| |||
Prasinky Počítá se mnou? To jako fakt? “Zajímá tě vůbec, co říkám?“ poušklíbnu se. Ale nemyslím to zle, vím, že mě víceméně jen škádlí. Ale tomu plesu se už asi nevyhnu. I když… zapomenu zmiňovat, že nemám šaty, pak si na to ‚náhodou‘ vzpomenu pět minut před začátkem plesu a bude. Nikam nepůjdu! Spokojená vlastním plánem se na Ryana usměju a pokračuju v konzumaci svých žebírek. Tedy vepřových žebírek, ne svých. Ale mnou objednaných… “A neodmítej Marii tak okatě,“ zašklebím se zas. Ano, asi to nemyslí zle, ale chudák Marie. “Ale no jo, když jinak nedáš…“ ‚slevím‘. Ale svůj plán už jsem tu rozebrala. Takže klid, to se zvládne. “Jako polskou jízdní šavli jsem nikdy neviděla, ale vím, že to existuje… ty s ní vážně umíš? No páni, to mě asi v šermu porazíš. Jako brácha mi kdysi nějaké základy ukazoval, ale moc toho není. Tyjo… doufám, že zítra ten šerm už fakt jako bude. Hrozně se na něj těším. A nech si ty svoje sexistický poznámky,“ šťouchnu do Ryana. “My vážně myslíme na jeho meč ve vší počestnosti. I když…“ zahraju zamyšlenou. Pak se rozesměju. “Ne, to opravdu není můj styl zkoumat něčí… meče,“ zakřením se. Pak se zvedneme, zaplatíme za oběd a ležáky a jdeme pokračovat v krasojízdě. Nejprve se stavím pro slíbené mrkve, abych na ně nezapomněla. Koupím pořádně veliké, jak jsem slíbila. A pár navíc, abych měla pro Galaina. A když už jsme u ovoce a zeleniny, tak králíčkovi vezmu i trochu salátu, pár jablíček a chleba na usušení. Celou dobu poslouchám Ryanovo štěbetání a vyprávění a přidávám se k němu se svými příběhy a příhodami a zážitky. Takže to chvílemi vypadá jako soutěž, kdo toho řekne víc a rychleji a hlasitěji… no… chudák naše tichá společnice Marie. (Jestli jde tedy s námi. Jestli ne, je o toto povídací soupeření ošizena…) “Teď? No jestli nic nechcete už a nepotřebujete, šla bych za tou Etty, ať se těch mrkví zbavím. Škoda, že je venku tak hnusně… ale i tak by se dalo něco podniknout. Co Zapovězený les?“ zazubím se. Pak si povzdechnu. “Jasně, a rovnou mě vyrazej. Takže radši ne… Co najít Kenjiho a Dana a vymyslet něco společně? Třeba už se Dan konečně probudil a Kenji vrátil z Prasinek. Víc hlav víc ví. Jo, to zní fajn, ne?“ zazubím se na Ryana. |
| |||
Tři košťata 11:45 "Přesně tak, povede nás nesmírná vesmírná síla!!!" Podívám se pak na balík s myškami, které mají přijít na Myščin jídelníček. "Víš jak se to říká, co oči nevidí a uši neslyší, to srdce nebolí. V případě té tvé kočky by to chtělo dodat i necítí, ale když o nich nebude vědět, tak nemůže vrčet žes jí je sebrala. Takže to můžeme udělat formou odměny. Když zahraje Žvejkala dobře, tak dostane myšku, když ne tak nedostane." Mrknu na Cass a s chutí se pustím do právě přilétnuvších špaget. Jsou opravdu hodně pikant, až se mi z toho začne dělat horko. Mrknu na Cass. "Chceš zkusit? Vážně v tom není nic složitého, po čem by se ti měl obrátit žaludek. Jen špagety, olivový olej, chili, neco zelenýho a trocha slaniny... A ta se dá vybrat!" Nabídnu své spolusedící trochu špaget. Protože nevolnost je svině, ale prázdný žaludek, plněný jen čajem a colou taky nic moc, alespoň něco by do sebe dostat měla. Pokud nebude chtít špagety, tak alespoň objednám slané tyčky. Ty nikdy neuškodí. "Tak co se lidské blbosti