| |||
Chodba Alec "Baví?" |
| |||
ChodbaGabriel"Hm, nechci o nich vědět." Počastuji ho naivním úsměvem i když vím, co je nejhorší. Tady tyto zřízení jsou sice zlé, ale nemohou se rovnat tvorům, kteří žijí ve smutku a živí se štěstím. "Mno, Profesor Adams je dost všímavý a všetečný... Léčil i menší zranění. Očividně ho to baví." Odvětil jsem mu zamyšleně, ale když jsem přišel na to, že jeho ruce chytit nedokážu, vzdal jsem to a podrbal Mau, která mi mezi tím vylezla na rameno, na hlavě. V odpověď se mi ozvalo potěšené zavrnění. Na jeho slova jsem se rozešel směrem... No, zkrátka tam, kde jsem si myslel, že se nachází učebna. Pak ale zmínil mé boty a tak jsem se podíval na palce. "Ztratil jsem je." Odvětil jsem jednoduše. "Asi mi je vzaly Škrkny." Pokrčil jsem rameny a zase se rozešel, jako by nic. Rád jsem chodil bosky a cítil zem pod sebou... i když mi pak byla trošku zima. Tedy, ne že bych je opravdu neztratil... |
| |||
Chodba Alec "Jsou i děsivější věci." |
| |||
ChodbaGabriel"Hm... Zní to děsivě." Zasmál jsem se těm názvům po jeho příkladu. Jeho smích byl podivně strhující. |
| |||
Na chodbě Alec "Ani ne. Tedy, dá se to přežít." |
| |||
Na chodběGabriel"Hm..." Zabručím zamyšleně, ale na jeho další otázku zpozorním. "Ano... To je jedno..." Spolknu i zbytek problému a vykouzlím pro něj úsměv, jímž se mu snažím naznačit, že budu v pohodě. |
doba vygenerování stránky: 0.88292288780212 sekund