Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Bradavice - trochu jinak

Příspěvků: 7984
Hraje se Denně Herní čas: 12:05  Vypravěč Khloé je offlineKhloé
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Ettariel Darienn Renoire ☕ je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Ettariel Darienn Renoire ☕
 Postava Sebastian G. Sharivar je offline, naposledy online byla 14. května 2023 18:27Sebastian G. Sharivar
 Postava Park Na Yeong *Ruby* je offline, naposledy online byla 07. října 2022 21:40Park Na Yeong *Ruby*
 Postava Argus Filch je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Argus Filch
 Postava Mirabel McGregor je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Mirabel McGregor
 Postava Albus Brumbál je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Albus Brumbál
 Postava Kayla Harper-Burns je offline, naposledy online byla 25. ledna 2024 1:00Kayla Harper-Burns
 Postava Barbara Snow je offline, naposledy online byla 28. března 2024 21:23Barbara Snow
 Postava Angela Silverlin je offline, naposledy online byla 29. března 2024 7:07Angela Silverlin
 Postava Severus Snape je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Severus Snape
 Postava Rebecca Eliah Riel je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Rebecca Eliah Riel
 Postava Cassandra Warren-Wentworth je offline, naposledy online byla 11. března 2024 21:11Cassandra Warren-Wentworth
 Postava Sinestra Ewing je offline, naposledy online byla 16. července 2023 22:49Sinestra Ewing
 Postava Rosalie Anne Primrose je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Rosalie Anne Primrose
 Postava Pomocný PJ ۞ je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Pomocný PJ ۞
 Postava Minerva McGonagallová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Minerva McGonagallová
 Postava Caylus Lawson je offline, naposledy online byla 02. března 2024 12:33Caylus Lawson
 Postava Rolanda Hoochová je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rolanda Hoochová
 Postava Ogata Kenji je offline, naposledy online byla 19. srpna 2023 23:13Ogata Kenji
 Postava Daniel Fletcher je offline, naposledy online byla 06. ledna 2024 21:30Daniel Fletcher
 Postava Rhiannon Kearney je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11Rhiannon Kearney
 Postava Rubeus Hagrid je offline, naposledy online byla 26. března 2024 20:18Rubeus Hagrid
 Postava lord Richard Cornigrum je offline, naposledy online byla 14. ledna 2024 13:11lord Richard Cornigrum
 Postava Erika Claythorne je offline, naposledy online byla 04. září 2023 18:58Erika Claythorne
 Postava Acai Luqueba je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Acai Luqueba
 Postava lady Christina De Spontin je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45lady Christina De Spontin
 Postava Henry Kwang je offline, naposledy online byla 28. dubna 2023 22:46Henry Kwang
 Postava Coraline M. Spencer je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Coraline M. Spencer
 Postava Naira Sinclair je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Naira Sinclair
 Postava Jordyn Emily Byrd je offline, naposledy online byla 27. března 2024 20:55Jordyn Emily Byrd
 Postava Saga Lindqvist-Weaver je offline, naposledy online byla 24. března 2024 16:42Saga Lindqvist-Weaver
 Postava Anna Saria je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:09Anna Saria
 Postava Diana Gabriela Black je offline, naposledy online byla 29. března 2024 8:35Diana Gabriela Black
 Postava Patrick Gregory Anderson je offline, naposledy online byla 23. března 2024 19:38Patrick Gregory Anderson
 Postava Domenico Conte je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2023 15:21Domenico Conte
 Postava Mirelle Devény je offline, naposledy online byla 18. března 2024 23:23Mirelle Devény
 Postava Robert "Bob" Pye je offline, naposledy online byla 25. března 2024 17:56Robert "Bob" Pye
 Postava Maurice de Coligny je offline, naposledy online byla 29. března 2024 9:14Maurice de Coligny
 Postava Pomocný PPJ ^^ je offline, naposledy online byla 23. prosince 2023 12:45Pomocný PPJ ^^
 
Barbara Snow - 26. prosince 2015 18:57
6ea846c40c4258edc1ac3242757967422287.jpg
Hodina lektvarů
nikdo určitý

Po obědě jsem se přesunula na mou současně nejneoblíbenější hodinu. Nohy po cestě vzdorovaly, ale nakonec jsem do učebny dorazila včas. Snad bych si ani nedovolila dojít pozdě, ačkoliv jsem věděla, že zase budu za debila. Ne ani tolik kvůli tomu, že bych to nezvládala nebo nechápala, spíš kvůli nešikovnosti. Postup jsem mívala správný až do nějakého momentu, kdy se něco nějakým způsobem pokazilo. Něco jsem rozbila nebo shodila, a tragédie byla na světě.

