Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Mladá smetánka (18+)

Příspěvků: 177


Hraje se Denně  Vypravěč Alexandra Alex Gary je offlineAlexandra Alex Gary
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Audrey Simmons je offline, naposledy online byla 27. června 2017 16:17Audrey Simmons
 Postava Elijah D. Holeac je offline, naposledy online byla 25. června 2017 19:34Elijah D. Holeac
 Postava Gabriel F. Falcon je onlineGabriel F. Falcon
 Postava Cleo Shade je offline, naposledy online byla 30. března 2017 11:27Cleo Shade
 Postava Lumen Brianna Morgan je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2016 18:49Lumen Brianna Morgan
 Postava Mae J. Parker je offline, naposledy online byla 28. června 2017 22:10Mae J. Parker
 Postava Kayl Lee je offline, naposledy online byla 22. dubna 2017 13:22Kayl Lee
 Postava Claire Collet je onlineClaire Collet
 Postava Nikaela Venatore je offline, naposledy online byla 22. dubna 2017 13:22Nikaela Venatore
 Postava Alysa Vain je offline, naposledy online byla 29. června 2017 0:12Alysa Vain
 Postava Linda Antoianette Brooks je onlineLinda Antoianette Brooks
 Postava John Sarakuiavic je offline, naposledy online byla 12. ledna 2017 16:30John Sarakuiavic
 Postava Lucy Sharpová je offline, naposledy online byla 22. února 2017 15:19Lucy Sharpová
 Postava Alex G. Reese je offline, naposledy online byla 28. června 2017 19:59Alex G. Reese
 
Audrey Simmons - 25. června 2017 20:47
audrey2640.jpg
Bar a Dj
Chvíli poté, co do sebe bez problému kopnu skleničku pití na mě John přestane reagovat. Nedivím se, jestli to byl zoufalý plán na to, jak mě opít, asi zjistil, že se mnou neudrží tempo. Hochu to už zkoušelo hodně chlapů před tebou a většinou já stála a nohou a oni se váleli pod barem...
Johnova společnost přestala být přívětivá a tak jsem jen pozorovala trojici sedící vedle mě.
Přemýšlela jsem, zdali bych se do toho měla vmísit a celý ten boj vyhrát... rozhodně by to bylo zajímavé. Na druhou stranu nejméně jedna z těch dvou dívek stála za hřích a já si ji nechtěla poštvat proti sobě. Moc široký výběr tu není, budu se s nimi raději kamarádíčkovat... aspoň do doby, než je přefiknu.
Trojice se vzdálila na taneční parket, kde to teprve začalo být zajímavé, ale bohužel velmi rychle všichni tři odešli na kajutu, kde se pravděpodobně bude odehrávat druhé kolo boje. Dívky patrně zapomněly na základní pravidlo - v této situace je vítězem vždy muž.
Objednala jsem na baru dvě skleničky koktejlu a vydala se za Djem, slíbila jsem mu přeci přinést pití. Přišla jsem k němu: "Tak jsem zpět a..." Ani jsem však větu nedořekla a loď se zhoupla tak, že jsem měla co dělat, aby jsem alkoholem nepolila Djův půlt. Namísto toho jsem si polila triko.
"K****," vypadlo ze mě. Teď se budu muset jít převléknout.
 
Alex G. Reese - 17. června 2017 18:54
alexg9276. reese3
Ta plavba zněla jako fakt dobrý nápad, když mi to jednou v baru Mikaela, dcera vlastníka Rolex SA, výrobce světově proslulých hodinek, a tátového dalšího obchodního partnera, navrhla. Mohla být sranda. Navíc mě rodiče už fakt dlouhou dobu prudili s tím, že bych se měla stýkat s děckama "vyšší společnosti" a ne s tou "pouliční lúzou", se kterou se většinou stýkám. Ne že by mě snad jejich názor nějak zvlášť zajímal. Rozhodnout se bylo celkem snadný, dostat se však přes půlku světa domů do Kanady zabalit si věci a poté ještě pár set kiláků někam na místo určení a k tomu to stihnout do 36 hodin, to už byl fakt oříšek. Díky bohu, že letní sídlo Paris Hilton bylo ode mě víceméně kousek. A taky za to, že si tam vždycky nechává svůj provizorní starý tryskáč. No a taky za to, že mi mé dost důvěryhodné zdroje prozradili, kde si vždycky nechává klíč. Pak už jen stačilo vybavit si, kde co zmáčknout, když jsme si s kámoši "vypůjčili" něčí tryskáč poprvé.
Přežila jsem, asi mám na tohle holt talent, co nadělám? Když jsem se s novým úlovkem vrátila domů, táta kupodivu nebyl rád. Ale tak co? On byl vždycky mistr v řešení mých průšvihů, tak proč bych se to měla učit já? K lodi jsem to vzala svojí motorkou, do sajdkáry sem naházela důležitý věci. Nebylo toho moc, jen dva menší kufry a krosna na záda. Nechápu lidi, co maj potřebu si brát víc. K lodi jsem dorazila ještě dřív než na čas. Bylo zrovna něco kolem půlnoci, loď měla správně vyplouvat až za několik hodin a já byla utahaná jak kotě.
Nejspíš mám víc štěstí jak rozumu. Kapitán se smiloval a nechal mě nastoupit dřív. Jednou mu to rozhodně musím splatit. A rovnou dvojnásob. Dorazila jsem do svojí kajuty, na zem hodila věci, padla na postel a usnula.

