Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 27. března 2024 6:58Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 27. března 2024 16:14Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 27. března 2024 6:58Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 8:27Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Domenico Conte - 06. listopadu 2019 20:00
9508.jpg

Knihovna -> Před knihovnou


Angela, Richard

Středa 14. října



Richard rozhodně nevypadal, že by z mé přítomnosti skákal deset metrů do vzduchu. Vlastně po naší malé seanci v hostinci se ani nedivím, ačkoli to nebylo ani zdaleka tak příšerné jako to, co následovalo po jeho odchodu. Vlastně z našeho posezení mám samé hezké vzpomínky. Už dlouho se mi nestalo, abych si s někým tak kvalitně vyměnil názory.
Co mě znepokojuje o malinko víc, je skoro až vyděšený výraz Angie. To mě tak nerada vidí? Vyrušil jsem je? Možná je jenom nesvá z toho, že je v obklopení rovnou dvou zmijozelských? Zrovna u téhle dívky se fakt důvod určit nedá, ale tak nějak jsem doufal, že vypadám dostatečně neškodně, abych nikomu nenaháněl strach.
Neujde mi, jak se oba nenápadně ohlížejí za mě. Skoro jako by někoho hledali. Koho asi. Richard mé domněnky záhy potvrdí. Nějak podezřele se o ni zajímá a to se mi ani trochu nelíbí. Momentálně je to totiž to poslední, co bych potřeboval.
“Necítila se dobře. Z Prasinek si šla rovnou lehnout, takže si nejsem moc jistý, jestli se vůbec dostaví na hodinu. Mám v plánu ji omluvit, pokud to bude nutné.” v rychlosti ho obeznámím se situací. “Abych byl upřímný, tak se její návštěvy u našeho stolu trochu obávám. Ještě pořád se úplně nevzapamatovala z kulturních rozdílů. Umíš si ji představit u jednoho stolu s Caylusem a Deirdre?” Jejich styl krmení bych rozhodně nepopsal jako kultivované stolování. “Nerad bych, aby si z toho odnesla trauma.” snad už nemusím dodávat, že ji samozřejmě přivedu, pokud o to bude stát. Což určitě bude. Je to Ruby. Večeře u našeho stolu pro ni bude jako splněný sen.
“Ale zpátky k tématu.” obrátím se na Angie a přátelsky se na ni zazubím. “Přidám se rád. Moc jsem tomu učení tentokrát nedal, takže bych vám oběma byl určitě vděčný, kdybyste mě zasvětili do větších detailů.” zcela automaticky u toho podržím učebnici, kterou mi Richard vnutil do rukou, než odběhl za knihovnicí vyprosit nám povolení. Naučil jsem se nad jeho chováním příliš nepozastavovat. Dělá to pravidelně. Rád rozdává úkoly a rád dává najevo, kdo je tu šéf. Proč bych mu to bral, když mu to dělá radost?
“Chceš s něčím pomoct? Jednu ruku mám ještě volnou.” nabídnu se Angele, když se pomalu zvedá od stolu. “Vážně je tu celkem dost lidí.” společným krokem jdeme Richardovi pomalu vstříc. Vrací se s dobrou zprávou, bohužel však ani jeden z nás nějak nepočítal s tím, kolik je vlastně hodin.
“To by bylo super, ale řekl bych, že už nemáme tolik času. Než tam dojdeme a musíme se ještě převléknout do něčeho teplejšího…” na moment se zamyslím a přehodím si učebnici z jedné ruky do druhé. “Navrhuji tu učebnici nechat, jít se převléct a opakování udělat po cestě. Co vy na to? Sešli bychom se za pár minut před školou?” počkám na vyjádření a teprve potom učebnici s tichými díky vrátím paní knihovnici. Několika dlouhými kroky se vrátím ke svým spolužákům a vyjdu s nimi z knihovny.
“Rolničku jsem koupil. A ne jen to. Vybral jsem i dalších pár doplňků.” už nezmiňuji fakt, že mi s tím Ruby pomohla. Její jméno přeci nemusí figurovat v každé konverzaci, kterou vedu. Stejně tak nemusím náš vztah všem takhle vnucovat. To, co mezi námi je, je čistě naše. Takhle by to mělo fungovat v každém vztahu.
Sklopím pohled k Angele, čekaje na její odpověď. Trochu mě překvapuje, jak lehce k ní Richard promlouvá. Asi tu spolu byli dost dlouho na to, aby se s ním uvolnila.
 
