| |||
Vyvolávání Alec, Romain Tahle hodina nebyla moje nejúspěšnější, ale taky ne nejhorší. S trapným pocitem jsem se rozhlédl po třídě. Tenkrát mi zmizela uniforma místo toho abych nechal rozplynout mříže. Yop, to bylo blbý. Učitelka skončila hodinu. Body jsou nějak mimo mě, kvůli nim tu nejsem, ale lituji Mrzimorských. Nejvíc mne zajímal příchod Lupina. Kývl jsem mu na pozdrav a chvíli ho sledoval. Zavolal si Dynamickou dvojku. Odolal jsem svému obvyklému bratrskému pudu a s kyselým šklebem se vydal ke dveřím. |
| |||
Přestávka Rhiannon Kearney, Remus Lupin, Thomas Maxwell Profesorka rozděluje body, a přestože by mi na tom pravděpodobně mělo záležet, to, že dostáváme opět méně bodů než Nebelvír a Zmijozel, kolem mě propluje s lhostejnou netečností. |
| |||
Od Swagrida ke Kearney Po nějakém čase jsem poděkoval Rubeusovi za čaj a vydal se do hradu dobrou půlhodinu před koncem hodiny pátého ročníku. Myslel jsem, že mi bude trvat déle dostat se do kopce, ale zjistil jsem, že moje fyzička není tak mizerná jak se zdá. Potěšením jsem si hvízdal a pak tiše stepoval před učebnou. Jakmile se ale otevřely dveře, vplul jsem do učebny s rukama v kapsách a opřel se hned vedle futer. Ukázal jsem na Toma s Romainem a kývl směrem ke katedře. S psychiatričkou si promluví oba a teď je vhodná chvíle to domluvit. Promnul jsem si kořen nosu. I když mám "dobrou" fyzičku, vážně jsem kvůli těm dvěma oběhal skoro celý hrad. A udělal bych to znovu. Došel jsem k profesorce. "Kolegyně? Omlouvám se, jen ve zkratce tihle dva..." gestem jsem ukázal na svoje Havraspárské "...Se s vámi chtějí domluvit na sezení v psychologické poradně. Nechci vás zdržovat, jsem vám kdykoli k dispozici s mým pohledem na věc." Milým úsměvem maskuji to, že absolutně nevím jak se v tomhle případě postupuje. "Mimochodem hoši po poslední hodině oba za profesorem Hagridem do jeho... domu. Půjdete na procházku do Zapovězeného lesa." Asi jsem to mohl říct trochu šetrněji. |
| |||
N62 – Základy vyvolávání přítomní studenti Druhé kolo vypadá mnohem lépe než to předchozí. U některých je to překvapení docela milé, co se týče výsledků. U Daniela a Barbary nemůžu mít sebemenších poznámek. Stejně tak Richardovi jehož první pokus zcela úspěšný nebyl. Téměř dokonalosti, co se týče hlavně tuhosti kuličky, se podaří dosáhnout Robertovi, Ogatovi, Rebecce, Isaacovi, Erice a také Gabrielovi , kterému se prve dařilo lepším průměrem. A ještě se do téhle skupinky – byť někteří z odřenýma ušima – dostali s trochu měkčí kuličkou William, Alec, Romain, Reece , Angela. Také Gabriel a se zavřenýma oběma očima i Thomas. Marshmallow má před sebou Acai a Coraline. Loužička červené hmoty zůstává ležet před Nicolasem. Zodpovím otázky kladené studenty, jako první Romainem: “Tyto předměty jsou tvořeny čistou magickou energií. Ano, máš pravdu, svým způsobem vždycky něco kopíruješ, protože ve většině případů už někde předměty existují. Pokud bych si chtěla vyčarovat třeba utěrku na nádobí, která teď tady v učebně fyzicky není, někde a někdy jsem už jí viděla, svým způsobem ji vlastně kopíruju. Pokud máte před sebou předlohu, mělo by to být jednodušší, ale každá výjimka potvrzuje pravidlo. Děkuji za připomínku, udělám si mentální poznámku a příště vás nechat vyvolat si předmět bez předlohy. Minimálně to bude pestřejší spektrum výsledků, když každý budete mít o předmětu jinou představu. A uvidíme, jak se tenhle pokus povede… Ne, předměty odnikud nemizí, a ano máte pravdu, mají nižší hodnotu než reálné předměty – opět záleží na schopnostech kouzelníka, jak kvalitní a dlouhotrvající předmět vytvoří. Spousta je zatím předmětem diskuzí, ale takto vyvolané předměty mají největší uplatnění v urgentních situacích, kdy nemáte po ruce ten konkrétně potřebný předmět, či nějaký jiný, který byste mohli přeměnit. Pokud byste měl zájem probrat tuto záležitost dále, dveře mého kabinetu jsou otevřené a můžeme se o tom pobavit. To platí i pro všechny ostatní,“ více už nedodávám, protože hodina se pomalu blíží ke konci, ještě je zde pár dotazů a musím rozdělit body za tuhle hodinu, než je propustím na odpolední hodinu. Daniel položí další otázku, která tak trochu hraničí s tou, na kterou jsem již odpovídala. “Jak už jsem povídala, princip je soustředění magické energie do podoby předmětu, posílené vašimi vlastními kouzelnickými schopnostmi. Omezené to celkově není, ale s vlastními zkušenostmi máte větší šanci úspěchu. Jen s obtížemi vyvoláte předmět, který jste v životě neviděli a ani o něm neslyšeli, takže ho vlastně ani neznáte. Šance by byla tak malá, že bych vám to ani nedoporučovala. Další dotazy už poprosím po hodině.