| |||
Učebna N62 - vyvolávání středa 14. října, Nick, přítomní na hodině Pobaveně jsem sledovala, jak si Nick narozdíl ode mě vylosoval vajíčko se stužkou. Pořád jsem přemýšlela o některých věcech, které mi řekl, ale hodina už byla v plném proudu, tak jsem to teď nemohla dál řešit. Jeho kulička vypadala sice dost nestabilně, ale stejně jsem se na něj povzbudivě usmála. Pak jsem si ale všimla, že pohledem pořád po někom těká, místo aby se díval na mě, a trochu jsem se zamračila. Zatřásla jsem hlavou a pokusila se ten fakt vytěsnit. Raději jsem sledovala Rhiannonin výklad a přepsala si novou kouzelnou formuli do sešitu. Párkrát jsem si pohyb hůlkou zkusila nanečisto, a pak, po krátkém úšklebku směrem na Nicka, který byl zřejmě odhodlaný na mě při prvním pokusu zírat, jsem to konečně zkusila na ostro. "Parvus cristae!" (50 - 10 = 40%) Muj výtvor vůbec nevypadal jako krásný Rhiannonin hřebínek. Bul měkký jako žužu a jeho zuby se slévaly dohromady. Na oko ublíženě, jsem do Nicka lehce strčila: "Vidíš to? Rozptyluješ mě!" Když jsem ale viděla jeho výtvor, cítila jsem jistý pocit zadostiučinění, že můj pokus byl úspěšnější. "A já asi tebe," zahihňala jsem se. V tom naši idylku narušil Ray. Z druhé strany učebny se ke mně donesly nějaké výkřiky. Natahovala jsem krk, abych zjistila, co se děje. Na jeho lavici seděla... kočka? A ještě k tomu taková šeredná. Ta kočka za to nemůže! napomenula jsem se v duchu. Kočka něco žrala, ale nedokázala jsem rozlišit co. Pak začala dělat takový ten příšerný zvuk, kterého se všichni chovatelé koček děsí. Chystala se zvracet. Situaci naštěstí zachránila Angela. K překvapení všech. A dokoce použila slovo idiot. Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Nic akového jsem od ní nečekala. Tak trochu to na mě udělalo dojem, i když jsem o ní stále měla určité pochybnosti, kvůli těm řečem u oběda. Zvlášť když na ni teď všichni koukali. I Nick. To se mi vůbec nelíbilo. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že na tom co říkala Sinestra, možná něco bude. Kočka se nicméně zdála být v pořádku, i když na kráse jí to nijak nepřidalo. Vrátili jsme se ke kouzlení. Znovu jsem se pokusila vyvolat hřebínek. (59 - 10 + 5 = 54%) Ale ani tentokrát to nedopadlo o moc lépe. Zuby už se neslévaly, ale i tak byl hřebínek úplně žužuovatý. Tak tohle budu muset procvičovat, mrmlala jsem v duchu nespokojeně. Pak už hodina skončila a já se s ostatními vydala na tu další. Učebna G28 - nitrozpyt středa 14. října, Sebík, přítomní na hodině Jakmile jsem vstoupila do učebny G28, zůstala jsem v šoku stát jako solný sloup a zírala jsem na jakési pitomé kartičky se jmény na lavicích. Zase zasedací pořádek?! Co jsem jí sakra udělala! Měla jsem co dělat, abych si nezačala rvát vlasy. V duchu jsem si malovala, že si zase sednu s Nickem, páč jsem na tenhle blbý zvyk úplně zapomněla. Zdrceně jsem se rozloučila s Nickem a vydala jsem se hledat své místo. Našla jsem ho hned vedle kartičky koho jiného, než Sebastiana. Zaskřípala jsem zuby. Samozřejmě. Ještě tam nebyl, tak jsem si sedla a vyndala si psací potřeby. Nemohla jsem se rozhodnout, co dál. Co dělat, až se objeví. Nemohla jsem na něj začít křičet. Zase. Posilněná předchozí hodinou strávenou s Nickem, jsem se rozhodla mu věnovat velmi zářivý, ale také velmi neupřímný úsměv, hned jak se