Jo, a taky tu je fakt, že má mladší sestra je v tomto předmětu naprosto dokonalá. Takže ani dnes se nejspíše nevyhnu přirovnání od našeho profesora. Asi zase bude pochybovat o tom, jak je možné, že tak výborná kouzelnice jako Claire může mít za staršího sourozence takového nehorázného lepmla, jako jsem já.

S povzdechem jsem si sedla na místo, kde bych snad mohla být sama. Doufala jsem, že se nikdo nepřidá, ale snad má každý dostatečně silný pud sebezáchovy. Mám takový pocit, že lidé mě tady za těch pár let už znají. Nejspíš si nikdo netroufne "spolupracovat" s takovým pakem.

Přečetla jsem si instrukce na tabuli a raději jsem si je přepsala i k sobě. Jsem raději, když mám důležité věci po ruce. Poté jsem si došla pro všechny potřebné ingredience. Zatím to šlo docela dobře. Nic jsem neshodila a nepoškodila. Podařilo se mi taky všechno udělat přesně podle návodu. Začala jsem vařit vodu a připravila jsem si první ingredience. Samozřejmě, že největší problém mi dělali hlemýždi. Samozřejmě.

"Tak pojďte ven, kamarádi..." usmála jsem se na drobné tvorečky a opatrně jsem je vytáhla z ulity. V pitvání jsem nebyla žádný expert, ale aspoň jsem ovládala základy zvířecí anatomie, takže jsem věděla, co mám hledat a kde to mám hledat. Srdce se mi podařilo vyjmout z tělíček celkem v klidu. Pokračovala jsem v práci, snažila jsem se všechno dělat precizně a hlavně správně. Což se mi překvapivě dařilo. "Aspoň jednou v životě by se mi mohl lektvar taky povést..."

Povzdechla jsem si a pohlédla jsem na myšku. Vrhala na mě vystrašený pohled. A abych pravdu řekla, připadala mi nehorázně roztomilá. Skoro jsem ji ani nechtěla připravovat o život. Ale jakožto majitel kočky vím své.

"Přírodě nerozkážeš, prdelko. Promiň," omluvila jsem se jí, než jsem jí zlomila vaz. Bylo mi jí líto, ale v tuhle chvíli musel vyhrát mozek nad empatickým srdcem. Sisi by si s ní možná ještě chvíli pohrávala, než by mi ji přinesla jako dárek. Já se rovnou pustila do práce. Mozek byl trochu tvrdší oříšek nežli srdce, protože je poněkud... kašovitý. Ušklíbla jsem se. "Fuj, sakra," zaklela jsem tiše a raději jsem se pustila do přidávání ingrediencí. Ještě jednou jsem si překontrolovala, zda mám všechno správně.

Neušel mi ani všechen ten chaos ve třídě. Byla jsem ráda, že teď sedím trošku mimo ostatní, takže se mohu soustředit. Při míchání jsem se jen tiše usmívala. Jednou v životě jsem v klidu, zatímco ostatní zmatkují. Bojí se zabíjet zvířata. Neumí vypínat emoce. Jakmile byla má práce hotova, odstavila jsem kotlík stranou a otočila jsem se směrem ke zbytku třídy. To bych to nebyla já, kdybych si ještě něco neudělala.

Ruku jsem opřela na opravdu hloupém místě. Na kotlík. Který byl rozpálený. Trvalo několik vteřin, než to mé tělo zaregistrovalo.

Zatnula jsem zuby a přitáhla jsem popálenou ruku k tělu tak, abych nerozlila obsah kotlíku. Ještě to by tu chybělo, to určitě. Opatrně jsem se otočila směrem ke Snapovi.

"Um... Pane profesore..." začala jsem velice nesměle. Pak jsem na něj otočila spálenou dlaň, už na ní vyrašily puchýře. "Mohla bych si to někam zajít... um... zchladit?"
 
