Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:52Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:19Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Daniel Fletcher - 10. března 2016 17:59
dan7533.jpg

Chodba --> na kolej


Kenji

Pozorně, teda napůl pozorně poslouchám profesorův ehm.. výklad? Jenže s každou další otázkou je těžší a těžší soustředit se. Po pár minutách mám na tváři téměř totožný výraz jako Alex.
Takhle dlouhé, vyčerpávající odpovědi.. Poněkud nechápavě civím na své zápisky v sešitě, které vypadaly spíš jako.. No dejme tomu, že sem tam byl inteligentně provedený zápis, za který by se nemusel stydět ani ten největší šprt a na straně druhé, každé třetí slovo bylo přeškrtnuté, jak jsem nestíhal pochytávat všechny slova, které řekl.
No zkrátka chaos. Nepůjčujte si ode mne zápisy. Nikdy. Pro vaše vlastní dobro! Jestli si připadáte v nějakém předmětu totálně ztracení - po nahlédnutí do mých sešitů si tak budete připadat ještě víc.
Když zahájí hru, jen se nadšeně usměju a nakloním se blíž k Erice, která mi zrovna něco povídala. ,,Předmět vypadá zajímavě.. Někdy bych chtěl vědět, co se ti honí v té tvé kebuli." Na obraznost svých slov ji na hlavu ještě zaťukám.
,,A vlastně - raději ne." Zazubím se. Erika byla taky takové ztřeštiprdlo. V její hlavě bych se nevyznal. Vlastně v žádné ženské hlavě.
To už se, ale začneme slejzat do skupinek podle kolejí. Přátelsky pozdravím všechny své spolukolejníky a pohodlněji se opřu na židli.
Nějak se do vymýšlení strategie zrovna nehrnu. Nejsem si jist, jestli je tohle zrovna má parketa. A zástupce koleje? Ne děkuji. Já jsem maximálně zástupce kolejních průserářů a zástupce lidí zodpovědných za stržené body.
Černý Petr padne na Angelu. Chudák. Nevypadá zrovna nadšeně. Mluvit má jeden. A mluví zrovna ten nejtišší z nás.
,,Tak jeď Angie!" Hlasitě ji povzbudím. K naší smůle nikam nedojdeme. A k mé radosti - ani nikdo další. ,,To je ale kravina." Neodpustím si, když nám profesor řekne, že jsme stejně neměli šanci. Takhle nás falešně navnadit a nedopřát cíle.
Po skončení hodiny se odeberu spolu s Kenjim k nástěnce. ,,Měl sis odsednout." Brouknu k němu mezitím, co studuju volitelné předměty. Thomas nebyl kdovíjak oblíbený a vzhledem k jeho chování se není ani čemu divit. Trochu povytáhnu obočí, když vidím, že se zapisuje na šerm.
,,Ty a šerm?" Kritickým okem si ho změřím. Jako kluk byl dost drobný, vypadali jsme vedle sebe poněkud komicky. ,,Uneseš meč vůbec?" Uchechtnu se a škodolibě se na něj zašklebím.
Sám se ale přidám do divadelního kroužku. ,,To jsem zvědav, co budeme hrát. Ale pokud na to příjde - Julii hraješ ty." Odfrknu si. Nebudu přece hrát ženskou. ,,A líbat tě nebudu, na to zapomeň." Zmařím mu sny rovnou.
Na zmínku o léčení jen nespokojeně zabručím. Nebyl by to špatný kroužek, ale pro mě absolutně nemyslitelný. Já bych všechny rány ještě zhoršil. Ale zato plavecký kroužek.. To by bylo něco!
Tak moc mi voda chybí..
,,No, možná bysme mohli prvně na kolej. Hodim si tam věci." Navrhnu a ukážu prstem k chodbě, která vede ke schodům. ,,A vůbec.. kde je Ryan? Od oběda jsem ho nikde neviděl." Rozhlídnu se. ,,To zas slyšel nějakej drb a strávil odpoledne tím, že ho roznášel po škole?" Pomalu se rozejdu chodbou ke schodům.
 
