Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 29. března 2024 13:08Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Remus John Lupin - 14. června 2016 17:49
remus9643.jpg

Famfrpálové hřiště

nikdo konkrétní


Na ošetřovnu jsem nakonec nedošel. Zastavil jsem se na rozcestí chodeb a bezděky jsem si pohladil hřbet ruky. Zabralo to, cítil úlevu. S postupujícím věkem bylo až směšně jednoduché nacházet radost v něčem tak obyčejném jako pro jednou nic necítit. Necítit bolest naříkajících kloubů.
S tichou lítostí a pocitem jisté nevítanosti jsem se otočil na patě a pomalým krokem zamířil pryč mimo hrad. Půda rozmoklá nočním deštěm voněla a já se zachvěl.
Takhle voněl domov.

Člověk je tvor společenský. Je však snadné si zvyknout na osamění, když se ohlédnete a zjistíte, že jsou všichni přátelé pryč a zůstali jen nepřátelé. Zbyteční nepřátelé připomínající chyby z mládí. Kdybych věděl, co znám nyní, konal bych jinak? Ne, pravděpodobně ne. Časem jsem je příliš miloval, než abych mohl kdy riskovat jejich ztrátu. A přesto... Přesto se tak stalo.
Stín v mysli se pohne a ozve se ten štěkavý výsměšný smích. Zastavím se na okraji Zapovězeného lesa a opřu se čelem o strom. Jak se tohle mohlo stát? Kde magie udělala chybu, že se musely zrodit zrůdy, jako jsme my?
S rozrůstající se melancholií položím prsty na zvrásněnou kůru a povzdechnu si. Hořce si vzpomenu na tu absurdní teorii, kdy měli být vlkodlaci jen nepovedenými zvěromágy, kterým se vše vymklo z rukou a zůstali takoví. Kéž by to byla pravda. Dávalo by to naději, že můžeme být jiní. Lepší. Jen vědět jak.
Ne, některé naděje zabíjí a tohle nebylo možné. Byl to jen výmysl bláznivého snílka, který si myslel, že snad změní náš osud. V co lepšího než Severusův lektvar a bezbolestnou smrt bychom mohli doufat?
Odtrhnu se od velikána a promnu si oči. Měl bych si sundat obvazy, podle uplynulého času jsou už dávno zbytečné. Přesto všechno zaváhám a spustím paži volně podél těla. Je to jedna z mála jistot, že alespoň tohle činím správně, jinak než ostatní. Odlišuje mě i tohle místo, tahle práce, tahle šance. Nesmím ji promarnit.
Rozejdu se a vycházkovým krokem zamířím zpátky k hradu. Míjím famfrpálové hřiště, když si povšimnu aktivity na jeho půdě. Usměju se. Nábor na famfrpál? Lehce změním směr: usadím se na volné tribuně a zadívám se na dění na hřišti.

 
Calvin MacArthur ☭ - 14. června 2016 10:11
afes1738.jpg

Prasinky -> Hřiště

Rebecca, všichni co mě potkají cestou z Prasinek + všichni na hřišti


S přimhouřeným pohledem sleduji velice navztekaně Rebeccy výhružky. Nebo ti jí jednu fláknu? Co prosím? Chvíli ji zůstanu s pozdviženým obočím probodávat skrz na skrz.

„Zase klid, jo,“ vyštěknu otráveně a zakroutím nad jejím chováním hlavou. Já si budu mluvit o kom chci, jak chci a kdy chci. Když si umanu, že teď se pustím s nadávkami do Marie, tak se pustím s nadávkami do Marie. Když si umanu pustit se do Eriky, tak to tak prostě bude. Protože to chci .

„Já nemám žádnou špatnou náladu,“ odfrknu si. Opravdu, nejsem příliš náladový, nálady se mi jen tak nemění. Většinou to vždy zůstane totiž na té nejhorší, podle které také upravuji své chování.

Jakmile se napijeme a nejspíš i naobědváme, připravíme se k odchodu od Tří košťat. Rebecca navrhla návštěvu Medového ráje, na což jen pokrčím rameny a následuji ji. Už mě to s ní trošku přestává bavit, takže se jen ponořuji do svých myšlenek a přemýšlím nad tím, kdo se ke mně vtírne, až se odtrhnu od Beccy.

