Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7647


Hraje se Denně Herní čas: 20:50  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:28Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 27. března 2020 18:09Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 23:43Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:11Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:46Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 29. března 2020 18:02Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Pomocný PJ ۞
 Postava Remus John Lupin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Remus John Lupin
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 31. března 2020 19:52Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:26Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 21:29Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 22:05Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 15:04Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 19:59lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 10:37Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 20:34lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 02. ledna 2020 21:13Henry Kwang
 Postava Ryan Daniels je offline, naposledy online byla 14. února 2020 12:05Ryan Daniels
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Naira Sinclair
 Postava Deirdre Airimoy je offline, naposledy online byla 25. března 2020 13:12Deirdre Airimoy
 Postava Christian Dragon je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:39Christian Dragon
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 14:27Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 21:23Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 11:00Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 03. dubna 2020 2:56Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 14:48Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 04. dubna 2020 2:34Mirelle Devény
 
Robert Hirsch - 19. února 2016 18:42
1659justingaston229315.jpeg

E215



Se svým výkonem s přeměnou kuliček jsem byl celkem spokojen, ale někomu se opravdu nevedlo. Alec ... kdo jiný. Rána, která se ozvala mě celkem vylekala, ale když jsem se otočil, ulevilo se mi, že je to jen něco k pousmání. Měl jsem za sebou celkem slušnou clonu lidí, kteří to schytali více, než já. měl jsem jen trochu slizu ve vlasech. Všechen hnus na mě a na lavici jsem uplácal do nevelké kuličky a rozhlédl se po třídě. Profesorka právě sledovala ostatní a byla otočena zády. Hmm... kdo to schytá? Celkem škodolibě jsem se sám pro sebe pousmál. Ten, kdo se nabízel nejvíc byl spolužák z mé koleje- Lucas. Seděl hned za mnou. Zároveň si to zasloužil. Ani mě nepozdravil.

Když se otočil dozadu, aby se podíval, co se děje, hodil jsem mu obloukem sliz na jeho pečlivě urovnaný účes. Hned poté jsem se otočil směrem dopředu. Velice zákeřné... a nenápadné. Každopádně jsem vyčkal na reakci, pokud nějaká bude (doplním příště podle tvojí reakce :D)

Každopádně, chvíli na to jsme dostali zadanou další práci. Konečně něco těžšího. Konečně výzva, ikdyž ne moc velká. Chtěl jsem se před ostatními ukázat v dobrém světle, jako jsem to udělal už mnohokrát, ale bohužel po pronesení kouzla 'Loculus' (80) ke mě přišlo jen samé zklamání. Kufr byl sice hladký, ale obyčejný. Zavřít se sice dal, ale zamykání bylo porouchané. Jinak po vzhledové stráncy byl celkem pěkný, ale to mi nestačí... Musím se zlepšit!
 
Gabriel Roux - 19. února 2016 18:41
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

E215

Absolutní pitomec, babral a bratr



Fajn. Osobně nemám rád výbuchy, ale nějak jsem si zvykl.
Někdo očividně ne a tak měl psychopatický maniak v ruce hůlku. Udělal jsem to samé, byl jsem v pohotovosti, i když ne takovým způsobem jako frajer ze Zmijozelu. O to horší bylo, když se do situace zapletl bratr. Nutil jsem se na to nemyslet.
Věděl jsem, že se nic nestane a že to profesorka zachrání, ale měl jsem o něj strach. Jak bych neměl mít? Každou hodinu své existence ten pošuk dokazuje, jak moc vyšinutý je a Romi to prostě nevidí. Jak? Jak to může nevidět?
Když ho objal, bylo mi divně. Že bych žárlil? Jak bych mohl? Nikdy jsem... No jo. Brácha nikdy neměl známost.
Byl jsem rád, že nám profesorka zadala práci. Sklenici s kuličkami jsem strčil do tašky, zapsal si další kouzlo a dal se do práce. Věděl jsem, že tohle už bude těžší a i přestože jsem se soustředil, nepovedlo se to úplně na sto procent. "Loculus." (42) Pronesl jsem a švihl zápěstím.
Kufr to byl. Jen nějaký podměrečný a stěny co mu jeho stvořitel poskytl byly divně skosené každá na jinou stranu. Nehledě na to, že dřevo bylo krom hnědé i částmi zlatě žíhané. Jako umělecké dílo zajímavé, jako práce neuspokojivé. Nevadí mi to. Zkusil jsem to napoprvé. Aspoň už vím co budu trénovat.
Otočil jsem se k deníku a přečetl si, co jsem vlastně složil. Není to špatné, ale jako vždy k ničemu.



