Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je onlineBarbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:47Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 27. března 2024 19:43Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:52Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 28. března 2024 20:04Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Rosalie Anne Primrose - 17. ledna 2016 21:56
2j0mi6t1585.jpg

Chodba
Rebecca, Izabell, Letý


Letý mě představí. Ráda bych řekla, že to úplně není nutné, ale sotva si pamatuji tváře svých kolegů, natož studentů. Takže si je jen změřím s přívětivým úsměvem. Snažím se vypadat autoritativně, ale dost pochybuji, že se mi to povede.
"Rosalie Primrose." opravím sestru. Snad je to dostatečný náznak toho, aby dívky nezapomínaly, že jsme obě profesorky. Nechci si hrát na netykavku, ale jinak to nejspíš nejde.. Vzhledem k tomu, že Rebecca nazvala sestru jménem.
"Bella a Becca.." zopakuji a tázavě se na sestru podívám. To už jim stihla zkrátit jména? Co jsem propásla? Neměli by si vykat? Tak je to ve školní řádě, pokud si pamatuji...
"Jistě." pokrčím rameny a následuji je, ať už jdou kamkoli. Snažím se potlačit úsměv při zmínce o našem nejoblíbenějším profesorovi.
"Snapa přeco miluje každý.. je to takový přístupný, milý a vstřícný člověk." řeknu snad přehnaně teatrálně.
Při zmínce o párty jen protočím oči. Proč mě to nepřekvapuje. Co mě ale překvapí, je označení Sestra. S pozdvihnutým jedním obočím si dívku změřím. Nicméně to nekomentuji. Zatím. Její záchvat smíchu mě ale přesvědčím o tom, že ta dívka si nejspíš žije ve vlastním světě. Místo toho, aby mě její bezprostřednost rozčilovala, ji spíš polituji a zasměju se. Minimálně z povinnosti. Musíme podporovat studenty, ať jsou jakkoli praštění.
 
Rebecca Riel - 17. ledna 2016 21:36
melr4298.jpg

A jdeme dál holky


Violet, Bella, Rosalie

Když přišla paní profesorka Rosalie, celkem jsem zírala na to, jaký mají mezi sebou vztah s Violet. Není se čemu divit, jsou to sestry jedna báseň. Violet je přesný opak Rosalie.
,,U mě představování asi nebylo potřeba Violet.“ Mrknu na ní. A pak se vrátím k Belle.
,,Souhlasím s tvým názorem na Bradavice. Jsem ráda, že jsi ze stejné koleje. Pokud budeš mít stejné přednášky, můžeme se scházet a chodit společně.“ Usměju se.
,,Jinak Snape je známý asi všude. Máš se na co těšit! Já třeba lektvary miluju, ale Snapa moc ne.“ Zasměju se. ,,Ale nechci ti kazit iluze samozřejmě.“ Odvětím.
Pak se otočím k Violet. ,,Jop. To zní jako skvělý plán. A nebude to vadit tady tvojí sestře?“ Podívám se s úsměvem na Rosalie.
Violet po celou dobu neustále s úsměvem na tváři.
,,Určitě nás můžete doprovodit. Ukážeme to tu Belle pořádně.“ Zasměju se, protože už v podstatě všechno viděla. Každý roh Bradavic je zajímavý, ale v podstatě jsou všechny stejné.
,,Párty?! Hah.. Ráda bych na nějakou, ale o žádné jsem neslyšela.“ Podívám se smutně směrem k zemi, pak ale zvednu zase hlavu. ,,Můžeme si uspořádat svou vlastní. Třeba v chroptící chýši nebo kousek od ní s naší milovanou vrbou, která si nenechá nic líbit.“ A pokračuji ve smíchu.
Věřím, že se mnou holky budou sdílet smích. Protože, i kdyby se nesmáli tomu vtipu, smáli by se mě. Vybouchla jsem smíchy na celou chodbu. Takový ten pocit, když se smějete sami sobě a té situaci, kterou si neustále připomínáte a smějete se dál. Až jsem zrudla. ,,Ahhh bože fakt to nejde zastavit.“ Utrousila jsem do větru a držela jsem si bolavé břicho.
 
Angela Silverlin - 17. ledna 2016 21:26
angie495.jpg

Sovinec


sovy a Isaac

Klid, který se na mě padal jako poztrácená a k zemi pomalu padající pírka sov, musel být narušen. Ten hlas jsem poznala ihned. Isaac Nebylo to poprvé, co jsme se tu potkali. A nikdy jsem tato setkání neměla v oblibě, stejně jako jeho chuť věštit mi budoucnost. Měla jsem být připravenější, přesto mě vždy dokázal překvapit.
Vtrhl do sovince jako velká voda. Někteří z ptáků poplašeně vzlétli a začali si stěžovat. Odložila jsem flétnu a ohlédla se. Už tam stál, svou sovu na rameni. Jak jsem slyšela jeho nabídku, měla jsem hned vstát a utéct, ale Isaac byl rychlejší. Vždy dokázal být v tomto ohledu rychlejší. Nechápu to...

