Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 23:04Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Deirdre Airimoy - 13. června 2016 02:03
dd4714.jpg

Před Velkou síní ---> Dívčí záchody ---> Chodba


Richard, Alec, Matt


Už už to vypadá, že se svět nezboří. Ne, prostě přijít musel. V náručí drží Fufíka. Neochotně knížku pohladím po deskách a nechám Stjerne, aby Alecovi skočila na rameno. Přivítá ho radostným mňouknutím a zavrtá čenich do jeho šály. Zrádkyně.
Svého nejlepšího kamaráda obyčejně vidím moc ráda, ale v tuhle chvíli bych ho nejradši zaškrtila a poslala ho na dno Černého jezera.
"Ahoj Matte." Pousměju se. Vážně mu to dneska sluší. Než se ale stihnu zeptat, jak bylo na runách, Alec stihne udělat něco, za co bych ho nejradši vykostila. Nestačilo, že se objevil... On chce, abych skončila na smrtelné posteli! Křečovitě svírám Stjerne v náručí a můj pohled putuje strnule k Richardovi, který právě prochází kolem. Alec nepochopitelně zařve a pozdraví ho. V tu chvíli mi ztuhne všechna krev v žilách. Vím moc dobře, že mě viděl s Mattem. S tím nic nenadělám. Po tomhle se ale můžu rozloučit se svým drahocenným životem. Moje dobrá nálada okamžitě zmizí a vrátí se i spalující hněv. Už už se nadechuju, abych něco řekla, ale kompletně mě odzbrojí Matt, který začne na Aleca řvát. S otevřenou pusou jen zírám. Tomu chudáčkovi spadlo vše na zem a zřejmě dostal záchvat paniky, podobně jako já před tím. Chápu to. Takhle se nikdy nechová. Ještě zahlédnu slzy. Dá se na útěk. Na chvíli mě napadne, že se vydám za ním, ale do mrzimorské kolejky bych se stejně nedostala. Teď tu mám důležitější věci na práci.

Pomalu se otočím na Aleca a nadechnu se. Ve tváři mám prázdný výraz. Hlavou se mi honí snad miliarda myšlenek, které řvou jedna přes druhou. Jsem neskutečně vytočená.
"Vážně si to musel udělat, že?" Neodpustím si kousavou poznámku. "Ten chudák kvůli tobě utekl a to nemluvím o Richardovi... jestli po něm tak moc toužíš, tak si na něj řvi až ve chvíli, kdy nebudu s tebou, je to jasné?" Přerývaně dýchám a propaluju Aleca nenávistým pohledem. "Věděla jsem, proč jsem se s tebou vždycky scházela jenom v lese..." Kleknu si na všechny čtyři a seberu Mattovy věci - hůlku, sešit, pero a papírek od Acai. Jakmile se zvednu, pohladím Stjerne a povzdechnu si. "Běž napřed a počkej na nás na hřišti, jo? Ještě musím něco zařídit... Drž nám místa a pohlídej Stjerne." Vrazím mu do rukou pytel se sladkostmi a rychlým krokem zamířím na dámské toalety. Zabouchnu za sebou dveře, položím věci na umyvadlo a opřu o něj dlaněmi. Zírám rozzlobeně do zrcadla.
"Sakra!" Bouchnu levou pěstí do zdi. Jsem naštvaná na Aleca i na sebe. Hlavně na sebe.
To moje srdce mě jednou zabije... Nadechnu se a pokusím se trochu uklidnit. Ještě není vše ztraceno. Ještě ne. Situaci už asi nezachráním, ale úplně ztracené to ještě není. Něco vymyslím.

Pohled mi padne na psaníčko, které Matt upustil. Aniž bych o tom přemýšlela, automaticky po něm šáhnu a přečtu jej. Spíše ze zvědavosti. Zamračím se.
To jí nestačí Princ? Tak tohle teda ne... To, že ho nemůžu mít já ještě neznamená, že ho bude mít ona.Myšlenky se mi do mysli vkrádají spíše samovolně. Okamžitě si za ně vynadám. Nesmím na něj myslet. Moje city jsou tabu, neexistují. Kolej je důležitější. Navíc bych tohohle mohla využít.
Že bych se stavila na návštěvu? Princ by to určitě ocenil...
Zavřu oči, vyprázdním mysl a nějakou chvíli si ještě představuji Prince a jeho nádherný úsměv. Dokáže mi hned zlepšit náladu.
Jestlipak už našel můj dáreček?

