| |||
Velká síň Reece Ucítil jsem jeho nohu tam, kde jsem mu ji před chvílí položil já. Okamžitě jsem se ošil a instinktivně mi ruka klesla na dolů a chytila ho za ni. Snad bych i jeho nohu oddělal, ale na to jsem neměl sílu a ani chuť. Ani jídlo mne už nijak nelákalo. Když pronesl obě poznámky, tak jsem se podrbal ve vlasech a nervózně jsem se snažil dívat jinam. Kdybych se teď snažil nějak vymanit, asi by to bylo moc nápadné pro okolí a kdo ví, čeho by si mohl kdokoliv všimnout. Zavrtěl nohou a přitlačil. Můj instinkt chytil jeho nohu pevněji a dal jsem dolů i druhou ruku. Začal jsem ho hladit. Stále jsem se mu nedíval do očí. Mohl však v mé tváři vidět změť rozpaků vzteku i spokojenosti. Ten bastard. A já doufal, že bude on ten vedle. Nevěděl jsem, co udělat. Nevěděl jsem, zda-li bych měl vůbec něco dělat, než ho jen nechat v tom, co vidí. Mne, jak rudnu a těžce se mi oddechuje. Navíc také jistě cítil, co způsobuje tam dole. Dívajíce se někam jinam než na něj. Dělajíce, že se nic neděje. Poté mi však v hlavě vzplanula myšlenka. Co kdybych.. Pousmál jsem se mírně. Přestal jsem hladit jeho nohu. Chytil jsem ji oběma rukama na různých místech a naopak jsem ještě přitlačil. Vyšponoval jsem se pod náporem, který jsem si způsobil a nahnul jsem se následně k němu s mírným zakňouráním, které jsem vydal tak, aby ho slyšel jen on. Vidíš, co mi způsobuješ? Tady mezi tolika lidmi? Chceš snad mí takové publikum? |
| |||
Velká síň Caylus, Alec Oba přítomné už jsem převážně přehlížela a snažila jsem se nemyslet na situace, do kterých mne ten smrad dostal a které se naneštěstí pamatuji a stále vybavuji. A to velmi.. barvitě. Znechuceně jsem se ještě zahrabala vidličkou v talíři a pak jsem na oba odcházející kývla. "Zatím se mějte," řekla jsem jen a počkala jsem chvíli, než odejdou. Opravdu se chci přidat? Opravdu bych měla něco takového udělat? Zvažovala jsem, jestli se na celou domluvu vykašlat a prostě jít pryč. Caylovi by to jistě nevadilo. Povzdechla jsem si. Nakonec jsem se zvedla a zamířila jsem ven. Otočila jsem hlavu a viděla jsem, jak modrá hlava zahnula za roh. Pomalu a vzpřímeně jsem jej následovala. Vykoukla jsem zpoza druhého rohu a viděla jsem, jak Caylus Aleca navádí na toalety. Zalezla jsem a čekala jsem na bouchnutí dveří, opřená o stěnu. V rukou jsem měla knihy opřené o hrudník. |
doba vygenerování stránky: 0.66542196273804 sekund