V jednu chvíli stál kousek ode mě a v druhou už svíral mou dlaň ve své. Neubránila jsem se a vykulila jsem na moment oči. Začal cosi vykládat, ale příliš jsem ho nevnímala, dokud nedošel k tomu, že bych se neměla bránit kontaktu. To už jsem to nevydržela. Vytrhla jsem se mu a o krok ustoupila: „Neboj se, pozor si dávám,“ ucedila jsem mezi zuby, ale pak do mé tváře opět vstoupil nečitelný klid. Nemusíš mi říkat, že si mám dávat pozor. Nejlepší je mít zavřeno. Kde je zavřeno, nikdo nic neukradne. Chce to jen dobře hlídat.

Isaac se nejspíš ale jen tak nenechá odradit mým přístupem. Při jeho nápadu jsem si slabě povzdechla. [/i]Budu muset vyklidit prostor.../ „To nebude nutné,“ odpověděla jsem nenuceně. „Stejně už jsem na odchodu.“ V tu chvíli jsem se obrátila a zamířila pryč ze sovince. A pokud mě důsledně nezastaví, nehodlám se ani jednou otočit.
 
Isaac Meadows - 17. ledna 2016 19:53
5gcggkopie6878.jpg

Večeře a sovinec


Angela, zmínka Miettinena a řídi.

Moje pocity z opětovného příjezdu do Bradavic byly podobné jako vždy. Na jednu stranu jsem se přijel učit něco nového a to mne velice těšilo, ale pravda je, že s rodiči mám velmi dobrý vztah a zase je opouštět, to se mi tak nějak příčí. Nehledě na to, že mne babička nedoučila tu techniku jasnovidectví skr promlouvání se zesnulými. V Bradavicích je vidno spoustu duchů, ale ne každý vám vše poví. A tenhle způsob by měl dle všeho pomoci. Je však třeba být připraven, že s nimi nebudete zrovna kamarádi. "Knihu sebou mám, takže se to kdyžtak otestuje a nějak to půjde.."
Nicméně jsem byl celý den trochu nevrlý a vyjukaný, takže jsem moc nedával pozor. Kromě jasnovidectví, ale tam mi to šlo pěkně od ruky, takže nebyl nijaký zvláštní problém. Co se týče lektvarů, tak jsem hrál mrtvého brouka. Lektvary mi nevadí. Ale mám zvláštní talent vše udělat přesně naopak, než se má. Alespoň v rámci hodin lektvarů tomu tak je.

Jakmile hodiny skončily, tak jsem chytil jakýsi druhý dech. Běžel jsem na kolej, tam jsem se přivítal se svojí koulí a ostatními potřebami k věštění. "Chyběli jste mi.."
Řeknu spokojeně a pohladím i Byrona. Věnuji mu zamyšlený pohled. "Bylo by fajn zajít pro Lenorru. Teď už však musím rychle na večeři! Poté se vrátím už s ní, slibuju!"
Mrknu na kocoura a pomalu napochoduju až do síně, kde se postupně všichni scházeli. Přišel jsem snad mezi pár posledníma a tak už nebylo tolik místa. Nacpal jsem se tedy někde na okraj a snažil se dávat pozor během toho, co ředitel říkal. "Chudáček Lenorra, určitě se jí stýská.."
Smýšlel jsem velice empaticky a poslouchal jsem. Létání a famfrpál mne nezajímal. "Strčte si ten blbkošťák někam. Létání se přeceňuje."
Pomyslel jsem si kysele. A rozhodně ne z důvodu toho, že doteď neumím létat na koštěti.
Z nadcházejících mne již zaujalo pouze jasnovidectví. Přirozeně. Ale ani ne tak jeho obsazení, jako ta informace, že se s jasnovidectvím něco děje. A dále mne zaujal pan Miettinen. Ale za to už nemohly jeho kompetence, nýbrž jeho zevnějšek. "Měl bych zvážit nastoupení do kroužku mentální přípravy. Nejsem si však jist efektivitou mé účasti. Potřeboval bych mentální přípravu na účast v kroužku mentální přípravy, kterou vede příčina mé potřeby mentální přípravy na tento kroužek.."
Po proslovu jsem zatleskal a rychlými hlty jsem se nacpal nějakým kuřetem a kaší se zeleninou. Následně jsem vyběhnul pryč z jídelny a zaplul na WC. Z kapsy jsem vytasil mezizubní kartáček a vydrhnul si své zubiska, jak nejrychleji to šlo. "Už jdu, Lenorro!"
Se značnou dramatizací v hlase jsem vyrazil do sovince. Ačkoliv jsem spěchal, asi metr před vstupem jsem se zastavil a zaposlouchal se do zvuku nástroje. "Už zase ty?"
Řekl jsem hlasitě a vstoupil jsem. Okamžitě jsem našel Lenorru a dal si ji na rameno. "Chvilku s tím pískáním ještě počkej, vyvěštím ti něco na nadcházející rok!"
Zaculil jsem se a bez zeptání jsem popadnul její ruku a začal nad ní kroužit amuletem od bábi. Snažil jsem se pozorovat čáry na dlani a jejich linii osvětlit září z amuletu. Mělo by to celý proces jen ulehčit. Po chvíli jsem se zatvářil zmateně a spustil jsem. "Z nějakého důvodu jsem neměl jasný obraz, protože přeci jen se jedná o jednu z nejzákladnějších technik, ale dle všeho by se ti mělo dostát více kontaktu se světem okolo tebe, s ostatními lidmi. Stačí tomu trošku napomoct. Dávej si však pozor, aby jsi se nespálila."
Zaculil jsem se a mrknul na divnou pískající holku. "Kdybych tady tak měl moji kouli, mohl bych ti poskytnout spolehlivější předpověď.."
Pohladil jsem Lenorru po bříšku. "Faktem zůstává, že by se mi taky hodil kontakt se světem a osud mi to dával celé prázdniny jasně najevo.."
Poznamenal jsem pro sebe v hlavě a vzdychnul jsem si hluboce.
 
