| |||
Hodina na N62 Ti označeníZcela upřímně? Moc se mi nevedlo. Ano, snažil jsem se, ale moje mysl není prostě stvořená k tomu setrvat na jednom místě. Nejsem schopný se soustředit na tolik věcí, jak bych mohl? Je tu tolik lidí, tolik různých zajímavějších věcí co oni dělají, navíc tohle není to co by mě bavilo... I když vyčarovat někomu nad hlavou kbelík lepidla bych chtěl umět. |
| |||
|
| |||
Tour de pozemky Etty a Henry "Našla jsem ho tady." rozhodím rukama kolem sebe. Skleníky jsou obrovské, měla jsem štěstí, že jsem ho našla. "Už v prvním ročníku, od té doby je tak nějak se mnou." pokrčím rameny a pozoruji, jak je v dalni u Etty spokojený. "Jediné, co umí říct, je jeho vlastní jméno. Nic jiného říct neumí." a opět jsme u mé nápaditosti s vymýšlením jmen. Je neuvěřitelně jednoduché pojmenovat tvorečka podle jediného slova, které dokáže vyslovit. "Je to dost možné. Takže křížená víla.. zajímavé." láskyplně ho podrbu za ouškem. "Možná proto se mi nikdy nepodařilo o něm najít nějaké informace." zamyslím se, ale to už vycházíme ze skleníků. Na směru naší cesty jsme se nedohodli, tak automaticky zamířím na pozemky. Hádám, že Etty bude mít ráda přírodu, tak by nebylo od věci jí alespoň vzdáleně ukázat zapovězený les a jezero. "Ještě než na to zapomenu." vytáhnu pozvánku, kterou jsme ve sklících obdrželi. "Zítra máme oslavu. Byla to první věc, která Violet napadla, když přijela. Měli jsme sice narozeniny už před několika dny, ale sedm let jsme neměli možnost je spolu oslavit. Jste samozřejmě zván. Etty taky dorazí, že?" podám pozvánku Henrymu a uculím se na Etty. "Já osobně na tyhle věci moc nejsem, ale pokud to má v režii ona, tak si myslím, že to nebude špatné. Pokud tedy nejste příliš unaven po cestě." rozpačitě si propletu prsty. Když nad tím tam přemýšlím, ona a Henry by si mohli rozumět. Co se cestování týče. Přeci jen oba mají něco.. procestováno. |
| |||
Pokračování hodinyPaní profesorka Kearney, Acai, lidé ve třídě Tak toto bylo demotivující... Na mém stole se objevila jakoby kaňka nesoucí podivné skupenství. Začala jsem přikyvovat a tvářit se, jakože to tak mělo být, jakože jsem to tak přesně zamýšlela. Otočila jsem se a přelétla výtvory ostatních. Tak jsem na tom nebyla ták špatně...ale mohlo to být lepší, ale což, je to, jak to je. "Paní profesorko, mohla bych si to zkusit znova?" Zeptám se s pohledem upřeným na profesorku. Nechtěla jsem se spokojit s mým uměleckým výtvorem. Ani jsem nečekala na svolení učitelky a soustředila jsem se, abych to znova tak nepokazila. „Sphaera rutilus“ (55) Řekla jsem a poté, co se mi na stole objevilo o nic víc povedeného, než prvně, jsem položila hůlku, kterou jsem svírala v pravačce a naštvaně si založila ruce. Tohle neštěstí mohu mít jen já. Chvíli jsem ledovým pohledem probodávala zemi, ale po několika vteřinách jsem toho nechala. Vzala jsem tedy svou hůlku a s ní jsem šťourala do toho, co se mi objevilo na stole. Co jsem dělala špatně? Vždyť… „Jak to jde tobě?“ Otočila jsem se k Acai. K mému údivu, to její vypadalo hůř. No, vypadá to alespoň zajímavě. |
| |||
vyvolávání Pro snazší vyvolání by možná bylo lépe představit si místo tvoření, hmotnění a tvarování jen to, že kouzlíme něco jako průstup z našeho prostoru do jiného, kde jsou shromážděny všechny věci co existují a neexistují, něco jako nekonečné skladiště a skrz tu malou bránu projde věc, jež potřebujeme. Nebo že jen jednoduše přemístíme daný předmět z onoho místa sem. Napadla mne teorie poté, když jsem viděl jak nedokonalý je můj výtvor. Na druhou stranu je stále lepší než ten Williamův. Musel jsem se ušklíbnout, když jsem to uviděl. Jenže ani já na tom nejsem nejlépe. Jiní to dokázali snáz a já bych jim tak rád všem prolezl hlavy abych věděl JAK mohli být lepší než já. Jednou. V něčem. |
| |||
Základy vyvolávání Havraspár, Nebelvír, Mrzimor, Zmijozel Dívám se kolem sebe a oči se mi zastaví na Romainovi. U všech... O čem všem stihne ten kluk přemýšlet? Nedokážu odolat a zůstanu na něj jen zírat. Teprve když to vysloví, zadívám se na předlohu, svůj výsledek a jeho výsledek a dojde mi, že má v něčem pravdu. |
| |||
