| |||
Ústav Potom co odešel brácha jsem ještě chvíli setrval na místě. Přemýšlející, neschopný cokoli dělat. Pak ale přišla spásná myšlenka. Neměl bych podléhat náladám svého příbuzného. On udělal chybu. Dělá je pořád, ale to mě neovlivní. Já jsem Gabriel Roux. Nepokoří mě jen tak něco, ani rodina ne. Půjdu si za svým, nezastaví mě prokletí ani nepřízně osudu. Romain nechce být chráněn, budiž. Ať si padá do prachu a až nebude moct vstát, řeknu "Já ti to říkal." Jeho volby, moje volby. Nemá smysl se jím zaobívat. Měl bych se do háje poprvé za život začít starat o sebe a ne o dobro druhých. Kam mě moje dosavadní životní poslání dostalo? Do řiti. |
| |||
Příjezd Do školy jsem přijel o den později kvůli rodinným záležitostem. Do pokoje jsem si všechny své věci vynesl sám, kvůli čemuž mě trochu začaly bolet záda. Kufry jsem položil vedle postele a ani se neobtěžoval s jejich vybalováním. Můj bílý havran Viktor se uvelebil na rám postele a díval se poněkud vyčítavě že jdu na večeři bez něj. Cestou z pokoje jsem si na ukazováčku levé ruky točil jedním ze svých stříbrných prstenů. Než jsem prošel složitou spletí chodeb a místností uvažoval jsem co budu dělat po obědě. Když jsem došel ke dveřím profesorky McGonagallové, zaklepal jsem a vyčkával co se bude dít. |
| |||
Jídelna.. Rhiannon + nikdo konkrétní,snad ti z doslechu našeho hovoru Nedělám si naděje v tom že dnešní studenti znají severské bohy jen z filmů, které jsou, abych pravdu řekl braky... mávnu rukou a zadívám se před sebe, na chvíli si vzpomenu na ty hodiny studia Astratu, a když vidím ty vymydlené chlapce musím smutně povzdechnout.... No vypadá to tak že tady se bude předávat mezi studenty Fehu a Uruz, pokud mne chápete jak to myslím..a ještě Loguz, ale bez toho společeného života do konce...tedy snad mě chápete, runy a význam ve vztazích... raději si přiložím prsty zamyšleně na rty... Asi moc přemýšlím a nudím vás...je čas se posilnit... s pousmáním jí pak následuji ke stolu, bude to určitě doprovázeno zvědavými pohledy studentů, kteří nevědí kdo jsem, spojené se smíchem vzhledem k tomu co nosím na sobě, ale je mi to jedno.. Dobrou chuť slečno... řeknu ještě tiše než se také pustím do jídla, při tom si ale začnu pozorně prohlížet studenty, přeci jen poprvé vidím budoucí materíál k učení.... |
doba vygenerování stránky: 0.84248900413513 sekund