Violet Maria Primrose - 17. ledna 2016 17:50
violetm1529. primrose pv08

Toulky školou

Rebecca, Izabell, Rosí



Ťapkáme si to chodbami, já se culím jako sluníčko a ještě více, když Becca souhlasí s mou nabídkou tykání.
"Neboj, když mi nebudete tykat před jinými profesory, nebo studenty, nevadí," mrknu na Beccu a tak i na Bellu.
"Neboj Bell, brzo se tu zorientuješ, zjistíš, jak nejrychleji kam a vůbec. Mě samotné to trvalo zhruba dva měsíce," mrknu na ní. Pak najednou za námi zaslechnu nějaké loudavé a upjaté cupitání a tak se otočím. Jak jinak. A hele, ona sestřička. Zbrkle jí zamávám a zazubím se.
"Asi jí znáte, ale tohle je moje upjatá sestřička Rosí," zazubím se na holky a ukážu na sestru.
"Ségra, tohle je Bella a tady Becca. Hu... Bella, Becca... to je dobrý," zakřením se a zazubím se na sestru.

Chvilku capkáme dál, zatímco mě se v hlavě přehraje otázka, se kterou sestřička přiběhla.
"Euhhh... jop. Ale nejdříve se trochu projdeme s holkama. Nebo je aspoň doprovodíme k jejich koleji a pak tam půjdem, jo?" zakřením se na sestřičku a dál si to ťapkám.
"Vy, holky... nějaký párty v nejbližší době?" zeptám se najednou a mrknu na všechny tři.
 
Izabell Mckhal - 17. ledna 2016 17:37
sdsdssdd52626502.jpg

CHODBA

Rebecca,Violet a slečna Ros

Když se mi obě holky představili usmála jsem se na nich, konečně tu znám další lidi a hlavně oni budou moje záchrana, protože jinak bych asi aj prošvihla večerku. ”Těší mě, a jak se mi tady zatím líbí. Studentů jsem moc zatím nepoznala, jednoho hodného, trochu sice plachého, ale ochotného. Pak dva spolužáky z bývalé školy a pak tam v knihovně, nějakého, velmi milého kluka. Sice hezký, ale nos asi nahoru, škoda vypadal dobře.
Jinak škola je jako budova a vše v ní uplně nepopsatelné, je to jakoby oživla celá historie.”
Zasměju se a jdu pomalu s něma, ani nevím kam, ale potěšilo, už jen to, že Becca je ze stejné koleje, takže když se jí budu držet, jako klíště, dojdu tam aj včas.

Ještě kukám kudy jdeme a nejrději bych si nakreslila si mapu, ale tak můžu jen doufat, že budu tady Beccu často otravovat a ptát se kudy tudy, jak se říká. Tak snad jí to nebude moc vadit. Moje orientace, někde kde to neznám je celkem síla, ale to se časem poddá. Pustím Blue na zem a ta jde za náma, pěkně poslušně, jako hodná fretuška.
”Už se těším hodně na chod hodin, myslím si že to bude velmi jiné než v Krásnohůlách, ale tak nevadí. Dost jsem zvědavá na vašeho profesora Snape byl známí i u nás.” Najednou zaslechnu další kroky, podívam se tím směrem a je to další profesorka, láká Violet, aby za někým šla a tak zatím čekáme co bude dál.

