| |||
Jezero -> Pokoj -> SprchyCass + kdokoli cestou"Tak stará fakt nejsem." Přijmu její ruku, abych se postavila na nohy. Mám bláto fakt úplně všude, ale utěšuje mě fakt, že ona na tom není o nic líp. Jen mě překvapuje, že to bere s takovým klidem. Vždycky vypadala jako ten upnutý, puntičkářský typ, co nesmí mít nikde ani smítko. Teď, když si jí prohlížím.. s blátem ve vlasech, na oblečení i pod ním a bezstarostným úsměvem na tváři.. je trochu škoda, že se takhle nechová pořád. Vypadá mnohem víc přístupněji. "Tak zítra už nebude bláto.. běhu se nevyhneme. Pokud si nenajdeme jinou zábavu." vrhnu rychlý pohled na jezero, ale hned ten nápad zavrhnu. Na to je ta voda moc studená. Nechám se od ní trochu očistit. Není to dokonalé, ale pokud se na mě nebude nikdo dívat moc zblízka, tak nic nepozná. Ne, že bych to nějak řešila. Je to jenom bahno. Sleduji, jak si hůlku strká zpátky do pouzdra. Možná jsem moc neopatrná, ale já svou hůlku opravdu netahám všude sebou. "Díky." spokojeně se protáhnu, než zamířím k hradu. Doufám, že Cass jde za mnou. Musím si do pokoje pro věci na převlečení.. "Takže.. ve sprchách." zazubím se na ní, než s veselým zamáváním zmizím v chodbách. Společenkou jsem v rychlosti prolítnu, abych si v pokoji vzala čisté oblečení a ručník. I když už začala snídaně, stejně v pokoji ještě pár holek chrápe, tak se snažím být potichu a jen, co najdu vše potřebné, zase se potichu vykradu ven, abych si mohla pospíšit do sprch. Sprchy vypadaly prázdně. Cass tu ještě očividně nebyla, ale to mi nijak nebránilo v tom, abych vlezla do sprchy. Pomalu jsem se vysvlékla z veškerého oblečení a pustila na sebe co možná nejteplejší vodu. |
| |||
Sebastien |
doba vygenerování stránky: 0.88621687889099 sekund