Rosalie Anne Primrose - 06. listopadu 2019 19:25
2j0mi6t1585.jpg

Skleník č. 4 > Kabinet Henryho

14. Října, Středa


Henry



Nepochybuji o tom, že Henry něco takového dělal naposledy na škole. Pokud vůbec, nerada bych mu křivdila. Nic z toho jsem samozřejmě neřekla nahlas. Byla jsem ráda, že tu je a že se nabídl mi pomoci. Sama bych záhony obletovala dlouho do noci, což by vlastně nebylo nic neobvyklého. Takhle jsem ale díky Henrymu získala spoustu volného času. Co mu scházelo na schopnostech, doháněl zápalem. Bez okolků se pustil do práce a neustal, dokud o všechny skleníky nebylo postaráno. Odvedl velký kus práce a za to jsem mu byla neskutečně vděčná. Nevím, zda by mu to bylo něco platné, ale získal u mne plusové body. Navíc v těch brýlích vypadal opravdu roztomile. Dokonce za mne i galantně odnesl všechny plechovky do skladu. “To jsi nemusel.” poznamenám, když si zbylé postřiky napěchoval do náruče a vytratil se s nimi ze skleníku. Až jsem se chvílemi cítila naprosto zbytečně a možná i trochu nemožně. Všechno jsem to hodila na jeho ramena, měla bych se stydět. Takhle zneužívat jeho ochoty. Původně jsem měla v plánu je za sebou nechat levitovat, ale zmizel s nimi dřív, než jsem stihla pořádně protestovat.
“Udělal jsi toho víc než dost, Henry. Nevím, jak ti mám poděkovat. Byla bych tu do noci.” odpovím s mírným úsměvem. Ochranných pomůcek jsem se zbavila těsně před tím, než se ze skladu vrátil zpět do skleníku. “Když ti to budu moct nějak oplatit, tak prosím neváhej a řekni.” připomenu mu, načež mu velmi opatrně z obličeje sundám roušku s brýlemi. Trochu zalituji, že jsem si ho před tím nemohla nějak zvěčnit. Předpokládám, že takový pohled se mi znovu nemusí naskytnout.
Maličko mne zaskočí nabídka večerní procházky. “Pravda. Jak vlastně Luna zvládá, že nemá takovou volnost pohybu?” Chudáček je celý den zavřená v kabinetu a může jen poslouchat ruch za dveřmi. Když se tu kočky a všechna ostatní zvířata mohou normálně potulovat, přijde mi nespravedlivé, že tak nádherný pes jako je Luna musí být držený pod zámkem. Přitom by neublížila ani mouše. Maximálně by jí olízala.
“Ráda se přidám, pokud mě za ten večer už nemáš dost. Není sice kdovíjaké teplo, ale řekla bych, že trocha čerstvého vzduchu nám neuškodí. Když jsme se teď tak dosyta nadýchali repelentu. Navíc… Bee by určitě procházku uvítal.” Samozřejmě, že bych jeho pozvání neodmítla. Večer strávený s ním byl nanejvýš příjemný. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, které bych ani nečekala. Kdo ví, co dalšího bych mohla zjistit? Ani bych nedoufala, že si někdy budeme takhle rozumět. Pokud se tomu tak dá říkat. I když jsem na škole dlouho, tak jsem si příliš přátel neudělala. Nejde mi to tak snadno jako ostatním.
Jakmile trochu poklidím, uložím pomůcky na jejich místo a zkontroluji všechny své malinké pomocníčky, zamknu za sebou skleník. S Beem na rameni a Henrym po boku vykročím k hradu.
“Pamatuješ si na Henryho?” optám se drobného okřídleného tělíčka, které mě momentálně hřálo na krku. Ani takhle na večer mu nebylo chladno. Spokojeně vrněl, bublal a z vesela přeskakoval z mého ramene na Henryho a zase zpátky. “Očividně ano.”
 
