Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 10:28Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 13:25Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je onlineMaurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Rosalie Anne Primrose - 09. března 2016 11:15
2j0mi6t1585.jpg

Na pozemcích


Henry, Lety, Etty




Etty si všimla mého tichého signálu a hrála se mnou. Vlastně by se dalo říct, že jsme v tom nevinně. Ani jedna z nás vlastně neřekla, že by dívka před námi byla studentka.
Byla to jen taková dětská hloupost a pravděpodobně se Henrymu stejně omluvím a bude mi ho líto.. ale to až potom. Teď si chci užít alespoň pár vteřin nevinného žertu na účet kolegy. A sestry, když na to přijde. V takových situacích je vždy neuvěřitelně mimo.

Momentálně jsem stála v pozadí a sledovala, jak se Henry s autoritativním postojem přesunuje k Violet. Na moment přestanu dýchat s zkousnu ret, abych udržela smích, co nejdéle. Chudák.. chudák.. Říkám si v duchu, když poslouchám jak jí kárá ne jen za to, že se šla projít, ale i za to, že nemá školní uniformu. Neumím si představit, jak by se tvářil, kdyby jí viděl v jejích obvyklých modelech.
Podívám se na Etty s rukou před ústa a jakmile Violet začně vykoktáat odpověď, začnu se nekontrolovatelně smát. Ráda bych jim vysvětlila situaci, ale myslím, že momentálně by mi nebylo rozumět ani slovo.
 
Violet Maria Primrose - 08. března 2016 23:22
violetm1529. primrose pv08

Bruntálně zmatená

Na pozemcích s Rosí, Etty a Henrym



Jsem si tak kráčela pozemky, užívala si podzimního odpoledne, těch pár slunečních paprsků a hlavně přírody kolem Bradavického hradu. Jak mi tohle chybělo. Nevnímala jsem nějaké hlasy za sebou, jen čerství vánek a příjemnou procházku. Tedy až do chvíle, než se mi kdosi dotkl a promluvil.

Zmateně jsem se otočila, v hlavě se mi honily myšlenky, že jsem zase v průseru a že si to pořádně vyžeru, takže jsem si ani nevšimla opodál stojící sestry a Etty. A už vůbec jsem si nevšimla toho, jak špatně zadržovaly smích. Hleděla jsem na profesora, nevěděla jsem, co říct a srdce mi bušilo jako o závod. "Já... já... já... a-ano... v-vím... já... já..." zakoktala jsem se, jak jsem se snažila donutit vymyslet nějakou chytrou odpověď. Pak další otázka. Sjela jsem pohledem po svém outfitu a naprázdno jsem polkla. "Já... no... to... sukně... eh... no..." dál jsem koktala, provinile jsem sklopila hlavu a chytla se za sukni. Jak na mě vybafl, vůbec jsem si neuvědomila, že už dávno nejsem studentka.
 
Minerva McGonagallová - 08. března 2016 23:08
zk6303350.jpg
E215 - kabinet

Jakmile přišel čas na další hodinu, vrátila jsem Alecovi jeho hůlku a propustila ho s tím, že o přestávce se do učebny zase vrátí a bude v úklidu pokračovat. Sama jsem se mezitím přesunula do jiné učebny, kde mě čekala hodina s prváky. Úvodní hodiny s prvními ročníky jsou poměrně klidné. Jen se musí počítat se spoustou dotazů a fascinovanych pohledů. Stále je pro ně všechno tak nové a neuvěřitelné. Především pak pro mudlovské děti, které doteď žily jen v mudlovském světě. Z osobních zkušeností bych téměř řekla, že děti mudlů se magii učí příjemněji. Mají ke kouzlení mnohem většího respektu, než děti kouzelníků, kteří s ní vyrůstají.
Když hodina skončila, vrátila jsem se zase do E215 zkontrolovat přítomnost pana Shadea. A skutečně. Byl tu. A i s posilou. Nechala jsem je tedy pracovat a sedla si za katedru, kde jsem listovala několika pergameny.
Ke konci přestávky jsem se zvedla, sbalila své věci a rozešla k dvoum uklízečům. ,,Pane Shade, můžete jít na hodinu. O zbytek se užpostarám. Nicméně doufám, že příští hodinu se nic takového už opakovat nebude." věnujI mu přísný pohled a s tím oba chlapce z učebny doslova vyhodím.
Sama se pak otočím na patě a s pomocí hůlky učebnu očistím od zbytků, které uklidit nestihli. Pak už učebnu opustím a vydám se do kabinetu.

