Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Tým Minato

Příspěvků: 263
Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Hatake Kakashi je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Hatake Kakashi
 Postava Uchiha Obito je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Uchiha Obito
 Postava Nohara Rin je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Nohara Rin
 Postava Uchiha Sumire je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Uchiha Sumire
 Postava Uzumaki Aiko je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Uzumaki Aiko
 Postava Nara Anshi je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Nara Anshi
 Postava Uzumaki Hiroki je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Uzumaki Hiroki
 
Uzumaki Hiroki - 10. března 2018 13:31
hirokigenin23398.jpg

Nová cesta ANBU?


Střídavě sleduji Yondaimeho a Sandaimeho, jak si povídají o našem osudu. Taky poslouchám reakce Anshiho, Sumire a Aiko. Srdce mi buší, jako zběsilé a v zádech mi lítá nepříjemné mrazení. Nevím, co si o všem myslet. Anshi si chce nechat hrabat v hlavě. Aiko se chce nechat zavřít a nás chtějí poslat do ANBU, který je těmi nejlepšími jednotkami v Konoze. Ale z naší reality s ním máme i své špatné zkušenosti. Zatnu čelist a udělám krok k Aiko.
"V žádném případě, nedovolím, aby tě zavřeli do vězení!"
Jsem možná až moc hlasitý a impulzivní a instinktivně se stavím do obrané pozice před svou sestru.
"Pokud jí budete chtít zavřít do vězení budete muset nejdříve přeze mě!"
Zatnu bojovně pěsti.
"Co to kruci dělám. Rozmáznou mě na placku ani nemrknu.....ale přece nemůžu nechat Aiko zavřít někam do kopky to nejde."
Hlavou mi víří zběsilé myšlenky. Nezvózně těknu očima k Anshimu a Sumire, jestli mají nějaký záchranný plán. Sumire se zdá bude docela ráda, když bude moci do ANBU.
"Zcvokla se úplně se zcvokla.....měli bychom odsud vypadnout......nemůže to pro nás dopadnout dobře."
Zrychluje se mi dýchání, protože jsem ve stresu a nervozitě. Cítím, jak mnou pulzuje adrenalin a stoupá vnitřní tlak, který mě nutí jednat impulzivně a unáhledně.
"Sestru mi nevezmete! Už nikdy nikdo!"
Doslova děsivě a zuřivě zařvu. Vůbec to nevypadá, že bych byl dneska po boji a měl vyčerpanou chakru. Cítím se najednou dostatečně silný alespoň pokusit se jim oponovat.
 
Uchiha Obito - 10. března 2018 13:18
obito13508.jpg

Nepovedená cukrárna


S úsměvem jsem se vydal po boku Rin směrem do vesnice a k cukrárně.
"Anooooooo! Kakashi šel domů takže jsme s Rin sami a.........máme první rande.....!"
Doufám, že nejsem moc rudý, ale prostě tenhle den je skvělý. Rázem jsem zapomněl na Kakashiho i na to, co všechno se dneska stalo. Teď tu byla Rin a cukrárna a rande a Rin....a Rin....
Jsem dost zamyšlený a zasněný a zaneprázdněný koukáním na Rin, než dojdeme k cukrárně. Jakmile jsme v cukrárně a objednáme si zákusky široce se usměju na Rin.
"To je dobré já to zaplatím."
Sáhnu pro peněženku a jako správný gentleman a frajer jí otevřu a sáhnu do ní pro peníze, abych za nás mohl zaplatit. Když však sáhnu do peněženky zamrznu a po zádech mi přejede nepříjemný pocit.
"Ne....ne ne.....to ne.....kruci.....ne...."
Začínám rudnout studem.
"Já.....já....úplně zapomněl, že jsem své peníze dal dneska ráno dvěma malým dětem na sladkosti......"
Drbu si studem zátylek a ani můj Sharingan asi nebude tak rudý, jako moje tváře. Zní to, jako příšerná výmluva, ale nejhorší je, že je pravdivá.
"Gomene...."
Mumlám, když to za nás Rin zatáhne.
"Baka....baka....baka.....takhle to celé pokazit.......Obito jsi příšerný!"
Nadávám si v duchu.
Zákusek byl výborný, ale chutnal mi o to méně, že jsem cítil hanbu. Z té rozmrzelosti mě vytrhla až Rin. Vzhlédl jsem. Ona vždy uměla rozehnat chmurné myšlenky.
"Ymmm....jo to byl......ale zase nebyl až tak špatný."
Zauvažuju nad vším, co se dnes stalo. Jakmile dojíme zákusky, Rin se už začne loučit.
"Jasně....zvoral jsi to Obito."
"Jasně....tak se uvidíme zítra....hmmmm znáš ho už je takovej."
Tvářím se vysmátě a šťastně ale v nitru cítím smutek z toho, že odchází.
"Ty taky Rin."
Rozloučím se s ní a pomalou chůzí s rukama v kapsách zamířím domů, abych si odpočinul a prospal se. Cestou přemýšlím nad vším, co se stalo a co se asi ještě stane. Nejednou mi myšlenky kloužou zpátky k Rin.
 
