Famfrpálové hřiště – Druhá výměnaRichard, Alex, Emily, Dominik, Alec, Rebecca, madam Hoochová, JannaByla to chvilka. Chvilka nepozornosti, kdy jsem měl víc než na Richarda hledět na to, kdo létá kolem mě. Jen překvapeně jsem hmátl do prázdna, když mi camrál zmizel z ruky, ale on už padal akorát do náruče Alex. „Ty potvoro,“ křikl jsem na ni, ale na rtech mi hrál úsměv. Udělala to dobře. Moje blbost. Hra rychle spěla k brance, ovšem Alexinu jízdu ještě zkusil narušit Dominik. „To nebylo špatný,“ tiše jsem se jeho výkon ohodnotil, protože kvůli havraspárskému hráči Alex ztratila čas na pěknou střelu, takže ji Richard bez problémů vychytal.
Příliš jsem nevnímal dění na tribunách, ale Emily jsem zahlédl, když se usadila. Krátce jsem jí zamával a pak už jsem po první skončené výměně zamířil k ostatním hráčům. Všiml jsem si akorát, že se u Hoochové hlásili další lidi. Slétl jsem níž. Hoochová bez námitek nově příchozí zařadila do hry a uvedla další výměnu. Spokojeně jsem se usmál. Ještě jsem se krátce zastavil u Dominika: „Dobrá práce, příště si musíme Alex podat,“ uculil jsem se pobaveně. Alex se zatím uvelebila mezi obručemi.
Hra znovu začala. Zamířil jsem do výšky a vyhlížel camrál. Měla ho Janna. Už jsem promýšlel, jak se k ní dostanu, když se do mi výhledu dostal potlouk, který se na mě řítil. „Sakra,“ ulevil jsem si, protože mi bylo jasné, že tohle musím vyřešit jako první. Kličkou jsem se rozhodl otravnou bestii zpomalit a vyhledal jsem odrážeče. Ještě jeden oblouk vzhůru, níž, odrážeč si mě už všiml a já volně sklouzl vzduchem zpět vzhůru a jen slyšel, jak se spoluhráč postaral o svou práci a můj problém. Můj pohled znovu zamířil na Jannu. Zrovna se vyhnula Odettě, když tu se na ni vyřítila Rebecca. Janna se ale nevzdala a silou se jí zbavila. Překvapila mě. Byl jsem akorát níž a trochu bokem od ní. Šlo jen o chvilku. Janča zpomalila kvůli souboji s Beccou. Teď.. Zespodu jsem se na ni vyřítil a camrál ji vypíchl z ruky. Měl jsem rychlost a moment překvapení na své straně. Povedlo se. Se šťastným úsměvem a s prudkým obloukem jsem si začal tvořit pozici ke střelbě. Už jsem se neohlížel, zda někdo hodlá camrál vzít mě. Chtěl jsem vsadit na svou pověstnou mušku a vystřelit dřív, než se něco semele. Jenže to „něco“ bylo modrovlasé a hlavně rychlejší. |