Letmo pohlédnu na hodiny, které visí nad dveřmi mého kabinetu. Pergamen od Brumbála bylo zapotřebí co nejdříve vyřešit.
Ať už se kterýkoliv student toulá po chodbách školy, pokoji nebo je na hodině - prostorami školy se rozezní můj hlas. ,,Slečna Scottmayersová se po skončení dnešního vyučování dostaví ke mně do kabinetu."
 
Rebecca Riel - 08. března 2016 22:58
melr4298.jpg

Během a konec hodiny



Gabriel, částečně Romain a zbytek třídy


Zpětně

Než jsem se stačila sebrat z pádu, Gabriel mi stačil zvednout kresbu ze země.
,,Ano, díky.“ Pokusila jsem se usmát.
Moc milý kluk. Hlavně, když jsem na něj na začátku dne myslela a on se teď zjeví s tím krásným úsměvem.
Pak jsem zaskučela, jelikož jsem si sáhla na bouli na hlavě. Dobře mi tak, nemám si kreslit.

A jakoby to nestačilo. Pan profesor přišel, zmuchal obrázek, pokáral mě a strhl Havraspáru 10 bodů. Ani jsem mu na to nic neodpovídala, měl ve všem pravdu. To jsem podělala. Takže asi zaujmu taktiku do ničeho se nevměšovat a po hodině rychle utéct.

Během hodiny se ukázalo, že nejsme zas tak špatní, ale pořád jsme na tom byli díky mě nejhůř. Romain se vážně snažil. Ach jo bože. Už si snad nikdy nevytáhnu tužku a papír o hodině. Akorát mám teď oprávněné výčitky.

Konec hodiny

Po skončení hodiny nám řekl pan profesor, že bychom úkol stejně nedokázali zvládnout, tak aspoň jedna utěšující zpráva. A já se budu celý zbytek dne proklínat, za těch špatných 10 bodů. Snad na mě ostatní nebudou tak naštvaní, jako jsem teď na sebe já. Se špatnou náladou, jsem si sebrala všechny své věci a odešla k nástěnce.
Jakmile jsem jí viděla, okamžitě jsem vytáhla pero a začala se připisovat do divadelního kroužku a na Famfrpál.
Pak jsem si uklidila pero a pomalu začala odcházet od nástěnky. Tak co budu dnes dělat?
Zajímalo by mě, co bylo s Emily celý den. Že bych se za ní zastavila? Začnu přemýšlet. Ale nejdřív se asi projdu, abych si trošku vyčistila hlavu. A sklesle pokračuji dál po chodbě.
 