objevil. "Ahoj. Doufám, že už se na mě nezlobíš kvůli tomu, co se stalo při obědě. Opravdu mě to moc mrzí. Nemyslela jsem to tak. Tou knihou jsem navíc vůbec nemířila na tebe," cukrovala jsem, ačkoliv jsem pořád měla přímo před očima, jak mi řekl, že jsem nemyslící dylina. Chtěla jsem mu dát najevo, že jsem vlastně úplně v pořádku, a že mi ty jeho kecy vlastně vůbec neublížily. Sice to tak nebylo, ale rozhodně jsem se nechtěla kvůli němu zase sesypat. Tehdy mě zastihul nepřipravenou, ale teď jsem byla pevně rozhodnutá, že už se mi to nikdy nestane. Prostě jsem se snažila zmást nepřítele. Vzápětí ale začala hodina. Uvědomila jsem si, že to byla právě Saga, kdo mi u oběda strhl body, takže jsem se jí tak úplně nedokázala podívat do očí. Raději jsem koukala všude možně jen né na ni, jak vykládala o nitrozpytu. Práce ve dvojicích?? S ním? Vážně výborný. Na kratičký moment se mi ve tváři objevil dost skleslý výraz. Myšlenka, že se mi teď má Seb se svolením profesorky hrabat v hlavě se mi vůbec nelíbila. "Začnu!" vyhrkla jsem okamžitě, abych ten moment oddálila. Okamžitě jsem se začala pokoušet něco zahlédnout v jeho mysli. Nejdřív se vůbec nic nedělo, pravděpodobně proto, že jsem se na to tak zničehonic vrhla a on nebyl připravený. (35 - 3 = 32%) Zkusila jsem to znovu (85 - 3 = 82%) a tentokrát jsem uviděla dívku o něco vyšší a hubenější, než já sama. Měla modré oči a dlouhé zrzavé vlasy. Usmívala se. Málem jsem vybuchla vzteky. Doprdele, proč mi už zase cpe do ksichtu Angelu?! Na poslední chvíli mi ale došlo, že to Angela vlastně vůbec být nemusí. Obličej se mi stáhl do přísně neutrální masky. "Je to Charlie?" zeptala jsem se poněkud bezvýrazně. |
| |||
Učebna N62 >> Nitrozpyt v G82 Středa 14. října Sinestra, profesorky, Alastor + označení Že je Sinestra nepořádný prase, který uklízí tím stylem, že něco shodí na zem a pak to prostě překročí, mě nijak nepřekvapuje. Ale to, že mi právě cpe do vlasů svůj nepovedený výtvor a snaží se ze mě nenápadně udělat buznu mě teda překvapuje celkem dost. U Merlina, čím jsem si to zasloužil?! "Lady Richarda Cornigrumová, k vašim službám." zavtipkuju a urychleně si ten maglajz hlavy sundám. Stejně by tam dlouho nedržel, protože mu chybí většina zubů. "S tímhle bys mohla drbat maximálně tak Ayshu po šupinách." ušklíbnu se, naprosto neřešíc, že můj první pokus byl podobně žalostný, jako ten její. No, možná dokonce o trochu horší, ale nechci se tím nechat zahanbit. Vyvolávání bylo samo o sobě dost těžké, takže můžu být rád, že jsem vyčaroval alespoň něco. Oproti některým to je opravdu úspěch. "Připravená na druhý pokus?" mrknu na Sin a znovu uchopím svou hůlku. "Parvus cristae." (98 – 10 + 5 = 93%) pronesu zřetelně, snažíc se nezaměnit žádné písmenko za jiné. No vida, zadaří se! Na lavici se v tu ránu objevuje vskutku nádherný, zdobený hřebínek, který bych s klidem mohl darovat nějaké dívce a vůbec se za to nemusel stydět. A přesně to i udělám. "No, na běžný používání to asi úplně není, ale prosím..." se spokojeným úsměvem svůj výtvor připnu Sinestře do vlasů. Je pravdou, že to, co jsem stvořil bylo tak trochu mimo zadání, protože profesorka patrně chtěla, abychom vykouzlili něco víc obyčejnějšího, jenže to bych nebyl já, abych nešel proti proudu a nepřišel s něčím extra. Tohle je vážně spíš jen tak pro parádu, než pro každodenní