| |||
K ošetřovně S pohledem upřeným na Alecovi vlasy jsem stále pokračoval ve stíhací akci. Mám rychlý krok, ale i tak profesorovi těžko stačím. Možná byla chyba z té ošetřovny odcházet a tak mě Prozřetelnost vrací zpátky. Nebo karma. Noc ve strašidelné místnosti plné cizích lidí se zdá být jako skvělá odplata osudu. I já jsem překvapený, že mám pořád s nemocnicemi problém po těch lete... |
| |||
Chodba -> OšetřovnaGabriel a HagridNa Gabrielovu otázku jsem neodpověděl. Nechtěl jsem. Bylo mi blbě. V ústech jsem zase ucítil žluč. Nechtěl jsem, aby mě takhle viděl. Vždycky jsem se přece pyšnil tím, že ač padnu jakkoliv tvrdě... a jakkoliv často, vždycky jsem vstal a vždy vstanu. Nedovolím dvěma Zmijozelákům mi takto ubližovat. |
| |||
Chodby - ošetřovna Gabriel, Alec Po cestě na ošetřovnu se z ničehonic vedle mě objeví nějakej student. Kterého jsem teda ještě neviděl. Věnuju mu jeden z ustaraných pohledů a pak okem loupnu po Alecovi. ,,Našel jsem ho ležet u Jezera. Promoklej až na kost. Očividně se mu něco stalo." Zahuhlám a dál si to štřáduju chodbou k ošetřovně. Dnes už podruhý. Jaký to mám ale štěstí.. ,,Víš o tom snad něco?" Přimhouřím oči a důkladně Gabriela zrentgenuji pohledem. Tyhle já znám. Něco někomu provedou a pak, aby skryli podezření se nááájednou zajímaj o jeho stav. To víte že jo. Alec však nevypadá, že kluka vidí poprvé. Dokonce ani nereaguje tak, jak by reagoval, kdyby mu něco provedl. Ale v tomhle stavu si nemůžu bejt ničím jistej. Je mimo. ,,Na ošetřovně se o tebe postarají Alecu." Slíbím mu. ,,Jen se připrav na spoustu votázek madam Pomfreyový. Bude chtít vědět co, jak a proč." Připravuju ho dopředu. Doufám, že se stihl už trochu pod sakem ohřát. Ty mokrý hadry musí pryč. Zastavím před dveřmi ošetřovny a kývnu na Gabriela, aby zaklepal a případně otevřel. |
doba vygenerování stránky: 0.81656098365784 sekund