Henry Kwang - 08. března 2016 22:50
henryiko6486.jpg

Trapas na pozemcích


Ettariel, Rosalie, Violet


„S kolegou Snapem má vícero studentů potíže.“ opáčím.
Profesor nebyl špatný. Právě naopak, byl to vynikající kouzelník, ale některé jeho metody studentům nevyhovovaly. Raději body strhával, nežli přičítal, vyžíval se ve školních trestech a jeho přísnost byla proslulá. Na většinu studentů jeho chování platilo, zato na jiné… No, jak je vidět, tak pořád má někdo chuť se toulat v době výuky po pozemcích.
„Měli bychom to rychle vyřídit.“ rozejdu se směrem ke „studentce“, aniž bych si všiml, že je něco v nepořádku. Jakmile k Violet dojdu, zaklepu jí na rameno, aby si mě všimla.
„Víte, že záměrné záškoláctví je proti školnímu řádu, že ano, studentko?“ zeptám se, přičemž si jí začnu prohlížet, abych zjistil, k jaké koleji tahle malá nezbednice patří. Dlouhý kabát a červenočerná sukýnka. Že by Nebelvír? Neměly by mít děvčata pouze černou sukni?
„Zapomněla jste snad na povolenou barvu sukně?“ Káravě si jí měřím. Pak se podívám znovu na kabát. Ať se dívám, jak se dívám, nikde nevidím kolejní emblém. Co to má sakra být? Buď jsem po cestě opravdu unavený a vidím to, co není, nebo si tu ze mě někdo opravdu dělá blázny. Je tohle vůbec studentka?
A v tu chvíli mi to, leč poněkud pozdě, dojde. Což už situaci nezachrání, protože dámy ze mě teď budou mít nejspíš druhé Vánoce.
 
Romain Roux - 08. března 2016 22:38
emilanderssonphotos0085358.jpg

Konec vyučování

Rubeus Hagrid, okrajově Rebecca Riel, Santeri Miettinen, Gabriel Roux, Thomas Maxwell, Remus Lupin


Naslouchám profesorovi a pocit selhání smísený s hněvem na Rebeccu a její stupidní ztrátu bodů se otupuje. Pokud to tak bylo a my skutečně nikdy neměli šanci na úspěch, pak je to podivně uklidňující. Fascinovaně hledím na obrovského medvěda, jehož spánek jen podnítí mou potřebu změnit se sám, byť já sám budu něčím mnohem mnohem menším.
Zazvoní a profesor ještě rozdá body. Mohlo to dopadnout hůře. Chvíli sleduji, jak uklízí plátno, a přemýšlím, jestli bych měl zůstat a pomoct. Ne, čeká mě trest s profesorem Hagridem, ten má přednost. Zapsat na Mentální přípravu se mohu později.
"Pane profesore, odpusťte, že nepomohu uklidit třídu do původního stavu. Mám trest s profesorem Hagridem."
Profesor Miettinen pouze krátce přikývne a já odcházím, aniž bych na kohokoli pohlédl. Ani na Gabriela. Měl bych se možná zastavit na koleji a odnést si tam tašku, na ošetřovně nejspíš zůstala moje uniforma podle stavu, v jakém je ta jeho. Rty mi zbrázdí hořký úšklebek. Zvykej si, Rouxi. Kurva, zvykej si.
Opustím třídu a mlčky se proplétám chodbami hradu, než rychlým rázným krokem vyjdu ven a zamířím k hájence. Nechce se mi, za těchto podmínek se mi nechce sem jít, ale nemám na výběr. Co na tom, že mě myšlenka na uplynulé hodiny rozechvívá v první chvíli štěstím, než se vše zlomí do bolesti a ponížení. Měl jsem to čekat, kurva, měl jsem to čekat, tak proč mě to stále překvapuje? Proč je tak těžké se s tím smířit?
Vyřezat to ze sebe, přehlušit psychickou bolest fyzickou je až nesnesitelné. Ruce se mi rozechvějí a já zalituji, že jsem dal Lupinovi ten nůž. Ne... Ne... Ne! Vždyť... Jak jsem mohl být tak hloupý? Existuje cesta, jak se mi uleví. Musím s tím něco udělat, musím to všechno nějak přehlušit, než se stáhnu do pekel. Jsi slaboch, Rouxi, a tohle je výsledek. Nikdo s tebou nechce mít nic společného. Jak sis mohl myslet, že by tě mohl milovat natolik, aby se k tobě přiznal? Všechno to beztak byla jen hra. Ne, nebyla, jak mohlo být něco takového falešné? To je tak dobrý herec, že mě dokázal tak ošálit? A já hlupák ho bránil. Pro co? Pro... nic. Musím se proměnit co nejrychleji a ztratit se. Alespoň na chvíli, abych utišil tu nesnesitelnou bolest. Nemám se před ní kde ukrýt.
Zastavím se před Hagridovým obydlím a zabuším na dveře.

