Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:52Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Deirdre Airimoy - 16. června 2016 13:15
dd4714.jpg

Tribuny (hřiště)


Matty, Dan, Kenji, a ostatzmí


Rozhodnu se na svého nejlepšího kamaráda alespoň na chvíli nemyslet a raději věnuji pozornost střídavě Mattovi a událostem na hřišti. Madam Hoochová si svoje ovečky pořádně ošéfuje, o tom žádná. Trochu mě mrzí, že si nezahraju s ostatními, ale co se dá dělat. Všichni zájemci se právě rozcvičují a dávají si kolečka. Pohled mi mimoděk sjede k zmijozelským.
To je teda skvadra... Jeho veličenstvo, Princ a Sexy bestie...
Málem vyprsknu smíchy nad Calvínovou přezdívkou, kterou mu čas od času říkám. Ještě že jen v myšlenkách, protože už tak jsou ega všech zmijozelských kluků nechutně velká. Jeho "sexy protahování a běh" to jen dokazují. Povytáhnu obočí a zhodnotím i ostatní hráče.
Alex jim to určitě pořádně natře... Richard bude mít co dělat. To si jako děláte srandu? Kdo pustil na koště tu bloncku? Tak to teda ne... Demonstrativně se na Dominika zamračím, i když to z téhle dálky zřejmě nevidí. Normálně bych jeho vlasy nejspíš ocenila, ale jediný přípustný exemplář sedí vedle mě.
Doufám, že ho srazí potlouk... A kde je ksakru ta Marie?

Tribuny se postupně zaplňují. Pootočím hlavu k Mattovi a vrátím mu úsměv. Moje prohnilé černé srdce se potichu raduje, že o mě má takový strach. Jedna nula pro mě.
"Tak to určitě bylo zajímavější než naše mentální příprava... Normálně jsem tam usla." Trochu se začervenám, protože obvykle v takových situacích neusínám. Vždy a ve všem perfektní. Až na ty lektvary. "Jsem ale ráda, že tam nebyla teorie. Mám radši praktičtější předměty."
Úkosem pohlédnu na rameno a pokrčím jím. Už to zdaleka tak nebolí, což je jedině dobře.

"Etty říkala, že by to nejhorší mělo být pryč už večer... Budu mít ještě pár dní otlačeniny, ale s tím už nic nenadělám. Doufám, že to bude do pondělka ok, abych mohla zkusit odrážeče na létání. Asi se po večeři stavím na Ošetřovně na kontrolu..." Hypnotizuju Matta pohledem a miloučce se usmívám. Když budu mít štěstí, tak mi navrhne, abych šla s ním. Při té příležitosti bych mohla omrknout, jak je na tom Acai. Mám o ni přeci tákový velký strach!
"Nedělej si s tím starosti, je to jen rameno. Jsem zvyklá na horší." Zasměju se. Samozřejmě, že jsem.

Neujde mi, že se na tribuně mezitím objevila známá dvojice lvíčat, kterou jsem si pro sebe přejmenovala na Danjiho. Občas jsem je podezírala, že mezi nimi něco je. Vůbec bych se tomu nedivila. To poslední, co nám na Hradě ještě chybělo, byla pořádná bromance.
Ale ale.... chlapci si vyšli na rande?
Už jsem si zvykla na to, že je parta kolem Danjiho a Danielse uřvaná a hlasitá. Prostě paviáni. Neujde mi jejich komentování. Povytáhnu obočí a neodpustím si hlasitou poznámku, při které se zářivě usmívám.
"To jako vážně, Fletchere? Ani bys nevěděl, jak tu pálku držet... Pokud teda nemáš trénink od Ogaty. Pálka je dost podobná... Musíš ji taky držet pevně..."
Vrátím se opět pohledem k Mattovi a nenápadně podrbu Míňu po kožichu.
"Ten si to uměl vybrat... Spát kde se mu zachce... Občas těm zvířatům fakt závidím..."

