Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 13:25Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:59Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Daniel Fletcher - 08. října 2019 13:32
dan7533.jpg

Hlavní síň - Mrzimorský stůl
Alex, Alexander, Acai, Erika

14.10.



,,Myslíš, že tě Lupin nechá při soubojích používat dýku, když ti to nepůjde s hůlkou?" Nadzvednu obočí a podívám se na Eriku. Snad by nás tady všechny nechtěla pobodat! Stačí, co tenkrát provedl William, hňup jeden.
Ve chvíli, kdy si ke stolu usedá Alexander, Nataniel beze slova odchází. To je fakt zvláštní člověk.. Nějak jsem nikdy nevěděl, co si o něm myslet. Připadal mi trochu o 15 let napřed. Nevím, jestli inteligencí, ale vyjadřováním a tak podobně. Působil na mě vždycky trochu jako suchar. Jako člověk, co se neumí bavit a radovat ze života. Blbnout, užívat mládí. Vždycky se akorát tvářil nabubřele a trousil jedno životní moudra a rady za druhým. Starej člověk uvězněnej v mladym těle. ,,Hele, jak spolu vůbec vy vycházíte? Myslím celkově jako kolej. Bavíte se spolu? Přijde mi občas úplně mimo. Asi bych s ním nenašel úplně společnou řeč.." Zeptám se přítomných mrzimorských u stolu a bradou letmo kývnu do zad právě odcházejícího Nataniela, aby bylo jasné, o kom mluvím.
Má otázka na přípravu na nadcházející hodinu strhne rozruch. Alexander vypadá, že ten neví vůbec která bije a Erika má hrůzu v očích z toho, na co zase zapomněla. No ani se nedivím, Snape má na ni trochu pifku. Vlastně na nás všechny červené. A když jsme u červených.. Byl to opravdu Ryan, ta postava, co se jen krátce objevila v hlavní síni a zase odešla? To ani nepříjde? To mě ani nepozdraví? Celý den ho sháním! A kde vůbec byl celou dobu? Kluk mizerná, tohle mám za to, jak se o všechny starám.
"Myslím, že jsme si měli něco přečíst. Ale nevím co a z čeho." Přiznám svůj neblahý nedostatek. Něco mi říká, že Kenji si taky nic nenastudoval. Ten se vymyká všem učenlivým a pilným Japoncům.
"COŽE?" Vyjeknu téměř pisklavým hlasem, když nám Alex oznámí, že OPČM už je za hodinu. Otočím se k hodinám a ve tváři mám bledý výraz. Jít do Zapovězeného lesa nepřipraven? To je šílenství, dopadne to jako posledně! Jestli tam zase budou akromantule..
,,Tak jo, tak jo.. Možná bychom se měli jít na to podívat všichni. Někdo to bude číst nahlas, někdo dělat zápisky a zbytek budeme poslouchat. Večeře stejně za pět minut končí." Plácnu rukama do stolu a s tím se i zvednu z lavice. ,,Kdo jde?"
 