Pomocný PJ ۞ - 04. listopadu 2019 19:40
zk6233337.jpg

Okraj Zapovězeného lesa



Středa 14. října, čas 19:40 - 20:00


Doprovodná hudba


Obrázek



Zapovězený les. Místo, které nahání hrůzu nejednomu studentovi a zároveň místo, které pro většinu lidí znamená hotovou pohromu. A nejenom to. V kombinaci s profesorem Snapem může pro některé znamenat rovnou konec světa.
Hodina obrany proti černé magii se pátému ročníku nezadržitelně blížila a vy by jste se měli pomalu shromáždit na okraji lesa, přesně tak, jak po vás profesor chtěl. Ať už přijdete dřív, či později, počítejte s tím, že profesor nedorazí dříve, než deset minut před osmou.
Ti, kteří přichází mezi prvními mohou vidět Nebelvírského prefekta Christiana, jak přešlapuje na místě, přitahujíc si hábit k tělu, aby mu nebyla taková zima. Teplo totiž zrovna není a každý kus oblečení navíc se vám bude zaručeně hodit. Je pouhých deset stupňů, fouká chladný vítr a do toho je tma jako v pytli, jelikož není přes zamračenou oblohu vidět měsíc. Dávejte si proto cestou pozor, kam šlapete a rozhodně nezapomínejte mít po ruce hůlky, které vám i tak jednoduchými kouzly jako je lumos, mohou být k užitku.
Kolem sebe můžete slyšet typické zvuky noci – Šum stromů, skřehotání žab, křupání větviček, houkání sovy, nebo skřeky různých zvířat, o kterých jste se v hodinách péče o kouzelné tvory ještě neučili. Sečteno podtrženo, ponurá atmosféra jak vyšitá. Bylo by skutečně divné, kdyby se někteří z vás nebáli, nebo minimálně necítili nepříjemné pocity.
Přeci jen, jste malý kousek od lesa, kde žijí tvorové, kteří by vás neváhali slupnout jako malinu a připravit vás tak o život...

 
Rebecca Eliah Riel - 03. listopadu 2019 22:36
becca227200.jpg

Chodba pod astronomickou věží

14.10.


Sebastian

Sleduju Seba, jak si hraje na svůdnou sedmačku, a obočí mám až někde těsně u horní linie vlasů. "Tohle už snad ani nebudu komentovat," oznámím mu, ale koutky mi cukají. Co jsem věděla, tak Sebastian v divadelním kroužku nebyl, ale očividně Rosalie přicházela o velký talent! "Jo, jasný, kašleme na knihovnu, koho zajímá vzdělání," ušklíbnu se. Stejně už bylo pozdě něco nahánět, za chvilku už půjdeme k lesu.

Sebastian se ale rozpovídá. Něco o tom, že bych měla domů přivést nějakého houmlesáka z Azkabanu. V očích se mi pobaveně blýskne. "Hele, takže zaprvé," začínám odpočítávat na prstech. "Já jsem každého typ, abys věděl. Za druhé, uniklý vězeň z Azkabanu? Nechci vás hady nějak profilovat, ale je tady tak 70% šance, že ten typan je ze Zmijozelu. Takže kdybych ho přivedla domů, máma by určitě zajásala, protože za třetí, je přece slavnej. U mojí matky další plus. A za čtvrté...," přestanu odpočítávat na prstech a sbalím ruku do pěsti. "Nebuď drzej!" lehce ho uhodím do ramena. "Tobě ta šikana chyběla, co? To řeknu Charlie. 'Hele Charlie, líbí se ti Seb, on si fakt užívá, když ho holky bijou.'," začnu se pitvořit a se smíchem se snažím držet ze Sebastianova dosahu, protože co kdyby mi chtěl tu přátelskou šikanu oplatit? To nebudu riskovat! "Jo a taky má doma oholenou opici. No tak Charlie, to je přece partie, co nemůžeš odmítnout!"
 