Chvíli tak couráme po Prasinkách, když usoudím, že je čas na to vrátit se zpět. Náš čas utekl vcelku rychle, nicméně to nic nemění na tom, že se cítím otráveně. Ať již s Rebeccou nebo bez ní, vydám se směrem k hradu. Rozloučím se jen lehkým mávnutím a nasměruji si to na svou kolej.
Zde se příliš nezdržuji, jen na sebe hodím svůj famfrpálový ohoz, čapnu koště a stejně rychle vyběhnu ven. Mám ve zvyku vždy chodit na poslední chvíli, protože mě uspokojuje, když se na mě čeká, ale nyní se mi celkem daří si udržovat časovou rezervu. To bude určitě kvůli té Rebecce, od které jsem utekl moc brzy. No co, nevadí.


Jakmile se dostavím na hřiště, vyhledám pohledem Hoochovou a připojím se udýchaně ze svého zbytečného spěchu k vlastním. Hoochová se ihned ujme řeči a dovolí si nám rozkázat, abychom se protáhli a proběhli. Bože, copak jsem neběžel dost? Jen zakroutím otráveně hlavou, mrsknu koště do stojanu a začnu se protahovat. Protahuji se opravdu velice sexy. Přijde mi, že na mě všichni koukají a říkají si, že je to opravdu moc sexy a že by chtěli být stejně sexy. To mají ale smůlu, protože jediný sexy jsem tu já. Bez debat.

Po svém jistě ohromně sexy protažení párkrát poskočím na místě a lehkým poklusem se rozeběhnu okolo hřiště. Běžím stejně sexy, jako jsem se před tím protahoval, ne-li víc – u toho běhu totiž hlasitě vydechuji, což může na nejednoho člověka poblíž mě působit moc sexy. Sexy, sexy, sexy. Ach.

Jakmile doběhnu, převezmu si k ruce opět své koště a zamířím na hřiště. Doufám, že Hoochová už nebude chtít žádné další běhání.
 
Deirdre Airimoy - 14. června 2016 05:14
dd4714.jpg

Chodba ---> Hřiště


Matty, a lidi na hřišti



Než se vrátil Matt, tak ze mě většina naštvanosti stihla vyprchat.
Nebylo to nijak slavné, ale musela jsem uznat, že jsem to s Alecem trochu přehnala a dopředu jsem zpanikařila. Jsem snad nějaký podělaný klátič, abych stáhla ocas mezi nohy a utekla?
Měla bych se za své boje postavit... Jsem přeci Zmijozelka... Musím se mu omluvit.
Matt vypadá o trochu lépe než před tím a v náručí už drží Míňu. Nasadím laskavý úsměv a zavrtím hlavou.
"To je v pořádku, neomlouvej se. Tohle se mi stává pořád." Trochu nejistě se zazubím a vrátím mu jeho věci. "Přece bych je tam nenechala... někdo by je mohl ukrást."
Pokrčím nad tím rameny jako že se nic nestalo a pomalým krokem vedle něj a mývala zamířím ven.
Muselo mu dát hodně odvahy, aby se mnou vůbec šel...
Matt je celou cestu trochu mimo, a tak ho nechám být a jen se účastně usmívám. Na jakoukoliv záchranu už je stejně pozdě, a tak si kráčím s hlavou hrdě vztyčenou jako bych to dělala každý den.
Cesta nás zavede až k hřišti. Jediný pohled mi napoví, že Alec nedorazil, což znamená žádná kočka a žádné jídlo. Pevně doufám, že se moc nesložil. Hledat ho po celém Hradu je to poslední, co bych teď chtěla...

