| |||
Jídelna, nový pokoj a procházka po škole Profesor Brumbál a pak kdo mne potká Všimnu si, jak na mě Rosí kýve a naznačuje mi, že se jde ven projít, na což jen nepatrně kývnu a trochu se uculím. Má pozornost se hned vrátí k profesoru, jakmile začne vysvětlovat, jak se dostanu do svého nového bydliště. Nadšeně a hlavně pozorně (u mě nezvyklé) ho poslouchám a do toho zprudka přikyvuji hlavou. "To je myslím vše, pane profesore, děkuji vám a ještě jednou se omlouvám, že jsem vás vyrušila u jídla," nesměle poděkuji a ještě jednou se omluvím. Ani nevím proč, ale mám strašnou touhu se děkovně uklonit, stejně jako to dělají v Japonsku. Snad za to může nějaký čas strávený tam. S tím a přáním dobré chuti se vrátím na své místo, abych dojedla svou večeři. Jakmile mám dojezeno a že to u mě nějakou chvilku trvá, s krátkým zafuněním se napiju číše vína a po krátkém odpočinku se zvednu od stolu. Prázdné talíře mezitím už stihly zmizet a já tak, spokojená na maximum, jsem se vydala do Rosinina pokoje, abych si tam vyzvedla věci. Rosí v pokoji nebyla ale to nevadilo. Jen jsem si pobrala své dvě zavazadla a zamířila z pokoje opět ven. "Takžeéé... třetí patro vpravo, druhé dveře... ne, ne, ne, ne," zarazila jsem se na schodišti a prstem si přemýšlivě klepala do brady. "A jo, druhé patro," vzpomenu si a vyťápnu si schody. Nahoře se zastavím, abych se vydýchala a rozhlédla se. "Vpravo od schodiště... tudy," zahnu do chodby a hledám nějakou mohutnou sochu, "a, tady je." Nadšeně jsem až povyskočila a odpočítala třetí dveře vlevo od sochy. S úlevou jsem si oddechla, bylo u nich už napsáno mé jméno a mé předměty. Usmála jsem se a vešla dovnitř. Kabinet byl celkem holý, ale to nevadilo, vyzdobím si ho. Jen ne hned, na to bude čas později. Teď jsem jen zamířila do pokoje, kde jsem shodila bagáž a dala se do rychlého vybalování. Inu, rychlé... chvilku to zabralo, ale aspoň jsem zjistila, že mám vše, co potřebuji. "Táááák, co teď?" zamyslím se, když se svalím na postel. Moc dlouho jsem ležet nevydržela. Vyskočila jsem zase na nohy, uhladila si šaty a zamířila pryč z pokoje. Byla jsem rozhodnutá zjistit, co se na škole za těch sedm let změnilo. |
doba vygenerování stránky: 0.92581105232239 sekund