Christian Dragon - 07. října 2019 18:16
hpkopie2096.jpg

Velká síň -> Nebelvírská kolej -> Vzhůru na OPČM
Náhodně potkaní


Středa 14. října



Po večeři jsem se moc dlouho u stolu nezdržoval. Nikdo mne neměl potřebu oslovovat a já byl myšlenkami stejně u dnešního večera a u toho, jak nás bude Studentojed trápit. Zamířil jsem z Velké síně do naší koleje. Cestou jsem se moc nikde nezdržoval, pro jednou jsem se nějak nezabýval drby, které určitě kolovaly po Velké síni, ani spolužáky z nižších ročníků, kteří se občas toulají, kde nemají.
Na kolej jsem vpadl, jako velká voda, schody k pokojům jsem vzal po dvou, nevšímajíc si pohledů, se kterými jsem se mohl setkat hlavně od mladších spolužáků. V pokoji jsem jen rychle zkontroloval jestli má Arwin dostatečně čistou bednu a dostatek granulí, než jsem z komody vytáhl učebnici OPČM. Zadané kapitoly jsem samozřejmě v knížce, ze které máme normálně učivo probírat nenašel. Zamračil jsem se na knížku a opět jí hodil do komody.
"Jak jinak....zas něco, co není v učebnici. Snape je snad šáhlej, že čeká, že budeme všichni zase něco luštit v knihovně v těch pár výtiscích, na které se odkazuje...."
Inu hold budu muset doufat, že bude štěstěna v můj prospěch a že bude Snape dneska alespoň v trošku dobrém rozmaru.
"Hmmm jestli mě bude Ryan pořád prudit nejspíše si z něj budu taky dělat žertíky."
Zalétl mi pohled k Arwinově bedně a doslova jsem cítil, jak jsem musel mít výraz ďábla. Alespoň tohle mi trošku zvedlo náladu. S odfrknutím jsem se natáhl na postel a dal si ruce za hlavu.
"Hmmmm....to bude zase hodina.....jako by nestačilo, že učí lektvary."
Vydechnu dlouze vzduch z plic a pohladím nepřítomně kocoura, který se uvelebil vedle mě.
"Kdybych se náhodou nevrátil pomsti na Snapeovi mou smrt."
Zašklebil jsem se na kocoura a pak jsem slétl očima na hodiny v pokoji. Ještě mám trochu času. Večer bude určitě chladno a ani nechci vědět, co nás čeká v Zapovězeném lese.
"Večerní skoro noční hodiny, to jsou mi nápady a ještě v Zapovězeném lese."
Zavrtěl jsem znovu hlavou nad tímto nápadem, zatímco jsem se začal chystat pomalu vyrazit. Asi bych měl mít ještě trošku času, lépe být pár minut předem, než pár minut pozdě. Známe Snapea a čeho je pak schopný. Nemusel jsem alespoň spěchat, když budu mít trošku předstih, ale mrznout tam kdo ví, jak dlouho předem fakt nehodlám.
Za chůze jsem ještě zkontroloval, že mám u sebe svou hůlku a pak zbývalo jen přitáhnout si více k tělu hábit, aby mi netáhlo tolik na krk a počkat až se dostaví i ostatní a profesor.
"S Hagridem bych se tam cítil mnohem bezpečněji.....chápu, že Snape, to co dělá umí, ale s ním se cítit bezpečně, je nelehký úkol."
Vydechl jsem a pohlédl na nebe.
 
Anna Saria - 06. října 2019 15:19
hmc11939.jpg

Pokoj - krátce jídelna - Knihovna
Ruth


středa večer, 14. říjen



Lehce se pousměju nad tím jak rychle ožila. Jako z mrtvých vstání. "Chvilku..." zvednu ukazováček aby počkala. To byla teda rychlost, jeden si nestihne ani vzít žádný věci a ona už by se hnala pryč.
Ze stolku u postele si vezmu hřeben a trochu se učešu. Dneska vlastně snad poprvé. Teda ne že bych se normálně česala každých půl hodiny, ale nechci chodit jako strašák.
Protože se už pak nechci vracet zpátky do věže a jít pokud možno z knihovny rovnou na hodinu, hodím na sebe tmavě modrý kabát.

Ještě sbalím hůlku a zápisník, který už ale víc připomíná spíš skicák protože skic je v něm víc než těch zápisek. Rychle jím prolistuju jako flipbookem. Tiše si povzdechnu a strčím si zápisník pod ruku. Takhle vypadaj snad všechny. Musím si v tom pak někdy udělat pořádek. A hlavně si to začít psát pořádně. Vlastně nemám problém s tím že bych si nedělala pořádný poznámky, ale že je dřív nebo později stejně zakryjou kresby. Mám z toho trochu pocit dejavu protože něco podobného už jsem si říkala, a ne jen jednou.