Okamžitě mi zčervenají tváře. Uhladím si sukni, která se mi při sbírání věcí trochu vyhrnula. Alec už je nejspíš na hřišti, takže jsem v bezpečí. Alespoň pro teď. Seberu Mattovy věci a vyklouznu z toalet. Zamířím do jedné z chodeb vedoucí k mrzimorské společence a opřu se o zeď. Čekám, dokud se Matt nevrátí s Míňou, a poté s ním zamířím rovnou na famfrpálové hřiště. O vzkaze se ani slovem nezmíním. Pořád je lepší, když mě Richard uvidí s Mattem než s Alecem.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 13. června 2016 00:11
redlips1–kópia–kópia9540.jpg

Ihrisko snov


Madam Hoochová, Okrajovo Deirdre a ostatný naozaj len periférne zo vzduchu

Zaseknem sa pri jej prvých slovách a otočím sa na päte, pripravená protestovať, že no teda McGonagallku teda zaujíma hocjaká prkotina, ale madam Hoochová má ten tón hlasu, do ktorého sa jednoducho nedá len tak skočiť, a tak si štipľavú poznámku nechám, keď sa kdesi stopne aby sa aspoň nadýchla. Zoberie mi ale vietor z plachiet, keď dokončí svoj preslov, a mne sa čili paprička v ústach zmení na sladký jemný zlatý medík. Takmer si ani nevšimnem, kedy Dee odíde.
A jej hlas? Oj. Rajská hudba pre uši.
Takže...budem môcť...hrať?
Pýtam sa asi skôr viac sama seba, ako jej, červeň mi z tváre zlezie a istú dobu na ňu iba pozerám ako mrkacia panenka.
Naozaj by Rol-Rol išla proti Gon-Gon? Jednoducho bude mať na saláme, ministerstvo či riaditeľa?
Ako v spomalenom filme sa mi začne rozjasňovať výraz, z búrkového mraku sa stane slnečný deň, prestanem meniť podobu ako chaotická soška a dredy mi zbeljaú, že skoro žiaria tak isto ako celá moja tvár. Cítim ako vo mne začne bublať energia a radosť a všetko zlé zrazu zmizne zo sveta.
BUDEM HRAŤ!
Slniečko na hnoji. Tak sa teším! Momentálne tú ženu pred sebou zbožňujem naviac na svete.
Široký úsmev sa prejaví aj na očiach, ktoré sú od neho tak privreté, že v podstate vyzerám akoby som žiadne nemala. V záchvate radosti sa vrhnem na svoju trénerku, div že ju nepovalím metlou v ruke, silno ju objímem a s výskotom sa rozbehnem dať si oslavné aziatské kolečko po štadióne, zataiľ čo metlu držím oboma rukami nad hlavou. Asi po polke na ňu predsa len nasadnem a vystrelím ako štupeľ od šampanského do výšky, kde lietam ako hyperaktívny kolibrík krížom krážom, ledva si všímajúc, ako sa zapĺňa plac na zemi.
 
Matthew Szewczyk - 13. června 2016 00:10
jamesbay14262.jpg

K04 -> Nástěnka -> Pokoj -> Společenka

prof. Kearney, prof. Zmijozel, Isaac, Reece, Robbie, Dominik, Odetta, Thomas, Barbara, Richard, Sinestra; Acai (zmíněna), Deirdre, Alec



Na rozdíl ode mě, Richard pár dotazů má. Sklopím hlavu a s krátkým zamračením se na svůj sešit si připravím tužku na zapisování případných dalších důležitých informací. A že jich nakonec je. Znovu se začnu soustředit na zapisování si věcí a Cornigrum pomalu opustí mou roztěkanou mysl. Nakonec si na okraj stránky ještě rychle zapíšu oblečení, které máme mít na příště. I když si jsem skoro jistý, že nic z toho nemám, můžu si vzít věci tomu podobné.

