| |||
Měl to být poklidný nábor do družstev.. |
| |||
Na ošetřovnu kdokoliv, koho potkám... asi Jakmile jsem tedy měla "hotovo", zamířila jsem na ošetřovnu. Bylo by dobré zjistit, zda se mohu toho obvazu zbavit. Je docela otravné, když člověk může používat jednu ruku. Tak jsi neměla být blbá a neměla sis ji spálit, zavrčela jsem v mysli. Dneska jsem toho už měla dost. Zjištění, že můj talent není ani zdaleka talentem, to bylo hodně nepříjemné. Na druhou stranu... Alespoň nebudu schopná nikomu ublížit. To je jediné, co bych s tím dokázala... Nakonec to možná není až tak příšerné zjištění. Akorát bych si měla příště připomenout, že kdo chce víc, nemá nic. A taky si nesmím dělat zbytečně moc velké naděje. Musím se držet na uzdě. Zakroutila jsem hlavou a zatočila jsem v chodbě. Kousek od ošetřovny jsem narazila na čtveřici studentů. Netuším, co tam dělali a raději se na to ani ptát nebudu. Proto jsem kolem nich jen prošla a pozdravila je u toho. Zamávala jsem na ně svou levou rukou, tou popálenou, takže je možná mohlo napadnout, proč mířím tam, kam mířím. Pak jsem už jen zamířila ke dveřím, na něž jsem zaklepala a čekala jsem, než mě někdo pustí dál. |
| |||
Cestou k McGonagallové Kenji, Cor, Becca ,,Jasně jasně. Miluju nemocnice!" Drknu do ní s mírným sarkasmem. ,,Ale když jsi u té zdravotnice.." zamyslím se a prsty si projedu strniště na bradě. ,,Ta nová je fakt docela kus. Konečně někdo, na koho se dá dívat. Adams mě zrovna moc netankoval. Vlastně Ryan může být rád, že se o něj stará Etty. Třeba i zapomene na Sinestru." Uchechtnu se při představě jeho a zdravotnice. Nad Kenjiho vysvětlením jen mávnu rukou ve znaku - nech to plavat. Nechtěl jsem být na něj naštvaný a i kdybych byl, nevydrželo by mi to dlouho. ,,A vůbec, na co tu kůži chtěl? Aby něco nechystal. Měli bychom na něj dát pozor." Nadhodím špionážní misi. Cořino popichování s Liv jen přejdu mlčky a na nic nereaguji. Jen se pobaveně culím. Člověk si vyjde se spolužačkou na procházku a div ho rovnou nežení! Ale když jsme u té Liv.. ,,Když mi tu pořád předhazuješ Liv, kde vůbec je?" Zeptám se. Byly to nejlepší kamarádky a nerozlučné duo, kam se zatoulala? Šla si snad zatrénovat na hřiště? To už ale Cor spustí se svou storkou s jednorožci duhou a .. bramborami? Počkat. Vážně brambory? Proč sakra zrovna brambora? Tahle myšlenka mi nedá klidu. ,,A proč zrovna brambora? Proč ne třeba.. Já nevím, paprika?" Navrhnu. Mám papriky rád. ,,Nebo tuřín." Přemýšlím dál. Možná i jednorožec křížený s petrželí by nevypadal špatně.. Jak by asi vypadal? Místo hřívy petržel? Moment. Nad čím to přemýšlím?! Cor je nakažlivá! Už jsem jako ona. Rychle podivné myšlenky z hlavy vyženu. ,,Hele, to já si myslel o Nicol taky. A je to šílená potvora." Postěžuju si nad svou mladší sestřičkou. Matka měla svou vytouženou dceru a podle toho ji taky řádně rozmazlovala. Mezitím však Kenji odběhne na kolej. ,,To tam jako musel jít teď? Aby nás McGonagallka ještě nesjela, že ji rušíme od svačinky." Nakloním se ke Cor zatímco na něj čekáme. Zvednu ruce nad hlavu a začnu se protahovat, to už je ale vietnamská pohroma zpátky. I s dárky. Cor dostane plyšového kozorožce a já... Komix. Znuděne na něj pohlédnu. Vypadám snad jako pošahaný nerd s kulatými brýlemi, uprostřed slepenými izolepou, který si prohlíží komixy? ,,To jako si.." Nechtěně komix rozevřu a... PORNO! Vytřeštím oči a se zaujetím ve tváři si začnu prohlížet obrázky. Natáčím stránky ze všech stran, abych poznal, kde má dvojce hlavu. ,,Ty úchyle. Tak u tohohle mastíš?" Zazubím se na něj a škodolibě se rozchechtám. Jenže! Se za námi objevila Rebecca. Zrovna teď a tady! V téhle chvíli. Rychle zvednu mangu nad hlavu, aby na ni nedosáhla. ,,Ále taková nuda, to by tě nebavilo. Samá auta, šrouby a tak." Plácnu první co mě napadne. Kenjimu věnuji vražedný pohled, který nemohl znamenat nic jiného než - zabiju tě. Vypadám teď jako prase! ,,A vůbec - co ty tu?" Snažím se odvést pozornost jinam. |
doba vygenerování stránky: 0.86150598526001 sekund