"Mhmm, jdem" přikývnu po pár minutách na souhlas a vykročím ke schodům.
"Hele viď že mi pak pujčíš zápisky, já totiž dneska zmeškala úplně všechno" zeptám se jen co se vyjdeme z věže. Cestou se ještě udělám krátkou zastávku v hlavní síni u havraspárského stolu abych Charlie a Cass s těžkým srdcem oznámila menší změnu plánu, než pokračujeme do knihovny. Další zápas sice máme až v sobotu ale teď by se nám vážně hodil každý trénink, protože jsme na tom snad ze všech nejhůř.

Moc se nezabývám tím kdo v knihovně je nebo není a hned zabrouzdám rovnou do odborné sekce.
Chvilku mi trvalo než jsem našla co jsem hledala, ale nakonec se mi poštěstilo. Usadím se k nejbližšímu stolu a nalistuju v knize kapitoly o bludičkách a podobných bytostech. V zápisníku najdu prázdnou stránku, což se ukázalo být těžší než bych řekla když na většině už byly buď zápisky z jiných hodin nebo kresby. Naštěstí žádný z nich nejsou nějak nevhodný...teda alespoň doufám že ne, nebudu prohlížet všechny protože to by asi zabralo dost času. To zase bude něco až se budu chtít z tohohle něco naučit. Jestli si Ruth přisedne posunu knihu taknějak mezi nás aby si taky mohla udělat výpisky.
 
Pomocný PJ ۞ - 05. října 2019 14:46
zk6233337.jpg

Obrázek


Obrázek


Havraspárský stůl, poté zmijozelský, 14. října


Deirdre, okrajově Caylus



Ještě než se Alastor vydal do Hlavní síně aby povečeřel, strávil dlouhou chvíli v knihovně v obložení učebnic. Přesně jak se dalo od Havraspárského premianta očekávat, celou dobu se pilně připravoval na večerní hodinu obrany a vzorně si udělal několik poznámek, které si pak zaujatě pročítal během jídla. Pravda, v očích ostatních možná vypadal jako nesnesitelný šprt, ale on si z toho překvapivě nic nedělal. Jak se říkávalo, opakování je matkou moudrosti a on dobře věděl, že s lepší známkou než výbornou se nesmíří. Soustředěně si proto dál listuje ve svých poznámkách, dokud ho nevyruší čísi poklepání na rameno.
Už už se chystá otočit a zdvořile dotyčnému vysvětlit, že teď o pozornost rozhodně nestojí, jenže to by za ním nesměla stát jeho blonďatá hadí princezna. To je pochopitelně něco jiného. "Uhm, Dee, děje se něco?" zeptá se s náznakem obav, to už mu ale oči vyjíždějí div ne na vrch hlavy, když vidí, co má jeho múza na hlavě. Chvíli zírá na její žraločí čapku, načež se evidentně vzpamatuje.