Hatake Kakashi - 10. března 2018 13:04
kakashigenin268.jpg

Neklidné myšlenky


Poznámka Rin, která za mnou ještě zavolala se mě už moc nedotkla. Byl jsem ponořen více do svých myšlenek. Vesnicí, jako takovou jsem spíše než co jiného jen tak nějak nepřítomně zamyšleně proplul.
"Kso....."
Zavrčím nespokojeně pro sebe, když procházím do mého domu, který mi zůstal po otci. Najednou mě přepadne smutek a vzápětí vztek, když se rozhlédnu kolem po té prázdnotě.
"Neměl jsi mě tu jen tak nechat...."
Zatnu čelist a potlačím slzu, která se mi dere do oka. Zatvrdím se a uzavřu do sebe, tak jako vždy.
"Já nezklamu vždy mě povedou pravidla Shinobi k jasnému cíli."
Zamumlám si a zatnu ruku v pěst. Pak pokračuji domem dál dozadu na dvorek, kde občas chodím cvičit. Zamračeně se postavím k na patnáct kroků od terče a začnu s děsivou přesností vrhat shurikeny a kunaie. I tak však vidím horší výsledky, než bych chtěl. Únava si už vybrala svou daň. Zatnu zuby a pak se pohnu kupředu. Několikrát se z místa na místo problesknu a zasadím pár tvrdých úderů cvičným panákům. Se zavrčením natáhnu levačku k zemi a chytím jí pravačkou za zápěstí. Z prstů na levé ruce udělám jakousi napodobeninu klícky a pak začnu shromažďovat do dlaně chakru.
"Háááááááá!"
Cítím pot, který mi stéká po čele, když mi začne ruka jiskřit blesky.

Obrázek


Rozběhnu se kupředu proti jednomu z panáků s úmyslem ho zničit.
"Musím to dokázat. Příště musím být silnější. Příště žádné chyby!"
Přibližuju se k cíli ale pár kroků od něj se mi podlomí koleno, blesky v ruce pohasnou a já tam hodím neplánovaný kotoul přes rameno a vyčerpaně dopadnu na záda kousek od panáka.
"Huh.....huh.....huh....kso.....kso....kso!"
Oddechuju vyčerpaně a ležím notnou chvíli, jako placka v prachu a snažím se nabrat trochu síly k tomu dojít alespoň domů. Trvá to déle, než jsem čekal. Opravdu jsem to dneska přehnal.....večeře....sprcha....postel....to jsou velmi náročné úkony, které jsou tak vším, k čemu se ještě dnes přiměju. A pak už jsem se vydal do říše snů.
 
Sandaime Hokage Sarutobi Hiruzen - 27. února 2018 19:57
hiruzen21721.jpg

Příspěvek dodám, jakmile to bude možné, mám teď trošku napilno. Děkuji za strpení :)

 
Uchiha Sumire - 20. ledna 2018 21:29
nariko_uchiha_by_shinoharaad6uizc923291.png
Sadaime


Prohlédnu si Sandaimeho i Minata a přemýšlím co asi tak s námi bude. Pak mi třetí tak nějak odpoví a já vydechnu...
,,Věřte mi, že je podcenit by mohl jen blázen..."
Založím si ruce na prsou a poslouchám jaký verdikt nad námi vynesou a jestli naše životy předčasně neskončí ve vězení nebo rovnou na popravišti... Přemýšlím i o možnosti Nukenin, pokud by se tu něco podělalo, tak bysme mohli utéct... I když Anshi se mnou nepůjde a Hiroki s Aiko už vůbec ne... Ne, když tu mají otce... Znovu vydechnu a zadívám se na třetího, který absolutně souhlas s Anshim a dá se říci, že třetí spolupracuje s Anshim než, že by to bylo obráceně....
Chtějí nás začlenit do vesnice, ale... Ha... Asi těžko bych jako úplně neznámá přišla k Uchihům s větou : ,, Tak mě tu máte, jste rádi?"
A mají pravdu, že už o nás ví více lidí než je nezbytné, a co se týče toho "polomu" za vesnicí, určitě se lidé začnou vyptávat.... Bez klanu Yamanaka to nepůjde a klan Nara? Ti jsou jak se traduje geniální, takže snad jejich zástupce přijde na to, jak nás z toho dostat nebo co s námi...
Čtvrtý kýve, což mě ani nepřekvapuje a když nám třetí nabídne možnost přidat se k ANBU, tak se mi rozšíří zornice a dech se mi skoro zastaví... Jako Itachi... Aiko začne okamžitě protestovat a já se na ní podívám...
,,Pokud tam budeme všichni tak budeme v bezpečí, není moudré abysme byli rozděleni... "
Dívám se na Hirokiho a Anshiho, aby mi nějak pomohli...
,,A jestli je nějak možnost, jak zesílit a věřím tomu, že tam by se nám povedlo zesílit, a také tam bysme si zvykli na to, co kdo umí a naučili se spolupráci, abychom jeden druhému nepřekáželi..."
Vydechnu a divám se na ty tři... Pokud se chtějí nechat zavřít... Prosím, ale já vždy budu pro to, abych mohla spatřit východ slunce a cítit ranní vánek... A to se nezmění...
 