Isaac Coldson - 26. prosince 2015 18:26
isaac7305.jpeg

Lektvary

Snape a ostatní spolužáci


Páni... Kdybych pokaždé, když mi Thomas řekne, že jsem kretán, dostal libru, nemusel bych dosmrti pracovat... Zamyslím se úsměveně a poslouchám názor profesora, ož bylo vlastně to samé, co udělal on. Pokud si ale myslím, že kvůli jeho chladému tónu a strhávání bodů naivní a nadchnutý šílenec ustane ve svém filozofování, je to upřímně naivní. Snape je chladný pořád a body strhává také denně, takže to nebylo nic, s čím bych si nějak dělal hlavu.
"Oba mí rodiče jsu mudlové, takže vím, co dělají zvířatům a proto mě zaráží, že se to koná i tady i když máte s magií mnohem více možností, jak to změnit... A pokud jde o to, že bych pak v kouzelnickém světě nenašel práci... To myslíte vážně? Se vší úctou, ale když odmítnu hodit zvíře do lektvaru, nebo ho neumím uvařit, neznamená to, že musím být nutně naprosto neschopný čaroděj, jež nemá budoucnost. Lektvary nejsou pilíř světa a holdám prohlásit, že se bez umění je vařit v budoucnu klidně obejdu... I když tím nijak nechci schazovat vaše umění, jelikož je vskutku zajímavé a jistě hodno obdivu, ale zkrátka není pro mě a tím, že trestáte tím svůj předmět v očích studentů jen schazujete a znechucujete. Tím považuji vaše učební metody za středověké... no nic. Komenský asi do kouzelnického světa nedorazil ,ale to jistě není vaše chyba... Postiženi jsou více méně všichni učitelé. Nazval jsem to Kantorský psychóza, jež se projevuje mentálním sadomasochismem... Asi za to ale stejně mohou Škraloupové." Pokrčím rameny a začnu si chystat vodu na lektvar v kotlíku, jako by nic. Nemám ale žádné živočišné ingredience... snad jen ty Salamadnří slzy, jelikož to mohli být také slzy štěstí.
"Nazdárek." Poťouchle se ušklíbnu na Willa. Přihodím mezi tím do kotlíku své eko ingredience a zamračím se na kotlík...
"Hm... Zdá se mi to, nebo to nemá být fialové?"

 
William Crossheart - 26. prosince 2015 17:59
12025475_1183302138351613_1461354591_n1921.jpg

Hodina lektvarů nebo blázinec?


, Will, Alec, Nataly



K Mrzimorskému stolu jsem se nepřipojil, ale rychle jsem se vzdálil na jinou onu místnost. Přeci jenom, kdo by si troufnul odcházet byť na záchod u Snapa v hodině. Už tak bude milý až za roh jako vždycky. Procházím chodbami až do sklepení k Snapově učebně a nehrnu se dovnitř. Za prvé ho nechci vidět hned a za druhé je to jedno. Ten starý sup stejně krouží kolem našich mrtvol zepředu dozadu a zleva doprava.
Čau ve spolek.
Prohodím k Alecovi a Willovi, když přisedám. Ještě než spustí starý sup, tak přijde Nat. Jen kývnu a mrknu na ní, protože Snape už začne a to je lepší držet hubu a krok. Doba, kdy jsem měl potřebu s ním diskutovat je už zamnou. Svoji si stejně jeden neprosadí a přicházet o body nemá cenu. Jak zjištuju, tak o body nás připraví stejně všichni ostatní a já chci, aby aspoň nějaké zůstaly. Jen zvednu oči, když slyším různé protesty ostatních. Opět se snaží rozbít zeď hlavou a to je absolutně zbytečné. Tady u tohohle profesora rozhodně. Stejně jako ostatní jsem si naplil vodu do kotlíku a dal ho na oheň. Došel jsme si pr osvoje hlemýždě a s pomocí kovového háčku jsme se je rozhodl dostat z ulit. Uši napínám do okolí celou dobu. Takže slyším Snapa, jak radí Caylusovi. Vytrhnout a vypitvat pro mě není nějaké problém. Už jsem se asi hrabal ve větších svinstvech než je tohle. Ale zapatlaný jsem od toho řádně. Umeju si ruce a pak se svou myší vrátím ke stolu. S úsměvme se otočím na Nat.
To víš, že jo. Uděláme a zařídíme.
Odpovím s úsměvem, o který sice přijdu když musím obě myšky zabít, ale už jsem se to naučil. Prvně to byl poměrně problém, ale teď už nemám sebemenších zábran. Vypreparuji mozeček a podám ho Nat.
Prosím slečno. Jeden myší mozeček přesně podle přání. Budou to přesně 2 galeony, 3 srpce a 7 svrčků!
Rýpnu si a pokračuji v přípravě svého lektvaru. Rozhodně se vyplatí ho umět, protože mám pocit, že proti tomu alkoholu se to bude jednou setsakra hodit.
 
Gabriel Roux - 26. prosince 2015 16:51
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

Lektvary



"Omlouvám se slečno. Gabriel Roux, k vašim službám." Sklapl jsem podpatky a uklonil se. Mám tohle gesto rád, nechápu proč už se nepoužívá. Změna doby. Potřesení rukou vzniklo v Americe, aby šlo poznat, zda nemá protivník v rukávu pistoli. Mudlové... Všechno zkazí.