"No, asi by to na chvíli šlo." souhlasí nakonec, když na něj Dee dělá ty smutné oči, kterým prostě neumí odolat. Učení neučení, ta chvíle na jeho prospěch určitě nebude mít žádný vliv!
Zvedne se od stolu a nechá se odtáhnout Deirdre ke zmijozelským. "Dobrou chuť." popřeje všem přítomným zdvořile a posadí se vedle nacistky. "Ahoj Cayi." pozdraví blonďatého spolužáka, kterého se svou princeznou vídal možná až příliš často. Uklidňoval se však tím, že to jsou jen hodně dobří přátelé. U někoho tak oblíbeného a společenského jako byla Dee by ho to nemělo překvapovat. A Caylus přeci chodil s Jordyn, takže nebyl důvod k obavám. "Máš se dobře? Jak se vede Jordyn?" zeptá se, to už mu ale jeho princezna dává dárek. Je to zabalená čokoláda.
"To je od tebe moc milé, děkuji ti." upřímně se usměje. Evidentně ho ani tak nepotěšilo to, že dostal sladkost, jako spíš samotný fakt, že si na něj jeho slečna vzpomněla a něco mu koupila. "Klidně se s tebou podělím." řekne automaticky, když vidí ty hladové pohledy, které Dee na čokoládu vrhá. Alastora to pořád tak trochu fascinovalo. Respektive ho fascinoval její apetit. Kde se to vlastně v tak uhlazené mladé dámě bralo? A pak přijde řeč na obranu.
"Zrovna před chvílí jsem přišel z knihovny a udělal si poznámky." rozpovídá se. Mluvit o učení mu dle všeho žádné problémy nedělá. Naopak to vypadá, že se najednou cítí jako ryba ve vodě. "V učebnici toho moc nevyčteš, o bludičkách je tam zmínka sotva na pár řádků. Musela bys do knihovny, v odborné sekci je asi pět knížek na tohle téma. Ale ty už teď budou určitě rozebrané." Na chvíli se odmlčí. Vypadá, že přemýšlí.
"Teď už nemá smysl tam chodit, šli tam i lidi od nás z ročníku. Tak víš co? Půjčím ti svoje poznámky." S těmito slovy podá Dee těch několik papírů, kterými předtím listoval u Havraspárského stolu. Je to přesně ve chvíli, kdy mu Deirdre pod stolem mačká koleno. "Snad to po mně přečteš, kdybych věděl, že to budeš potřebovat, tak si dám víc záležet. Omlouvám se." zamumlá trochu zkroušeně a sklopí zrak.
 
