| |||
Famfrpálové hřiště -> Mrzimorská kolej Izabell, Rebecca, Nicolas, Alexandra Ve chvíli, kdy Izabell políbím, vypadá, že vůbec neví, co se kolem ní děje. Až si to uvědomí, nejspíš mě chce praštit, já se naštěstí dostatečně rychle rozběhnu a Iz už asi nemá náladu za mnou utíkat. Nickovi nejspíš dlužím omluvu, protože si opravdu nepřál, abych tohle dělal, ale ona mne vyprovokovala. Právě proto asi Nicolas jenom stojí a kouká a asi už ani nemá chuť, nějak tohle řešit. Oběhnu si kolečko, Iz, Nick a Rebecca mezitím někam odejdou. Popadnu své sako, které jsem nechal přehozené přes lavičku. Dneska jsem si nebral košili ani kravatu, jen bílé tričko. Stejně to vypadá líp. Mrzimorská kolej je od hřiště vzdálená jen pár minut chůze, proto jsem už po chvilce u vchodu a ve správném rytmu zabuším na sudy. Vnitřek mrzimorské koleje se mi ani za mák nelíbí. Nevím, jak u ostatních, nicméně minimálně naše společenská místnost vypadá jako sklad dýní. Mrzimor je opravdu to nejlepší, co mě v život mohlo potkat! Od šesťáků jsem si půjčil učebnici obrany proti černé magii, chtěl bych si v ní teď chvilku počíst. Cestou na svůj pokoj ale zahlédnu Alex, jak opřená o svou postel pije ze skleněné lahve, na sodovku to nevypadá. V hlavě se mi hned vyrojí plán, zkusím ji překvapit. Nedám na sobě nic znát a projdu až do svého pokoje, kde vysunu úplně spodní šuplík nočního stolku. Při jeho vysouvání zacinká pár lahví. Schovávat nic nepotřebuju, 18 už mi bylo. Společně s načatou lahví Johnnieho Walkera vyndám pár vakuově uzavřených sáčků, nůžky a pár dalších kravin. Chvilku na stolku něco kutím, výsledek pak strčím do kapsy u kalhot, do ruky vezmu lahev a vydám se směrem k pokoji Alex. Když tam dorazím, opřu se o dveře pokoje a s úsměvem na tváři pronesu: „Když tu takhle piješ sama, mohl bych tě nazvat alkoholikem. Nechceš mě pozvat k sobě, mám pro tebe překvápko.“ Až teď si všimnu, že Alex nevypadá tak vesele, jako vždy. Teď to vypadá, že spíš hodně dlouho brečela. A zrovna ona nepatří mezi ty citlivé holky, co každou chvíli brečí, že je nechal kluk, že dostali špatnou známku, nebo že se jim kvůli slzám rozmazal makeup. Nečekám už ani na pozvání a vyjdu k ní. Posadím se vedle, podívám se jí do uplakaného obličeje a už s vážnějším výrazem ve tváři se zeptám: „Tak co se stalo?“ Palcem ji utřu slzy na obličeji a čekám, co mi poví. Řekl bych, že jsme dost dobří přátelé na to, aby se mi mohla svěřit s jejím trápením. |
| |||
Pokoj - KnihovnaOkrajově Seb a ti v knihovněJeště asi pět minut jsem zůstal zavřený v pokoji a procvičoval barvičky kuliček... pak jsem si ale vzpomněl, že kuličky nejsou všechno... Další na seznamu byl kufr. Užitečné kouzlo, vskutku. Kufr je dost užitečná věc... Nikdy nevíte kdy ho můžete potřebovat a sbalit si věci! Navíc tak máte vlastně už sbalenou jednu věc... Počkat... Jak se vlastně věci proměňují zpátky? |
doba vygenerování stránky: 1.226263999939 sekund