| |||
Procházka Violet Když jsem se šourala po chodbě a zdálo se, že už jsem kousek od knihovny, pozdravila mě paní profesorka. Ještě jsem jí neviděla takhle zblízka. Když seděla u učitelského sboru, zdála se větší. No a hlavně koho by napadlo, že bude tak malinká, když její sestra je vysoká? ,,Ahhh.. Dobrý večer.“ Zaskočeně jsem řekla větu a s úžasem jsem si ji dál prohlížela. Zdá se, že se ráda prochází. Noh… je tu nová, tak si to tu možná chce omrknout. I když třeba to tu už zná, protože sem možná chodila. Nevím.. Těžko říct. ,,Amm.. Já jsem Rebecca a vy jste paní profesorka Violet že?“ Zeptala jsem se jí s úsměvem na tváři. ,, Doufám, že se Vám tu bude dobře učit.“ Odmlkla jsem. Ehm.. dobře učit?! Vážně Rebecco?! Větší pitomost jsem říct nemohla. Snad se tomu jen zasměje a nebude to brát vážně. Přeci jen nevím,co od ní můžu čekat. Zamyšleně jsem se začala dívat směrem k zemi. |
doba vygenerování stránky: 0.88291716575623 sekund