Nohara Rin - 16. ledna 2018 15:40
ringenin9160.jpg

Cukrárna v Konoze


Trochu mne zamrzelo, když s námi Kakashi odmítl jít do cukrárny. Byl to náš první den, jako týmu a ještě ke všemu tak strašně vzrušující. Vždyť jsme součástí tajemství, které jsme objevili zrovna my tři!
Ano je pravda, že jsem z toho byla trochu skleslá, ale Obito to velmi rychle zahnal. S ním se nedá nesmát se.
„ No Obito, chtěla jsem ti ještě říct, že mi nemusíš děkovat za pomoc. Jsme přece tým ne?“
Usmála jsem se na něj, když jsem se pokusila pokračovat v rozhovoru, který jsme museli přerušit kvůli té zvláštní návštěvě.
„ Máme si pomáhat a já ti pomáhat budu, neboj se Obito-kun.“
Stále jsem se usmívala.
„ A tobě taky, Kakashi-kun!“
Zavolala jsem na něj. Bohužel se ani neotočil. Trochu mi poklesly koutky rtů a ramena, ale když jsem se opět podívala na Obita, usmívala jsem se. Třeba to jednou Kakashi pochopí a snad jednou…třeba budeme opravdoví přátelé.
„ Ano už jdeme Obito…“
Pousmála jsem se na něj a zamířila do cukrárny. Vybrala jsem si tam jahodový zákusek a k tomu limonádu a domů rodičům nechala zabalit taky menší balíček. Nakonec jsem nechala zabalit ještě jeden zákusek a usadila jsem se u stolku a hned jak přišla paní, co nás obsluhovala, zaplatila jsem svou část. Pokud byl Obito náhodou bez peněz, čemuž bych se vlastně ani nedivila, zaplatila jsem za něj také. Z kapesného co mi na můj první den rodiče dali toho zase tak moc nezbylo, ale co se dá dělat, to nevadí.
„ Dneska byl velmi zvláštní den, co myslíš?“
Pohlédla jsem na Obita a pak jsem se zadívala ven. Bylo to až prapodivné, skoro neuvěřitelné, že se takové věci opravdu dějí. Ty děti byli strašně zmatené. A byli to vůbec takové děti? Vždyť se chovali skoro jako by byli starší než my. Jako by si zažili mnohem víc než my a při tom byli stejně staří. Co byla zač ta holka s blonďatými vlasy, a ten kluk s červenými? Proč Minatovi říkala, že je její táta? Vážně přišli z jiného času? Času, kdy se všechno zvrtne? A musí se to stát i tady?
Hlavou se mi míhaly podivné myšlenky, různé otázky na které bych chtěla znát odpovědi a myslím, že nejsem sama, kdo by to chtěl vědět. Co se stane? Za rok, za dva… za deset let? A mohli by to změnit?
Jakmile jsem dojedla, poděkovala jsem cukrářce, za zákusek a podívala jsem se na Obita.
„ Pomalu už půjdu, chci se ještě někde stavit…“
Pousmála jsem se.
„ Děkuji, že si semnou šel do cukrárny. Těším se na zítra. Určitě to bude teď hodně náročný trénink. Kakashi se nezdál, že by byl tak spokojený, jak to všechno dopadlo…“
Povzdechla jsem si. Musíme s Kakashim zvládnout udržet laťku. Aspoň trochu. A k tomu bude potřeba hodně silný trénink.
„ Tak se měj Obito-kun.“
Mávla jsem na něj, zatím co jsem posbírala oba balíčky a vyrazila jsem. Zamířila jsem si to ke Kakashimu domů. Do jeho bytu. Když jsem tam přišla, chvíli jsem stála před dveřmi a rozmýšlela jsem se, co udělat. Nakonec jsem zazvonila a čekala jsem…
 
