| |||
Veľká sieň s Erikov pri jej stole a postupne ďalšími... „Charley s drakmi pracuje. Naučil nás kúzlo, podobné Confundo, ktoré je však dosť silné aj na to, aby malo aspoň nejaký efekt na draka.“ Už sme si ho skúsili na Paní Norisovej. „Sinestra...“ Odmlčím sa a nejdem ju rozoberať. V posledných dňoch sme veľa videli, ako je ňou ktosi posadnutý. Snáď je to len zo zvyku, keď sme si s Freda a Georga robili srandu, že by dačo mohlo byť, ale nepatrne žiarlim. Nie! To musí byť zo zvyku. Tania na mňa chápavo pozrie a mám ju v tej chvíli chuť zahlušiť. „Ak budeš mať cez leto voľno a rodičia ti to dovolia, môžeš sa pridať, keď pôjdeme pozrieť Charleyho do Rumunska.“ Usmejem sa. S Erikou toho máme v celku dosť spoločného. „A vezmeš Arana na výlet do divočiny.“ Uškrnie sa Tania. „Mohli by sa s Charlesom skamarátiť.“ O mojom buldočkovi už odo mňa počula. „Charles zas roztrhal v Brlohu sliepku. Teta Molly ho za to nechce ani vidieť. Vraj je nebezpečný. Ako by jej deti mali dva roky.“ Pokrútim hlavou. „Bola som v kuchyni a po tom spala. To bolo dnes?! Pri merlinovej brade, úplne som na to zabudla! Boli ste aspoň vy dve?“ Tania sa zamračí. „Ja nie, ale Erika áno.“ Ospravedlňujúco pozriem na sestru. Nie som až taký fanatik do toho športu, ako ona. „Ginevra je... Postrach. Neznáš nás...“ Začnem. „... od malička. Teta Molly ju v kuse...“ Pokračuje Tania a takto sa striedame... „... prirovnávala k nám a jej sa to nepáčili.“ „Ale vôbec. Snaží sa byť veľkou dámou a...“ „... nedarí sa jej to....“ „... Weasleyovci na tom nie sú tak dobre, ako my...“ „... a nepáči sa jej, že my nemáme veci z druhej ruky...“ Dokončím. Konečne sa na stole objaví jedlo a sadnem si normálnejšie. Začnem si nakladať. Sieň sa začína zapĺňať. |
| |||
Alec, Sebastien |
| |||
Společenka -> Choby -> Před Velkou síníSebík a TomášekSlovo "Kamaráde" mi zní opravdu divně z Thomasových úst. "Chcípni" ano, "zabiju tě" ano, v nedávné době dokonce "díky"... i oslovení "příteli" s jeho hlasem zní, fajn, ale kamarád... nějak se mi to nehodí. |
| |||
Velká síň Regina Toho jídla! A samé dobroty. Bez váhání si na talíř dám veliký kus masa a k tomu naběračku zeleninového salátu. Trochu hladově vezmu příbor, nůž zabořím do masa a- pak se trochu zarazím. Vzhlédnu k Regině. “Ty nebudeš? Steaky taky mají skvělý. Výborně okořeněný,“ pochválím skřítčí práci. “Ty vůbec moc nejíš, viď? A to bys mohla,“ šťouchnu si. Ještě kvůli ní začnou vyrábět velikost XXXS napadne mě pobaveně. Ale je to fakt, je hodně hubená. “Navíc bílkoviny jsou potřeba, hlavně když chceš sportovat. Když budeme to krasolétání považovat za sport,“ dodám. “Abys neomdlela a nespadla z něj. Postřeh mám dobrý, ale nevím, jak bych zvládla oživování,“ přiznám. “Ale určitě můžeme to zkusit, nějaké piruety, otočky a přemety,“ přikyvuju a už to nevydržím a pustím se do masa. Skvělé jako vždy! “Ještě musím vymyslet ty kroužky, nevím, co s nimi,“ zachmuřím se. “Zajímavý mi přijde šerm, ale sama mám radši lukostřelbu, v té jsem docela dobrá. Ale meč… no, nevím,“ přemýšlím nahlas. |
| |||
|
| |||
Kabinet profesorky Primose - Gronzo Starostlivě jsem si prohlédl nádherný exemplář miniaturní penjing. Osobně (a vím to i o panu Richardovi) nemám rád pěstování stromů v malých prostorech, zvláště když levitují ve vzduchu, ale kouzelníci jsou takoví. Rádi experimentují, já jsem taky vlastně experiment. Jen jsem přikývl a z přihrádky vytáhl pinzetu. Opatrně jsem se přiblížil k bodlinkám stále se otáčející koruny. Než jsem stihl vytrhnout jedinou jehličku, bonsaj zmizela. Překvapeně jsem pohlédl na profesorku a stále trochu zmatený, protože nevím o co jde a co jsou Prasinky jsem poslechl rozkaz, vlezl jí na ruku a stále svírajíc černou krabičku se nechal nést. |
doba vygenerování stránky: 0.94260287284851 sekund