Základy vyvolávání Havraspár, Nebelvír, Mrzimor, Zmijozel "Sphaera rutilus!" (79) pokusím se čarovat znovu, ale dopadnu obdobně jako před chvílí. Zadívám se na poznámky. Měl bych to na ni vychrlit všechno najednou, nebo jí to dávkovat po kouscích? Je tu ale riziko, že nedostanu své odpovědi. Tenhle předmět je postavený na hlavu, v současném podání ano. |
| |||
N62 – Základy vyvolávání přítomní studenti Procházím mezi lavicemi studentů a sleduju jejich snažení. Acai se na špičce hůlky objeví jediná drobná červená kapka a rozplácne se o desku stolu. Williamovi se na stole zformuje červená kulička s dosti nestabilním pláštěm, která se chvilku snaží udržet tvar, ale nakonec se rozpustí na loužičku. Thomas vypadá, že se na kouzlo dostatečně soustředí a jeho snaha je docela slušná. Kulička má tvar koule, ale konzistencí připomíná marshmallow. Danielovi se kulička neustále vlní a nemá dostatečně pravidelný tvar. Alec dopadne stejně jako William a místo koule se mu podaří vyčarovat louži. Alexandře se vůbec nedaří a na desce jejího stolu se nic neobjevuje. Na Robertovu práci se jdu podívat a vezmu i do prstů. Okraje jsou jen malinko měkké, ale jinak to není vůbec špatné. Uznale na něj kývnu. Nicolas je na tom, jako dost jeho spolužáků – rudá tekutina na jeho stolku naznačuje, že by to rozhodně mohlo být lepší. Další zmijozelský má úplně stejný úspěch. Wolfram vypadá, že ho nijak nebere, to že místo kuličky má na lavici úplně jiné skupenství. Nevím, zda je Angela trochu nervózní z nového kouzla a nebo za tím stojí něco jiného, ale její pokus je zcela marný. Povzbudivě se na ni pousměju, nové věci občas bývají těžké. Zmijozel má dneska téměř shodné výsledky, jak tak sleduji Aviva. Dalším z těch úspěšnějších je Romain, kterému se podaří vytvořit kuličku měkčí struktury než je originál. Rebecce se podaří kuličku vyčarovat, ale je to spíš kapslový obal naplněný tekutinou. Hranice úspěšnosti, které se doteď podařilo dosáhnout, se dotkne i Ogata. Ještě něco málo chybí, ale po praktikování to půjde dobře. Stejného kaňkovitého průměru je i výtvor Coraline a Izabell i Kayla a Reece s Gabrielem. Barbara také nasadí hodně vysokou laťku, na zmáčknutí její kuličky musím vynaložit značné úsilí, abych ji jen o píď zmáčkla. Erika opět lepší průměr s mačkavou rudou kuličkou, ale moc už jí k úspěšnému kouzlu nechybí. Jako poslední dorazím k Sinestře, která se za svou červenou kuličku rozhodně stydět nemusí. “Samozřejmě, jen se ptej, od toho jsem tady. Jakýkoliv dotaz se pokusím zodpovědět a vysvětlit, jak jen to bude v mých silách.“ vyzvu Romaina. Obrátím svou pozornost na Willama, který vstal v lavici a už klade otázku. “Předměty se dají i odvolávat nebo nechat zmizet, ale jen ty vyvolané, stvořené magií. Jinak nevím, kolik času bych tady v učebně strávila ručním uklízením lavic tady v učebně,“ pousměju se na něj. Znovu mě ani nepřekvapí, že zmínění vyvolávání démonů a dalších vzbudí u některých pozornost. “Tady v Bradavicích opravdu soukromé hodiny nedostanete. Pokud byste se chtěla něco dozvědět více, musela byste požádat o transfer do některé školy, které se tím zabývá. Jako například vám všem známý Kruval, který ovšem toho vyučuje pouze v teoretické rovině, praxe není povolena ani tam. Zbytek se člověk naučí ve vyšším vzdělání po splnění přísných požadavků. Vím, že je to určitě zajímavé téma, ale šance, že by kdokoliv uspěl je stejná jako se ve světě mudlů dostat na egyptologii.“ Jistě svou odpovědí Izabell zklamu. Vrátím se zpět ke katedře a obrátím se čelem ke třídě. “Sečteno, potvrzeno, na první pokus v novém předmětu, to vůbec nebylo špatné. Žádný učený z nebe nespadl. Ještě jednou vám zopakuji kouzlo a předvedu jej. Vy si jej ještě jednou vyzkoušíte. I ti, kterým se to téměř povedlo.“ Přistoupím k tabuli a velkými kapitálkami na tabuli napíšu ty dvě slova, potřebná ke kouzlu. “Soustředit se na předmět, který chcete vykouzlit. Zběsilé máchání hůlkou není potřeba, všechno je o vaší hlavě a vnitřním propojení k vaší hůlkou. “Sphaera rutilus!“ vyslovím znovu a se zřetelnou artikulací a znovu vykouzlím kuličku podobnou té předchozí. “Tak a teď je zase řada na vás.“ |
doba vygenerování stránky: 0.84745597839355 sekund