 
Barbara Snow - 08. března 2016 22:28
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg
Konečně konec
Nitrobrana, G82
profesor Miettinen, ostatní spolužáci

Vyslechla jsem si odpověď na svou otázku, za níž jsem se možná maličko styděla. Na druhou stranu... Každý má nějakou fóbii, takže tohle může alespoň trochu pomoci komukoliv zde. Zatím jsem neměla plány na jakékoli odstraňování fóbií, ale jestli mi někdy budou opravdu hodně překážet, nejspíš o tom dost vážně zapřemýšlím. Profesorovi jsem tiše poděkovala a i nadále jsem si zapisovala dotazy i jejich odpovědi tak, jak jsem stíhala.

Nadskočila jsem leknutím, když jsem uslyšela ránu. Automaticky jsem se otočila za zdrojem a uviděla jsem Rebeccu. Co asi dělala, že dokázala takhle spadnout ze židle? Všimla jsem si, jak profesor mačká kus papíru. Kreslila si snad? Ale jak může člověk při kreslení dělat něco, co způsobí pád ze židle...? Nedávalo mi to smysl. Zakroutila jsem hlavou a raději jsem se věnovala svým věcem. Bylo vidět, že jestli chce člověk dělat něco mimo, musí být nenápadný. Ještě štěstí, že jsem prakticky duch...

Až jsem si oddechla, když nám bylo řečeno, abychom se dali do skupinek podle kolejí. Vzhledem k tomu, jak jsme seděli, jsem se nemusela nikam sunout, to spíš ostatní se přidali k nám. Dobře. Co se týkalo toho, kdo nás vede, mluvit bych asi dokázala, avšak nebyla jsem si jistá tím, zda bych dělala dobrá rozhodnutí.

Vlastně... vlastně vím, že v tuhle dobu bych dělala ta nejhorší. Nedokážu se pořádně soustředit, navíc mám tendence dělat zbrklé volby... Ne, já určitě mluvit nebudu. Založila jsem ruce na hrudi a čekala jsem, zda se někdo z nás ujme slova. Nakonec to udělal Aviv. Příliš daleko se nedostal, to ne, ale to by nejspíš nezvládl nikdo z nás. Ale aspoň jsme dostali nějaké body, pomyslela jsem si spokojeně, když jsme byli rozpuštěni. Nejraději bych zamířila na pokoj, jenže je tady ještě jedna věc, kterou bych ráda co nejdříve vyřídila...


Propletla jsem se všemožnými chodbami, dokud jsem nedorazila ke kabinetu profesora Zmijozela. Zaklepala jsem na dveře a čekala jsem, až mě pozve dál. Pokud tam tedy vůbec je... v což tedy samozřejmě doufám. Ráda bych tuhle záležitost vyřídila co nejdříve.
 
Santeri Miettinen - 08. března 2016 21:47
788744cdebbcb98dc146dbcd415fbb0c5208.jpg

Nitrobrana



Zpětná reakce

Gabriel Roux


Mladík z Nebelvíru, který prvně promluvil rusky, vznese dotaz znovu, tentokrát anglicky.
"Toto není dotaz na mě jako spíš na pana ředitele. Z mě neznámého důvodu usoudil, že je vhodné, abyste znali nitrobranu již teď, a já podle jeho přání vynaložím veškeré síly, abych vás naučil maximum, co budu moct. Pokud ale soudíte vy sami, že na to nemáte, že se nechcete hrabat ve vlastní mysli, nedržím vás tady. Nemám zájem o studenty, kteří můj předmět neberou vážně a nechtějí se nic naučit."