týče, tak je jen opravdu hodně těžké se do pravdy netrefit. Vždyť si to vezmi takhle. Válka s Grindenwaldem probíhala ve stejné době jako druhá světová válka. Kouzelníci už tehdy museli vidět co je to rasismus a co se všemi dělá... Ale tak proč ho nepraktikovat i nadále že? Škoda že doteď nebyla v Bradavicích pořádná historie, dost by ji kouzelníci potřebovali." Všimnu si motající se Acai, jak leze z patra a jde... respektive klopýtá ven. Jo naklepávání řízků je namáhavá činnost, zvlášť když ji provozujete s Vegeťákem. "Ale mudlové nezůstávají tři století za opicemi. Kouzelníci si myslí že jsou něco víc, ale kdyby mělo dojít k otevřenému střetu mezi těmito dvěma světy, tak by byli kouzelníci nahraní. Ať už jde o technologii nebo vedení války nebo cokoliv jiného." |
| |||
U Tří košťat -> ZverimexCaylus+ každý kolem Dole v hostinci je stále stejný ruch. Tváře se nejspíš za tu dobu vystřídaly, ale já je vůbec nevnímám. Je tu neuvěřitelně vydýchaný vzduch, takže nemyslím na nic jiného, než na to, abych se odtud co nejdřív dostala ven. Když otevřu dveře, abych vylezla ven, neuvěřitelně se mi zamotá hlava. Chytím se futer a těch několik dlouhých vteřin se jich držím, dokud svým nohám nevěřím natolik, abych se pustila. Fuj, to nebylo příjemné. Třeští mě ve spáncích, jako kdyby mi do nich někdo vrážel hřebíky. Zhluboka se nadechnu. Tohle vydržím. Pavouk bude koupený za chvilku a ošetřovatelka pomůže. Musí na to přece mít něco, co zabere hned. |
| |||
Rokvill po odchode tých čo majú hodinu Real time :) Tie z dievčat, čo nešli na hodinu a ostatný vlastníci očí a uší poblíž Zonka Po uvážení, čo a ako, som zamierila s doprovodom, či už s alebo bez doprovodu, zamierim k Zonkovi. Z Medových labiek sa vynorí Tamia a vleče za sebou Filipa. "Čo zase stvárate?" Prevrátim oči v stĺp. Neviem, kde nabral hotovosť, lebo mama mu za prospech zatrhla vreckové, ale teraz je tu a podľa vśetkého nakupoval sladké. "Mám napísať mame?" Spýtam sa podráždene. Áno, Tania ho zastaví, ale bonzovať by nešla. Na druhú stranu ja... Toto nie je o žartoch. Búh ví od koho a koľko si požičal a do akých prioblemov nás môže dosťať. Tipický chrabromil. Vzdorovito mi hladí do očí a mlčí... (Feal free to jump in.) |
| |||
Cesta do Prasinek back in time 11:45 Ody, Jo a KeyKráčam s ostatnými a pozorne počúvam, o čom všetkom ma hodlajú baby informovať. Ty, pane, jo... Akosi posmutniem a zahladím sa kamsi do diaľky. Nejdem hovoriť, že Will je slizolýn a nejdem to tým ospravedlňovať. Viete, že k nim nemá vrelý vzťah..." Tomu sa hovorí nadniesť neznášanlivosť. Dobre, nešikanujem ich. Nešikanujem nikoho. Keď môžem, sa ich stránim, ale keď robia niečo zlé... Povedzme, že namám problém im to trocha spočítať. "Na druhej strane Reece neznie, ako nevinná obeť. Sorry." Zdvyhnem ruky v obrannom geste, keby ho dako začal brániť. "Skôr sa bojím o Tommyho." Nie je zrovna tajomstvom, že pred prázdninami, než došlo k jeho zmene, sme boli dobrý kamaráti. Zvykli sme chodiť na návštevu cez letné prázdniny. Pochybujem, že som jediná v Bystrohlavskej veži, kto si všimol jeho premenu a kto sa o neho bojí. Vrcholom bolo, keď sa na neho pýtal aj môj malý brat - Chrabromil, prosím pekne! |
doba vygenerování stránky: 0.92260694503784 sekund