“ Čas nekompromisně tlačí a na mě je, abych přidělila body. “ Za dnešní výkony dostává Nebelvír 15 bodů, Mrzimor také 10, Havraspár 10 a Zmijozel 15. Můžete se rozejít. Uvidíme se na příští hodině. Mrzimor požádám, aby ještě chvíli zůstal ve třídě a věnoval mi pár minut.“ |
| |||
Třída N62 – základy vyvolávání Hm... tak zkoumat pevnost a mačkavost kuličky mě nenapadlo, to se přiznám na rovinu. Vezmu si kuličku do ruky a párkrát ji zkoumavě zmáčknu. "No jo, nechval dne před večerem," utrousím si pro sebe. ale když se rozhlédnu po třídě, nejsem na tom zas až tak špatně. Není to jakási červená kaňka na stole! ještě chvíli si hraju s kuličkou a pak ji odsunu stranou. Jde se na pokus číslo dvě. Začnu se pořádně soustředit a přestanu vnímat své okolí. Pak zřetelně a jasně vyslovím: "Sphaera rutilus!" (95) a mávnu hůlkou. Páni! Tak tomu říkám úspěch! Na mě je to fakt dobrý výsledek. Celá se rozzářím a dokonce se mi i povede zahnat radostný výkřik a zůstat potichu! Jen se spokojeně opřu a rozhlédnu se opět po spolužácích. No... teď už to tak skvěle nevypadá. Zdá se, že jsou na tom skoro všichni o dost lépe než já. Tedy asi až na Nicolase. Vypadá poněkud bezradně. Chudák, taky to znám... |
| |||
Hodina vyvolávánívšichni ve třídě Profesorka odpovídala všem postupně na jejich dotazy a já si na chvilku položil hlavu na lavici. Trošku jsem zpozorněl, když odpovídala mne a odpověď jsem si zapsal. Začínal jsem být celkem unavený. Ano, sice celý den sedím, ale po prázdninách jsem vždycky celý takový přeházený, že se opravdu jednoduše unavím. A ještě neuběhlo tolik času, aby to přešlo. S mírně přiškrceným zívnutím jsem se protáhnul a plácnul sebou na lavici. Poslouchal jsem, co dalšího profesorka vysvětluje. Následně jsem se narovnal a povzdechnul jsem si. Vzal jsem do ruky hůlku a pomalu jsem provedl kouzlo. "Sphaera rutilus." (50) Pořádně jsem si svůj výtvor prohlédl a porovnal ho s ostatními. No.. alespoň, že je lepší, než ta Richova. Zhluboka jsem se nadechl a přichystal jsem se na druhý pokus. Jen se soustředit a bude to lepší.. všechno ostatní je v pořádku. Opakoval jsem si chvíli a poté jsem se začal doopravdy soustředit. Naznačil jsem hůlkou pohyb a provedl kouzlo. "Sphaera rutilus." (96) Takhle se mi to líbilo. Když jsem však rozhlédnul, tak to tak dobře vypadalo téměř u každého. Moje nadšení se snížilo a čekal jsem na další možné pokyny. |
| |||
Méněcenní na Vyvolávání Blablabla. Začala hodina a přestože bych měl vážně dávat pozor, tentokrát jsem se příliš zajímal o malý model motýla, který jsem měl v plánu darovat až se ujistím, že je dokonale zpracovaný. Tak nějak jsem měl za to, že první hodina bude jen nudná teorie, ale když profesorka vážně neztrácela čas, nejen že se mi zalíbila, ale nevěděl jsem co kruci dělat. Se skrytou bezradností jsem se porozhlédl po třídě a tak nějak udělal to, co ostatní. "Sphaera rutilus. (35)" Dobře. |
| |||
Vyvolávání Při prvním pokusu jsem byl jedním z těch méně úspěšných. Chvíli jsem pozoroval spolužáky jak obdivují svá díla. Když kolěm mě profesorka jen prošla a podívala se na červenou louži na lavici, jen jsem škubl koutkem úst. Proč to ostatním jde a mě ne? Dostali jsme se k tomu, že máme zkusit další pokus. Tak jo Nicku, teď se musíš snažit, aby jsi překonal ostatní! To ale nebude tak lehké, když jsem si všiml, že se někomu povedly dokonalé kuličky. Tohle přece musím zvládnout. Naní na tom žádná věda. Namířím před sebe hůlku a podívám se na louži na stole. Takhle to teď rozhodně nedopadne. Řeknu si sám pro sebe a poté vyslovím "Sphaera rutilus."(45)... Co to dopr**** je?! Ah jasně... zase to samé... Dříve, než si stačí někdo všimnout řeknu 'Tergeo' a začnu čistit stůl od něčeho, co by tu vůbec nemělo být. Když už je v přijatelné míře čistý, položím si čelo na lavici a nevěřícně kroutím hlavou. |
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.82352185249329 sekund