Zpětná reakce

Rebecca Riel


Zahlédnu, jak se studentka Havraspáru ve čtvrté lavici vpravo z mně neznámého důvodu naklání na židli ze strany na stranu. Následuje pád a zaklení. Zadívám se tím směrem a odlepím se od katedry. Smích její spolužačky a rozruch, který to celkově způsobilo, se mi ani za mák nelíbí.
Pomalým krokem dojdu až k ní a s úsměvem shlédnu dolů na lavici. Válí se tam kresbička a vlastně mě ani nezajímá, co na ní je. Pokud měla potřebu nedávat pozor, měla tak činit méně nápadně. Hlavně se měla posadit do poslední lavice, kde měla menší šanci, že bude odhalena.
"Vskutku krásná kresba," sáhnu po ní a zmačkám ji do kuličky. "Jako bych to neříkal. Zdá se, že jste celou dobu dávala pozor, o čem se vlastně mluví. Kdyby tomu tak bylo, věděla byste, že jsem vás varoval před nedáváním pozor. Měl bych právo vás z hodiny vyrazit se ztrátou patnácti bodů, ale protože je první hodina, budu na vás hodný. Strhávám Havraspáru 10 bodů za nedávání pozor a ignorování nejen mě, ale i ostatních, abyste si pamatovala, že takhle to u mě fungovat nebude. V příštích hodinách si budete sedat v první lavici, kde na vás uvidím."



Aktuální dění

Havraspár, Zmijozel, Nebelvír, Mrzimor


"Dobrá práce, studenti," usměju se, když žáci skupinky skončí. Podvědomě jsem čekal, že si nevyberou tu nejtěžší správnou cestu. "Jsem si vědom, že jsem po vás chtěl netradiční záležitost, ale zhostili jste se jí v rámci možností skutečně skvěle. Musíte si uvědomit, že je tohle jen simulace, předstírání. V reálné mysli fungují trochu jiná pravidla. Pokud byste pronikli do mysli někoho jiného, takřka okamžitě by vás čekal aktivní odpor. Nesetrvali byste uvnitř tak dlouho, aniž by se vás napadený snažil jakkoli vystrnadit."
Bludička se znovu objeví a tentokrát vedená jen mnou zamíří tou nejkratší a nejtěžší cestou až k cíli. Na okraji skalního dómu se zastaví. Na konci matně září vzpomínky.
"Měl bych se vám omluvit. Čekala vás zde malá past, kterou byste na současné úrovni nikdy nedokázali projít." Dóm se rozzáří a odhalí na okraji doupě obrovského medvěda. "Pokud byste se dostali až sem, roztrhal by vás. Ale věřte mi, postupem času, s malým vylepšení, které vám mysli zprostředkuje mnohem lépe než teď, budete lepší a lepší a vaše šance se radikálně zvýší. Stačí vytrvat a trénovat. Nemůžeme však chtít všechno hned, proto od příštích hodin začneme se základním vyčištěním mysli a prokládat to budeme podobnými simulacemi. Pokud budete mít zájem, povedu kroužek Mentální přípravy, kde budete mít možnost začít se učit čistit mysl dřív než v oficiálních hodinách. Zapsat se můžete buď už nyní u mě, nebo později na nástěnce.
A pro zvědavé, tenhle medvídek je v menším provedení moje zvěromágská podoba."

Odmlčím se a odepnu si snímač ze spánku.
Zazvoní.
"Než se rozloučíme úplně, uděluji Havraspáru 10 bodů za úkol a 5 za otázky. Nebelvír získává 10 bodů za úkol a 10 bodů za otázky, Mrzimor 5 bodů za úkol a 15 za otázky a Zmijozel 10 za úkol a 5 za otázky. Děkuji všem za spolupráci a těšit se na vás budu v příští hodině. Pokud budete mít jakékoli dotazy nejen k hodině, ale i k jiným zde probíraným záležitostem, jsem vám kdykoli k dispozici."
Vytáhnu hůlku a začnu pomalu skládat plátno zpátky do kufříku.

