| |||
Skleníky - Ošetřovna Rosalie Anne Primrose Promnu si kořen nosu. Nejsem si úplně jistý, jestli tahle bolest odezní jen po čaji. |
| |||
Famfrpálové hřiště Odetta, Erika,..... a ostatní Už jsem chtěl Eričinu omluvu přijmout a nechat tuto událost minulostí... ale to by mi nesměla začít vyčítat že jsem s sebou vzal Jacoba. Vstanu a po rtech se mi mihne malý úsměv. '' Víš, Jacob je cvičený. Nedovolil by si odletět bez mého pokynu, či svolení. '' na chvíli se odmlčím. '' Mrzí mě že jsi se polekala. '' Chvíli si pohrávám s myšlenkou nabídnout se že bych šel s Odettou odvézt Dylana a Gabriela, ale... Po tom co jsem zapomněl na svou ruku... Se raději odklidím jinam. '' Zatím ahoj '' Usměju se a kývnu Odettě na rozloučenou. Rychlým krokem se vydám směrem do hradu. Zvedá se vítr a obloha se zatáhla černými mračny. Měl bych si pospíšit. Rychlý krok se změní v pomalý poklus. Dojdu až na kolej. Nikde nikdo. Trocha soukromí nikdy nikoho nezabila. Vejdu do pokoje kde se Jacob automaticky přesune na své bidlo. Já si mezitím svléknu košili a skočím do postele. |
| |||
Doteď poměrně neškodné, roztroušené obláčky na obloze se začaly stahovat do velkých, zlověstně vypadajících mraků. Slunečný den byl v mžiku pryč. Místo toho cítíte, jak se začíná ochlazovat a zvedat vítr. Netrvá to ani pár minut a obloha se zatáhne do jednoho velkého, celistvého, šedivého mraku. Uslyšíte hluboké zahřmění a brzy na to začnou padat první jemné kapky, které se však každou chvíli zintenzivňují, až je vystřídá prudký liják s provazy vody. Na obloze se sem tam zablýskne. |
doba vygenerování stránky: 0.82725191116333 sekund