Text, pro ty co se zajímají

 
lord Richard Cornigrum - 19. února 2016 18:23
zk6313353.jpg

Příjmné odpoledne na E2015

Ti zmínění v příspěvku



Situace mezi Havraspárskými je uklidněna napřed velmi netradičním zásahem Romaina a poté už normální, křičící verzí interpretovanou McGonagallovou. Na tom už moc zajímavého není. Svůj zrak jsem tedy stočil zpět k práci, která je sice méně zábavná, ale určitě stejně důležitá. Poznatků mám už dost na prozkoumání.
Rychle jsem napsal vzkaz a po pavoukovi ho poslal Wolframovi.
Dnešní hodina přináší zajímavé poznatky, nezdá se ti?
Nešlo si to odpustit. Rychle jsem si zapsal co jsem zjistil a pak už nastal čas zase pracovat. Tohle už bylo o něco složitější než pitomé přeměňování brouků, ze kterého jsem ještě napružený. Úplně odhodlán to změnit jsem vzal do ruky hůlku. " Loculus (2O) ." Pronesl jsem.
Dobře. Ta truhla tam byla, to musí uznat každý. Byla na lavici. Celkem uspokojivá, ale v obraze. Jak se mi sakra povedlo dostat tu pitomou krabici do obrazu? Truhlu. To je jedno. Úchyl ve křoví z toho byl rozhozený taky.
Naštvaně jsem si zamumlal několik kleteb na svou adresu a už hodně vytočený znovu provedl zaklínadlo. (85) Tentokrát už to ušlo. Krásnej boxík. Černý, s mými iniciály.

 
Nicolas Hook - 19. února 2016 17:48
wp75701.jpg

E215



Právě jsem sahal po prázdném sešitu a otevíral stránky, kde bych měl mít zápisky, když v tom najednou se ozval výbuch. Jaká šťastná náhoda, že se Profesorka začala zajímat o problém ve třídě a zapomněla na mě. Otočil jsem se na tvůrce výbuchu a jen se na něj znechuceně podíval. Bylo celkem snadné zůstat v klidu s dosavadní láladou. Každopádně jsem byl tak špinavý, jako všichni v okolí několika metrů. A to znamená hodně. zamířil jsem hůlkou na sebe a pronesl 'Tergeo' a pomalu jsem ze sebe začal špínu čistit.

Byla to práce jen na chvilku a i když se tu ostatní snažili o kdoví co, možná o pozornost, nebo o omluvy, akorát jsem se otočil ke Kayle a pronesl "jsi teda pěkně špinavá." Nakonec jsem jí pomohl s číštěním za pomoci kouzla 'Tergeo', protože takhle špinavá se mi opravdu nelíbila tolik, jak bych chtěl.

Konečně se situace ve třídě zklidnila a dostali jsme další práci. Tohle kouzlo vypadá složitěji. Je tu ale výhoda, že rám obrazu i materiál kufříku zůstává zachován, což napomáhá k tomu, aby se kouzlo povedlo. Hodlal jsem se do toho pustit naplno, protože to vypadá, že by z toho mohly být i body navíc pro zmijozel. Hluboce jsem se nadechl a pokusil se o kouzlo 'Loculus' (98) na stole se z obrazu stal nádherný dřevěný kufřík, za který by se nestyděli ani ředitelé na ministerstvu. Spokojen se svou prací jsem se opřel o židli a pozoroval dění v hodině.
 