Rozhlédnu se po prázdné tribuně a neurčitě ukážu na volná místa uprostřed.
"Co tady?" Okamžitě se na volné místo posadím a nechám místo i pro Aleca a Mattyho, každé z jedné strany. Být neviditelná mi nikdy moc nešlo, a tak z téhle situace alespoň něco vytěžím. Můj pohled padne dolů na hřiště, kde už se sešla kupka studentů, mimojiné i Caylus a Richard. Alex s Benjim si dávají kolečka. Nadšeně se usměju. Famfrpál jsem vždycky milovala a rozhodně si ho nenechám zkazit někým jako je Richard.
"Sešlo se celkem dost lidí, že?" Usměju se na Matta. "Jaké byly vůbec runy?"
Mluvím hezky pomalu, abych toho chudáka ještě víc nevyděsila. Přehodím si nohu přes nohu a upravím si už tak dost krátkou sukni. Venku je poměrně chladno i na moje poměry, dá se to ale ještě vydržet. Příště zvážím i punčochy. Uvnitř hradu se to ještě dalo, ale venku je to o trchu horší.
Nevadí, zažila jsem i horší. Nervózním pohledem občas těknu k Hradu, očekávajíc Aleca.
Kdepak jsi, můj modrásku?
 
Matthew Szewczyk - 14. června 2016 02:58
jamesbay14262.jpg

Společenka -> Hřiště

Deirdre; Alec a lidi na hřišti (zmíněni)



„Míňo… ziomuś…“ držím ho a tvářemi se otírám o jeho hebkou srst. Bohužel cítí, že je něco špatně, ale díky tomu se alespoň nehýbe a nechá se sebou dělat, co se mi zlíbí. Převalím ho na záda a lehnu si vedle něj na zem. Nie bój się, Mińuś… Nie zrobiłeś nic złego, obejmu ho ještě pořád dost roztřesenýma rukama a přitulím se k němu. Wszystko będzie dobrze, dám mu pusu na hlavu, se stále uslzenýma očima zabořím hlavu do jeho srsti a začnu ho hladit. Packama se ode mě snaží lehce odsunout, a tak se jen usměju a dám mu prostor. Nemotorně vstane a začne mi zkoumat obličej, a když mě lehce hryzne do nosu, začnu se smát. Ignoruji fakt, že mám teď na nose určitě otisk jeho zubů a se smíchem ho znovu povalím, načež ho na oplátku slabě kousnu do ucha. Začne mi odstrkovat hlavu, a tak mu jen dloubnu prstem do packy a zazubím se. Jak on to robi… Usadím se a otřu si zbytky slz na tvářích, přičemž z něj nespouštím oči. Pomalu ke mně přileze a s předníma nohama opřenýma o moje kolena na mě kouká. Rychle pozvednu obočí a chytím ho tak, že vypadá jak přerostlé huňaté mimino. Kocham cię, dám mu ještě krátkou provokativní pusu na čumák a usměju se. Pójdziemy kibicować? Obiecałem, że przyjdę, kouknu na něj tázavě, ale jemu je to úplně jedno a už se v mých rukách připravuje na šlofíka. Wiedziałem, że nie dasz się prosić, zasměju se krátce a s ním v náručí vstanu. No… to idziemy na boisko. Tylko teraz już spokojnie… to tylko rekrutacja do drużyny quidditcha… to mnie w ogóle nie dotyczy, zabořím pohled do usínajícího Míni, který zřejmě v pozici nesoucího se mimina hodlá zůstat, až dokud se nevyspí a s lehkým úsměvem se vydám chodbami ve směru hřiště.

Po krátkém úseku mé cesty narazím na Dei, což mi znovu připomene celou situaci. „Om-omlouvám se,“ sklopím s omluvným výrazem nervózně hlavu. „Promiň,“ přitisknu k sobě Míňu trochu víc a ten jen otevře oči. Pomalu začnu zvedat pohled a všimnu si, že Dei má mé věci. „Jezu… děkuju, to… to jsi nemusela… došel bych pro to,“ dostanu ze sebe zmateně a začnu Míňu pokládat na zem, aby je nemusela tahat za mě. „Promiň,“ omluvím se ještě jednou Dei a omluvně kouknu i na Míňu, kterému se to, že musí zpět na packy, moc nelíbí. Se stálým a ani o trochu se neměnícím omluvným výrazem si převezmu věci a nasoukám je do všech možných kapes. Chodź, leniu… zvednu uraženého Míňu a znovu ho chytím jak mimino. Lepiej? usměju se na něj a chvilku vůbec nevnímám, že je tu i Dei. Tak myślałem. Ale ona tu je, a tak při zvednutí pohledu znovu znervózním a můj úsměv se změní na nepovedený pokus o jeho napodobeninu. S vědomím toho, jak to asi vypadá, nakonec úsměv úplně zavrhnu a nasadím neutrálně-nervózní výraz. „Promiň, můžeme jít,“ kouknu na ni a vydám se chodbami k hřišti. Kde je vůbec Alec? Musím se mu pak ještě omluvit… neměl jsem na něj takhle vyjet… povzdechnu si s nadějí, že si toho Dei nevšimla. Za celou cestu jinak ani nepromluvím, a pokud se na něco zeptá, odpovím pouze nervózně laděným „hm“.