Acai Luqueba - 04. října 2019 20:40
215783.jpg

Hlavní síň

14. října, Středa


Xander, Nathaniel, Alex, Daniel a Erika



“Je to sice součást našeho jídelníčku, ale nikde není napsaný, že to máme rádi všichni. Já si radši ulovím nějaký maso.” zabavím Alex tlustočerva, než se znovu pokusí ho někomu narvat do krku. “Možná žiju v prdeli světa, ale to hned neznamená, že jsem divoch tělem i duší. I když bych to samý nemohla říct o zbytku naší vesnice.” Zároveň se otočím na Daniela, kterému se můj nápad se zmijozelskými ve skupině moc nezamlouval. Tak to ve velkých skupinkách u stolu bývá. Skákalo se od jehodno tématu k dalšímu. Jeden mluvil přes druhého a ve výsledku se v tom dalo těžko orientovat.
“Neříkám, že to nejsou šmejdi, ale ne všichni jsou tak příšerný. Třeba takovej Domenico. Nebo Barbara. Ti jsou náhodou strašně fajn a dá se s nima mluvit. Helen taky, když se zrovna nedívá Richard. Nebuď tak předpojatej. U vás se taky najdou lidi, se kterejma není jednoduchý vyjít.” se smíchem hodím po Danielovi tlustočerva, kterého jsem krátce předtím zabavila. Osobně jsem zatím ani s jedním zeleným neměla až tak velkej problém. Kromě Malfoye. To je kokot.
“Moc bych tu dýku nepřipomínala, mohli by ti jí zabavit.” ušklíbnu se na Eriku, když se vmísí do debaty. Od chvíle, co Coraline opustila stůl, mi přijde, že se celkem uvolnila. Mluví mnohem víc. “Ale je fakt, že je to jeden z mála předmětů, co nám v budoucnu můžou být užitečný. Takový Jasnovidectví je třeba úplně k hovnu.” zbytečných předmětů je tu samozřejmě mnohem víc, ale Jasnovidectví tomu vede. Kdyby ho neučila Rosalie, tak bych litovala všechny, co se na něj chodí.
Alex se očividně nechce vzdát a když mi zrovna nevnucuje dalšího tlustočerva, tak mě nepřestává podsunovat novou pozici. Předhazuje mi i fakt, že na prefekta jsem se hlásila dobrovolně. Logicky by to teda nemělo být o tolik horší. Erika se přidává a má celkem kvalitní argumenty. Nejsem ani zdaleka tak rozhodnutá je odmítnout, jako jsem byla před několika minutami. Ale já sama vlastně nevím, co chci.
“Chtěla jsem být prefekt, protože se to zdálo jako dobrej nápad. Byla to výzva se spoustou výhod. Ale teď, když je Benji pryč, tak teprve zjišťuju, co všechno to vlastně obnáší. Je jenom otázka času, než bude Rhiannon nucená mě sesadit nebo vybrat někoho jinýho. Pokud teda najde někoho, kdo by se na to vůbec hodil. U nás fakt není z čeho vybírat.” zasměju se, protože kolej z větší části plná bohémů nebo antisociálů fakt není zrovna splněný sen. Chudák Rhia to vůbec nemá jednoduché. “Navíc, když vidím, jak jsi do toho všeho zapálená, tak si neumím představit, že bys musela taky odejít a já tě měla nahradit. Jako jo. Souhlasím. Jestli to potřebuješ a nemáš nikoho jiného, kdo by to mohl dělat, tak jasně, že jo. Budu ti dělat zástup. Ale boha. Opovaž se z ničeho nic zmizet nebo si něco udělat, protože ti garantuju, že bych tě našla, nakopala bych ti prdel a pak bych tě za pačesy dotáhla zpátky na hřiště. Rozumíme?” Nechci si takovou situaci ani představit. Ale jaká je šance, že zrovna někdo jako Alex by se tak snadno vzdal našeho týmu? Po vší té námaze, co nám věnovala. Po tom čase, co nad naším výcvikem strávila. Ani omylem. Tím je tedy tato konverzace uzavřená. Napůl dobrovolně jsem se nechala uvrtat do dalšího závazku a můžu jenom doufat, že toho nebudu litovat.
Ani jsem si nevšimla, že Nataniel zmizel a nahradil ho Xander, dokud na nás nepromluvil. “Spíš jako kdyby ani nešel spát.” s úšklebkem doplním Alexinu poznámku. To už na přetřes přijde hodina se Snapem. Posměšný škleb mi na tváři zůstává, když sleduji, jak Erika panikaří.
“Měli jsme se podívat na bludičky a přízraky. V knihovně jsou na to knížky. S Coraline jsme si to v pondělí prolistovaly letem světem za pár minut. Zápisky nemám a prd si z toho pamatuju, takže budu doufat, že se ve skupině najde někdo pečlivější.” zasměju se. Pokud počítala s tím, že jí zrovna u tohodle stolu někdo zachrání, tak se šeredně spletla. “Ale ještě je čas. Klidně se můžeme jít do knihovny podívat. Půjdu s tebou, jestli chceš.” nabídnu se čistě z dobroty srdce. Vůbec to nemá nic společného s tím, že bych jako prefekt měla mít výsledky lepší než průměr. Nebo jít příkladem. Ani trochu.
 