Gabriel Roux - 10. března 2016 17:15
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

Koleje
Ryan



Překvapeně jsem se otočil, vyjekl a spadl na zem. Zakopl jsem o koště položené na zemi. Rychle jsem se zvedl a trochu vyděšeně se podíval na postel. Je to nějaký duch či vážně student? "Ne, tam bych boty fakt nedával." Pozorně jsem si ho prohlédl. Nevypadá vůbec zdravě. Tak moc že by ho ani McDonald's nedalo do hamburgerů. Stejně ty mudly nechápu.
"Moc." Odpověděl jsem jednoduše, protože nevím kde mám ruce, natož hodinky. Skopl jsem ze sebe boty a nazul si náhradní. Chystal jsem se vypadnout ze dveří, ale pohled mi zase zůstal na tom umírajícím v posteli.
Ani na to nemysli. Je to špatný nápad. Je to sakra špatný nápad. Ne. Ne. Musíš na tréning, neopovažuj se. Ani ho neznáš. Zaťal jsem pěst a nějakou chvíli se nadechoval. Pak jsem opřel koště o stěnu a došel k spolužákovi. "Vypadáš s odpuštěním příšerně. Dojdeš na ošetřovnu?"Řekni že jo a budeme kamarádi.

 
Ryan Daniels - 10. března 2016 15:30
03d3f145fc9745159b576c0b4e8145034066.png

Pokoj

Gabriel

'To je ale nechutné...' řeknu si pro sebe tiše, když jen tak letmo projdu okolo mrtvé, hnijící zdechliny nějakého divokého zajíce. Necítím žádný zápach, ale samotný pohled na tu rozpitvanou ohavu všude okolo je vážně děsivý. Raději se nad tím však příliš nepozastavuji a pokračuji dál. Po pár dalších krocích uvidím ležet na zemi další roztrhané zvíře, tentokrát jakéhosi ptačího dravce. Možná se jedná o sokola, nebo orla, ale jeho peří je v krvi roztroušené po celé zemi. Jen se mírně otřesu hrůzou, ale pokračuji dál. Po mých bocích postávají staré domy z mého raného dětství - rodinné domky, v níž žila jak rodina, tak i sousedé. V jedné ze zahrádek těch domů dokonce známá sousedka sedí, a mává na mě! Malinko se pousměji a mávnutí oplatím. Hned na to pokračuji dál, k vrátkům na náš pozemek. Zde mě však čeká další šok - na zemi leží člověk, stejně roztrhaný, jako předešlá zvěř. Oči má vydlabané, střeva vyrvaná z těla a rozházená po trávníku, který je nyní pokropen krví. Okamžitě zůstanu stát ustrnulý hrůzou a zírat na tu spoušť. V tu ránu dokonalé ticho protrhne vysoké, pištivé zamňoukání, které uslyším za svými zády. Doufám, že to není to, co si myslím... Opatrně a pomalu se otočím, abych se ujistil, že se mi to jen zdálo. Ale ono ne - právě stojím tváří v tvář té sousedce, která nedrží v ruce nic jiného, než kočku.
'Můj mazlíček měl hlad,' sykne a sladce se usměje. Bez jakéhokoliv dalšího čekání se napřáhne a kočku po mně hodí. Jakmile na mě dopadne, začne mě krvelačně drápat, kousat, chrčet u toho...