Romain Roux - 19. února 2016 17:41
emilanderssonphotos0085358.jpg

Přeměňování/zvěromagie (E215)

Thomas Maxwell, Alec Shade, William Raven, Gabriel Roux, Minerva McGonagallová


Svírám Thomase v náručí a dívám se na ostatní. Se ztuhlými rameny vyčkávám, kdy mě odstrčí a prokleje bez ohledu na profesorku. Sotva ovládnu nutkání ho hladit po zádech.
Jenže prokletí nepřijde. Zatímco klidní Ravena, Thomas mě odstrčí se slovy, co to dělám. Prská jako podrážděná kočka a jeho sykot mi vráží do srdce dýku. Chci odpovědět něco úplně jiného, co jsem si myslel, že ví. Místo toho raději poukážu na zjevné a teprve to ho přiměje k reakci. Jenže jaké.
Chvěje se, ale já nemůžu nic udělat a je to horší než s Gabrielem. Dýka se pomalu otáčí a mně se rozklepou ruce. Zoufale pohlédnu směrem k viníkovi celé téhle situace a nedokážu skrýt emoce. Co mám udělat, abych stačil? Proč? Proč se tohle děje?
Odvrátím se a zamířím zpátky na své místo, aniž bych na kohokoli pohlédl. Přesto nelze skrýt, jak se třesu. Očistím sebe a pracovní plochu víceméně automaticky, než klesnu na místo. Naslouchám profesorce, jenže nejsem schopen pobrat plný rozsah toho pohybu doprovázejícího kouzlo.
"Loculus," (22%) pronesu a zavřu oči. Něco tak mizerného se mi ještě nikdy nepovedlo. Je to... víc obraz než kufr. Kufru se to nepodobá ani ze čtvrtiny. Nevěřícně se na svůj výtvor dívám a dech se mi zrychlí v lehké panice.

 
Reece Sheehan - 19. února 2016 17:06
casparfoxx33416.jpg

Přeměňování/zvěromagie (E215)


Před hodinou

nikdo konkrétní

Zdá se, že můj štít proti všem funguje natolik, že nikoho nenapadlo si ke mně při obědě sedat. Rýpu se v jídle, které mi tentokrát vůbec nechutná, a ani sladkost na závěr nepomůže zlepšit mi náladu. Stačí mi se rozhlédnout kolem, pomyslet na to, co se dělo a potenciálně i dít bude, a zvedá se mi znovu tlak. Sevřu ruku v pěst a stisknu zuby.
Bouchnu pěstí do stolu, až příbory nadskočí a někteří se po mně otočí.
Nejsem ničí hračka ani pokusný králík, na němž by mohli zkoušet, co všechno vydržím. Vždycky jsem byl klidný, ochotný, snažil jsem se pomáhat a pro co? Aby si ze mě udělali hračku k pomazlení a věřili, že jí to nebude vůbec vadit?
Pohár trpělivosti přetekl únosnou míru.