Deirdre Airimoy - 04. října 2019 17:03
dd4714.jpg

Medový ráj -> zpátky do hradu -> Hlavní síň


Středa 14.října


Caylus, Alastor, Cass, Anna, Charlotte


Konverzovat s Caylusem je lehké jako dýchat (pokud tedy nejste smrtelně nemocní) - mohla bych to dělat pořád. Čas ubíhá ani nevím jak. Dobrá společnost holt dělá divy. Naše debata se stočí na služebnictvo. Podepřu si hlavu rukou a zaujatě poslouchám, jak to u nich doma vypadá. Jako budoucí paní domu bych to vědět měla!
"Na domácí práce otec najímá mudlovskou služku, která u nás hlavně uklízí a všechno okolo. Je to dost divný, když si vezmeš, že čarodějové dokážou uklízet daleko líp... asi se v tom vyžívá," pokrčím rameny. Jasně, že doopravdy vím, proč má doma právě mudlanku. O tom ale Princ vědět zatím nemusí. Dozví se to až po svatbě. "Ještě pak máme skřítku, která nám vaří. Otec je dost často v práci a já jsem přes rok tady, takže tolik práce zase nemá."
Skoro vyprsknu smíchy, když se Caylus zmíní o Ríšovi a jeho poskocích. Ta představa je děsně vtipná. "Jéžiš, to bych nechtěla... Asi chápu, proč se pořád tváří tak vážně. Asi z toho má doživotní trauma."
Moje imitace Christiny sklidila taktéž úsměv. Bravo, Dee. "No jistě, jsem její velmi dobrá kamarádka... Ne sice tak dobrá jako u Mařeny, ale znáš to... Lejdynky musí držet při sobě," usměju se. "Vlastně mě ještě nepozvala. Ale doufám, že to udělá! Slyšela jsem, že jsou všichni ti nápadníci děsně bohatý... Takže tam určitě bude hostina! Nechtěl bys mi dělat doprovod, pokud mě nakonec pozve?" Nadšeně zatleskám. Caylus přece na jídlo slyší! A i když jsem o jejích nápadnicích něco věděla, rozhodla jsem si nechat alespoň něco pro sebe. "Žádné info nemám, nechává si to pro sebe. Ani se jí nedivím po tom fiasku s tím dopisem," pokývám smířlivě hlavou. "Ale mám takový dojem, že jí nabaluje Anderson... Věřil bys tomu? Upřímně doufám, že ho Týna odmítne! To, co si udělal na hlavě... je naprostá hrůza!" Pohoršeně se zamračím.
"O náš zdroj domácích úkolů se nemusíš bát, mám to pevně v rukou," usměju se. "Když už je o něm řeč, mohl by nám něco říct o těch bludičkách... Určitě toho ví spoustu."
Nad posměšky ve famfrpálu jsem zvysoka kašlala. Přidala jsem se k týmu, protože to udělalo radost otci. Nemohla jsem ho zklamat. A legální zmrzačení mudlanů? Ano, prosím. Škoda, že na koštěti nikdy neseděl Zahradník...
"Aby ses k nim za chvíli nepřidal," nevinně se zaculím. "Určitě by se ti nelíbilo, kdybych "náhodou" přerazila Luquebě pár kostí... A když je řeč o Burnsový... Jo, máš recht. Ta by na to koště radši lízt neměla."
Z famfrpálu přejdeme k mojí babce. Zkoumavě Prince pozoruju. Není na starší, že ne?
"Měl bys o ni zájem? Bejt tebou bych to ani nezkoušela... Děda by tě nenechal odejít živýho... Jeho manželka je pro něj naprostá bohyně. Ale máš pravdu... je dost zachovalá. Vždycky jí tipujou o deset let míň," škodolibě se usměju. "Je to láska jako trám, to je pravda. Je to dost složitý. Z jeho pohledu Nika úplně chápu... Taky bych si chtěla vzít někoho, koho miluju. Nechci skončit jako Christina... nic ve zlým. Ale už to tak je. Na druhou stranu... nechci, aby mě moje rodina vydědila. Chci svoje dědictví... Nechápu, proč se na to Nik vykašlal. Ale nevadí, o to víc zbyde pro mě."