Zakručí mi v břiše. Začínám být lehce rozmrzelá. Pokud se můj bestie v nejbližší době nevrátí, bude zle. Hladová Dei - nasraná Dei. Alec chce zřejmě probudit draka. Stjerne s ním taky radši zůstala. Zrádkyně. I moje kočka ho má radši než mě. Pokud se v nejbližší době nedostaví nebo nedejbože ukradené jídlo sežere sám a nerozdělí se, osobně si pro něj dojdu. V jídle neznám soupeře. Hra konečně začala, a tak svou pozornost přesunu právě na ni. Pohledem těkám mezi hráči. Že by přišel čas konečně pořádně zařvat? Krátce pohlédnu na Matta. Řvát vedle něj asi není nejlepší nápad...
"Předem se omlouvám... Neděs se, jo? Občas jsem trochu... hardcore fanynka." Lehce mi zrůžoví tváře. Pohlédnu zpět na hřiště. "Koukej jim to natřít, Richarde!" Nejspíš to ani neslyší, ale někoho od nás podporovat musím. Je to pořád můj tým. Snad budoucí. Nehorázně mě naštvalo, že nedorazila Marie.
Co si jako ta Mařena myslí? Přišla jsem jí z milosti fandit a ona ani nedorazí? A to se na to tak těšila! Určitě to jen předstírá a někde si užívá s nějakým moulou. Ještě to by mi scházelo... Komu mám jako teď fandit, když je moje "kámoška" pryč?

Odettin pokus o střelu byl neúspěšný. Nic jiného jsem ani nečekala. V podstatě se tam nic zajímavého neděje až do chvíle, kdy přijdou na řadu potlouky. S širokým úsměvem pozoruji ten, který se řítí na Dominika.
Spadni, prosím spadni! Udělej mi tu radost! Chci padající hvězdu z nebe! Přání by se mi hodilo...
Spojím ruce v tiché modlitbě a hypnotizuji jej. Nic by mi právě teď neudělalo větší radost. Možná až na sladkosti. To se bohužel nestane, jelikož ho stihnou odrazit. S tím druhým je to ale horší. Míří přímo na Prince a moc to nevypadá, že by se mu vyhl.
Co ten Calvin dělá? No tak! Pohni tím svým zadkem! Ještě to by mi tak scházelo, aby se Princ dostal na Ošetřovnu za Plantážnicí!
 
Matthew Szewczyk - 16. června 2016 02:25
jamesbay14262.jpg

Tribuny (hřiště)

Deirdre; Richard (jen zmíněn)



S přikývnutím se s mírným odstupem posadím vedle Dei a spíše než tomu, co se děje na hřišti věnuji svou pozornost spícímu Míňovi. Je to kulíšek. Co ja bym bez ciebie zrobił… usměju se na něj a při představě jeho absence lehce zesmutním, načež myšlenku se zatřesením hlavou vyženu.
Netrvá to dlouho a mé zírání do jeho hebké šedé srsti přeruší pokus o konverzaci. Se zmateným úsměvem se rozhlédnu a nakonec pohledem skončím na Dei. „Do-docela jo,“ odpovím nejistě a před další odpovědí se na chvilku zamyslím. „Bylo to…“ zaseknu se s dalším zamyšleným výrazem. „Bylo to hodně teoretické, ale byla to první hodina, tak… tak se to dalo asi čekat. Příště už bychom měli něco zkoušet,“ usměju se se stále přítomnou nejistotou v mé tváři. Nom… to tak wszystko… sklopím hlavu zpět k Míňovi. Koutkem oka pozoruju, jak na tribunu přichází stále další a další, a tak trochu ztiším hlas. „A… no… jak tam rameno?“ poskládám trošku zmateně větu, po čemž se jí rozhodnu upřesnit: „Teda no… kdy by to mělo… být dobré?“ Zvednu stále stejně nervózní a zmatený pohled zpět k Dei a můj nepovedený úsměv, který zřejmě působí starostlivěji a zvláštněji, než bylo zamýšleno, po chvilce opustím.
Míňa ze snu lehce kopne, čímž mě donutí na něj na mžik obrátit pohled, ale on si dál v klidu spí, a tak zvednu hlavu a všimnu si scény na hřišti. Łoo… zamumlám a se zamračením a skouslým spodním rtem pozoruji, co se bude dít. Upřímně doufám, že se nikomu nic nestane, snad až na Cornigruma. Uważajcie! vykulím zamračeně oči, když si všimnu potlouků a zmateně sebou cuknu, až mě Míňa znovu nakopne. Tentokrát z naštvání, protože jsem ho vzbudil.
 