lord Richard Cornigrum - 01. listopadu 2019 15:26
zk6313353.jpg

Knihovna >> Směr 3. patro k učebně 36B


Středa 14. října


Angela, Domenico, okrajově přítomní v knihovně



Ať už Angela bude chtít v učení pokračovat či ne, je jasné, že v knihovně ani jeden z nás déle nezůstane. A tak se pomalu zvednu na nohy a posbírám ze stolu těch pár věcí, které jsem si sebou přinesl a zastrčím je pod paži, abych ušetřil místo a zároveň měl pořád volné ruce.
"Na, tohle si vezmi. Já ještě jednu mám a kdo ví, třeba ti přijde vhod před další Snapovou hodinou." podám Angele tabulku otevřené čokolády, která doteď ležela na stolku. Neujedli jsme z ní moc, jen něco málo, ale i tak je škoda to vyhazovat. Nejen, že je to limitovaná edice, ale osladit si nervy čas od času potřebuje každý. Když ne teď, tak jindy. Tohle se stejnak nezkazí.
A pak za sebou uslyším hlas. Je to přesně ten, od kterého jsem před pár hodinami s takovou radostí utekl z Prasinek. A teď je tu zas. V duchu zaúpím. Ten kluk je jak bumerang. Čím dál ho hodím, tím rychlejc je zpátky. A ke všemu mě vyčmuchal na tak zapadlým místě, jako je knihovna, čokl jeden. Co tu vlastně chce?
"Stěhujeme se někam, kde nebude tolik hluku. Doteď tu byl celkem klid, ale támhleti," hlavou kývnu k uličce, kde seděla Acai se svou skupinkou a předčítala z učebnice nahlas "...usoudili, že se musí o výklad podělit s celou knihovnou. Takže bereme roha. Chceš se přidat?" s lehce přimhouřenýma očima si Domenica prohlédnu. Teprve teď si uvědomuji, že je tu sám, což je poněkud neobvyklé. Kde nechal tu ťamanku?
I když co je mi vlastně po tom. Možná jen dostala chuť na čínskou polívku a tak šla lovit kočky po hradu, aby měla k nudlím nějakou masovou přílohu. Nejspíš by nebylo od věci, kdyby si Domenico dával na toho svýho, věčně zatoulanýho kocoura větší pozor.
"Ruby se učit nechtěla?" zeptám se, čímž nenápadně zjišťuji, kam tu číňanku během mé nepřítomnosti zaparkoval. "Určitě jí zase někdy přiveď, u Zmijozelského stolu je místa dost. Rád se dozvím víc o její domovině." Asie byla fascinující, to ano, ale víc než to mě zajímala ona samotná. Nevěděl jsem o ní téměř nic a to mě znervózňovalo. Za normálních okolností bych o ní žádný zájem nejevil, jenže to by se nesměla tolik motat kolem mé ovečky. Musím mít o svém stádu přehled, ne?
"Jo a tohle podrž." S těmito slovy Domenicovi vrazím do náruče učebnici, kterou jsme předtím měli s Angelou na stole. "Jdu se zeptat madam Pince, jestli si jí můžeme vzít sebou." Naše knihovnice zrovna nepatřila mezi nejpřívětivější lidi na škole. Ustavičně se strachovala, že se jejím knížkám něco stane a nedej bože, aby je někdo vrátil ve špatném stavu. To pak byl oheň na střeše raz dva. Já měl jediné štěstí, že jsem byl prefekt. U těch předpokládala, že se chovají zodpovědně nejen ke spolužákům, ale i ke knihám. A přesně tak je tomu i teď, když jí žádám o povolení odejít s knížkou mimo knihovnu. Souhlasí. To bylo lehké.
"Tak, učebnici si můžeme vzít sebou," sdělím Angele i Domenicovi dobré zprávy, když se k nim pomalu vracím. "Navrhuji jít do učebny 36B. Je ve třetím patře a už se k ničemu nevyužívá. Budeme tam mít dost prostoru a pokud chcete, můžeme si procvičit i těch pár kouzelných formulí, které tu zmiňují." Sice to jsou vesměs lehká kouzla jako lumos, ale jak se říká, opakování je matkou moudrosti a krátkým opáčkem rozhodně nic nezkazíme.
"Co ta tvoje rolnička pro kočku? Sehnal jsi nakonec nějakou?" vyzvídám od Domenica cestou z knihovny, aby řeč nestála. "Ty máš vlastně taky kočku, ne? Taky tolik ztrácí věci jako ta Domenicova?" zeptám se tentokrát Angely, jelikož mě zajímá, jak moc je schopná se rozpovídat před nově příchozím. Se mnou něco málo řekla, tak schválně, jak si poradí v konverzaci s dvěma hadama naráz. Není v tom nic škodolibého, samozřejmě...
 