použití a pochybuju, že by si s tím kterákoliv holka byla schopná rozčesat vlasy. Snad kromě Christiny, která by to s těmi svými krátkými zvládla, jenže na rozdíl od ostatních si nezaslouží něco tak honosného nosit. "Nech si ho, stejnak mi k ničemu nebude." pokývám hlavou, když si Sinestru znovu prohlížím. Fakt se nechci nijak vytahovat, ale tohle se mi povedlo. Ta věc jí jde k pleti. "Je takový dost sváteční, nemyslíš? Takový skoro až svatební." Třeba ho někdy využije, na své vlastní svatbě. S Wolframem... Zběžně se rozhlédnu po třídě, abych zjistil, jak si vedou ostatní spolužáci, když v tom se ozve o pár lavic za námi čísi řev, následovaný zděšenou prosbou o pomoc. Automaticky se otočím. Spatřím Havraspárského sexouše (xD) a dávící se zvíře, který vypadá, že si pro něj každou chvíli přijde zubatá s kosou. Nevěřícně tu podívanou sleduji. Jak, že se ta kočka jmenuje? Hafan? A to jsem si myslel, že debilně tu pojmenovává mazlíčky jen Caylus, jenže chyba lávky. Tenhle kluk a jeho kočkopes ho právě teď strčili hluboko do kapsy. "Havraspár... Kolej inteligentních studentů. Co k tomu víc dodat." pronesu suše, když profesorka strhává Aurelovi body a dává mu jako trest práci navíc. Dobře mu tak. Nejsem sice žádný ochránce zvířat, ale cpát kočku do mrňavý tašky, kde se beztak válela ještě nějaká dva tejdny stará, hnijící svačina, to už je trochu moc. Neumím si představit, že bych něco takového provedl svému háděti. Verini byla sice malá a vešla by se téměř kamkoliv, ale i tak měla ráda prostor. Hodina naštěstí krátce na to končí, přičemž naše kolej získává společně s Mrzimorem nejvíc bodů. Desetiminutovou přestávku nijak nehrotím a tak místo toho, abych vyšel ven před třídu, procházím dveřmi z N62 rovnou do učebny G82. Zasedací pořádek je tentokrát jiný. Na každé lavici leží kartičky se jmény a tak chvíli chodím sem a tam, dokud nenajdu tu svou. Málem přitom zakopnu o Sušenku, která se roztahuje na zemi jako... No, lehčí děvy se evidentně najdou i mezi kočkama. "Ahoj Alastore." pozdravím vlasatého spolužáka, když dorazí do třídy a usedá vedle mě. Všímám si, že má kus čehosi ve vlasech, ale nahlas nic neřeknu. Jen se pousměju a nechám to být. "Klidně můžeš hádat jako první." navrhnu, když nám profesorka vysvětlí, co po nás bude chtít. Stejně se oba postupně vystřídáme, takže je úplně jedno, kdo začne. S hlubokým nádechem zavřu oči a začnu se soustředěním. V hlavě mám jasnou představu osoby, kterou by měl Alastor vidět. (Hodil 83) To, čeho si může všimnout je to, že myslím na dívku malého vzrůstu, s tmavými, kudrnatými vlasy. Oči jsou stejné barvy. Postavu má tak akorát, ani ne tlustou, ani ne hubenou. Spíš ideálně sportovně udržovanou a poněkud... exotičtější. |
| |||
Učebna vyvolávání-->učebna nitrozpytu Ségra, Patrick, Sebastian, Sin Když se kluci otočí a začnou se u Diany přetahovat o pozornost a zhodnocování hřebínku, začnu se přes rty smát a pusu si zakryji rukou. „Nic z toho se nevyrovná mému neviditelnému hřebenu. Vidíte? Tak to má být! Ale máš recht Sebe, je to velice unikátní hřebínek. Proslýchá se, že když tohle měl za mladých let vykouzlit Kratiknot, tak už tenkrát vykouzlil z nějakého prapodivného důvodu leštěnku na plešku.“ Poté je čas kouzlit znovu, no co se dá dělat. Napřáhnu hůlku, ale ségra byla rychlejší a vykouzlila velice ucházející kousek. „Si děláš srandu? Tohle je praktický předmět, taky mám bejt lepší já! Takhle si dovolit vyměnit role... pche.