"Do prdele," zasípám tiše v pokusu o hlasitý, záchranný výkřik. Rozhlédnu se okolo sebe a neuvidím nic jiného, než kolejní pokoj, sebe ležícího a oblečeného v posteli a Gabriela, který mě svým rámusem právě vzbudil snad z mé nejhorší, noční můry.
Cítím, jak na sobě mám úplně propocené tričko, což není zrovna dvakrát nejpříjemnější. Naneštěstí nemám vůbec žádnou energii na to, abych se mohl převléknout, takže zůstanu jen ustrnule sedět na posteli a naprosto zmateně koukat, co to ten kluk vlastně dělá.
"Kolik je?" zaskřípu opatrně hlasivkami. Jen pozvednu obočí a jemně si odkašlu, snad v domnění, že se mi podaří dostat hlasivky do původního stavu.
Bolest hlavy se rapidně snížila, stejně tak i nevolnost působící od žaludku, ale horečka nejspíš zůstala. Cítím to v kostech.
 
Romain Roux - 10. března 2016 15:15
emilanderssonphotos0085358.jpg

U Hagridovy hájenky

Thomas Maxwell


Nepřestávám ho svírat, ale napřímím se a sáhnu do kapsy pro Richardův vzkaz. Jediným plynulým pohybem ho rozbalím a zdvihnu nám ho před obličeje.
"Ať už ti dochází důvod, proč to dělám, nebo ne," zašeptám mu tiše do ucha. Vím, že to písmo poznává a že slyšel ty zvěsti. "Určitě ti dochází, čeho všeho jsem pro tebe schopen. A že to myslím vážně. Můj otec se mi hnusí až do morku kostí, ale jsem ochoten se stát něčím horším, než je on, jen abych světu dokázal, že umím a chci bránit, co miluji. Až se zbavím těch věcí v mé hlavě, možná s Gabrielem definitivně pochopíte, proč to dělám a jak vážně to myslím."
Zmačkám odpověď a strčím si ji zpátky do kapsy. Neochotně se od něj odtáhnu, sehnu se pro tašku a vzdálím se dva kroky zpátky, než se neovládnu. Přehodím si tašku přes rameno a založím si ruce na hrudi, zatímco vyčkávám.

 
Henry Kwang - 10. března 2016 15:05
henryiko6486.jpg

Pozemky


Ettariel, Violet, Rosalie


Nakonec se smějeme úplně všichni. Vidět nás teď nějaký student nebo jiný profesor, tak si nejspíš ťuká na čelo a pochybuje o našem duševním zdraví. Je to možná hloupé a dětinské, ale nevidím důvod proč se tomu od srdce nezasmát. Být učitelem neznamená tvářit se až do konce života jako kakabus. Nezáleží na tom, jestli nám je patnáct, dvacet nebo třicet. Bavit se můžeme v jakémkoliv věku, navíc je milé vědět, že to úplně stejně berou i moje kolegyně.
„Ne, ne, za to se neomlouvejte.“ mávnu nad tím rukou, když se Rosalie omluvně usměje. „Pobavili jsme se všichni a to je hlavní.“ stočím zrak zpět k Violet, která se zmíní o tom, že Rosalie je její sestra. Ros o své sestře mluvila už ve skleníku, ale vůbec mě nenapadlo, že tohle je opravdu ona. Nikdo mi nemůže mít za zlé to, co se stalo, protože ty dvě si nejsou ani trochu podobné. Violet si z dob studia pamatuji pouze matně. Je to už nějaký ten pátek, navíc jsem patřil k úplně jiné koleji. Ty dvě byly z Mrzimoru, kdežto já byl Havraspár. A taky jsem o pár let starší.
„Jsem Henry Kwang, profesor péče o kouzelné tvory.“ představím se, protože Violet pořád nemá tušení, kdo jsem.
„Rosalie mi o vás vyprávěla ve skleníku.“ mile se usměju. Zmiňovala se o tom, že je nová profesorka, ale nevím, co vlastně učí. Třeba mi to Vio objasní. Celkem mě zajímá, jak se jí vedlo při hodinách a jak na ní reagovali studenti, zvlášť když je od nich téměř k nerozeznání.
Etty připomene pozvánky a plánování. „Už jsem přál vaší sestře, ale teď konečně můžu popřát i vám. Všechno nejlepší k narozeninám.“ podám jí ruku a přidám ještě pár drobných věcí jako je popřání dobrého zdraví a pevných nervů se studenty. „Byl jsem na cestách a do školy přijel teprve dnes. Rosalie mi dala před chvílí pozvánku na oslavu. Velmi rád se zúčastním.“ s těmito slovy poklepu na pozvánku, kterou jsem doteď držel v levé ruce.
 
