudil a já přepadl přímo na ni. Zahoupal jsem se, než mi došlo, že jsem dopadl na něco živého! Otočil jsem se prudce, ale nevstával jsem. Do klína mi skočil Míňa. Chytil jsem ho do svých spárů a začal jsem ho ňuchat. "Ňooo..." vydal jsem tlumeným hlasem. Počkat.. to znamená.. podíval jsem se pod sebe. Úplně jsem zapomněl! Rychle jsem vstal a Míňu jsem dal zpátky. Byl to Matt a já spadl na jeho břicho! "Promíííň," zahučel jsem tiše a dál jsem hledal. Kam to ten dareba mohl dát? Ptal jsem se sám sebe, když mi to došlo. Mohl to hodit k Bennymu! Naklonil jsem se k Bennyho posteli, abych aspoň trošku viděl. První, co jsem viděl, byla prdel! Bennymu trčela prdel! Jakože jenom měl trochu zhrnutý trenky, ale posunout to ještě trošku níž, tak mu vidím až do Londýna! Rychle jsem se od bráchový prdele odtáhnul. Možná jsem ji mohl zadělat. Ale to by bylo divný. Ne, že by mi to vadilo, jeho prdel jsem za ta léta už párkrát viděl, ale chápete, ne! Přesunul jsem se k jeho hlavě, když jsem u jeho zlatavých kudrlin spatřil moje brýle! Byronek je musel shodit ze stolečku. Asi byl pro jednou línej! Chňápl jsem po nich a nasadil jsem si je.
Teď už to půjde rychleji! Oblékl jsem se rychle a vzal jsem si taštičku s péčí o chrup. "SNÍDANĚ!"
zařval jsem a bouchnul dveřma tak, že to možná slyšely i jiné pokoje. Byronek vyskočil a dál se motal okolo Benjiho. Že by i moje kočka byla teplá?
Zastavil jsem se jen, abych si mohl umýt zuby, všechno jsem schoval a zase jsem se vydal do Velké Síně. Třeba tam už někdo známej bude!
Ani tam ještě není tolik lidí a už tu slyším tolik drbů! Za to určitě může i Ryanek! Co to zase vymyslel, můj bože? Angela a s někým spát? Marie s Calvinem? Možná trošičku to vtipný je.. ale.. ale!
Rozhlédnu se, kam bych si měl sednout. U našeho stolu sedí Danča s Rae. Hmm.. hele, Barča! Všimnu si blondýnky u zmijozelského stolu a běžím si k ní okamžitě sednout. "Ahooj, Bááro!" řeknu burácivě a jako uragán naruším veškerý klid v okolí. Posadím se vedle ní a chvilku se jen usmívám a koukám na ni. Houpu si nohama. "Dneska ti to sluší," uculím se a vezmu si misku jahod, kterými se začnu pomalu ládovat. "Jak jsi se vůbec včera měla, moc jsem tě neviděl," nasadil jsem herecky zvládnutý přesmutný, až zdrcený výraz a položil jsem jí hlavu na rameno, zatímco jsem se stále houpal. Ve výsledku to vypadalo asi jako máma s děckem, které je větší, než ona a o něco prosí.
Výjma slunečních brýlí, mám normální dioptrické. A tu flašku pochopitelně taky nemám, nejsem Alex.
 
Barbara Snow - 12. července 2016 18:32
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg
Konečně volný den...
zatím nikdo konkrétní
pokoj -> Velká síň

Další den ráno. Neděle. Volno.
Aspoň to mi dávalo naději na to, že dnes nebude úplně špatný den. Budu se moct vyhýbat třeba všem, když na to dostanu náladu. Mám dokonalý volný den a hodlám toho využít.

Začala jsem ráno cvičením. Protažení a pár úderů, které mě táta naučil. Už dlouho jsem je nedělala. Hodně dlouho. Bylo vidět, jak moc jsem vyšla ze cviku, a proto bylo dobře, že jsem vstávala brzo a snažila jsem se najít venku to nejskrytější místo. I když je pravda, že ty největší drbny asi stejně spí. S klidnou duší jsem dokončila své cvičení a pomalu jsem se vydala zpátky na pokoj (samozřejmě jsem si udělala zastávku ve sprchách :P).

Na pokoji jsem se upravila a připravila na trochu pohybu ve společnosti. Trocha pohodlného oblečení, abych se cítila příjemněji a přirozeněji, a pár super botiček, a pak už stačí jen vyrazit. Ještě jsem jednou zkontrolovala, jak že to vlastně vypadám, nakrmila jsem hladovou kočku (otrava jedna mňoukací :D) a až poté jsem se odvážila vylézt z pokoje. Společenskou místností jsem skoro proběhla. Bylo mi víceméně jedno, jestli tam někdo byl, nedívala jsem se, abych to zjistila.

