Anomálie na dosah
Ivan

"K čertu."
Zavrčel Dimitri a dál společně s tebou táhl toho chlapa, kterého jste teď už spíše nesli, než podpírali, protože na nohu fakt dost kulhal a nebyli jste dost rychlí. Anomálie blikala stále víc a víc a vy jste s bušícím srdcem běželi kupředu. Ještě pár kroků.
"No tam přece tu nezkejsneme!"
Drtil zuby Dimitri, když jste běželi. Poslední dva kroky a skočili jste kupředu i s vaším nákladem a s výdechem dopadli na zem. Rozhlédli jste se kolem sebe a.......
"Nééééééééé!"
Zavyl poraženecky Dimitri, který klesl do kolen až málem muž, kterého jste podpírali upadl.
"Jsme v hajzlu."
Zaupěl Dimitri. Naproti tomu muž, kterého jsi podpíral vypadal docela klidně, jen křivil obličej bolestí nad zraněnou nohou, ale jinak se zdál být až moc v pohodě.

"Uh....díky za snahu pomoci hoši, ale jak se zdá, opět jsme zde uvízli. Tedy vy poprvé, já opět. Správnou anomálii se snažím najít už několik dní a stále neúspěšně. Nick, Nick Cutter. Mrzí mě, že jste tu zůstali trčet se mnou chlapci."
Představil se a podal ti ruku.

Průser za průserem

Za celou tuhle pitomou situaci mi bušilo srdce tak rychle že jsem měl pocit že jsem spatky ve své první akci. I když tohle se ji vůbec nepodobalo. Tam jsem mohl jen zemřít. Ale tady jsem mohl uvíznout v zatraceném pravěku. Nebo jaká je to zatraceně epocha. Jura, křída nebo něco jiného čert to vem. Když se tady pohybuji tvorové velcí jako panelák a mají zuby velikosti vaší paže. Tak se snažíte jen vypadnout.
Nakonec to zabralo a má další obava že se Rex rozhodne vzít dráhu anomálii se naštěstí rozplynula. A tak se mi značně ulevilo i když ten řev mi bude znít v uších dost dlouho. Pak jsem se zvednul a rozběhl jsem se k ním abych pomohl Dimitrumi táhnout toho chlapa. „Málo zatraceně málo vypadá to že za chvíli zmizí.“ pronesl jsem a pomohl jsem mu ho nést anomalili a modlil jsem se abychom to stihnnuly. I když jsem byl věřící asi jako Dimitri abstinet doufal že že ten na hoře nebo dole nad námi drží ochranou ruku.

Průser za průserem
Ivan

Kontaktoval jsi znovu opatrně Dimitriho a připravil sis svou malou šou. T-rex se zatím zabýval svou kořistí a ukusoval z ní pěkné fláky masa. Sekundy odbíjely stejně rychle, jako tvoje srdce. Čekal jsi a čekal, kdy se konečně tvůj kamarád ozve. Když konečně cvakla vysílačka zahlédl jsi ty dva dole pod kopcem. Dimitri podpíral jiného muže a spěchali tvým směrem. Anomálii museli vidět jen vzdáleně, ale snad přece. Nyní nezbývalo, než doufat, že tvůj plán bude fungovat.
Hluk kouř a záblesk upoutaly T-rexovu pozornost. Zvedl hlavu a zadíval se směrem, kdes nechal hořet lákadlo. Ozval se ohlušující řev, pak několik dunivých kroků tím směrem načež jsi viděl ze své pozice, jak se ten dinoš obrací. Rychlým pohybem chňapl kořist do tlamy a dunivými dlouhými kroky se vydal pryč od vás a od místa onoho neznámého nebezpečí. Zdá se, že dinoš neměl náladu na to se rvát a raději upřednostnil plný žaludek.
Dimitri s chlapíkem chvátali za tebou nahoru.
"Ivane kolik máme času?!"
Křikl na tebe Dimitri, ze kterého lil pot. Když jsi zalétl pohledem k anomálii viděl jsi, jak poblikává. To rozhodně nebylo dobré znamení.