Ke konci výkladu už odložím tužku a do hlavy se mi znovu dostane celá situace ve třídě. Nervózně si tedy znovu vezmu tužku do ruky a začnu s ní pomalu točit mezi prsty. Vyruší mě až mechanický motýl, který mi přistane na rameni. Co to? udiveně zamrkám, ale dřív než stihnu jakkoliv zareagovat, přihlásí se k němu… no kdo jiný, než Cornigrum. Dlaczego jesteś takim chujem, człowieku? naprosto se zmateným výrazem odignoruji většinu toho, co mi řekne, a proberu se, až když mi padají papírky k nohám. Kretynie… zamumlám si potichu, když už odchází a nejistě kouknu na papírky na zemi. Nejspíš moje… sklopím hlavu s výrazem naznačujícím jak zmatení a smutek, tak i vztek a kleknu si na zem. Při sbírání se ještě s nyní už poněkud sevřeným krkem otočím ke dveřím a zamumlám: Żeby ci gołąb, kurde, fryzurę osrał, jak będziesz latał, gnoju... pousměji se lehce nad tou představou, která mi na pár krátkých vteřin spraví náladu, ale pak už vstanu a začnu na lavici s trochu roztřesenýma rukama srovnávat papírky. Celé to postupně začíná být jediná věc, na kterou se soustředím, což způsobí, že na mě ta situace začne doléhat. Ke svírajícímu se krku se začne přidávat i lebka a třes se s každým papírkem zhoršuje, ale nakonec se mi povede dopis jakž takž seskládat. Nakřáplým hlasem pronesu tiché: Reparo, a poté, co odložím hůlku vedle sešitu, se dám do čtení. Acai? Co… zamračím se zmateně, a když dojdu k post scriptu, přejede mi mráz po zádech. „Já… on jí sebral… co jsem měl pohlídat,“ vyděšeně vykulím oči a nyní už i se svírajícím se hrudníkem rychle sáhnu po židli, o kterou se roztřesenou rukou opřu a dopis upustím na zem. Nemůžu jí říct, že jsem ho ztratil… dýchám čím dál tím rychleji, a tak netrvá dlouho, než se mi má svírající se hlava začne i motat. Připadám si, jako bych měl každou chvílí umřít, a tak se začnu zmateně rozhlížet po záchranném bodě. Dotazy, literatura… všimnu si Odetty povídající si s prof. Kearney. Mám dotaz? Vymyslíme nějaký… uklidním lehce svůj dech a nemotorně si posbírám všechny věci. Pomalým, nejistým krokem se vydám ven ze třídy, a když stojím ve dveřích, bez ohlédnutí otevřu pusu, že se rozloučím, ale nevyjde žádný zvuk. To znovu zapálí dýmící knot nervové bomby a já se zmateně rozběhnu k Velké Síni.

Dei… zarazím se a nervózně polknu. Snažím se působit co nejklidněji, ale třesoucí se ruce a nervozita několikrát převyšující mou normu jsou stejně zřejmě vidět. „A-ahoj,“ vydám ze sebe konečně nějaký zvuk a zastavím se asi metr a půl od ní. Chvilku po mě dorazí i hurikán. Tentokrát ale s sebou opravdu přinese i katastrofu, a to v podobě zařvání. A to ještě na Richarda. Okamžitě pustím všechny věci na zem, chytím ho za ramena a natočím si ho k sobě. Czy ty kurwa zwariowałeś?! zařvu na něj nově nabytým chraplákem, dívajíc se mu přímo do očí, což při mém zděšeně-vytočeném pohledu musí působit dosti zvláštně. Během vteřiny ho ale pustím a udělám úkrok zpět. Jen skrz něj zírám svýma vyděšenýma očima na neidentifikovatelnou bílou plochu za ním... možná tam ani žádná není... A je to… zařval jsem na někoho, kdo si to vůbec nezaslouží… většinou… Celý roztřesený zmateně sklopím hlavu a do očí se mi začnou hrnout slzy. „Jdu pro Minigniewa,“ vysoukám ze sebe a s nadějí, že to nikdo neviděl… ale viděl… se rozběhnu pryč, ponechávajíc ty dva a mé věci před síní.

Absolutně ignoruji občasná zakopnutí způsobená slzami rozmazaným viděním, dokud nedoběhnu až do společenky, kde se neúspěšně pokusím uklidnit, a tak do pokoje vejdu stejně ubrečený a zmatený, jako jsem utíkal od nástěnky. Snažím se na Isaaca nedívat a pokud se na cokoliv zeptá, odbydu ho pouze rázným ruským: Нет, přičemž čapnu Míňu a odnesu si ho do společenky, kde se s ním začnu mazlit a povídat si s ním. To mě sice pomalu, ale jistě začne ukidňovat.
 
Dominik Bella - 12. června 2016 21:44
owen2302.jpg

K04 -> metlobalové ihrisko
Ľudia v triede a ľudia na metlobalovom ihrisku



Keďže som prišiel neskoro, prišiel som asi o väčšinu profesorkinho výkladu. Preto som netušil, o čom Sinistra rozpráva. Môj papier bol teda dosť skromne zapísaný.