Vzbudilo mě lehké pohupování lodi. Vstala jsem a ještě rozespalá se přišourala k zrcadlu, které viselo na zdi naproti postele. Takhle by to nešlo. Upravila jsem se, převlékla si spodní prádlo, na sebe hodila bílé rozstříhané tílko z pravé bavlny a volné černé kalhoty. Už už jsem chtěla vycházet, když jsem se zarazila. Hmm... Něco tomu chybí. Vrhla jsem se ke krosně a začala se v ní soustředěně přehrabovat. Konečně jsem to našla! Vytáhla jsem tenkou, černou vestu s obrázkem bílého tygra, připravujícího se k útoku, a pod ním s nápisem AJP, mými iniciály, na zádech. Nalehko jsem si ji ovázala kolem pasu. Do pravé kapsy jsem si hodila prototyp nejnovějšího Nintenda. Když bylo vše hotovo, po tváři se mi rozlil spokojený úsměv. "Jde se na to." zašeptala jsem si pro sebe. Když jsem vyšla na palubu, už byla tma. No skvělý. Zafoukal vítr a já se otřásla. Odvázala jsem si vestu a tu si hodila na sebe, pak jsem se pořádně rozhlédla, kde že to vlastně jsem. Loď byla velká a luxusní, to se jí muselo nechat. Kdy naposledy jsem vlastně byla na lodi? Popravdě už je to určitě nějaký ten pátek. Na lodi nebylo jediného živáčka. "Bezva, hra na schovávanou." Zamručela jsem a pravačkou si pročísla vlasy. I přes ten studený vítr bylo na palubě docela příjemně. Možná by nebylo od věci tu na chvilku zůstat a nabrat čerstvej vzduch. Pomalu jsem přešla k zábradlí a opřela se. Z kapsy jsem vytáhla Nintendo a spustila si Mortal Combat: Revenge. Po chvilce jsem zaslechla nějaký zvuk. Na druhé straně paluby někdo krmil rybičky. Slyšela jsem hlasy, dva různé. Jeden mužský a druhý patřil ženě. Pár okamžiků jsem se rozmýšlela, zda se jít představit nebo ne, avšak načtení dalšího kola rozhodlo. No co, na představování bude ještě čas.
Zvedne se vítr a jen pár metrů od lodi do vody udeří blesk. Leknutím nadskočím, ale nedopadnu na pevnou zem. Loď se šíleně zhoupla, až tak že nabrala pár hektolitrů vody, a já zavrávorám. Ruce mi vystřelí dopředu a já se křečovitě uchytím zábradlí. Pak už jen sleduju, jak moje drahé Nintendo společně s tuctem uložených a nelegálně stažených her a dat padá do temných hlubin oceánu. "Do pr*ele!" zakleju podrážděně a dlaněmi praštím do kovové tyče zábradlí, pak znova. J*bat na to! Zas*aná loď! Podívám se dopředu, směrem naší jízdy. Všude okolo mě je příšerný temno, vepředu to nevypadá o moc líp. Zdá se, že dnešní večer bude pořádná jízda. Že já fakt miluju svý umění, vždycky se dostat do nějakých podobných život ohrožujících situací. Chtělo by to panáka.
I přes ten šílený hukot moře a proudícího vzduchu zaslechnu tichý vibrující zvuk, opakující se v určitých intervalech. Že by hudba? Zamyšleně pozvednu koutek úst a vydám se směrem za hudbou. Je čas se konečně seznámit.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.061420917510986 sekund

na začátek stránky