S Alex se povídá dobře.
Nikdy jsem se nedostal do společnosti fajn lidí. Jen v Kruvalu byla občas psina a na první škole jsem si ostatních moc nevšímal. Zasmál jsem se a prohrábl si vlasy. "Palačinky? Nebyl nedávno oběd?" Říká se tomu bulimie nebo anorexie. Že by se rozšířila i v kouzelnickém světě mi není známo, aspoň co já vím z oboru. Čarodějky si vždycky pomohou nějakým slušným kouzlem, i když to nepřiznají. "Jen jsem nezažil takovéhle hodiny." Pokrčil jsem rameny a sundal kotlík z plamene. Začal jsem uklízet pracoviště. Nevím, co udělat se zbytekm šneků a myši. Jestli nám je profesor nechá, dám je Barbarovi a Mont. "Jen pro info jaký Bradavický famfrpálový tým je nejlepší?" Chci vědět do čeho jdu a na koho si dávat pozor a názor někoho jiného se bude hodit. Navíc mám mluvnou náladu a mám dojem, že Alex taky. Neustále.

 
Coraline Spencer - 26. prosince 2015 15:55
64434877.jpg

Moje vlasy!!!


Snape, Liv, ti co jsou poblíž
Jak to mám asi dělat znovu?! Mám toho šneka jako zabít? Já to nechci dělat... Raději bych škrábala s klukama kotle, než ubližovala těm tvorečkům. Ale tak zkusím, když to nepůjde, zeptám se ho, aby mě na to drhnutí taky dal.
Napustila jsem do kotle vodu a nechala ji vařit. Pak jsou na řadě srdíčka. Z láhne jsem vytáhla šneka a položila ho na stůj. Co s tebou, šnečku? Není nějaká básnička o šnečkovi? Jo je, už jsi vzpomínám:
Šnečku, šnečku vystrč růžky,
dám ti krejcar na parůžky (nebo tvarůžky?)
A trojníček na tabáček, bude z tebe hajdaláček!
Měla bych si jít i pro myš, když už budu u toho vraždění.
Ona je tak roztomilá! Vytáhla jsem myšku z nádoby a vydala se zpět ke svému stolu. Šnek nikde. Jen stopa slizu vedla k okraji lavice. Pořád s myší v ruce, jsem se koukla pod stůl. Nic. Kde je?! Vlezla jsem pod stůl a koukala na zem. Kde je?! Chtěla jsem vstát, ale s mojím štěstím asi hádáte, že jsem se bouchla do stolu. To nebyl stůl! Teda byl, ale na něm přisáknutý hledaný hlemýžď! A teď ho mám rozpláclého na hlavě!
"pomoc! Sundat! Pomoc! Někdo" začala jsem panikařit. Až jsem zjidtila, že to myší, kterou jsem držela v ruce nejde utřít, nevěděla jsem co dělat. Skusím to ještě jednou. Chylla jsem myš za trup a její hlavou se snažila dostat ten sajrajt z hlavy.
Vařila myšička kašičku na čekvených vlasech Coraliny Spencerové!
"Pane profesore, nemohla bych jít taky drhnou ty kotle, místo dělání toho lektvaru?" Zoufale jsem se dívala na profesora.
 
Alexandra Scottmayers ♔ - 26. prosince 2015 15:31
redlips1–kópia–kópia9540.jpg
Elixíry
Hlavne Gabriel, Atis ale tak-nejak--aj-ostatný

Takže naozaj, Durmstrang.
Vraj tam majú trochu tvrdšie metódy.
Zazubím sa naňho, sem tam očkom pozrúc po lektvare.
A máš tam zo severu aj nejaké meno?
Spýtam sa. Ak sa totiž predstavoval na veštení, buď som ho nepočula, alebo som bola príliš zabratá do plánovania nejakého toho posedenia pri rume. Keď sa Sinestra obzrie na mňa pri kuchaní slimákov, venujem jej grimasu a vystrčím palec dohora.
Pozor na nechty, ten humus sa dostane všade.
Poradím jej, akurát sa snažiac čosi spod nich vyškriabať. Nakoniec ma prejde trpezlivosť a jednoducho na chvíľu stisnem v sústredení pery a nechty sa mi skrátia tak, že sliz ide utrieť bez problémov.