Daniel Fletcher - 16. června 2016 00:49
dan7533.jpg

Knihovna - Tribuna na famfrpál


Kenji, Angela, Bill



Angela pozvání na konkurz odmítla. Jak jinak. Popravdě jsem ani neočekával, že by se přidala a odlepila se z té židle. Vlastně ani nevím, proč se tady o něco snažím. Proč jsem ji zval? Možná proto, že by bylo neslušné pozvat jen Billa?
Angela sice odmítla slušně a pokorně, ale její hlas byl studený jako vždy. A pak se to stalo. Kenji se naštval. On není zrovna příliš výbušný člověk. Dovoluji si tvrdit, že víc horkokrevný jsem já, ale když jednou vypění, mluví pravdu a nic než pravdu. A tentokrát ji měl. Zase. Její neustále otrávený obličej trochu štval i mě.
Jak jsem říkal, já kolem ni po špičkách chodit nebudu.
,,Kašli na ni Kenji. Však teď od nás bude mít svatej pokoj." Otočím se na Angelu. ,,Už si tě ani nevšimneme, neměj strach." Ujistím ji.
S Billym se jen rozloučíme a vydáme se z knihovny ven.
Její chování mě mrzelo ale co naplat. Nebudeme se přece vnucovat někomu, kdo o to nestojí. Nechápu jaký blázen by to dělal. Navíc po tom, co tak jasně naznačuje, že ji jakákoliv přítomnost irituje.
,,Není divu, že nemá kamarádky." Utrousím poznámku směrem ke Kenjimu a vydám se k hlavnímu východu. Je tu spoustu jiných lidí se kterými jsme mohli trávit čas. A netahat z nich nějaká slova jako z chlupaté deky. No nevadí.

Když dojdeme k hřišti, hráči jsou už ve vzduchu. ,,Hele, Alex má camrál." Ukážu kamsi do vzduchu a vydupu schody na tribunu. Trochu foukalo a bylo tu chladněji než dole, ale není to nic, co bychom nezvládli.
,,Kde je Janna? Říkala, že tu bude ne?" Snažím se kamarádku najít. Neviděl jsem dokonce ani Marii. A to jsem se na ni tak těšil. Málokdy uvidíte křesťanku se honit za zlatonkou.
Zvědavě se rozhlédnu po ostatních. Richard v bráně? No zajímavé.. Myslel jsem, že má jinou pozici, ted honem nevím jakou.
,,Ty vole hele!" Drcnu do Kenjiho a ukážu na Lawsona, na kterého se řítí potlouk. Nevypadá, že by si ho všiml.
A další potlouk se řítil na Domču. Nejraději bych na něj něco zakřičel, ale nemyslím si, že mě uslyší. Ty potlouky jsou pěkný bestie! Někdy jsem byl rád, že nehraju. Protože tolik zraněnejch po zápase a trénincích.. Na ošetřovně bylo v tu dobu vždycky rušno.
A včera se prej zmrzačilo dost lidí, tak uvidíme jak dneska. Doufám, že to bude ale Cornigrum. Ne že bych někomu přál něco vážného. Teda.. Vlastně nevím.
Jsem plně zabraný do hry. ,,On se hlásí i Benji?" Překvapeně zamrkám. ,,A dokonce i Odetta no to mě podrž. A Calvin taky. Tak toho jestli přijmou, tak to se můžeš jít hlásit taky." Pobaveně se na Kenjiho podívám
,,Tebe by ten potlouk snad i zabil." Utahuju si z jeho drobné postavy. Následně začnu přemýšlet nad tím, na jakou pozici by se Kenji hodil.
,,Ty bys mohl bejt chytač. Nebo střelec. Jak jseš takovej mrňavej a obratnej." Hloubám.
,,Já bych šel na odrážeče a všechny potlouky posílal na zmijozelský. Klidně i do tribun." Zachechtám se.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 16. června 2016 00:20
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Ihrisko vo vzduchu


Bendžemin, Odett, trénerka, Ričči,

Počas behania sa s Benjim priateľsky podpichujeme, ale ku koncu sa ma spýta na tie testraly. Poteší ma, že na to nezabudol a že to teraz vytiahol.
Áno! Teda, určite ich chcem nájsť, aj keď som ešte nebola za Kwangom...ale po nábore za ním môžme skočiť, ak nič nemáš.
Navrhnem veľmi rýchle riešenie našich plánov na zvyšok poobedia, zatiaľ čo zvoľníme do poklusu, kým vbehávame na ihrisko a postupne až do kroky, zatiaľ čo sa blížime k metlám. Pri príkaze, aby sme na ne nasadli, neváham ani sekundu. Ja aj moja metla sa beztak už chvejeme od nedočkavosti, kedy budeme zase vo vzduchu. Nepoznala som lepší pocit, ako odlepiť sa od zeme a nechať tam všetky starosti.
Momentálne mi tam ešte zostanú aj starosti s premieňaním sa. Lietanie je jednoducho najlepšia vec. Bez debaty.
So spokojným pocitom, akoby som nič nevážila začnem slalomovať medzi tribúnami, širokými peknými plynulými oblúčikmi, raz zo srandy skrížiac Benjimu cestu.
Veľa šťastia potom!
Stihnem mu ešte zakričať, kým znova odtrielim preč.