Havraspár: +5 bodů
Nebelvír: +20 bodů
Mrzimor: +20 bodů
Zmijozel: +15 bodů


 
Aviv Rubinstein - 08. března 2016 21:30
fsv56548935.jpg

N68
Zastupující zmijozel s váženým průměrem 52,6
Aneb když ani kostky géniům nepřejí



Shrábnul jsem věci zpět do brašny a pozoroval stoly jak se přesouvají, i spolužáky, jako nějaký vrácený čtyřbarevný obsah organizmu, nebo úl. Během školy jsem se potkal s mnoha zajímavými věcmi, které by jsme mohli obvinit s mudlovského původu, ironií, že většinu těch věcí jsem potkal pouze ve škole a i tak jsem měl neustále dojem, že toho existuje o hodně víc.

A když jsme u toho, ono vybrat mezi zmijozelem někoho, kdo bude reprezentovat zní sice velmi jednoduše, neboť vždycky je zde nějaký “Ten, kterého většina následuje”, ale když dochází na novinky s nimiž nemá nikdo zkušenosti, dávají do toho ruce pryč. Občas. Za normálních okolností jsou tu takový jako Sinestra, nebo Richard, jenže když se jim nechce, někdo to udělat musí. Což bude také asi důvod, proč jsme šli až nakonec. Škoda, že neplatí, že nejlepší nakonec, rozhodně ne dnes a v tomto předmětu. Snad příště.

“Prosím světlo.”

Řekl jsem, když jsem se zvedl, abych lépe viděl. Občas každý musí čelit svým hrůzám, aniž by to na sobě nechal znát. Postupoval jsem za pomoci krátkých a úsečných pokynů. Nechávám bludičku pohybovat se jistě, ani příliš pomalu, ale zase ji nedělám rychlý průlet po chodbách. Zejména díry v zemi jsou zábavným zpestřením jednolitosti obrazu. Jak hluboko se dá asi spadnout? Z toho, co jsem měl zatím možnost odpozorovat mi přijde, že tohle celé vlastně ani projít bezpečně nejde. Není to přímo předmět, je to profesorova mysl a vy jste návštěva, je jedno kam se vydáte, prostě vás vyrazí jakmile bude chtít, nebo uděláte něco, co bude považovat za chybu. A pak …

“Kruci.”

Ze stropu se snesl, s elegancí Isaaca na koštěti, poměrně velký kvádr a bludička dohrála. Ještě, že jsme skončily všechny koleje podobně. Napadla mě jedna otázka, ale nechám si ji až po hodině. Zatím jsem si sedl a uvažoval, jak to nejlépe formulovat
 
Angela Silverlin - 07. března 2016 20:31
angie495.jpg

G82 - Nitroobrana: Úkol



spolužáci, poté celá třída a profesor

průměr 57,5 %



Profesor dál celkem trpělivě zodpovídal dotazy, ovšem vše šlo kolem mě a ani trochu se mé mysli nedotklo. Výraz jsem ale měla neměnný, takže sotva vyučující postřehl, že ho nevnímám, leda by zrovna využíval svou schopnost. Ani o tom jsem ale nepřemýšlela.
Když však změnil tón, zpozorněla jsem. Se znepokojením jsem ovšem sledovala, že jde o skupinovou aktivitu. Proč...? Proč??? Nerada jsem pracovala ve skupině, i když byla složená z mých spolužáků. Neochotně a naprosto mlčky, s výrazem, který neprozrazoval nic víc, jen v něm přibyla přísnost a odstup, jsem se přidala k ostatním spolužákům ze své koleje. Neochotně jsem se podívala na profesora, abych zjistila, co tak důležitého a náročného budeme dělat, že na to musíme být ve skupinách. Trochu nechápavě jsem sledovala jeho počínání. To je jeho mysl...? A ta bludička? Po chvíli se vše ujasnilo a čas neúprosně začal odtikávat náš limit.