Kým čakám 10 minút, aby som mohla postupovať s lektvarom ďalej, obzerám sa po triede.
A že je veru na čo pozerať.
Ako to môže Cor-Cor vždy len tak prejsť? To dievča pri narodení muselo spadnúť do veľkého šťastného hovna. Ale Snape má očividne dneska dobrú náladu.
Sledujem, ako jej podáva už vypitvané suroviny a ide ďalej. Sledujem ho ako sokol. Na týchto hodinách to vždy žilo. A to sa mi páčilo. Preto mi vlastne nevadila ani večne ironický, sarkastický, a nabubraný profesor. Robil srandu, aspoň mne to tak pripadalo.
Ech, tieto smrady sú jedna nevýhoda tejto hodiny.
Skonštatujem smerom ku Gabrielovi hneď po tom, ako so žiariacimi očkami a tichým chechotom sledujem vybuchujúci Romainov kotlík. Mierne nakrčím nos, ale nedá sa povedať, že by som nečuchala už aj niečo horšie.
Ooooch, a už to ide. Snapeova nádherný cynickosť. Omyl, dnes má veeľmi dobrú náladu. No taaak, pokazte ešte niekto niečo..
Takmer skackámn a mieste, ako čakám, koho zdžube iného. Nie som škodoradostná, mne nakladal rovným dielom tiež, väčšinou pri nečakaných kontrolných testoch ktoré som zvykla nádherne zbabrať, ale aj vtedy mi prišlo jeho nakladanie vtipné. Vedel obmieňať urážky do originality takmer do nekonečna. Vedela som, že pri hodine s pokynmi, ako sme mali dneska, som ešte jeden z tých lepších prípadov, a tak bol zo mňa len pobavený pozorovateľ. Atisovi som kývla, že je vedľa nás voľné miesto.

Po scénke od stolu LivCor DanKen a následnom Alecovom príhovore už sa chichocem znovu s rukou na ústach ako na obrane a v kútikoch oči sa mi zjavia slzy, pričom strhávanie bodov našej fakulte ma očividne moc nežerie.
Och...Alec, naivný nevinný Alec. Vkladať Snapeovi a právach hlodavcov a slizu. Toto si vychutná, sledujte.
Poviem potichu Gabrielovi aj Atisovi.
Banda zaostalých trolov. Krása.
Škerím sa na profesora s úľubou vo výraze, asi ako jediná v miestnosti.
Snape je kráľ všetkých nabručaných pesimistov.

10 minút mi takmer ubehne, keď chytím myš do ruky, znehybním ju a položím na stolík. Vtedy príde Gabrielova otázka. Otočím na neho hlavu a zamyslene našpúlim pery.
Hmmm, mala by som po probléme, ale... nah. Načo. Girl powa!
Zazubím sa teda a pokrútim hlavou.
Zabíjať...ma baví.
Prenesiem s naširoko otvorenými očami a šialeným výrazom, zatiaľ čo chytím do ruky menší sekáčik. Potom sa však moja tvár vráti do normálu.
Chcem si to len skúsiť. Okrem toho, ten lektvar sa mi bude s najväčšou pravdepodobnosťou veľmi hodiť na víkendové večery, musím si ho vedieť spraviť komplet.
Myknem plecom a potom si myš nastavím a chvíľu na ňu civím, akoby som rozmýšľala, ako to spraviť. Vtedy zmiznú všetky šašoviny, čo som robila a naozaj vidno, ako sa sústredím, až je to čudné. Akoby som si nasadila novú hlavu, alebo sa vymenila s nejakou druhou osobou. Seknem na myšom krku, čím ho oddelím od tela, ktoré okamžite hodím do prázdnej misky, aby mi tu zbytočne nekrvavilo okolie. Nad tou istou miskou potom stiahnem hlavu z kože a jemne otvorím lebku, aby som z nej vytiahla mozog. Odložím si ho a keď zistím, že mám do ubehnutia limitu oddychu len necelú minútu, začnem drtiť salamandrie oči. Keď mi hodinky zapípajú,, pokračujem pekne podľa pokynov na tabuli znova si ich pár krát kontrolujúc zakaždým, keď idem niečo spraviť. Nakoniec skončím s tým, že lektvar plynulo miešam, na hodinách znova nastavených 10 minút, v tvári znova pokojný výraz ako po obede, akoby ma celý proces výroby nejako upokojil. Pravda je však aj trochu inde.
Umhh... budú mať škriatkovia ešte trochu z tých palaciniek aj teraz po obede? Možno by som tam mohla skočiť, taký rýchly olovrant...Človeku sa chce po takýchto brečkách napraviť si vône a chute niečím dobrým.
Moje myšlienky o jedle preruší až Gabriel. Otočím k nemu tvár.
Palacinky.
Breptnem najprv s úškrnom, ale potom mu normálne odpoviem, jedným očkom pokukujúc po lektvare, ako sa mu darí za stáleho miešania.
Och, kdeže, všetky ani zďaleka nie sú také živé a zábavné ako tieto, čo si si mohol všimnú na dejinách. Teda...ak ti vadí strhávanie bodov a školné tresty, asi ani toto ti nepríde bohviečo. Ale inak áno, je to tu fajn.
Nie som si tak celkom síce istá, či som mu odpovedala na to, na čo sa pýtal.
Myslel takéto dobré, alebo takéto zlé, alebo takéto... akčné?
Prečo sa pýtaš?
Nadviažem na to, registrujú, že začína prestávka. miešať aj tak nemôžem prestať, tak čo.