Pár užitočných informácií sme všetci zistili po Richardových otázkach. Celá záležitosť okolo čarodejníc v minulosti sa mi zdala zaujímavá, jednak preto, že pred Bradavicami som o čarovnom svete netušil nič. Preto som ako všetci ostatní bral čarodejnice iba ako mýtus. Budem rád, ak sa o tom dozvieme viac.

Ach, ďalšie oblečenie. Akoby galleony padali z neba.
Odľahne mi, keď profesorka poznamená, že rúcho je len dobrovoľné.
Rituály celkovo sa mi však zdali celkom cool, i keď som bol prekvapený, že sú ešte stále v kurze. Vždy mi pripadali trochu zastaralé. Neprekvapilo by ma, keby formulky na kúzlo stačili a všetky veci okolo boli iba kvôli zachovaniu tradícií.

Akonáhle sa hodina skončila, vyšiel som von. Uvedomil som si, že už sa zrejme nemusím ponáhľať, keď aj ostatní idú na ihrisko.
Idem tam teda tiež, už od prváku som chcel hrať metlobal, nikdy som však naň nemal čas. Štúdium som vždy kládol na prvé miesto. Som zvedavý, aký bude záujem a či sa tam vlastne dostanem.
Jeminé, potrebujem sa ešte prezliecť a ísť si po metlu.
Povzdychnem si a zamierim do svojej izby. Pri vstupe do veže musím odpovedať na hádanku:
"Nakŕm ma a budem žiť. Napoj ma a zomriem. Čo som?"

"Oheň", odpoviem na otázku, ktorú nepočujem prvýkrát.

Vbehnem do izby, pozdravím sa, ak tam niekto je, rýchlo sa prezlečiem do metlobalového hábitu a zoberiem si zo skrine svoje Ometlo a vybehnem hneď von.

Na ihrisku som pri svojom kroku behom chvílky. Už sa tam premáva pár hráčov, je tam dokonca aj Madam Hoochová.

Postavím sa teda k Bystrohlavčanom, s ktorými sa dám do reči, poprípade s hocikým, kto ma zastaví a počkám na začiatok zápisu.
 
Alec Shade - 12. června 2016 19:04
cfc196fdf0befe26a02622b0af6a38df(kopie)2419.jpg

Ošetřovna -> Pokoj -> Nástěnka

Cass, Acai, Poppy, Dei, Matty okrajově Reec a R(č)ičíček


Vesele si podřimuji, když tu najednou slyším někoho opět volat mé jméno. Posadím se a zadívám se na Cass výrazem vyorané myši.
"Proč by je to mělo zajímat?" Zamrkám. "Em, jinak, chci tím říct, že bys klidně mohla randit s banánem, kdybys chtěla..." Pokrčím rameny, ale už jsem vzhůru, takže asi neusnu. Alespoň ne před večerem. Slezu z postele a docupitám k Paní Poppy. Pomocí štěněcích očí si vyprosím propustku na famrpál, takže když se vracím ke své posteli, hodím si radostně medikament proti bolesti v krku do úst.
"Půjdu na Famfrpál se podívat na..." Zapřemýšlím. "...všechny... kdo ho hrají... a... a kdo se na ně dívají, jelikož... to přece... lidi běžně dělají..." Mluvím, jako bych mezi homo sapiens nepatřil. Podle Cayluse stále ale mezi homo patřím, takže... Kdo je lidskej teď, zmrde! "A pak vám řeknu, jak to dopadlo a kdo vyhrál!" Řeknu. Nechám holky ať si to vyříkají... sýčkoval jsem jim tady dost a Reec už stejně spí...

Vezmu si své (už) suché oblečení a asi dalších pět minut hledám Mikyho. Respektive se plazím po podlaze a volám: "Miky! Miky! Miky!" Nalákal jsem ho až na kousek piškotu co jsem uzmul od Paní Poppy. Takto jsem se vydal do svého pokoje, kde jsem náležitě pomazlil každý ze svých pokladů, do kterých nově přibyl Miky (radši jsem Mau poučil, že myš je kámoš, ne žrádlo), zkontroloval zda se o ně spolužáci dobře starali a se oblékl do teplého. Kolem krku jsem si omotal kolejní šálu, trochu si upravil vlasy a jakmile jsem byl náležitě obalen látkou, jako kytovec, uvážil jsem, že je nejlepší čas vyrazit.