Alec Shade - 10. března 2016 13:59
cfc196fdf0befe26a02622b0af6a38df(kopie)2419.jpg

Nástěnka -> Společenská místnost Havraspáru

Gabriel ten kdo mě potká



"Jop. Vypadáš, že jsi v něm dobrý." Uculím se, když zpozorní na téma šermu, jako kolouch. "Dobrá, stejně se chci taky na pár věcí zapsat." Pokynu mu k chodbě opačným směrem. "Hmm? Unavený? Proč?" Zkoumavě jsem se na něj podíval, jelikož jakmile skončilo vyučování, měl jsem energie na rozdávání.

Jakmile jsme byly na nástěnce taky jsem se zapsal do Léčení, Mentální přípravy (Nesmějte se!), Dramaťáku a Zpěvu. "Tak to přece jen vypadá, že Purple boys dojdou realizaci." Zasmál jsem se na něj, ale pak - Famfrpál!

"Ehm, jo jasně... A! Platí ještě ta koupel!?" Zavolám na něj když se rozběhne do chodby, než pokrčím rameny a vydám se na kolej, stjenou cesotu jako on, ale svým vlastným, klidně svižným, hopkavým tempem. Ani bych se nedivil, když pod mýma nohama začali kvéct kytičky.

Dohopkal jsem až do společenky, ale když jsem tam dohopkal a rozhlédl se, začalo mě kýžit svědomí. Asi bych se měl učit... Uh... Učit. Znechuceně si odfrknu. Ale notak! Přeměňování může být zábava! Představil sjem si situaci, kdy si do hodiny přitáhnu Mau a když se podívá učitel, přemění ji na učebnici. MŮJ PLÁN JE DOKONALÝ!!!

Jistě jsou nějaká zanedbatelá rizika, že budu chovat chupatou, mňoukací učebnici... Ale s tím mám už stejně skučenosti. Obludárium z minulého ročníku jsem si nechal, stále mi straší pod postelý a občas někomu z koleje sežere botu... Nebo někomu z jiné koleje... On Fufík není zlý. Jen je to vleice nepochopené stvoření... a má rád boty.
Když už jsem u toho... kde vůbec je?

"Fufííííííí!" Protáhl jsem a zavolal přes celou společenku. Vyběhl jsem pak do pokojů a podíval se pod postel, odkud po chvilce vylezlo Obludárium se svým typicky kousacím reflexem a plížilo se vpravo odemně, nacož jsem si ale podivnou knihu přitáhl do objetí, pohladil jí po hřbetě a sáhl mezi stránky odkud jsem vytáhl... botu, která z části z knihy hned čouhala.

Trochu jsem se na ní zamračil a chvilku si jí prohlížel. Vypadala celkem famfrpálsky, trochu obošená, oslintaná a potrhavá (Gabrielova). Na to jsem ale jen pokrčil rameny, vrazil jí zase Fufíkovi do tlamičky, položil ho na zem a poplácal po obale. "Hezky si hraj!" uculil jsem se na něj než zase zalezl žvýkat pod postel.


 
Gabriel Roux - 10. března 2016 12:27
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

Nástěnka - Úprk na kolej

Ryan, Alec



"Šerm?"
Zpozorněl jsem. Šerm mi celkem šel, jen nevím jestli zrovna na tohle budu mít čas. Tenhle školní rok bude dost nabitý i bez dalších zájmů. "Procházku uvítám, ale spíš k zápisku těch aktivit, než na kolej. I když se dnes neskutečně těším do postele." Zívl jsem a protáhl si ztuhlá ramena. "Po prázdninách je tohle vysvobození." Musím něco dělat, musím pořád něco dělat, zvyšovat cíle. Jinak se zblázním. Nečinnost mě zabíjí, protože pak moc přemýšlím a to nikdy není dobrý. I když to znamená, že se pak ploužím jako mrtvola a mám všeho dost.