Padne na mňa, spolu s Cornigrumom, pozícia brankára, aj keď pôjdem až druhá. Nevadilo mi to, v bránke som nijako nevynikala, ale doma sme sa s deckami z okolia prestriedali pri hre na všetkých postoch, takže to pre mňa nebola žiadna novinka.
Ale post triafačky, tam som bola ako ryba vo vode. Okamžite si spravím prehľad diania na ihrisku, hlavne sleduje všetky lopty, a pohyb hráčov. Chudák Dominik len začal a už si ho vyhliadla dorážačka
Mať takýto prehľad aj na hodinách a v učive, som premiant.
Prehadzovačka padne zrovna nášmu lovcovi. Poťuťlene sa usmejem.
Prepáč Bendži, ale nábor je nábor.
Zatiaľ čo vidím, ako sa sústredí na Ričove bránkovisko a vyhne sa Odettinmu pokusu, nadletím si ho zozadu a šikmou šípkou sa na neho spustím. Zbožňovala som prudké zlety zhora nadol, keď mi gravitácia dodávala rýchlosť, bolo v tom toľko adrenalínu, že aj po rokoch hrania to vedelo nabudiť.Tesne nad ním sa zvrtnem doboku, aby sme nenabúrali, načiahnutou rukou mu vypichnem prehadzovačku, pod ním ju zachytím, ostro zmením smer a rútim sa na obruče, periférne sa snažiac zahliadnuť, ako si Domčo poradil a poprípade ho nechať ešte niečo pri tejto strele spraviť, kým je ešte v jednom kuse. Ak ale už priamo že netrieli na mňa, výrazne zrýchlim na bránkovisko a naznačím mylnú strelu doprava, zatiaľ čo rýchlo zmením smer a ihneď triafam do opačnej strany.


 
Madana Uchiha - 15. června 2016 22:20
naruto_oc__uchiha_kumiko_by_mikawachandbcaw5lkopie8207.gif

Knihovna - A pak směr někam...

Kenji, Daniel a Angela



Kenji vypadá že ho můj plán na experiment skřížení kluběnky a křečka zaujal. A kdyby to byla zelená křeběnka, tak to by byl obchodní trhák roku. Aneb jak se říká, co je malé to je roztomilé a v pos... no to poslední by tady asi neplatilo ale tak co.

Je vidět že z naší čtyřčlenné skupinky jsem největší asertivista já. Protože KenjiAngelino ledové chování, které si ani jeden z nás nezaslouží, dál nesnese. S Danielem se proto rozhodnou jít na hřiště a sledovat konkurz. Abych pravdu řekl, mně se tam jít nechce.

"Heh díky za pozvání kluci, ale asi nepůjdu. Famfrpálové konkurzy mě moc nebaví. Až se bude hrát tak klidně, ale na konkurz nejdu ale užijte si to."

S tím zvednu ze země svou tašku, hodím do ní zpět nenačaté brambůrky, rozloučím se s partou a pomalu se vydám směr Havraspárská věž. Musím uklidit nákup a pak se půjdu zase toulat po pozemcích.
 
Benjamin Hunt - 15. června 2016 21:36
bezc4648585.jpg

Famfrpálové hřiště



Alex, Hoochová, zmínění hráči

„To mělo,“ rozchechtal jsem se v odpověď směrem k Alex, která mi vzápětí vysvětlila důvod své radosti. Usmál jsem se a lehounce zvolnil krok, abych mohl lépe mluvit: „A já si říkal, že jsem dnes snídal s někým jiným.“ Řekl jsem to mírně, tu a tam jsem i já postřehl, že Alexina schopnost ji samou ne vždy těšila, ale víc jsem se v tom nerýpal. Není radno šťouchat klackem do vosího hnízda.
„To jsem rád, jsi důležitá součást týmu,“ přikývl jsem uznale a znovu trochu zrychlil. „V pohodě,“ mávl jsem rukou nad její omluvou a mrkl na ni. Takže to v ní zanechalo dojem? Mohl jsem se jen domýšlet. „A co testrálové? Platí to?“ znovu jsem se uculil.