“ No, tak teď já. „Like a boss!“ pronesu pyšně, když vykouzlím naprosto dokonalý hřebínek (94), který vypadá, že je z nějakého nadpřirozeného, temně zeleného materiálu s černými žilkami. „Takhle se to dělá ségra. Tobě se to sice povedlo napoprvé, ale správný kouzelník se nevzdává a zlepšuje své dovednosti i třeba na úkol svačinky a podobně.“ Přes utahování si ze sestry jí dám svůj výtvor, aby měla nějakou tu ozdůbku. Po hodině vyrazíme na další, tentokrát nitrozpyt, a Diana zase kraví a všechno dělá zbytečně splašeně, jak kobyla v říji. A ještě k tomu musí zase chtít předbíhat a tak se opět zasekneme ve dveřích. Pustím jí a ta sebou málem švihne. Unikne mi na chvilku smích a vcházím do dveří hned za ní. „Myslím, že je jedno, kdo jí zabije. Ale raději to nechám na tobě. Beztak jen kravka žárlí, že ti jde Cass na ruku víc, než jí.“ Sám se kouknu, s kým sedím já a ještě dojdu zpět za sestrou. „No, a já mám tu Ryanovu saň. Bude sranda. Navíc Sin stojí docela za hřích,“ neodpustím si fórek s přesunu se do lavice vyčkávaje své kolegyně. „Ahoj Satanestro. Jak jde mučení nevinných obětí?“ No, takže následuje tradiční popis problematiky a způsobů daného kouzlení. Jo, nitrozpyt je docela vtipná věc. Zamyslím se nad tím, koho si představím. V první fázi si vzpomenu na Acaiiny erotické představy a napadne mě myslet na nahatou Cass, ale to si rychle rozmyslím, vzhledem k tomu, kdo proti mně stojí. Místo toho se usměji a představím si něco naprosto vhodnějšího. Sin uvidí jen a pouze, že se v mé představě jedná asi o dívku nebo o démona z ohňů pekelných... tohle pro ní bude zmatečná hodina. |
| |||
N62: Základy vyvolávání --> G82: Nitrozpyt a nitroobrana 14. října, středa odpoledne Christina, prof. Kearney, prof. Lindqvist-Weaver, Sušenka, Naira Christina začala znovu kouzlit a opět to nedopadlo dobře. Na lavici přistál další sliz a jí to ještě více rozladilo. Vlastně mi jí bylo líto, vždy vystupovala jako ambiciózní studentka. |
| |||
N62 -------> G82Thomas, Cassandra, Rebecca (okrajově obarvičkovaní)Středa 14. října „Hele, to jako prrrr!“ obrátím se na Patricka, když se začne kroutit ze sázky s tím, že byla o zdařilejší hřeben. „Neříká se náhodou, že krása je v oku pozorovatele? A v mém oku je to prostě tůto,“ ukážu na Sebastianův housenkový výtvor. A když mluvím o housenkovém výtvoru, tak mám na mysli nepovedený hřeben! Nic jiného! Pokud v tom někdo hledá něco jiného, pak by možná měl zajít k doktorovi přes hlavu a promluvit si s ním o tom. |
| |||
Hodina nitrozpytu - Učebna G28 14.10. označení Nad dnešním zasedacím pořádkem jsem moc nepřemýšlela a až zpětně si uvědomuji, že jsem Kaylu posadila vedle Sebastiana. Chvilku zamyšleně stojím nad lavicemi s hůlkou v ruce, ale nakonec si to rozmyslím. “Tam venku jí taky nikdo nebude ochraňovat před lidmi, které nemá ráda,” vysvětlím svoje rozhodnutí Sušence, která znuděně polehává na mojí katedře. Nevyháním ji, to o světě tam venku platí i o Ryanovi a jeho strach z koček. Dokud ji držím v dostatečné vzdálenosti od jeho lavice, nic se mu přece nemůže stát. Nebo tím se alespoň uklidňuji. Stojím u katedry a jednou rukou se o ní opírám, druhou ruku v bok, zatímco se studenti pomalu trousí do učebny. Na