| |||
Ukončení náboru Všichni přítomní Pomalu jsem se začala snášet dolů, držíc tu maličkou zlatou kuličku v dlani. Byla jsem spokojená. Prvotní špatné svědomí z Dylanova pádu mě opustilo v momentu, kdy jsem zlatonku chytla. Však já se mu stejně omluvím, až k tomu bude příležitost. Rozhlédnu se po ostatních, zda si někdo vůbec všimnul. Ale pravděpodobně mají všichni moc práce s tím, aby se starali o raněné nebo třeba o náhlou změnu počasí. Do téhle chvíle mi byla zima. Teď mrznu. Fouká vítr a do toho ten slejvák. Vlasy se mi lepí všude možně a to nemluvím o o oblečení. Doma déšť vítáme s otevřenou náručí. Ale tam je tak o patnáct stupňů víc. Jen letmo vnímám, jak se na mě Cass pyšně uculuje. Alespoň někdo z toho má takovou radost jako já. Profesorka naštěstí ukončí nábor, takže se snesu k zemi a urychleně jí předám zlatonku. Nakonec ale nemusím tak spěchat. Mokrá jsem tak jako tak. Horší už to být nemůže Ráda bych se podívala, co si Cass namalovala, ale pochybuju, že tu ještě v tom slejváku bude, než si dojdu pro pití a pak k ní. |
| |||
ChodbaWill"Ahhhh... Nizozemí, Vaalserberg, Haagu, Severní moře..." Rozplývám se než zvednu štíhlý, bledý prst. "Tady bude problém. Pokud chceš aby z toho něco dobře vyrostlo, budu muset vědět, co to přesně je, abych věděl kam, jak a do jaké půdy je mám zasadit... Alespoň bych měl vědět do jaké skupiny rostlin patří a kde přesně je našel..." Zamyslím se a zním celkem odborně a profesionálně. "Mohl bych to úrčit podle atlasu... Ale do knihovny teď nemůžu... Snad bych se mohl poradit s slečnou Rosalie..." Zamyslím se, ale semínka jsem přijal. |
| |||
Tak snad to radši už ukončímeVšichni na hřišti Křivě se na Lawsona usměju. Jak jinak. Jen koketovat. Ale když má dělat něco pořádného a smysluplného - to se mu nechce. ,,No jak myslíte Caylusi. Ale v pondělí se tělocviku nevyhnete." Upozorním ho. Slečny z havraspáru na tom nejsou s aktivitou o nic lépe. Jedna si raději kreslí a druhá se vymlouvá na oblečení a slabé lokty. ,,Ale prosímvás Lewisová. Vím jak na tom jste. Viděla jsem vás létat a pohybovat se, famfrpál by vám mohl dodat trochu krve do žil a jak říkáte - zlepšit vaši průraznost. V životě ji budete potřebovat. Nu -" podívám se rychle na hodinky. Večeře se kvapem blíží. ,,Už je beztak pozdě, ale příště doufám, že se zapojíte. Můžete se stavit i o víkendu. To samé platí i pro vás dva." Loupnu pohledem po Cassandře a Caylusovi. Zpozorním, když si uvědomím, že pan Raven mluví. A mluví s někým z hřiště! Mluvit na někoho během tréninku nebo zápasu je snad hloupý vtip! Přestanou se soustředit a hned se může něco stát. S přísným výrazem se otočím na člověka, který se Sebastienem tak vášnivě diskutuje. ,,Eriko, nechte havrany a raději -" Větu ani nestihnu doříct, jelikož jeden z potlouků si právě našel svůj cíl. Nadějného brankáře. Už naprosto automaticky a bez přemýšlení stejně jako u Dylana jeho pád zpomalím. Pád se sice nezastaví úplně, ale ze smrťáku nebo zlomeného vazu, který z takové výšky a rychlosti může být, je třeba jen zlomenina nebo vykloubení. Rychle se rozeběhnu k Rouxovi, který se chvíli válí se zkřiveným výrazem v písku, ale pak se poněkud nemotorně zvedá na nohy. Díky bohu. Může vstát. ,,Ukaže - " Rychle ho překontroluji. Ajej. Tenhle je taky na ošetřovnu. Dnes to byl skutečně plodný nábor. ,,Co hlava Rouxi? Nemotá se vám? Vidíte?" Chraň bůh, aby měl ještě otřes mozku. To už se ale obloha kvapem zatahuje a než stihnu odpískat nábor, spustí se déšť. Strčím píšťalku do úst a dlouze hvízdnu. Rukou všem ve vzduchu naznačím, aby se snesly níže. ,,Nábor je u konce. Děkuji všem zúčastněným. Výsledky náboru vyvěsím před večeří na nástěnku. Můžete se rozejít." S tím se otočím zpět ke Gabrielovi a Dylanovi. ,,Vy dva - na ošetřovnu." Oznámím nekompromisně, kdyby si snad chtěli hrát na hrdiny. Jak to bývá u chlapů zvykem. Ale se zlomeninami.. No.. u nich nikdy nikdo neví. Ohlédnu se na Lewisovou, která se právě nabízí, že zraněné doprovodí. ,,Buďte tak laskavá." Přijmu její návrh. ,,Dejte na ně pozor a dohlédněte, aby se na tu ošetřovnu skutečně dostali." |
| |||
Chodby Alec '' Aha,.. já se ještě asi půjdu podívat někam ven, a Viktor se chce prolétnout. Budu rád když se dnes ještě setkáme. Jen... Když už jdeš do toho skleníku. Myslíš že by jsi mi tam něco mohl zasadit ? Je to jen pár semínek co mi kdysi Sebastien dovezl z Amsterdamu,.. nevím přesně co to je. '' Sáhnu hluboko do kapsy a vytáhnu tři malé semínka. '' Odpusť, ale ty ty výbuchy a nevydařená kouzla děláš naschvál nebo co ? Já jen že by jsi měl trénovat někde mimo dosah ostatních, a s někým kdo magii zvládá. '' řeknu a pokusím se o úsměv. |
| |||
Knihovna - chodbyWill"Co mám v plánu?" Skousnu si spodní ret a zadívám se na něj. Hned na to se zadívám do stropu a zamyslím. |
doba vygenerování stránky: 0.88230586051941 sekund