Když dorazíme, tribuny už se pomalu zaplňují a na hřišti stojí pár lidí s… Cornigrumem… a Alex s Benjim si dávají kolečka. Míňu zajímá jen jak se pořádně vyspat, a tak ani neotvírá oči. Nervózně se otočím na Dei: „Kam… kam si sedneme?“ A když někam ukáže, prostě se s Míňou v náručí nejistě usadím.
 
Sinestra Ewing - 14. června 2016 00:36
178372491_4613672338648539_3710232124808808311_n1386.jpg

Učebna K04 >> Knihovna

Profesorka Kearney, Irma Prince a nerdi v knihovně





Překvapeného výrazu profesorky poté, co se ji svěřím se svým dotazem si nejde nevšimnout.
Zaskočila jsem ji? Uznávám, že to, na co se ptám asi není zrovna zájmem mnoha studentů. Nebo o tom nemají ani tušení. Hehehe.
Pozorně si vyslechnu její odpověď, přičemž ji bedlivě pozoruji. Z půlky mi odpoví, ale jen z obecné části. Stále se mi honí hlavou nejrůznější otázky.
,,Ten člověk, kterému byla odcizena duše se stává nějakým způsobem propojený s novým vlastníkem?" Přemýšlím. Kolečka v hlavě mi rotovala na plné obrátky.
Chci vědět víc, ale tady se nejspíš přesné odpovědi nedozvím.

V očích mi nadšením zajiskří, když mi do rukou vtiskne povolenku do oddělení s omezeným přístupem. Tak to je fantastické, rovnou se můžu podívat po tom našem lektvaru a vyřídit víc věcí naráz.
Bohužel - entuziasmus zmizí hned, co dodá, že mi knížka bude vydána knihovnicí a to ke všemu do běžného oddělení.
Mierda.
Zklamání na sobě nenechám dlouho znát a vděčně se na profesorku usměju.
,,Výborně. Sice mi to vše neobjasnilo, ale to snad napraví knížka. Děkuju, že jste mi věnovala čas." Povím s upřímností v hlase. Vezmu povolenku, rozloučím se s profesorkou a rozejdu se do školní knihovny.

Potichu vejdu dovnitř a docupitám až ke stolku, kde seděla knihovnice. Ten její nepřátelský, nevlídný a podezíravý pohled ji velmi ochotně oplatím a podám ji svou povolenku.
To, že v knihovně skoro nespím neznamená, že by se na mě měla takhle dívat. Megera jedna ošklivá.
Lehce nešťastně se dívám, jak mizí za dveřmi zakázaného oddělení. Přepadal mě pocit beznaděje. Už jsem tomu mohla být skoro na dosah. Pěkně si to tu hlídají. Šmejdi. Vzpomenu si na dnešní rozhovor s Alex v Prasinkách. Zrovna knihovnu a tohle oddělení jsme řešily.
Neochotně knihovnici poděkuji, když mi knížku přinese.

Coo taková bichle. Zvědavě si knížku otáčím v rukou, když s ní pochoduji k nějakému regálu, kde nikdo není. Kolik to má stránek? Tisícstopadesát? Jak to mám všechno přečíst? Půjčí mi ji znova? Ach bože. Měli by tu mít ke knihovně nějaký manuál.
Prvotní nespokojenost brzy vystřídá nedočkavost dozvědět se, co se píše uvnitř. Posadím se na židli, knihu hodím na stůl a pološíleně začnu listovat stranami, než se dostanu k tomu, co tak usilovně hledám.
To je vše jen teorie? Trochu zaskočeně obracím listy. Kde je nějaké převedení do praxe?
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.7998378276825 sekund

na začátek stránky