Do Velké síně jsem došla potichu a sama. Usadila jsem se u zmijozelského stolu a pustila jsem se do snídaně. Vybrala jsem si pár dost čokoládových věcí, aby mě to na chvíli upokojilo. Nijak jsem se výrazně necpala, to bych si asi nedovolila, vzhledem k tomu, jak rychle se tu šíří drby a pomluvy a jak je já dokážu zachytit. Samozřejmě, že se mi podařilo zachytit i ty dnešní. Nebyla jsem jejich středem, což bylo dobře. Nijak jsem těm drbům nevěřila, ale bylo to docela zábavné poslouchat.
 
Argus Filch - 12. července 2016 17:45
screenshot_20150924134214_15121.jpg
Kabinet prof. Lupina
Lupin


A už je to tu zas. Zas další otravný ráno a víkend. Ti smradi o vejkendech jsou jedna velká pohroma. Už aby bylo pondělí a študáci se zas museli šprtat v hodinách. Není ani deset a ti otravové už dělají na chodbě bordel. Se skřípěním zubů jsem ze země sebral nějaký odpadek, který tu zřejmě zahodilo nevycválané prase. Ti parchanti potřebují disciplínu. Disciplínu a fyzický tresty! To jediný na ně platí. Dřív platilo.

Než jsem se se svým typickým, mrzoutským výrazem rozbelhal ke kabinetu profesora Lupina, pár fracků hulákajících u hlavní síně jsem ještě trochu uzemnil.
Študáky po cestě jsem obdarovával nepřátelskými pohledy a pokřivenými úšklebky. . S nespokojeným mumláním o tom, jak tyhle parchanty nenávidím a jak bych je nejradši pověsil za palce u nohou, dorazím k cíli.
S tichým zamručením, zvednu ruku abych zaklepal.
Buch buch.
 
Daniel Fletcher - 12. července 2016 17:20
dan7533.jpg

Pokoje - hlavní síň


Rachel


Tentokrát se probudím poměrně brzy. No.. brzy.. Na mé poměry brzy a hlavně narozdíl od včerejška jsem nezaspal snídani.
Kupodivu jsem jako první vzhůru z klučičího pokoje. Trochu mě překvapilo, že se ze společenky neozývaly žádné hlasy ani jiný rámus, který ostatní, především mladší ročníky pravidelně vydávaly.
Odhrnu od sebe pomačkanou peřinu, která jako vždy byla skopaná v rohu povlečení a trochu vrávoravě vstanu z postele. Chvíli odolávám pokušení klukům počmárat obličeje, ale nakonec to zavrhnu.
Rozhodl jsem se totiž počmárat obličej Noemi. Ještě minulý školní rok jsem si z ní dělal srandu, že když bude moc vyspávat, podepíšu se ji na obličej. Takže pokud ještě není vzhůru..
Popadnu ze stolu černý fix, kterým jsem včera zmaloval Eriku s Ryanem a velice potichu a opatrně projdu společenkou až k dívčím pokojům.
Tiše vezmu za kliku a docupitám k posteli Noemi. Všechny ostatní ještě spí a já si nemohu odpustit pobavený úšklebek. Některé z nich spí poměrně skromně oblečené.
To by se líbilo Kenjimu. Vím, jak chtěl jít okukovat holky do sprch.
Rychle jsem otevřel fixu a podepsal se Noemi na tvář se vzkazem -

Vstávej! Dáda :-*


Tiše se pro sebe uchechtnu a opatrně dívčí pokoj zase opustím. Když se vrátím zpátky - kluci ještě pořád chrápou. Natáhnu na sebe černé tričko spolu s džínami a dojdu k posteli svého nejlepšího kámoše.
Ne zrovna jemně do něj dloubnu a shodím ho z postele. ,,Co chrápeš tak dlouho vole? Vstávej, mám hlad." V břichu mi zakručí. Nechce se mi na toho japonskýho loudu čekat. Proto na něj houknu, že jdu napřed a rozejdu se z pokoje, skrz společenku ven z nebelvírské koleje.
Buclaté Dámě popřeju dobré špekaté ráno a vydám se po schodech do hlavní síně.
,,Debilní schody! Kdo tohle vymyslel! Škola čar a kouzel a my tu máme tak připitomělé schodiště!" Nadávám na všechny strany, když se i se mnou schodiště změní.

U hlavní síně očima přejedu nástěnku a neodpustím si hlasité - ,,Ty vole Mařena to dala!" Jí snad musel pomáhat Bůh.
Při vchodu do síně mi do oka padne první známá tvář. Rach.
Drze a bez optání - jak je u mě dobrým zvykem, si kecnu vedle ní. K mrzimorskému stolu. ,,Nazdar Leamanko. Sis nějak přivstala ne?"
Natáhnu se po omeletě a mezitím se zaposlouchám do šumu v hlavní síni. Marie chodí s Calvinem?! Proč o tom nic nevím?!
,,To musí bejt nějakej kec. Marie by přece nechodila s tím namistrovaným blbečkem, nebo jo? I když, třeba ho používá jako prostředek k vymýcení ďábla ze zmijozelských." Uvažuji nahlas.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.92549514770508 sekund

na začátek stránky