| |||
Famfrpálové hřiště |
| |||
K04 --> Havraspárská kolej --> Famfrpálové hřištěprof. Kearney, zbylí spolužáci z kroužku --> přítomní na chodbách a v havraspárské věži --> osazenstvo famfrpálu Profesorčina odpověď nebyla příliš konkrétní, ale asi jsem původně ani její zadání práce příliš dobře nepochopila. Proto jsem se dál nevyptávala. „Děkuji, promyslím,“ mile jsem se usmála. „Nashledanou,“ rozloučila jsem se ještě a nechala nyní profesorku, aby se věnovala Sin. Třída se zatím vyprázdnila. Mrkla jsem na hodinky. Bezva, famfrpál už začal. To abych se na to snad vykašlala... Přesto mi to nedalo. Snad to byly ty pichlavé oči Hoochové, ale šla jsem rovnou do naší věže, kde jsem odložila učení, hodila na sebe kraťasy ke kolenům, pohodlné boty, tričko a teplou mikinu s kapucí. Kraťasy byly tmavě modré, mikina šedá. Vlasy jsem si sepnula, popadla jsem koště a vyrazila k hřišti. Tam už bylo celkem živo. Byla jsem ještě mimo doslech, ale z uskupení kolem stojanů na košťata jsem pochopila, že Hoochova už řeční. Velmi rychle se ale řady kolem ní rozptýlily. Zahlédla jsem Alex, jak vyběhla mezi prvními, kousek za ni Benji. I když s tou Alex jsem si nebyla jistá... Sice mívá jinou barvu vlasů, ale... Je to vůbec ona? Já sama jsem se spíš připlížila ke stojanům a velmi nenápadně jsem tam odložila své koště. Třeba Hoochová ani nezaregistruje, že tu jsem a tudíž... To budu brát tak, že nejsem vybrána! Napadla mě spásná myšlenka a zahleděla jsem se na tribuny. Ale ne... Seděl tam i náš vedoucí koleje, Lupin. No, tak to bych se asi neměla ulejvat... A tak jsem se rozběhla za ostatními. Můj krok byl velmi lehký, nohy mi kmitaly jakoby nic. Běhat jsem opravdu uměla, to ano. Velmi brzy jsem se dostávala před ostatní a ani mi to nedělalo problém. Spíš jsem měla problémy se silou. |
| |||
Ihrisko Hlavne Benji Ani som sa nestihla dosmiať, keď ma zrazu čosi štuchne doboku. Okamžite sa rzchichocem a uskočím v behu doboku, bleskovo otočiac hlavu. Benji! Zareagujem na neho hneď menom. To šteglilo. Vydýchnem znova s chichotom, jednou rukou si šúchajúc miesto, kam si ma štuchol, keďže si trafila niektoré spodné rebrá. Aspoň môžem napraviť, že som sa ho zabudla spýtať na ten Rokville. Otvorím ústa, ale predbehne ma. Keď to spomenie, znova sa zatvárim šťastne. Prestanem si šúchať bok a tou istou rukou si zamávam pred tvárou. Hoochová mi dovolila meniť sa! Vychrlím v rýchlosti, potom sa zo dva-tri krát nadýchnem a vydýchnem a pokračujem, aby pochopil, čo to znamená. Takže môžem naďalej hrať! Vystrčím oba palce nahor, akurát keď začneme obiehať druhé kolečko. A sorry že som zabudla na ten....Rokville ale nejako mi to....pri raňajkách vyfučalo z hlavy... Sekám slova podľa dýchania, aby ma nepichalo v boku, ale našťastie moja kondička je na tom veľmi dobre. Pri slove raňajky sa uškrniem a veľavravne nadvihnem obočie. Trošku popodpichovať môžem. |
doba vygenerování stránky: 1.213063955307 sekund