| |||
Will, Caylus a Marie Během okamžiku mám muffiny v sobě. Vynikající. Borůvkové mám nejradši. Ďábelsky se usměju na crossiant, který do sebe vecpu. Po očku pozoruji Cayluse, který se také láduje o sto šest. Nejsem tu jediné prase. Hodím do sebe polovinu hrnku kafe. Že bych si dala i džus? Dobrý nápad. Doleju si kafe a přidám k tomu i skleničku pomerančového džusu. Zmrzlinu z muffinů mám rozpatlanou po celé puse. Obyčejně si dávám záležet na tom, jak vypadám, ale zmrzlině neodolám. Nejde mi do hlavy, proč se Mařena zatím nedala do jídla, ale jen nad tím pokrčím rameny. Její chyba. "Ty to fakt nevíš? Mám dojem, že největší drbna široko daleko je Daniels." Nemám Ryana kdovíjak ráda, ale všimla jsem si, že už párkrát koukal po Sin. A je to celkem fešák. "Alec? Ono se mu něco stalo?" Jsem zmatená. Je pravda, že jsem ho dneska ještě neviděla. Jeho původ byl sice otřesný a už z principu jsem ho za to nesnášela, ale na druhou stranu měl rád zvířata stejně jako já a jeho Mau byla rozkošná. Párkrát jsem s ním v minulých letech už slovo prohodila. Stjerne si ho kdoví proč oblíbila a nechala se od něj jako od jediného mimo mě pohladit. Willovy dotyky jsou příjemné. Rozpaluje mě to, i když si to nechci přiznat. Jsem pravá Štírka a v těhlech situacích je to poznat. I když se cpu vším, co mi přijde pod ruku, znepokojeně zaznamenám, že ruku stáhl. OMG? Takhle začneš, donutíš mě chtít víc a najednou přestaneš? Děláš si prdel? Začínám být silně frustrovaná a naštvaná. Tak on si chce takhle hrát na úchyla, ošahávat mě pod stolem a pak najednou přestat? No tak fajn... ukážu mu, že tuhle hru můžou hrát dva. Levou rukou drapnu lžíci a začnu jíst cornflaky. Mařenu ignoruju. Nenápadně sjedu pravou rukou po Willově boku do až k poklopci jeho džín a hbitě vklouznu rukou do kalhot a pod vrstvu spodního prádla. Mě u jídla nikdo srát nebude... Spokojeně chroustám cornflaky a s pravou rukou provádím v jeho kalhotech divy až do chvíle, kdy jsem si jistá, že stojí v pozoru a je tvrdý jak kámen. Vytáhnu ruku z kalhot a přendám si do ní lžíci. Jen ať si Will vyžere to, co mi udělal. Aby byla pomsta dokonalá, natáhnu se pro hrnek s kafem a nenápadně převrhnu loktem sklenici s džusem, jejíž obsah skončí rovnou ve Willově klíně. "Promiň! Já nechtěla!" Nasadím ustaraný a omluvný výraz, ale v duchu z toho mám hotové Vánoce. Jsem prostě geniální. "Postav se, já ti to utřu!" Odmlčím se, protože pod šedou látkou nasáklou džusem je vidět úplně všechno. "Teda... myslim tebe jako tebe. Ne jeho." Ukážu na rozkrok. Zvednu se z lavice. |
| |||
Jezero -> pokoj -> sprchy Acai + ostatní po cestě “Snad ne no. Teda to bylo na bláto, ne na tvůj věk,“ řeknu pobaveně a zvědavě mi povyjede obočí. Co mohla myslet tou jinou zábavou? Dívala se k jezeru… to snad ne, vždyť tam musí mrznout! Úplně se oklepu. Ale to už vyrazila pomalu zpátky. Já tedy nasadím trochu rychlejší tempo, musíme se zahřát. Tohle asi opravdu odstůněme, tak bychom měly co nejrychleji do tepla! Už se sprchy nemůžu dočkat! Asi z ní ani nevylezu… “Jasně, ve sprchách,“ vyruší mě z přemýšlení její rozloučení. To už jsme tady? Tak jo… Tak rychle do společenky a do pokoje. Moc nevnímám lidi kolem, stejně jich už tu asi moc není, šli na snídani. Anebo se tam chystají. Popadnu ručník a podívám se do skříně. No… nakonec váhavě sáhnu po sukni s topem. Sukně tolik nenosím, ale proč ne, že jo. Na oslavu toho, že už neprší! Tak! Mrknu na hodiny. Jejda, nějak mi to trvá! Ještě sáhnu po hřebenu a rozeběhnu se zase zpátky. Snažím se nenápadně, aby mi někdo třeba nevynadal za běhání po chodbách. Takže se docela ohlížím přes rameno. Ale dopadlo to dobře a tak vpadnu do dívčích umýváren. Rozejdu se automaticky ke sprše, ale docela mě zarazí pohled na Acai. Asi jsem ráda, že je tu od páry takové horko, protože to náhlé zrudnutí můžu přičíst hlavně tomu, že? “Ehm… ahoj,“ brouknu a snažím se nedívat. Zakotvím ob sprchu vedle, zatáhnu závěs a teprve potom se začnu svlékat. Rudá snad až na palcích u nohou. |
| |||
Velká síň Dee, Marie, Caylus Maxwell... Ta špína se už stačila předvést na včerejší hodině přeměňování. '' Nevíte kdo roznáší všechny ty drby ? '' Zeptám se jakoby nic. Musím se usmívat když vidím jak se Deirde láduje jídlem. Je to roztomile vtipné. Kde je vlastně Alec ? Včera jsem ho naposledy viděl u knihovny. Doufám že má pořád to co jsem mu dal. '' Nevíte co je se Shadem '' Zeptám se potichu. Má ruka se odlepí od Deirdina stehna a naleju si další hrnek kávy, který okamžitě vysosnu. Má dlaň zase sjede těsně nad koleno Deeiny pravé nohy. Sjede na vnitřní stranu stehna a pomale trýznivým tempem se sune nahoru. Pomalu se blížíc do oblasti třísla má ruka v pohybu ustane. Myslím že bych ji měl nechat v klidu se najíst. |
doba vygenerování stránky: 0.82629585266113 sekund