Ten dynoš vypadal mnohem děsivěji a mocněji než jsem kdy čekal. Vlastně i inteligentněji než jsem myslel že by mohlo něco tak obrovského být. Do háje tohle. Dimitri za tohle ti nakopu prdel až tě vykopnu na měsíc. Sliboval jsem v duchu abych se uklidnil.
Jak začal větřit potlačoval jsem touhu sebrat se a utéct. Začal jsem mělce dýchat. * No tak stříleli po tobě tak se uklidni to jsi zvladnul … *Sanžil jsem se sám sebe uklidnit. Pak vyrazil potlačil jsem sám sebe a byl jsem hrdy na své sebeovládání. Pak se T-rex zabýval svou otí podíval jsem opatrně na hodinky. To že stál mezi námi anomálii se mi nelíbilo. O nic víc než ten řev ale začal jsem se plazit opatrně dál od něj.
Když jsem se zastavil sledoval jsem ho pak jsem vytáhnul vysílačku. Rychle zkontroloval zaměřovací signál abych se ujistil kde asi jsou pak jsem. Zkontroloval jsem opasek co všechno tam mám. Nůž, zásobníky do pistole. Ale zabít ho nechtěl jsem na něco takového střílet. A sledoval jsem sem ho a přemýšlel jsem co bych měl dělat. Když jsem ho sledoval jsem až začne zabívat tou kořistí. A plazil jsem se dál od něj. A několika kliky jsem vyslal varovaní dimitrimu. Nezbývalo mi než čekat na jejich ozvání. Sničil jsem vysílačku na minimum aby mě neprozradily. Pak jsem si nožem odříznul rukáv. A pokusím se na něj nožem otevřít tři nebo čtyři náboje. Položím na zem a potom připravím vysílačku. „Dimitry až uvidíte tu zařící věc. Klikni na mě pak po dvou minutách zas.“ Pronesl jsem nejtišej to šlo a připravil jsem si nuž abych otevřel vysílačku a připravoval spínač a položil ho na prach a odplazil se pryč. Aby až klikne na mě byl daleko doufal jsem že hluk, kouř, zaujmou a my budem moci proběhnout pryč. Doufal jsem že věc kterou jsem jednou viděl provádět v afganistánu by mohl fungovat.

Průser za průserem
Ivan

Když T-Rex zařval málem ti praskly ušní bubínky a měl jsi co dělat, aby sis nekákl. Přece jen ten mnohatunový ještěr procházel jen pár desítek metrů od tebe a co hůř....větřil. Rozhlížel se. Nevypadal, tak tupě, jako ve filmech. Dokonce se zadíval tvým směrem. Doslova jsi cítil, jak ti stékají čůrky potu po zádech a jak musí cítit tvou lákavou vůni masové jednohubky. Snažil ses nehýbat, a pak dinoš vyrazil kupředu. Dunivé kroky třásly zemí, protože se ten kolos rozběhl, přímo proti tobě. Už už jsi měl tendenci dát se na útěk, když ti v poslední chvíli nějaký vnitřní hlásek říkal, ať zůstaneš ležet, že bys té potvoře stejně neutekl.....duc....duc.....duc.....viděl jsi, že už byl skoro u tebe....duc......duc......ozvalo se další duc až za tebou, když se jako baletka přeskočil a pak ryk. Spatřil jsi, že jakýsi neopatrný dvounohý, nejspíše býložravý dinosaurus skončil v tlamě toho prevíta. Ještě sebou zmítal, ale T-Rexovy čelisti drtily trup i krk a několikero mrsknutí hlavou zajistilo, že se úlovek přestal hýbat. Přesně tam jsi mohl být ty. A co na tom všem bylo nejhorší? Stále jsi nebyl v bezpečí a mohl jsi jen doufat, že T-Rex se bude zajímat o svůj úlovek a pak ta méně milá věc? Ten zubatec se svým úlovkem byl mezi anomálií a vámi. Proklouznout kolem něj bude.....nebezpečné, neli zhola nemožné a tos nevěděl, kdy se tu objeví ještě Dimitri s tím raněným. Všechno šlo pěkně dohajzlu.

Průser za průserem

“Platí.“ Zabručel jsem vypnuté vysílačce.
Zvolil jsme singali protože ty se dali vyložit snadněji i když se polovina zprávy ztratí v šumu. K vysíláni morseovkou se uchýlí voják jen v případě nouze. A proto jsem nečekal že by prošli zamnou počítal jsem že budou hlídat anomálii s tím rušením to bylo jediné co jsem mohl udělat aniž bych utekl anomálii zpátky.