Po dvou kolečkách jsme znovu stanuli u madam Hoochové. Každý nahlásil svou pozici. „Střelec,“ ozval se i můj zvučný hlas. Pak už byl čas na košťata. Vzal jsem to svoje. Nebyl to nejnovější model, ale dostatečně rychlý a stabilní. Prudce jsem vzlétl nahoru a díky lehké rozbouřenosti po běhu jsem hned udělal z radosti kotrmelec ve vzduchu. Pak jsem se chvíli věnoval technice. Poté jsem jen postřehl krátce další povely Hoochové. Richard se objevil v bráně a já letmo spatřil, jak do vzduchu zamířily míče. Měl jsem skvělou pozici, takže jsem jen chmátl do vzduchu a camrál byl můj.

Doufal jsem v moment překvapení, proto jsem krátkým obloučkem mířil k Richardovi, tedy ne přímo k němu, spíš lehce zespodu. Popravdě jsem se příliš nedíval ani napravo, ani nalevo. Viděl jsem Odettu, viděl jsem Dominika, zatím mě nikdo z nich nemohl ohrozit. Ale kde je kruci Alex...? Ta se mi momentálně ze zorného úhlu ztratila.

 
Thomas Maxwell-Ravenclaw - 15. června 2016 21:08
50da29e371d4bcd3c46175a019edf32f7189.jpg

Sobota > Snídaně, hodiny, u sovince


Dnešek bych označil jako velmi zajímavý. Člověk by jednoduše očekával, že po tak náročném týdnu si většina lidí dá od upalování se a mrzačení pokoj. Ono ale ne a zrovna to musel být oheň. Jakmile jsem spatřil plameny, chvíli jsem stál a pak vycouval z Hlavní síně jak rychle a nenápadně to jen šlo. Měl jsem výčitky svědomí ("Vždyť vypadáš jako srab, pitomče!") každopádně vadí mi i svíčky u toho proklatého začarovaného stropu, takže jsem neměl moc vůle zůstávat někde, kde je cítit spálené maso. Toho jsem měl dost. Měl jsem chuť za Reecem zajít. Dovedu si živě představit, jaké to je.
Člověk si myslí, že spálil večeři. Ani ne tak horko, ale ten smrad. Příšerný puch v plicích a absence kyslíku. V osmdesáti procentech se oběti udusí dřív, než uhoří. Naštěstí. Den mi to zkazilo hodně, ale ne tolik, abych nebyl schopen normálních povinností. Kroužky zvládnu v klidu i společenskou interakci, náladovost svých spolužáků, demenci prolézající zdmi. Všechno se prolévá okolo mě a já to nějak nezachytávám. Nemám chuť řešit problémy. Dneska ne. Dneska už jenom čekám na chvíli, až se budu moct zavřít s knihami někam do rohu. Ani na Famfrpálový nábor nejdu, bylo by to zbytečné. Taktika všech hráčů je rok od roku stejná - mizerná. Kdybych je dnes viděl jak se ztrapňují, asi bych se začal studem červenat. Proto jakmile se vyskytla chvíle, v mém pokoji jsem sebral svoje oblíbené knihy zastrčené pod postelí a vydal se k sovinci. Je to jedno z mých často volených míst. Je tam klid a teď ne moc lidí poblíž. Většina bude na hřišti nebo užívající si své letmé a za čas zapomenuté chvíle radosti, kvůli kterým "stojí za to žít." Já budu pracovat. Jako vždy. To jediné dává smysl, co jiného má být naplněním života, než se učit a díky vědění zrealizovat své plány? Nešťastní hlupáci.

Neuběhlo mnoho času od doby, kdy jsem se posadil na zídku nedaleko věže ze které se ozývalo houkání a přiletěl ke mě Octavius. (Malá, modrá sova) Vždycky přiletí, když jsem poblíž. Pozoruje můj způsob práce a mám dojem, že ho absolutně nechápe jako většina lidí co mají pár vteřin na mé sledování, než je zakleji nějakou zrak zhoršující kletbou. Jako on přelétává po rozeklaných kamenech sem a tam, já pohledem skáču z jednoho pergamenu, z jedné knihy na druhou. Chvíli Zvěromagie 21. století, o pár vteřin později Dějiny rodů zakladatelů, pak zase Smrtící kletby a ochrana." Mezitím co čtu o jednom tématu, druhé prolétává mojí hlavou, je skenováno a po paměti zapisováno na kusy papírů okolo. Nesedí se tu zrovna pohodlně, ale houkání sov, šum křídel a pach myších vnitřností je... podivně relaxující.