Je mi úplně jasný, že se mu nelíbí moje kočka. Stjerne ho totiž nesnášela. Zamračím se. Cože to říkal o kočkách? Tak to teda ne... Když já můžu přežít Páju... Tak on přežije moji kočku.
"Nikdo ale nemá tak drahou kočku jako mám já. Stjerne je čistokrevná a má původ. Přece bys nechtěl bejt rasista proti kočkám? Slyšela jsem, že u mudlanů jsou pavouci taky dost běžní domácí mazlíčci..." Když chce válku, tak ji má mít. "Pája je samozřejmě úplně jiná liga, i tak ale..."
"Nemá náhodou vlka Erika nebo tak něco? Asi bych úplně nechtěla velkýho psa, je s nima děsně práce..." Ale tak třeba jednou... Pokud si to myslí Princ...
Dojíme a začneme se zvedat k odchodu. Pečlivě uschovám všechny dobroty do tašky, upravím si žraločí čapku a do pravé ruky popadnu žraloka.
"To je skvělý nápad! Vůbec se mi na tu hodinu nechce..." Projdu dveřmi, které mi Princ drží a pomalu ruku v ruce vyrazíme do hradu. Kdyby se náhodou někdo podíval naším směrem, okamžitě jeho ruku pustím. Nestojím o žádné další klepy. A pokud někdo bude mít kecy? Přetáhnu ho žralokem. Žádné teplo venku není, ale osobně jsem zvyklá. Je to příjemné. Cesta nám v konverzaci uběhne během chvilky.
"Dojdu pro Krimmera, jo? Potřebujeme píchnout s těma bludičkama..." Před Hradem jsem jeho ruku pustila a bok po boku jsme se vydali do Hlavní síně. I se žralokem. "Sejdeme se u stolu," ještě na Cayluse mrknu a s milým úsměvem se vydám rovnou k havraspárskému stolu, kde zahlédnu vlasatou hlavu svého přítele. Sedí hned vedle Cassandry, jak jinak... Anny ani Charlotte si nevšímám. Nakráčím si to rovnou za Alastorova záda a s úsměvem mu poklepu na rameno. Žralokem schválně máchnu tak, aby ocasem "omylem" nabral Cass.
"Ježiš, moc se omlouvám, Cass! Pan žralok tě nechtěl uhodit!" Omluvně se usměju, stáhnu si čapku víc do čela a svou pozornost obrátím k Alovi.
"Myslíš, že by sis na chvilku mohl sednout k našemu stolu? Něco pro tebe mám... A vlastně bych i potřebovala něco vysvětlit... Měl bys chvilku?" Vyloudím ten největší úsměv, který najdu, a ledabyle ho při tom pohladím po paži. "Doufám, že vám to nebude moc vadit, holky," usměju se na Cass, Annu a Charlotte a jakmile se Alastor rozhodne, popadnu ho za ruku a odtáhnu ho k našemu stolu. Zmerčím tam pouze Nicolase a Wolframa. Caylus se už stihl posadit pěkně daleko od Wolframa. Zapluju na místo vedle Prince, Alastora stáhnu vedle sebe a žraloka strčím do prostoru mezi Alabastra a Wolframa. Čapku si nesundávám a začnu si na talíř ládovat jídlo. Jakmile mám plný talíř, z tašky vytáhnu zabalenou čokoládu, kterou podám Alabastrovi.
"Byla jsem v Medovém ráji a vzpomněla jsem si na sebe. Je to limitovaná edice, tak doufám, že se bude chutnat! Pokud bys ji nechtěl, tak se jí ráda ujmu," hladově na čokoládu zírám. A co, že mám vlastní. Cizí chutná nejlíp!
"Víš, jak máme na Obranu ten úkol o bludičkách? Myslíš... že bys nám to mohl trochu vysvětlit? Snažila jsem se to z knížky pochopit, ale nějak pořád nevím, co si pod tím představit..." Lež. Knihu jsem neotevřela ani jednou a zapomněla jsem na to. Levou rukou, kterou zrovna nepoužívám k jídlu, stisknu Alastorovi koleno pod stolem a usměju se na něj. Tak se předveď, hochu. Chci svůj domácí úkol!
 