Při hodině

Havraspár, Nebelvír, Mrzimor, Zmijozel
Minerva McGonagallová

Přicházím k učebně v závěsu mezi posledními. Vždycky zbyde místo vepředu. Usedám do první lavice před katedru, vyndám si pomůcky a pozoruji profesorku McGonagallovou v kočičí podobě. Dívám se na jednotlivé odstíny její srsti, na tmavší brýle, které jí zvěromagie přisoudila, a bezděky mě napadne, v co bych se asi proměnil já, kdybych měl ambice být zvěromágem. Tohle odvětví mě nikdy nepřitahovalo.
Sotva seskočí ze stolu a promění se, zatají se mi dech. Je tak mocná, až mě v koutku mysli napadne, že bych chtěl být chytrý jako ona. Ale naše předměty zájmu se liší. Nikdy jsem se nezajímal, jak se vlastně jiní profesoři staví k bylinkářství. Sotva bych se odvážil profesorce nabídnout něco ze svých zásob. Pije vůbec čaj? Nedíval jsem se u snídaně, co si vybírá.
Naslouchám jí a nemůžu potlačit respekt z její osobnosti. Když začne vyprávět o historii, vytáhnu si pero a začnu si psát poznámky. Z jejích úst je to tak nečekaně poutavé než od profesora Dějin. A Studium mudlů je... Mudlorození by měli být zproštěni těchto hodin automaticky. Máme to v krvi, to stigma, kterým nás kouzelnická společnost označila, i když se nám snaží namluvit něco jiného. Stigma, které ostatní považují za důvod, proč si beztrestně hrát a pokoušet.
Ne, nejsem dost chytrý, abych dokázal na její otázky odpovědět. Můžu jen udělat to, že si zapíšu odpovědi a budu doufat, že si je uchovám v paměti.
Pilae Irideo, napíšu si a doplním poznámku "švihnout vpravo a zpátky na objekt". Nadechnu se. V podání profesorky to zní a vypadá tak lehce a přirozeně jako samotné dýchání. Mlčky se snažím napodobit její pohyb, ale jsem zoufale nešikovný. Nahrbím se a trvá mi pár minut, než sesbírám dost odvahy to vyzkoušet na ostro. Slyším šum ostatních kouzel, ale cožpak já můžu? Přeměňování mi nikdy příliš nešlo. Co když se mi to nepovede a moje kuličky budou mít nožičky? Už takhle je naše kolej slabá, co si budeme nalhávat.
"Pilae Irideo." První dvě kuličky se mi podaří na první pokus. Jedna je červená, druhá modrá. Ne, nevidím žádné anomálie původního tvora. Alecovi se nejspíš tohle nelíbí, ale brouci přece necítí. Nebo ano? Každý živý organismus je přece vybaven určitými pudy a bolest je signálem, že něco není s organismem v pořádku. Prý se dokonce začíná uvažovat, jestli jsou receptory bolesti vybaveny i rostliny a houby.
Napíšu si na okraj rychlou poznámku a pokračuji dál. Myšlenky mi ale přeruší příchod Thomase. Ohlédnu se přes rameno. Nevypadá příliš v pořádku, ale nejsem někdo, kdo by se měl o jeho zdravotní stav zajímat. Na ošetřovně jistě měli důvod, proč ho pustili. Kdyby ne, určitě by tam ještě zůstal. Slyším, jak se ostatní vybavují, ale prozřetelně mlčím a raději se zaměřím na zbylých osm mandelinek. Tenhle druh naštěstí není tak škodlivý jako jiné. Tyhle se drží hlavně na kopřivách, hluchavkách a konopnicích.
"Pilae Irideo." Třetí mandelinka se na třetí pokus změní v modrou, čtvrtá rovněž v modrou, ale až na počtvrté. Není to špatné, nemají nožičky ani tykadla. Pátá napodruhé zčervená, zato šestá mi dá zabrat. Její barva mi na pošesté vyrazí dech: je duhová! Já mám duhovou. Já, takový nešika na tyhle věci a mám duhovou.
Pak se stane něco, co jsem vlastně v koutku mysli předpokládal: Alec všechno zkazí a svět vybuchne v záplavě fialového slizu. Sedím od něj nejdál, přesto mě sprška zasáhne. Rty mi zbrázdí smutný úsměv. Jak jen to děláš, příteli? Úsměv mi vzápětí ztuhne, když zkoprněle sleduji Thomasovu reakci. Wiliam se mu postaví, ale Regina a její hlas, její neskutečný hlas, který utiší až Erika s Isaacem, se mi zarývají do mozku. Zavřu oči a přikryju si uši. Bolí to. Ticho. Ve sklenících je takové ticho. Tohle je... Tohle je...
Když znovu otevřu oči a pustím si uši, hodině vládne znovu profesorka a můj obdiv k ní vzroste. Zdá se mi, jako by vyrostla, zatímco já se před ní jen krčím a ani jsem nemusel nic udělat. Nestihl jsem dokončit svůj úkol. Lítostivě se zadívám na čtyři zbývající mandelinky. Doufal jsem, že se mi to podaří.
Další kouzlo mě trochu zmate. Proč bych se měl pokoušet měnit ten obraz na kufřík? Proč právě obraz? Zamračím se, ale pozoruji profesorku a ten mnohem složitější pohyb hůlkou. Ne, tohle asi nezvládnu. Přesto si to napíšu a zároveň se pokusím si ten pohyb nakreslit.
"Loculus." (51%) Můj pohyb hůlkou nejspíš není tak dokonalý, jak by měl být, protože na svém výtvoru vidím znaky kufru, ale i jisté chyby. Ach. Mám další pokus? Nejistě se rozhlédnu a z hloubi duše si přeju, aby tahle hodina skončila a já mohl uniknout do ticha.