 
Romain Roux - 26. prosince 2015 14:03
emilanderssonphotos0085358.jpg

Hodina Lektvarů
Thomas Maxwell, okrajově Alec Shade, profesor Snape, Gabriel Roux, Ogata Kenji, Daniel Fletcher


Zoufale pohlédnu na Thomase a zdá se mi, jako by si vedl lépe než já. A co teprve... Gabriel? Slyším Tomovo povzbuzování, ale nic z něj pod slupku šoku ke mně nedolehne. Krátký pohled na hodinky, mám ještě chvíli času. Co se to proboha děje? Kam se poděla jeho útočnost z jiných hodin? Ano, ti dva si vysloužili trest, jestli jsem to dobře postřehl, ale... Jen tohle? Co se chystá? Co se bude dít?
Nádech. Výdech.
Tahle hodina je... fraška! Ne kvůli mému výkonu, ale proto, co předvádí ten uječený ochranářský zbytek, který nepochopil, že tady platí zákon silnějšího.
Nádech. Výdech.
Uklidni se. Musím se uklidnit, abych dokázal zpracovat alespoň trochu uspokojivě zbylé suroviny. Největší problém budou salamandří oči. Nikdy jsem je neměl rád, zvlášť tady. Kde je ta únosná míra, kdy musím přestat drtit? Nešlo by celkově ten lekvar vylepšit změnou postupu, aby byl efektivnější? Ne, tohle přece není můj obor, to je jeho obor a on je v něm mistr.
Odvážím dvacet gramů salamandřích očí, přesně dvacet. Třikrát se ujistím, že je to skutečně správné množství, aby to nedopadlo jako s netopýřími slzami. Vhodím oči do hmoždíře a začnu je drtit. Po chvíli se mi zdá, že jsou optimálně rozmělněné, aniž bych dosáhl přes únosnou mez. Ano, deset minut je pryč, mohu oči vhodit dovnitř. Pohlédnu na hodinky a zadívám se do lektvaru. Musím se soustředit. Odvážím měsíčník. Pět minut? Ten čas letí. Vhodím do lektvaru. Nastává ta nejhorší část.
Dotknu se nehybného tvora a v první chvíli odolám nutkání popravit to zvíře zaživa. Bylo by to tak snadné vzít nůž a uříznout myši hlavu. Krev, byla by všude. Kolik krve je asi v tak malém těle? Pohled na hodinky. Je čas. Myš pohladím a zlomím jí vaz. Teprve pak uříznu hlavu. Pinzetou s nejvyšší opatrností vyjmu drobný mozeček a vhodím ho do lektvaru. Na čas, výborně.
Vezmu do ruky míchátko a začnu lektvarem míchat. Dívám se na hodinky a snažím se vzpomenout si na tempo jiných lektvarů. Nakonec ho snad najdu. Po deseti minutách míchání přestanu, sundám z ohně a nechávám vychladnout.

 
Gabriel Roux - 26. prosince 2015 13:48
17e8b02fad9c3b8dcc59c6e118935da02051.jpg

Hodina



Všechno co se tu děje bych popsal jako velmi vtipné.
Vážně, během celé hodiny se jen usmívám, protože to co dělají ostatní je jednoznačně super. Nevím, jestli jsou prostě takoví, nebo se snaží jen naštvat profesora, ale určitě se jim to daří. Těch deset minut je jako sledovat grotesku. Navíc mi pomáhá, že brácha nezvládá ani primitivní lektvar. Přesto když Snape zařval "Rouxi" a pak počal Romiho peskovat, nebyl jsem dvakrát nadšený. Ne že by bratr špinil naši rodinnou pověst, ale protože nikdo nesmí být na Romiho zlý. Brzy mě to přešlo a já se vrátil k lektvaru.
Jednoduše jsem si navážil dvacet gramů salamandřích očí, nadrtil je, vhodil do kotlíku, v následujících pěti minutách času jsem odměřil měsíčník. Sto gramů přesně, jsem perfekcionalista. Myší mozek po pěti minutách byla primitivní záležitost. O čerstvost se nebojím, vždyť profesor je nosí po krabičkách v kapse. Nenechám se rušit okolím, i když z některých prupovídek mi povážlivě cukají koutky. Tohle je změna oproti Kruvalu. Strhávání bodů Nebelvíru mi nevadí, stejně je brzy získáme zpátky. Posledních deset minut, co míchám lektvar je mi profesora upřímně líto. To přešlo, když začal mluvit tím mě dobře známým hlasem. Ztuhl jsem a prsty pevněji sevřel vařečku. Začínám mít podezření, že nikdo tu není normánlí profesor. Adams, Snape, ten z jídelny. Nelíbí se mi to a všechna dobrá nálada je pryč. Podíval jsem se na hodinky. Akorát čas sundat lektvar z ohně. Teď nemám co dělat, tudíž jsem se otočil k Alexandře. "Hele, takový hodiny tu máte pořád?" V očích mi jiskří, protože mě napadá co všechno by se dalo za tohoto řádu podniknout. A že toho je.

