| |||
Hlavní síň --> Pokoj Johanna a ostatní Kde ksakru může být. Prozatím nechám Sebastiena Sebastienem a budu se věnovat důležitějším věcem. '' Super díky. '' Určitě je ve společenské místnosti a někoho tam mučí. Úplně tam vidím Sebastiena sedícího v křesle se zapáleným doutníkem a zkrvavenou obětí u nohou. Při té myšlence se jemně pousměju. '' Můj den byl z převážné většiny docela nudný. '' Na chvíli se odmlčím a mírně snad i nenápadně jsem se přisunul trochu blíže k ní. '' Já a nekalosti ? Já jsem přeci ztělesněním dobra a řádu '' Při posledních slovech se musím opět pousmát. Pomalu se nakloním až k ní, jemně ji odhrnu vlasy z levého ucha a pošeptám ji '' Vyřiď Sebastienovi, ať do krámku zajde už zítra. Díky. '' Poté se zvednu a rázným krokem odejdu z hlavní síně do svého pokoje. |
| |||
Hlavní síň Všichni u nebelvírského stolu + okolí Pobaveně se rozchechtám, když Ryan na nepravdivý (?) drb zareaguje tak, jak jsem čekal. Mezitím, co se vzteká nad lidským nutkáním drbat a pomlouvat ostatní, se dál popadám za břicho. ,,Nepotřebuješ zaučovat?" Lehce do něj drcnu. ,,A nepotřebuješ ani zopakovat? My s Kenjim někoho seženeme." Ujistím ho. Snad si nechce nechávat vše na Sinestru. To už ale trochu zvážní a v ruce žmoulá jakýsi papírek. Nakouknu Kenjimu přes rameno, abych viděl co je na papírku napsáno. ,,A ještě ke všemu píše jako prase. Co je tohle .. To je m?" Zkoumu jeho rukopis. Kenji má v jednom pravdu. Je to až příliš prázdné. ,,Jono. Měls jí tam nakreslit srdíčko nebo tak ňák. Nebo hada." Navrhnu. Je přece z hadí koleje a pokud vím, má svou vlastní šupinatou havěť. ,,Teda hada radši ne.." Zavrhnu nápad po chvíli, když si uvědomím, jak je na tom Ryan s kreslením. Had by totiž taky mohl ke konci vypadat jako penis a snad radši nechci vědět, jak by Sinestra reagovala. Ještě by se na chudáka zamilovanýho Ryana vrhl Cornigrum s těmi svými kumpány. Rozejdeme se tedy do hlavní síně. Těsně nad hlavou mi prolétne pták. Pták? V Hlavní síni? Aha. Samantha zas vtipkaří s těma dvěma! Ale povedlo se jim to! Zapluju za nebelvírský stůl a rozhlížím se po síni. Ryan vypadá jako přešlé prase, proto se mu rozhodnu zlepšit náladu. ,,Ryane, hele. Čum." Zamávám mu rukou před očima a ukážu ke zmijozelskému stolu, kde seděla jeho vyvolená. V tu chvíli se začnou ozývat rány a všichni ptáci v jídelně explodují. Co to?! Zmateným pohledem hledám příčinu. Snape! A vypadá nasrán. Svižným krokem si to kráčí k havraspárskému stolu, kde čapne Eriku a táhne ji na chodbu. Proč? Co udělala? Ach, to bude asi kvůli těm ptákům. Dojde mi nakonec. Určitě nějaké vyvolala i ona. Takové nevinné kouzlo a on kvůli tomu tak nadělá. Zavrtím nad tím hlavou a s vědomím, že se určitě jedná o tohle nechám Eriku Erikou. ,,Čau Marie, jak to jde?" Věnuji naši křesťance přátelský úsměv a natáhnu se po vepřovém. K Ryanovi přišoupnu zeleninový salát. ,,Nech si chutnat." Uchechtnu se. Koutkem oka zaregistruji Jamese a Rebeccu. Chudák je celý rudý. Jde vidět, že se mu líbí. Ale sluší jim to spolu! ,,Hele hrdličky." Šťouchnu do Kenjiho a ukážu hlavou k těm dvěma. To už ale Kenji přichází s dalším stupidním japonským nápadem. A mám za partnera Danielse! Jak říkám, stupidní! Teda pozor.. Ty jahodové tyčky vypadají skvěle. ,,Na to zapomeň ty pošahanče, nebudu hrát tohle s klukem!" Rozčiluju se a na protest založím ruce na hruď. Jenže se na tu dobrotu nevydržím dlouho dívat. Donutím proto Ryana spolupracovat a když máme tyčku oba v ústech - zvednu ruku a těsně u Ryanových úst ji zlomím. Čímž docílím toho, že mně zbyde 3/4 tyčky. Vítězně se rozchechtám a spokojeně tyčku schřoupu sám. |
doba vygenerování stránky: 0.81654596328735 sekund