Po několika desítkách minut práce můj pohled zabloudil k horizontu. Kopce hlíny a kamení, přelévající se moře zastavené uprostřed tance. Vítr sem přináší hlasy z kolbiště, nebo to jsou jen nějací povykující troubové opodál. Znovu mi v hlavě bliká žárovka, že bych měl roztáhnout křídla a letět. Znovu a znovu moje podstata prosí hnána neukojitelnou touhou. Nesmí to trvat dlouho, už ne. Mám všechny podklady vypracované, všechny přísady a kolečka soukolí. Jen se k tomu odhodlat. To je o něco těžší. Zase to zkusit.

 
Ogata Kenji - 15. června 2016 17:51
kenji306.jpg

Knihovna >> Hřiště


Angela, Daniel, Bill


Billa napadne, že bychom mohli kluběnku s křečkem zkřížit. Zní to zajímavě, ale je něco takového vůbec možné? „Ani nevím, jestli je to holka nebo kluk.“ vezmu kluběnku do dlaní a začnu jí zkoumat ze všech stran. Není mi jasné, podle čeho poznám její pohlaví.
„Hm, tak co jsi? Povíš, nepovíš?“ šťouchnu do Unitata, které jen hlasitě zapřede. Daniel se mezitím natáhne pro pocky tyčinku a zkoumá můj rukopis. „Ani jedno, vole. Je to m.“ poučím ho a připíšu na papír s úkolem pár dalších poznámek, to už si ale dost nahlas stěžuje, jak se mu na jasnovidectví nechce. „Hele, to jsme dva. Chtěl jsem na jezdectví. Zkus si typnout, kdo se tam stihl protlačit.“ zachmuřím se. Nezkoumal jsem všechna zapsaná jména, ale zrovna tohohle si nešlo nevšimnout. Nechám Dana chvíli hádat a ať už se stefí nebo ne, odpovím mu. Cornigrum.“ ušklíbnu se. Byl stejně nesnesitelný jako Wittelsbach. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.
Rozhovor se jako na potvoru přemístí právě k Wolframovi. „Chudáček, musí být těžký smířit se s tím, že bude místo jednoho hladovýho krku živit rovnou dva.“ neodpustím si rýpnutí. Teď bych si vážně přál, aby ten drb byl pravdivý. Patřilo by mu to. Všimnu si výrazu Angely. S tou holkou je něco špatně. Buď se tváří, jako by někoho zabíjela, nebo někdo zabíjel ji. I když v tom moc velký rozdíl asi nebude.
Ten kyselý úšklebek, který věnovala Danielovi, totiž nejde přehlédnout. A já toho začínám mít právě tak akorát dost. „Poslyš Angelo, jestli máš problém s tím, že tu jsme, stačí říct.“ úsměv mi z tváře začne pomalu mizet. Nahradí ho nespokojené zamračení. Za normálních okolností bych si toho nevšiml, jenže tím, jaké je tu ticho dost jasně registruji jak s námi mluví. Nebo spíš jakým tónem. Dokud nepřišel Daniel, byla vcelku normální. Kdežto teď je to evidentní.. „Vraždi nás klidně pohledem, ale alespoň mluv, když se ti něco nelíbí.“ Tohle není poprvé. Tváří se tak celých pět let. Nikdy jsem to neřešil. Až doteď... „Vypadáš, jako bychom tě kdoví jak obtěžovali a asi nebudu daleko od pravdy.“ zvednu se od stolu a popadnu kluběnku.
Daniel se pokusí pozvat alespoň na sledování famfrpálu. Odmítne ho. Aby také ne. Vždycky jsme to mysleli dobře. Prostě jsme jen víc přátelští a upovídání. Ale kdykoliv jsme vynaložili snahu, byli jsme odpálkováni. Ne, ten pocit vážně není hezký „Nech jí, Danieli. Kašli na to. Ať si tu klidně...“ zarazím se. Polknu to nehezké slovo shnije a urychleně ho nahradím jiným. „Zůstane.“ procedím skrze zaťaté zuby. Vezmu svůj skoroprázdný úkol, včetně knih, které jsem si vypůjčil. Odejdu je vrátit. „Tohle je fakt marný.“ zavrčím, když z knihovny odcházíme a pomalu se přesouváme na hřiště.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.87592506408691 sekund

na začátek stránky