 
Severus Snape - 26. prosince 2015 13:20
415108885.jpg

Vzpoura? Dobře, tak tedy vzpoura.



Cítím se unavený. Jednat s takovou bandou je už opravdu nad mé síly.Dojde mi ale, že jsem slečně Lawrencové neřekl kde udělala chybu. Ještě jednou se na ní proto otočím.

"Přísady přidávejte ve správných intervalech. Pak se nemůže stát to co se stalo teď."

Poté pokračuje moje Tour de třída a já jen sleduji, jak jistý student, Maxwell, přesněji řečeno pouští baňku do lektvaru. V ten okamžik mám chuť omlátit mu hlavu o stůl.

"Pane Maxwelle, zkuste dodržovat suroviny jak jsou na popsané na tabuli."

Určitě bych mu řekl ještě něco peprného, ale to už se ozve další student havraspáru, Alec Shade. Ten kluk, s myší na dlani se rozhodl dávat mi proslov o právěch zvířat a odmítl pokyny. S ledovou maskou si poslechnu jeho monolog, a pak pomalu vykročím směrem k němu.

"Pane Shade, tohle není hodina o právech zvířat, tohle je hodina lektvarů. A jelikož jsme na hodině lektvarů, tak budete používat suroviny, které jsou napsané na tabuli. A co se vašeho náhlého ochranitelského pudu týče, tak mě teď dobře poslouchejte. Ne vše se dá vyřešit kouzly, zvlášť v léčitelství, tam jsou lektvary potřeba dnes a denně a věřte mi že příprava tohoto není ani zdaleka tak nechutná jako jsou některé jiné. Dále co se vaší poznámky o lidech a zvířatech týče, jestli to opravdu vidíte takhle, tak doporučuji začít jíst pouze a jenom tofu, protože jinak budete jíst jenom to co vůbec umřít nemuselo. A co se zbytečnosti vaření těchto lektvarů ve škole týče pane Shade, tak by tu nedocházelo k zbytečnému plýtvání, kdyby jste nebyli banda zaostalých trolů, kteří neumí uvařit jednoduchý lektvar ani v ten moment, když mají přesné instrukce napsané na tabuli. Takže jestli máte nějaké problémy pane Shade, tak doporučuji začít hledat uplatnění v mudlovském světě... ale tam asi také nepochodíte, když si vezmu jak se ke zvířatům chovají oni. Pak bych vám velice rád strhl deset bodů za odpor učiteli a také bych vám radil začít pracovat, nebo neskončíme jen u strhávání bodů."

Můj hlas je ledový, jako když jsem kdysi v dávné minulosti mluvil s Pánem zla... No na studenty většinou působí tak, že přestanou odporovat a stáhnou se zpět do své ulity. Znovu se projdu kolem stolů a zastavím se u Cayluse, který zrovna třísknul hlemýžděm o zem.

"Pane Caylusi, příště zkuste neporušit ulitu, vyškubněte ho z ní."

Znovu pak začnu pochodovat po třídě. Zrovna procházím kolem slečny Rosier, když zaslechnu její prosbu, jestli někdo tu myš zabije. Dnes už toho mám opravdu dost. Rychle chytnu její myš do ruky a zatlačím palcem na její krk, čímž jí zlomím vaz. Velice hezky to křuplo...

"Pokračujte."
 