Došli jsme k nástěnce. Zapsal jsem se bez většího přemýšlení na šerm, runovou magii a z legrace i do školního sboru. Už je to dlouho co jsem měl možnost v něčem podobném být, tudíž to se mnou asi bude trochu horor, ale myslím, že mě to bude bavit. Když jsem postoupil k pergamenu se zápisem do famfrpálového družstva, tak nějak...
"Ono je to dneska?!" Zaúpěl jsem a vyděšeně pohlédl na Aleca. "Já... Víš co... Musím... Je to dneska. Promiň." S nejvyšší maximální rychlostí jsem se rozletěl na Nebelvírskou kolej. Schody beru po dvou a málem jsem spadl do prázdného prostoru, když mi jedno schodiště ujelo doprava.
Do společného pokoje jsem se vřítil jako velká voda, rychle ze sebe strhl uniformu a nasoukal se do svého starého úboru brankáře. Déle jsem váhal s výběrem koštěte, ale nakonec jsem si vzal sukové, silné, i když o něco horší do zatáček. "Sakra kde mám botu?" Zaúpěl jsem u dveří a jal se zběsile prohrabávat svůj kufr.

 
Thomas Maxwell-Ravenclaw - 10. března 2016 12:15
50da29e371d4bcd3c46175a019edf32f7189.jpg

U Hagrida

Romain



Chci mu odpustit, chci mu úplně odpustit, ale tohle si nesmí dovolit. Nikdo si to nesmí dovolit, nikdy. Nikdo neudeří mě, nikdo... "Hmf." Zapředl jsem jako kotě a přivřel oči, ale pak jsem odstoupil. "Pořád jsem naštvaný." Informoval jsem ho a trucovitě založil ruce na hrudi. Co to tady dělám? Měl bych se věnovat své práci, měl bych posílit svůj postup a místo toho si tu hraju na šťastný vztah? Není to hloupost? Váha myšlenek je příliš tíživá. Promnul jsem si spánky a rozhlédl se okolo. Kde je ten Hagrid? Možná zapomněl, že máme trest. To by bylo fajn, mohl bych ještě dotáhnout tu studii o Skin-walkerech.

 
Ettariel Darienn Renoire ☕ - 10. března 2016 11:47
3839559a64457aaf320d3da25eaaf0239834.jpg

Pozemky

Anička, Violet, Henry



Ano, smály jsme se jako praštěné. Vlastně to přišlo opravdu vhod, protože se u smíchu člověk uvolní a přestane myslet alespoň na chvíli na nesmysly, které trápí jeho mysl. Smích je tak nevinný a příjemný, měli bychom takové kousky provádět častěji. Vím, je to trochu dětinské a ne všichni by to chápali, ale víte co? Ten chvilkový osvobozující pocit za to stojí!

Violet pochopila a hned vyhrožovala odplatou. Popravdě jsem zadoufala, že se bude týkat jen Ros, ale pokud by byla stejně nevinná, tak bych to taky přežila.

“Dáváš si pauzu v plánování?“ zeptám se Violet s nevadnoucím úsměvem. “Tu pozvánku jsi zvládla pěkně rychle, překvapilo nás to,“ přiznám. Tedy alespoň mě, vždyť sotva odběhla a už přistála v klíně. “Nepotřebuješ s něčím pomoct? Do zítra je hodně málo času. Ale určitě přinesu ty košíčky, aspoň budou užitečné,“ nadhodím.

“A taky jsme přišli na to, že jsi tam zapomněla napsat čas,“ vzpomenu si.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 6564 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.85717582702637 sekund

na začátek stránky