Pak se objevilo to zvíře. Byl to buď T-rex nebo Alosaur nebo něco podobné čert vem hodiny paleontologie jsem ještě nedostal. *Jesli tohle přežiji řeknu si o ně Jenny pokud mě nepostaví ke zdi za ten průchod. Problém byl že se tu nebylo kam schovat a tak jsem sebou instiktivně seknul na zem a doufal jsem že si mě nevšimne byl jsem přece jen jedno sousto navíc tam dál bylo celé stádo nic jiného mi nezbívalo.

Průser za průserem
Ivan

"O tom se můžem pohádat, až vypadnem.......rozumíme."
Zachrčela vysílačka a pak nastalo rádiové ticho. Vyslal jsi ještě varování svým kolegům na druhé straně, ale jestli došlo úspěšně? Kdo ví. Směr signálu Dimitriho se ti podařilo zaměřit. Samozřejmě, jak jinak, než že to dunění přicházelo z podobného směru a budeš muset přes údolí, kterým procházelo to stádo dinošů. A pak ti na obzoru vydupalo něco, cos bezpečně poznal i ty neznalý dinosaurů, ale znalý pár filmů.

T-rex rozhodně to musel být on. Byl obrovský, větší, než se zdál v tom blbém biáku a hnal si to za tím stádem, samozřejmě ke tvé smůle to bylo nepříjemně blízko od tvé pozice. A další nepříjemná věc? Tady na tomhle otevřeném prostranství nebylo zase tolik míst, kde by ses mohl schovat. Alespoň jednou dobrou zprávou bylo, že si tě zatím nevšiml ale ani jsi neviděl Dimitriho s jeho doprovodem. Těžko říci, jestli to brát, jako pozitivům, či naopak.

„Dimitri tuhle otázku bych měl dávat já tobě sakra.“ Pronesl jsem naštvaně. A podíval jsem se na okolí a přemýšlel jsem co bych měl říct. Nakonec když se ozval jsem se zarazil. * Dimitri přisávám že jestli se od nedostaneme rozbiju ti hubu a použiji tě jako návnadu.* blesklo mi hlavou. „Dobře ale hlavně hýbněte kostrou máma necelých deset minut než nám odjede poslední vlak.“ Pronesl jsem a počkal jsem až mi podařilo zaměřit jejích vysílačku abych se mohl vydat. Potom jsem se rozhlédnul a pokoušel identifikovat ten zvuk. V Duchu jsem zaklel a pokusil jsem se odeslat várovný signál přes anomalii. Jednoduše pulzoví signál aby neriskoval stratu zprávy. A stáhnul jsem se stranou abych se vyhnul tomu zvířeti.

Průser za průserem

"Co tu sakra děláš Ivane? Ale sral to medvěd...."
Zahromoval nad tím nakonec Dimitri, když si uvědomil, v jaké situaci se všichni nacházíte.
"Jo ty dlouhokrký potvory jsem viděl taky. Snažíme se dostat z lesa. Měli jsme je tak kilák před sebou řekl bych."
Konečně čistý signál, který se jen na chvíli přerušil.
"Jsme na tom bídně, ten, kterýho táhnu sotva jde. A taky říká, že by ses měl schovat, prej se za těmi býložravci táhne nějakej masožravej potvor. Říkal mi sice název, ale asi bych si na tom zlomil jazyk."
Upozornil tě ty mezitím ucítil další dunivé otřesy, něco se blížilo.

Výlet v pravěku

Zarazil jsem se a v hlavě jsem si přehrál všechny lidi které jsem znal aby mě takhle oslovily. Moc jich nebylo. „Dimitri?“ Zeptám se napůl na zkoušku. Když jsem začal mít jasněji podíval jsem se na hodink. „Jaká je vaše situace?“ Zeptám se. A pokusím se zmaěřít vysílání abych se k nim mohl dostat. „Mám tu u sebe stádo byložravců.ů pronesl jsem a pak jsem si uvědomil že nemám dalekohled. „Nastav vysílačku aby vysílal poziční signál.“ pronesl jsem pak rychle když jsem vyrazil k nim. Nechtěl jsem je stresovat ale měli jsme deset minut ani ne než se to uzavře.