(holky promiňte že je to tak krátké, ale nechci zdržovat) :)
 
Angela Silverlin - 17. ledna 2016 17:31
angie495.jpg

Večeře, představení nových profesorů --> přes nebelvírskou kolej --> do sovince



všichni přítomní ve Velké síni a pak doufám nikdo, jen sovy

Tak jako každý rok... Za těch pět let se nic nezměnilo. Prázdniny, tedy letní noční můra by se spíš hodilo říci, byly za mnou. Po celou tu dobu jsem se musela zdržovat v rodinném sídle matčiny rodiny Nixé. Dědeček nešetřil hrubými výrazy na adresu mého otce a mě neustále přezkušoval ze všeho, co jsme se stihli v Bradavicích naučit. Za pochybení následovaly různé tresty – noční studium, drhnutí celého domu, přepisování stohů různých odborných kouzelnických spisů. Nechápu, že v kouzelnickém světe se nešetří týrání mladistvých... Ano, mohla jsem možná podniknout jakýsi odpor, ale neviděla jsem v tom žádný smysl. Neměla jsem kam jít, neměla jsem žádné prostředky a můj sen byl trochu jiný, než se schovávat jako čarodějka na útěku před zákony Ministerstva. Mohla jsem ale něco jiného. Mohla jsem se snažit přivodit svému dědečkovi infarkt. Trochu jsem se pousmála nad vzpomínkou jeho nabíhající žíly, když nemohl pochopit, že na jeho výhrůžky a urážky nereaguji.
Jestli jsem normálně mlčenlivá, přísahám, že za letní prázdniny jsem řekla asi pět souvislých vět. Můj vlastní hlas mi už zněl cize.

Dnes ale po mě také nikdo nechtěl sáhodlouhé projevy a já za to byla vděčná. Už dost sil mě stálo, že musím sedět mezi tolika lidmi. Promnula jsem si unaveně čelo. Z tolika hlasů, křiku a jásotu mě začínala bolet hlava. Byl tu ovšem někdo, kdo tomu dokázal učinit přítrž.
Ředitel Albus Brumbál. Úlevně jsem vydechla. Jeho hlas byl po té změti ukvičených studentů, kteří byli po dlouhém volnu plní energie, úlevným balzámem na duši.
Otočila jsem svou tvář ke stolu pro učitele a sledovala učitelský sbor, který se ředitel rozhodl představit. Snape? Bezva... Jakoby vadilo, že jsem v některém předmětu byla dobrá... Další změny jsem poslouchala bez zájmu, dokud nepřišlo na nové učitele. Každého jmenovaného jsem si pečlivě prohlédla, i když jsem věděla, že nic nezjistím. Tak nějak jsem si ale chtěla jejich obličeje vrýt do paměti.

Proslov byl u konce a před námi se objevilo jídlo. Nejbližším spolusedícím jsem popřála dobrou chuť, vychování ještě mám... a rozhodla jsem si naložit trochu masa a horu zeleniny. Hlad jsem měla a francouzská kuchyně není zrovna nic pro mě, obzvlášť v podání babičky. S pár spolužáky jsem prohodila několik zdvořilých vět, vždy šlo ale o jejich iniciativu. Ta jednoduchá otázka „Jak ses měla o prázdninách?“ byla pro mě trochu pekelná. Přesto jsem si zachovala tvář, ani lehký úšklebek se na ni neobjevil. „Fajn. U prarodičů ve Francii.“ Občas přišlo pousmání, občas závistivé vzdychnutí, nejspíš mě viděli celý den na pláži, to by bylo super s mou pletí..., nebo v Paříži po kavárnách. Jo, o tom jsem si mohla nechat zdát.

Dojedla jsem, rozloučila se s ostatními a rychle jsem zamířila do nebelvírské ložnice, kde se potloukalo jen velmi málo studentů. Přeci jen, čas večeře teprve před chvíli začal. Mé kroky ale mířily ke kufru, odkud jsem vytáhla flétnu. Hudba nebyla v domě rodiny Nixé příliš trpěna... Nyní jsem se pousmála, nikým neviděna. Znovu jsem se vydala na cestu. Tentokrát jsem zamířila do sovince. Eliz už bude zajisté na svém místě. Nikdy necestovala se mnou v kleci, na to byla příliš nespoutaná.

Věděla jsem, že sovinec bude klidné místo, kde mě zaručeně nikdo nebude rušit. Možná se tóny flétny roznesou dolů na nádvoří, ale těžko náhodní kolemjdoucí odhadnou, odkud se linou. Sovy ale na mě nebudou mluvit, nebudou se ptát, co jsem dělala o prázdninách a budou jen poslouchat, pleskat křídly, dřímat a nebo tiše houkat. Už jsou na mě zvyklé. Rozhodně zde nehraji poprvé...
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 1413 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.93975210189819 sekund

na začátek stránky