Jakmile jsem se ale s úsměvem otočil na patě ke dveřím, na podlaze byla kniha. A ne ledajaká. Fufča. Hleděl na mě všema očima a ze stránek mu čouhala stará ponožka, kterou pár pohyby zkonzumoval. Připomělo mi to westernové filmy, jelikož v této chvíli jsou jen dvě alternativy budoucího osudu. Buď to mi Fufčka skočí do náruče, nebo se mi zakousne do nohy.

Nakonec se nestalo ani jedno, nebo vlastně skoro obojí. Fufča mi skočil do náruče a kousl mě do ruky. Chvilku jsem ho hladil, než se odvážil pustit a tak jsem se rozhodl, že ho vezmu sebou vyvenčit.

Pohopkával jsem chodbami hradu, až jsem dorazil k nástěnce. Stál tam Matt s Dei a Ričíčí už odcházel. "ČAU RIČÍ!!!" Zařvu na něj, abych se ujistil že mě slyší, ale pak se rozhodnu že to nebylo vhodné, takže se radši dívám jinam, jako by se nic nestalo. Před třemi lety jsem pochopil, že když nevidím lidi já, oni mě vidět mohou. Bylo to nemilé zjištění, rád bych zůstal v té iluzi a přehodil teď přes sebe deku, nebo si zakryl oči.

Došel jsem k nástěnce, kde jsem se zapsal do KROUŽKU RUN, protože proč ne, že?! Koneckonců, líbila se mi kaligrafie, a přišlo mi hrozně zajímavé že by měli nějaké čmáranečky, napsané, nebo vytesané magickou moc, jako je to v Pánu Prstenů.
"Ahoj, lidi." Pozdravím oba dva. "Proč se tváříte tak zdrceně?" Zeptám se s soucitným pohledem, mezi tím co mi Fufča v náručí zase žvíkal rukáv.

 
lord Richard Cornigrum - 12. června 2016 17:24
zk6313353.jpg

Runová magie - Směr hřiště


Ti ve třídě + označení



Nikdo další otázky nepokládal. Ne, že by mě to překvapovalo, zvlášť když jsem u některých silně pochyboval o tom, jestli vůbec umí mluvit.
"Děkuji, to mi myslím bude stačit." kývnu hlavou. Profesorka na můj dotaz odpověděla pouze stručně, ale alespoň vím, co si pod pojmem rituál svobody představit. Zapíšu si novou várku poznámek a poslouchám zbytek výkladu.
To, co povídá je nepochybně zajímavé, ale oblékat se do roucha a chodit po pozemcích bosý se mi příliš nezamlouvá. Zní to tak příšerně Shadeovsky, až je mi z toho špatně.
Hodina skončí a my jsme opět bez bodů. Na to, že naše kolej jako jediná projevila snahu v odpovědích i dotazech, si nevysloužíme nic.
Jaké zklamání. Dostat Zmijozel zpět na vedoucí pozice bude opravdu těžké, to vím už teď.
O famfrpálu ze sebe budeme muset vydat to nejlepší.
Poskládám si své věci a vstanu od stolu. Sinestra mě napodobí, ale nezdá se, že by měla v plánu třídu opustit. Jen pokrčím rameny.
"Pak tedy hodně štěstí." popřeji, když odchází za profesorkou. Čekat na nehodlám. Spěchám na famfrpál a rád bych se ještě stavil na koleji.
Když odcházím, všimnu si poletujícího motýla. Mého motýla! Dosedá na Szewczykovo rameno. Mezi drobnými nožičkami svírá ruličku se vzkazem.
"Tak zaprvé, tohle je moje…" dojdu až k němu a poklepu na motýla hůlkou. Vznese se a poslušně dosedne na nastavený prst. S neurčitým výrazem od něj převezmu psaníčko a rozevřu ho.
"A tohle…" zběžně přelétnu text očima. Zbytečnost. Jeden nesmysl vedle druhýho. Zakroutím nad tím hlavou a papír roztrhám. "…Bylo nejspíš tvoje."
Nechám bílé kousíčky pomalu dopadnout na zem k jeho nohám. Koutky úst mi lehce zacukají, ale rychlým potřesením hlavy nevhodné gesto zaženu. "Hezký zbytek dne." zvolám dostatečně nahlas, než se rozejdu na kolej, kde se v rychlosti převleču do famfrpálového dresu a následně odejdu i s koštětem na hřiště.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.87032794952393 sekund

na začátek stránky