Sebastian G. Sharivar - 30. října 2019 16:36
froy8869.jpg

Chodba pod astronomickou věží

Rebecca

14. října, středa večer



„Ale jó, byl sem i v kině,“ mávnu nad tím rukou. „Ale asi nejsem ten... nerd, nebo jak si to říkala.“ Pokračuji po schodech dolů už normálně, než se Becca zmíní ještě o Kwangovi, znechuceně se zašklebím a nejdřív se na ni ohlédnu přes rameno.
„Počkej, cože?“ zastavím se dole pod schody a otočím se na Beccu. S člověkem, co něco měl se slizounem, bych si ruku nepodal, natož se ho dotkl třímetrovou tyčí. „Nebuď nechutná. toho může ráda mít jen jeho matka. Jak jako Kwangovi? To jako... co? Hele, to je to nejhorší, co si dneska řekla.“ Ošiju se a vyjdu na chodbu.

Dostanu zpátky své sako, začnu se do něj navlékat: „No říkala si, že ti obrana jde, ne? Že si šprt a že nakopeš kentaurům zadek, nebo tak něco. Když sem já naposledy šel do knihovny, viděl sem tam jednu sedmačku. Byla sexy, to se takhle naklonila, vzala si knížku... a víc sem neviděl, protože sem narazil do regálu.“ Předvádím, jak se sedmačka naklonila, vyšpulila zadek a ukázala mi tak svůj výstřih. Zazubím se. „Kašli na knihovnu, to se nějak dá.“ Trhnu rameny a zamířím chodbou dál.

„Nebo se snad bojíš do lesa? Jako třeba nějakýho... uprchlíka z Azkabanu? Nevypadal ten Void jako někdo, z koho by tvoje mamka neměla radost, kdybys ho přivedla domů a začala to „Ale my se milujeme!“ “ nadhodím pobaveně, když si rovnám rukávy saka. „Třeba si jeho typ. A už je slavnej, Becco!“ Uchechtnu se.
 