ty, kteří mě pozdraví, se usměju a na pozdrav jim kývnu. Sušenka se mezitím zvedá a seskakuje z katedry. Motá se studentům pod nohama a pomalu se plíží pod jednu z lavic. “Tam bude sedět slečna Silverlinová,” oznamuji kočce, která sebou okamžitě mrskne na podlahu a vyvalí břicho, jako kdyby mi rozuměla. Protočím nad tím oči a zavrtím hlavou. Alespoň se nežene pod lavici Ryanovi. Jestli se jí Angela snaží pohladit, Sušenka se nechává a ani se u toho netváří, že vlastně Angele prokazuje službu. Na lavicích jsou rozmístěné kartičky se jmény studentů, jak už na mých hodinách bývá zvykem. Ne že bych nevěřila v jejich schopnost si vybrat, kde budou sedět, ale snažila jsem se je naučit spolupráci i s těmi, se kterými se možná normálně ani tak nebavili. Taková schopnost se jim do života hodí kolikrát víc než vyvolávání hřebínku (promiň Rhi!). Čekám, až všichni najdou svá místa a dostatečně vyjádří své případné rozčilení nad tím, s kým jsem je tentokrát posadila. Nebylo by to poprvé, nebude to ani naposled. Veškerá námitky přijímám s úsměvem, ale pak stěžovatele pošlu zpátky na jejich místo. Málokdy se stávalo, že jsem změnila zasedací pořádek a dnes pro to žádný závažný důvod nebyl. Když už všichni sedí a třída se utiší, přestanu se opírat o lavici. Očkem ještě zkontroluju Sušenku, jestli Angelu nijak neotravuje. “Dobré odpoledne,” pozdravím studenty a to je poslední vyzvání k tomu, aby se utišili. Mávnu hůlkou a z lavci zmizí kartičky se jmény. “Doufám, že se máte všichni dobře. Taky doufám, že jste všichni trénovali nitrobranu a vyčištění mysli jako opakování z posledních hodin. Nitrobrana patří mezi disciplíny, která doopravdy vyžadují pravidelný trénink,” řeknu a přejedu je pohledem, abych podle kajícných výrazů poznala, kdo se na opakování vykašlal. Ne že bych jim to mohla až moc zazlívat, přeci jenom měli i jiné předměty. “Dneska to bude trochu uvolněnější. Jeden z vás bude myslet na nějakého z vašich spolužáku a ten druhý se ho bude snažit uhádnout. Protože se nejedná o žádný velký zásah do mysli, nebudeme k tomu potřebovat Legilimens,” řeknu. “Hezky se zhluboka nadechněte a vydechněte, než začnete, abyste co nejvíc vyčistili svou mysl. Nemusím vám samozřejmě připomínat, že jestli budete myslet na něco jiného, než vašeho spolužáka, váš spolusedící to může zahlédnout. Nějaké dotazy?” rozhlédnu se po třídě. “Až budete připraveni, tak prosím začněte.” Teď vás poprosím ve dvojicích o spolupráci :) Dohodněte se, kdo první bude hádat a ten člověk, co bude hádat, si hodí procenta. Podle výše hodu ten druhý napíše příspěvek s informacemi o osobě, na kterou myslí. Prosím, neříkejte přímo, na koho myslíte! Ať hádáme :) 0-45% - nic neuvidíte, pardon :D 46-56% - uvidíte, jestli je to kluk nebo holka 57%-67% - uvidíte barvu vlasů a očí + info výše 68% -78 % - uvidíte výšku + info výše 79%-89% - uvidíte obrys postavy (jestli je tlustý, hubený, atd.) + info výše 90% - 100% - přidejte si detail dle uvážení, čím vyšší procenta, tím víc konkrétní. (např. Někdo hodí 99%, tak detail může být “říkalo se o ní, že je těhotná s Wolframem" :D) Příklad: Hodím 75%, takže uvidím barvu očí, vlasů a výšku hádané osoby a jestli je to holka nebo kluk. Kdyby byly dotazy, nebo by nastala situace, na kterou jsem nepomyslela, křičte :) |
doba vygenerování stránky: 0.78785610198975 sekund