Caylus Lawson - 26. prosince 2015 13:00
vay441632914643.jpg

Učebna lektvarů


Převážně Sinestra, okrajově další studenti

Pokud jsem říkal, že jsem se o předchozích hodinách nudil, tak o lektvarech jsem měl o zábavu postaráno na tisíc let dopředu. Ve vlastním zájmu si dám pozor na to, abych přišel na výuku včas. Jen blázen by dráždil profesora, který byl zároveň naším kolejním vedoucím.
Posadím se doprostřed, přímo k Sinestře. Wolfram s ní tentokrát není a já jsem za to rád. Nepotřebuji ho mít na očích ještě teď, ráno to bohatě stačilo. Přestanu mu věnovat pozornost a soustředím se na to, co se objeví na tabuli. Lektvar proti otravě krve? Byl bych radši za lektvar proti otravným lidem, těch je tu jak much. Existuje vůbec takový?
Zatímco přemýšlím nad tím, jestli prvně připravím šneky, nebo myš, Sin mi věnuje zoufalý pohled. Je nějaká zelená a ne, nemám tím na mysli barvu naší koleje, ani uniforem. Snad tu nebude zvracet, to by mi tak ještě scházelo. „Hej, seš v pohodě?“ zeptám se jí, když se vrátím s myší a hlemýždi.
„Musíš mu rozbít domeček a dostat se k srdci.“ poučím jí s výrazem největšího chytráka. Ona se jen otočí za sebe, aby mohla od Alex odkoukat, jak ulitu odstraňuje. Zašklebím se. Ženská jedna, proč se tedy ptala, když si to nakonec udělá stejnak po svým? Nepochopím.
Vezmu hlemýždě, abych ho mohl ulity zbavit, ale jako naschvál do ní zaleze. To snad ne, zrovna teď si bude hrát na schovávanou? Zamračím se a prstem šťouchnu dovnitř, abych ho přiměl vylézt. A on? Schová se hlouběji. To mě naštve. Nemám čas ztrácet čas! Vztekle třísknu se šnekem o zem, načež se ozve zvuk, jako by něco křuplo. „Wow, viděla si to?“ podívám se na Sin a rychle šneka seberu.
„Co to tady tak smrdí?“ rozhlédnu se po místnosti. Pohledem zastavím u stolku, kde sedí dva Nebelvířani s děvčaty z Mrzimoru.
Soudě podle jejich výrazu, který je takřka identický jako Sinestřin, bych typoval, že i ony mají problémy s pitváním zvířat. A ke všemu jsou opravdu hezké. Že bych jim nabídl svou pomoc? Můžeme si pomáhat ve spoustě věcech!
A pak uslyším podivný zvuk. Nevím k čemu to přirovnat, možná jako by něco narazilo do skla? Odtrhnu oči od dívek a podívám se pod sebe.
Na zemi bezvládně leží má myš. Stačila chvíle mé nepozornosti a spadla ze stolu. No, alespoň mám o práci míň. Snad se neporušil mozek.
„Nech jí, spadne sama.“ Doporučím zoufalé Sin, která svého hlodavce stále nezabila. Opatrně myš rozříznu a pokouším se získat mozek. Nakonec se mi to podaří. „Nevěnuj jí pozornost, podívej se třeba na,“ rozhlédnu se po učebně a hledám cokoliv, co by jí mohlo připadat zajímavé. „Támhletoho.“ Ukážu na Atise, který přišel pozdě a právě mu profesor strhával body. Potěšeně se ušklíbnu. Byl jsem škodolibý.
„Nebo tamti, koukej.“ kývnu hlavou k Danielovi a Kenjimu. Ty si kromě stržení bodů vysloužili i školní trest. Když se dostatečně pokochám neštěstím druhých, vrátím se zpět ke svému lektvaru. Sice jsem k některým přísadám přišel jako slepej k houslím, ale pokud budu i nadále postupovat podle návodu, mohl by se mi lektvar skutečně podařit.
 
 
799 798 797 796 795 794 793 792 791 790 789 788 787 786 785 784 783 782 781 780 779 778 777 776 775 774 773 772 771 770 769 768 767 766 765 764 763 762 761 760 759 758 757 756 755 754 753 752 751 750 749 748 747 746 745 744 743 742 741 740 739 738 737 736 735 734 733 732 731 730 729 728 727 726 725 724 723 722 721 720 719 718 717 716 715 714 713 712 711 710 709 708 707 706 705 704 703 702 701 700 699 698 697 696 695 694 693 692 691 690 689 688 687 686 685 684 683 682 681 680 679 678 677 676 675 674 673 672 671 670 669 668 667 666 665 664 663 662 661 660 659 658 657 656 655 654 653 652 651 650 649 648 647 646 645 644 643 642 641 640 639 638 637 636 635 634 633 632 631 630 629 628 627 626 625 624 623 622 621 620 619 618 617 616 615 614 613 612 611 610 609 608 607 606 605 604 603 602 601 600 599 598 597 596 595 594 593 592 591 590 589 588 587 586 585 584 583 582 581 580 579 578 577 576 575 574 573 572 571 570 569 568 567 566 565 564 563 562 561 560 559 558 557 556 555 554 553 552 551 550 549 548 547 546 545 544 543 542 541 540 539 538 537 536 535 534 533 532 531 530 529 528 527 526 525 524 523 522 521 520 519 518 517 516 515 514 513 512 511 510 509 508 507 506 505 504 503 502 501 500 499 498 497 496 495 494 493 492 491 490 489 488 487 486 485 484 483 482 481 480 479 478 477 476 475 474 473 472 471 470 469 468 467 466 465 464 463 462 461 460 459 458 457 456 455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 2928 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.85587596893311 sekund

na začátek stránky