Ryan Daniels - 04. října 2019 16:36
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Chodby, nástěnka -> Společenská místnost

Nikdo konkrétní

Středa 14. října



Jak příšerně ten den začal, tak i pokračoval a následně i končil. Jestli jsem si myslel, že nechutné rozdávání koťat je to nejhorší, na co ten den narazím, tak jsem byl těžce na omylu, protože to pokračovalo dál! Jak kdyby mi to někdo dělal schválně. Jsem si více než jistý, že mi to určitě někdo dělá schválně, vždyť jaká je pravděpodobnost, že se kočka objeví v hodině na lavici? Že další kočku potkám na chodbě? Dobře, ty šance jsou tady na škole celkem vysoký, ale že se to sejde všechno naráz v jeden den, to teda ne, v tom musí mít někdo prsty a tyhle věci mi schválně házet pod nohy.
To, že jsem pak ve sklenících skončil ve skupině s Dragonem byla úplně poslední kapka, přes kterou jsem se už nedokázal přenést. To byl jistě další naschvál, kterým se mě někdo nekonkrétní snaží dostat do hrobu. Někdo mě tu prostě musí nemít rád.

Když den končil a my měli volno, byla tahle myšlenka to jediné, co mi hlavou projíždělo. Za celý den se toho událo tolik, ale na nic z toho jsem nereagoval a nad ničím se nepozastavil. Začal jsem přemýšlet do hloubky a ponořil se do své ne tak časté melancholické nálady. Už jsem ani nehledal spojitost mezi tím příšerným dnem a kočkami, ale jednoduše jsem uvažoval nad tím, jestli je na škole vůbec ještě někdo, kdo mě má aspoň trochu rád. Vždycky jsem si myslel, jak jsem oblíbený, ale poslední dobou o tom dost pochybuji. Ať mě napadne kdokoliv konkrétní, jsem přesvědčen o tom, že mě moc nemusí. Třeba taková Acai. Přemýšlím, kdy jsem si s ní naposled třeba pokecal, a nemůžu si zaboha vzpomenout. Určitě je to tím, že si se mnou prostě normálně pokecat nechce. Coraline, tu holku skoro ani neznám. Cassandra, Kayla, ty taky mojí přítomnost nikdy nevyhledávaly. Sinestra? Ta se mnou nemluví jen tak. Něco je na ní špatně, taky mě nemůže mít upřímně ráda. A ani lidi v mých vlastních řadách, rozumím si snad s Dianou a jejím bráchou? Uznávám, u Dragona jsem to tak nějak vyprovokoval sám, ale i tak. Ani s Erikou už si tolik nerozumíme. Nemají mě snad rádi kvůli tomu, že o všech roznáším drby? A co je na nich špatného, každý přeci drbe, jen se všichni tváří jak neviňátka!

Zadumaný ve vlastních myšlenkách se rozhodnu po celém dni zajít konečně na večeři, z toho příšerného stresu mi vyhládlo. Jak tak minu nástěnku, koutkem oka zjistím její obsah. Visí na ní výsledky našich testů. Rychlým krokem k ní doklušu a najdu své jméno. Výsledek - nad očekávání! Já věděl, že jsem ten test napsal správně! Trochu si oddychnu, protože aspoň něco dobrého tu pro mě na konci tohoto hrozného dne čeká. Doufám, že si kluci mýho výsledku nevšimli, protože jsem jim nakecal, že jsem odevzdal prázdný papír. Teď budou naštvaní i oni a nebude se mnou mluvit už vůbec nikdo!
Zmocní se mě chuť zopakovat si dnešní hysterii a ty výsledky rozcupovat stejně, jako ten debilní plakátek s kočkama. Na to už však nemám sílu a rozhodnu se tvářit, jako kdybych ty výsledky vůbec neviděl.
Než se rozhoupu a vykročím do síně na večeři, opět se mi objeví v hlavě ten ďábel. 'Nikdo tě tam nechce, drbno!' rozezní se uvnitř mě. 'Radši se zabij!'
Trošku mě ten hlásek vyděsí. Jako kdybych v tu chvíli uslyšel lehké "cvak" a jednotlivá kolečka mýho mozku začaly pracovat úplně jinak. Snad to nebylo takové to cvak, které člověk zaslechne, než zešílí.

Jen letmo nahlédnu do síně, kdo se zde nachází - nebelvírský stůl je téměř prázdný, obsazený pouze pár jedinci, včetně sourozenců. Trkne mě do očí, že Dan s Erikou sedí u mrzimorských. Tam já se teda rozhodně kýblovat nebudu. A stejně o to nikdo nestojí. A vlastně ani nemám hlad, sakra.
Prudce se otočím a svižně se rozejdu směrem do naší společenky, doufajíc, že tam nikdo nebude.

A taky že ne. Využiji toho, u sebe na pokoji vyhrabu křížovky, sednu si do spolky do křesla a pustím se do luštění, to mi snad trochu tu hlavu zaměstná.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.87743401527405 sekund

na začátek stránky