Neklid z neznámého byl v naší skupině hmatatelný. Zaslechla jsem Eričina slova a musela jsem souhlasit. Nerozuměla jsem příliš zadání a předem jsem nás odsuzovala k nezdaru. Dylan se ovšem zdál v tomto ohledu pozitivněji naladěný. Nechápu... Větší znepokojení pro mě nakonec ale byla má, nejspíš jediná, kamarádka, nebo tak něco, Jackie. Na chvíli mi unikl vyděšený výraz, než jsem se zamračila. To sotva. Já... Kdo by si to tak přál. Jenže nějakou záhadou to všichni odsouhlasili a já se stala zástupce naší koleje. Krátce jsem se podívala na Gabriela, ale ten se k tomu nevyjadřoval. Chápala jsem to. Nezná nás, ale snad by i on odhadl, že nejsem vůdce. Maximálně tak svůj vlastní.

Porada začala. Většinou jsme se shodli na opatrnosti, pomalém postupu a nejvyšší obezřetnosti. Především Robert nám to důkladně klad na srdce. Jediný, kdo se od těchto názorů lišil, byl Gabriel. Je to snaha odlišovat se za každou cenu nebo to myslí vážně? Musela jsem nad tím přemýšlet, zatímco jsem ho propalovala pohledem.
Sama jsem řekla jen málo slov, víceméně jsem jen odsouhlasila nápady ostatních. Čtyři minuty uběhly jako voda.

První se předvedl Havraspár, který vedl Reece. Překvapila mě volba této osoby, ale musela jsem uznat, že jeho postup byl velmi zajímavý. Konec jejich bludičky mě ovšem nepříjemně zaskočil a lehce se mi rozbušilo srdce. Konec může přijít tak náhle.
Následoval Mrzimor s Romainem v čele. Další rozený vůdce? Nechápala jsem to. Jejich postup byl o trochu lepší. Zaujal mě. Ovšem poněkud neklidně jsem sledovala, jak se Romain zdrceně posadil, když jejich bludička svou cestu dokončila. Taky tak nečekaně...

Vstala jsem, abych to šla zkusit za Nebelvír. Ještě jsem slyšela Jackie. Ano, světlo. Málem bych zapomněla.
"Prosím o trochu světla," pronesla jsem tiše a důrazně. Povel byl ihned vyplněn. Zhluboka jsem se nadechla a začala jsem pomalu a opatrně bludičku navigovat. Fascinovalo mě, jak poslouchá. Na chvíli jsem se podívala na profesora, ale ihned jsem se opět začala soustředit na bludičku. Nesmím ztratit koncentraci... Napomenula jsem se přísně a snažila se vytěsnit vše nepotřebné ze své hlavy. Snad by tma byla o trošku lepší. Už jsem to ale neměnila.
Rozcestí. Zvolila jsem do třetice odlišnou cestu, než spolužáci z předchozích skupin. Dál jsem postupovala opatrně. Krápníky kolem se zdály jako živé. Stejně tak drolící se kamínky. Ach ne... Dlaně jsem sevřela v pěst, přimhouřila oči. Srdce mi začalo bušit prudčeji. Hlavně opatrně. Hlasitě jsem vydechla, když jsme minuly propast. V pořádku... Další propast. Vzpomněla jsem si na Gabriela a přidala jsem s bludičkou na rychlosti. Propast...

A pak konec. Přišlo to tak náhle. Zapomněla jsem dýchat a jen jsem zírala na kvádr, který náš úkol ukončil. Nechápala jsem to a jestli mě Jackie nestáhla zpět na místo, nejspíš tam zůstanu stát s nečitelným výrazem.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 1.0843579769135 sekund

na začátek stránky