 
Wolfram von Wittelsbach - 19. února 2016 16:43
tumblr_mcbn727mza1qfa94ro1_r1_5005447.jpg

E215



Hodina přeměňování




♠ Zmijozelští studenti
♥ Mrzimorští studenti
♣ Havraspárští studenti
♦ Nebelvírští studenti
• Minerva McGonagallová



Hodina započala a já se v poklidu věnoval svým studentským povinnostem. Po trochu té teorii, kterou již všichni musejí znát, 'A kdo si ji stále nepamatuje musí být nějaký zaostalý debil, který by neměl mít právo studovat magii.' Přišla také praxe.
Dostalo se na mne trochu nervozity, že mé dílo nebude tak skvělé, jak bych si přál. Hned se mi však také uleví, když zjistím, že budu mít neuvěřitelných 10 pokusů.

Pečlivě jsem si napsal provedení kouzla, výslovnost i samotný pohyb hůlkou.
Poté už jsem se rozhodl věnovat praxi. Před kouzlením jsem si důkladně několikrát zopakoval výslovnost kouzla, dokud mi pěkně nesedělo na jazyku.
Pokračoval jsem s druhou částí provedení kouzla. Mnohokrát jsem se snažil přizpůsobit pohyb rukou s hůlkou. Tak, snad se mi povede všech 10 kuliček.

Chystal jsem se konečně začít... Jen kdyby mi něco nevrazilo do hlavy ve tvaru kuličky.
'Co to k sakru...?' Začal jsem si rukou hladit místo po ráně. 'Určitě mě zas štve ta ježibaba Sinestra...!!' Otočil jsem se, abych se po třídě podíval, kdo si tu hraje.
Ani jsem se nemusel delší dobu rozhlížet. Bylo jasné, kdo se nenápadně krčí, aby nešel vidět. 'Ach... naše energetická dívenka, ta to nejspíš neudělala schválně.'
Přestože profesorka McGonagallová chtěla, ať si pro ni dojde, měl jsem v plánu jít ji kuličku donést. Bohužel pozdě. Aspoň jsem se tedy na Eriku přátelský usmál, aby věděla, že mne to spíš pobavilo než naštvalo.

Věnoval jsem se zpět svým broukům. „Pilae Irideo.“ pronesl jsem sebevědomým hlasem na první připravenou mandelinku. Silně jsem se nad prvním výtvorem žluté kuličky zamračil. „Jak ohavný odstín žluté. Vypadá jako moč.“
Další pokusy již nebyly takové marné, s každým dalším pokusem se mé kouzlo zlepšovalo, jak jinak. Kuličky jsem poskládal do dokonalého rovnostranného trojúhelníku v pořadí ohavné žluté, žluté, červené , dvou modrých, dvou zelených, modročervené, zelenožluté a duhové.
Sem tam pohledem zkontroluji Reece, který sedí vedle mě, jak mu to jde a zda nemá problémy. 'Doufám, že se mu to pěkně povede. Mohlo by mu to zlepšit sebevědomí.'

To co přišlo po tom, považuji za samotný dar z nebes. Nejen, že mne ten ohavný sliz od pana Shadea minula, neboť jsem na absolutně opačné straně místnosti, ale také způsobila chaos několika dalších panice propadlých chudáčků.
„Och Wille...“ Trochu zklamaně jsem si pro sebe řekl, když jsem byl svědkem jeho chování. 'Nechápu, co se s ním děje...'

Nebyl čas se tím teď zabývat. Určitě to stejně uviděl i Richard. Bleskově jsem vytáhl svůj šifrovaný zápisník a jako stroj si zapisoval chování všech těch zúčastněných toho hromadného zděšení kvůli hloupého cákance, kterého se dá lehce zbavit. 'Skoro bych je nazval idioty. Takto naštvat profesorku.'

Po uklidnění situace nám znovu zadala další práci, tentokrát vytvořit kufr. Hm... začal jsem zkoumat samotné kouzlo. 'Jen jeden pokus... hm... to se mi nelíbí. První pokusy považuji pouze za předběžnou analýzu.'