Henry Kwang - 29. října 2019 13:43
henryiko6486.jpg

14. října



Návrat do Bradavic --> Skleník č.4


Rosalie



Výlet do Londýna se mi líbil. Na cestování jsem byl zvyklý, o tom žádná, ale i tak bylo příjemné si i během školního roku jen tak vyrazit na nákupy a do toho jako bonus utužovat vztahy s kolegyněmi. Společnost všech čtyř dam jsem si náramně užil, ale nepřekvapivě mi bylo nejlépe s Rosalie, se kterou jsem během večera strávil nejvíce času. A ten rozhodně nebyl nijak promarněný. Nejen, že jsme si začali tykat, ale oba jsme se celkem dost rozpovídali, takže jsme o sobě rázem zjistili spoustu věcí, o kterých doteď ani jeden z nás neměl tušení. Krom toho jsem Ros slíbil pomoc ve sklenících, proto se s ní na ono místo ihned po příjezdu, bok po boku, vydávám.
,,Už jsi to někdy dělal?" přistane na mně zčistajasna Rosina otázka, když mi podává zahradnickou zástěru a další vybavení. Chvíli trvá, než odpovím. Jasně, že jsem tohle už dělal. Přesněji řečeno někdy před X lety o hodině bylinkářství, které mě jen tak mimochodem nikdy moc nebavilo. Ne, že by mi nešlo, rostliny jsem znal a některé hojně využíval při práci se zvířaty, ale v dobách studia jsem řešíval trochu jiné věci a bylinkářství to vážně nebylo. Spíš jsem měl věčně v rukách koště a usilovně trénoval na famfrpálový zápas. Byl jsem tenkrát na pozici střelce a ve svých osmnácti-devatenácti letech to celkem prožíval. Vlastně jsem tenkrát nebyl k rozeznání od dnešních děcek, připravujících se na turnaj. Když je občas vídám na hřišti, je to jako, kdybych viděl sám sebe před deseti lety.
,,Nu... ano. Jen už to je hodně dávno.“ přiznám barvu velmi opatrně, aniž bych musel říkat nahlas své předchozí myšlenky. Nechci se Ros nijak dotknout. Ne, když se naše konverzace zatím ubírala tak pěkným směrem. ,,Takže se mnou měj prosím trpělivost. Musím si to oživit v paměti." dodám a odběhnu se převléct do pracovních věcí, ve kterých vypadám celkem komicky. Hlavně tedy v těch brýlích, ve kterých připomínám spíše mouchu, než učitele. Ještě než mi Ros podá nádobku, stručně vysvětlí, které skleníky jsou zamořené a které ne. ,,Rozumím. Pustím se ihned do toho.“ Slíbím bez dalších řečí.
Tak nějak mi došlo, že Ros nebude spokojená, dokud nebude práce hotová. Nejdřív musíme vyřešit tohle a pak se můžeme zabývat něčím dalším. Aneb nejdřív práce, potom zábava. Nic dalšího už neřeknu, pouze si stejně jako Ros natáhnu roušku a vydám se do nejbližšího zamořeného skleníku, kde postupuji přesně podle instrukcí. Nejsem sice žádný profesionální zahradník, ale snažím se pracovat rychle a zároveň pečlivě. Jakmile mám hotovo, udělám to samé v dalších sklenících, dokud nejsou ošetřeny úplně všechny. Poté se vrátím k Ros.
,,Ukaž, vezmu to. Je to těžké." Ať už bude protestovat či ne, zbylé postřiky si od ní vezmu. Nechci, aby se s nimi tahala víc, než je nezbytně nutné. Ještě by si udělala kýlu, holka nešťastná. Postupně pak nádobky uložím do zbylých tří skleníků a taky do skladu, přesně jak chtěla. ,,Myslím, že máme hotovo. Chtěla by jsi pomoci ještě s něčím? Jsem ti k službám." Nabídnu se automaticky.
,,Pokud ne, skočil bych vyvenčit Lunu. Klidně se přidej, jestli chceš, ale nerad bych tě rušil, pokud už máš něco v plánu.“ Vím, že Luna by ještě nějakou chvíli v kabinetu vydržela. Nebyla sama až tak dlouho, aby udělala loužičku, navíc byla zvyklá během mé nepřítomnosti spát a být v klidu. Ale i tak jí nechci nechávat samotnou déle, než je nezbytně nutné. Mám to zvíře prostě rád, i když mi kolikrát zabere, zachlupí a poslintá celý gauč. Inu, mít psa je vážně psina.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.91872191429138 sekund

na začátek stránky