Připravil jsem tedy obraz vysokého muže, krčícího se za keřem.
„Loculus.“(63%) Pronesl jsem s máchnutím hůlky bez předešlého procvičování.
Výsledek taky tak vypadal. 'Odporné.' Pohlédl jsem na nedokončené dílo. Kufříku sem tam trčí rám, nemá zapínání a dokonce je na jedné straně je krásně vidět část obrazu. 'Odporné.' Pomyslím si znovu a raději se mu už nevšímám.
 
Thomas Maxwell-Ravenclaw - 19. února 2016 16:13
50da29e371d4bcd3c46175a019edf32f7189.jpg

Šílenci na E215

William, McGoggy, Romain a další!



Vidíš? Nikdo. Nikdo se ti nedovede postavit. Musím uznat, že výjimečně nemyslím na blbosti. S úšklebkem a vesměs posměšným výrazem jsem hleděl na Williama. Nestál mi ani za to, abych zvedl hůlku. Nikdo z nich mi za to nestojí a ještě z toho bude mít problém. On, ne já. To je ta dokonalost celé situace.
Co si myslíš, že děláš Ravene? Parodoval jsem v hlavě pisklavým hlasem McGonagallovou. Ano, co si myslíš že děláš, ty urozený a všemi milovaný hochu? Nedokázal bys mi ani vzít hůlku, natož mě zabít. I když to vím, jen tak mu jeho poznámku neodpustím a vzhledem k tomu, že nezapomínám...
Jediné co mě překvapilo byl Romain. Nechápu jeho pohnutky, které ho donutily udělat tohle. Vymanil jsem se z jeho objetí a zaprskal co si myslí, že dělá. A jeho odpověď... byla odpověď. Přejel jsem si rukou po pravé tváři a šokovaně se rozhlédl po třídě. Všichni mají svojí práce dost. Jen McGonagallová pořád nevzdala slovní výroky na mou adresu, které stěží vnímám. Teď mně nedovolí odejít ani s doprovodem. Ani to nebudu zkoušet. Tohle vyřeším. Nebude to těžké. Ne?
Joo. Tohle jsi chtěl. Problém. Teď máš šanci, máš problém. Jak to uděláš?
Ano, problém, ale ne tohle. "Ano paní profesorko." Odtušil jsem bez výrazu. A nejlíp odtamtud nevycházet, že? Být navždycky přivázaný k posteli, mimo dění abych nedělal problémy. To by se líbilo všem tady. Kdyby mě Raven přizabil a já zůstal na ošetřovně celý školní rok, jeho kolej by vyhrála školní pohár a on by dostal vyznamenání. Ne, ještě líp. Vyhodili by mě někde do příkopu, abych nezavazel.
Nechci se vzdávat hůlky, když potřebuji kouzlo. Jedno kouzlo, to je to tak moc? Ruce se mi začaly vyklat, ale tentokrát jako při abstinenčním třesu. "Uvidíme kdo bude nakonec mrtvej, Ravene." Zasyčel jsem se vší nenávistí na Zmijozelského a pomalým krokem se vydal ke katedře. "Cave. Abscondas. Ostende eis. Ejice. Cave. Abscondas..." Mumlám tiše. Ta cesta je krátká, moc krátká na to, abych stihl všechno, ale aspoň nejhorší poškození se mi povedlo zakrýt. Zbytek dokonaly vlasy ve tváři, které navíc můžou přidat trochu hrůzostrašného zjevu.
Vrátil jsem se na svoje místo a i když jsem se snažil (fakt ne) ze tváře mi nezmizel soustředěný výraz. Poklepávám brkem o lavici a přemýšlím, co mi přináší události minulých minut. Rozhodně nové nepřátele a nové otázky. Už ty otázky jsou horší. Občas mrknu na katedru. Nedivil bych se, kdyby hůlka začala vyvádět, ale asi se nic dít nebude. Všichni mně dneska nechali na holičkách. Můj ochranný maják - nezačal zářit při výbuchu. Hůlka neposlouchá, sebekontrola selhala taky a Ruby mi vyděšený leží u nohou. Nemám chuť ho uklidňovat.

 
 
765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.96160507202148 sekund

na začátek stránky