Uzumaki Aiko - 16. ledna 2018 11:25
53d4cd39866d328dec9e320dcc8b3e1d–kopie2444.jpg

Pracovna Hokageho – Sandaime a Yondaime a náš osud


Poslouchala jsem co se děje. Jak Anshi vysvětluje naší situaci, jak se nás táta pokouší zastat. Je možné, aby se v něm něco hnulo? Že je rád, když vidí své děti, o kterých do teď ani nevěděl, že je bude mít?
Bylo zvláštní, že Sandaime nikdy nenechal domluvit ani svého nástupce, ale při tom Anshi mohl říct sám všechno, co chtěl. Byli jsme oproti Sandaimemu opravdu děti. Všichni, včetně mého otce. Aspoň mě to tak přišlo. Vždyť táta je jenom sedm let starší než já a Hiroki. Trochu zvláštní a poměrně dost děsivá představa.
Anshi domluvil a byl pochválen za svou inteligenci. A také mu bylo potvrzeno, že mu prošustrují hlavu. Podívala jsem se na něj a mírně jsem se kousla do rtu.
Když Hiruzen řekl, že má Yondaime vlastní tým a nemůže se starat ještě o nás, trochu mě píchlo u srdce. Otce jsme našli, ale stejně s ním nemůžeme být… Vlastně… Dá se vůbec brát jako náš táta? Vždyť kdyby neznal naše příjmení a neviděl bráchovi vlasy, těžko by věděl vůbec s kým nás má…
Zachvěla jsem se a zadívala jsem se znovu na bývalého hokage. Začal mluvit o našem osudu.
ANBU?! Zatraceně ANBU?!!
Tváří mi proběhl strach. ANBU jsou elitní válečníci a ochránci vesnice. A taky… jsou mezi nimi zrádci a…
Polkla jsem.
„ Tati…“
Otočila jsem se k němu. Chytila jsem se za pusu a roztřásla jsem se. Nadechla jsem se a vydechla, abych zahnala poplašené slzy.
„ Minato… já nemůžu… Sandaime neví všechno. Tohle je moc nebezpečné.“
Podívala jsem se na Anshiho.
„ Raději zvolím vězení, jímž jsem, než abych dala zbraň do rukou těm, kterým nemohu věřit.“
Pohledem jsem sklouzla k Sarutobimu. Bolelo to, tohle rozhodnutí. Ale pokud Danzou spolupracuje s Orochimaru, tak jako u nás, pak mě nemohou nechat v jeho rukou. Jak dlouho by asi trvalo, než bych dostala pozvání do ANBU Root?
Odstoupila jsem krok od ostatních. Vždy jsem byla vyloučená ze společnosti. A můj bratr semnou, jen pro to, že mě chránil, ale teď už mě chránit nemůže.
 
Sandaime Hokage Sarutobi Hiruzen - 14. ledna 2018 16:06
hiruzen21721.jpg

KAPITOLA 3.: Hiruzenovo rozhodnutí
Aiko, Sumire, Anshi a Hiroki (Okrajově Kakashi, Rin, Obito)
odkaz

Minulost (Doba Dětství)


Kakashi, Rin a Obito se rozešli po svých záležitostech a nechali řešení důležitých věcí na starších. Což znamená, že mají před sebou zbytek volného dne po náročném celodenním tréninku a věcech, o kterých nesmí mluvit.
Kdo však rozhodně volno nemá je Namikaze Minato, který přivedl Sumire, Anshiho, Aiko a Hirokiho do své kanceláře za Sarutobi Hiruzenem, který byl Sandaime Hokage. Když jste se na něj dívali a někteří vyprávěli Váš příběh mohli jste si povšimnout, že Sandaime je o dost mladší, než jste jej znali z fotografií, které bylo možné někdy v Konoze vidět při vzdávání účty v minulosti padlým Shinobi.

Obrázek


Jeho vousy a vlasy ještě neztratily barvu a celkově se zdál být docela při síle. I přes to, že oficiálně již byl novým Hokagem Minato, Sandaime stále nosil svůj oděv Hokageho. Možná, jako připomínku toho, že ještě může vesnici pomoci a kým byl. Když Sumire podotkla, že se Sandaime neptal vás na jeho tváři se objevil drobný úsměv.
"Nepodceňuj sebe a své přátele mladá Uchiho."
Podotkne klidně a pak si všechny, kdož mají co říci postupně vyslechne se zamyšleným výrazem na tváři. Postupně svou pozornost přenese ze Sumire, na Aiko, zavadí očima o Hirokiho a nakonec se zaměří na to, co říká Anshi. Vyslechne si jej a pak chvíli zadumaně mlčí.
"Sandaime-sama. Nemyslím si, že by byli nebezpeční...."
Začne Yondaime, ale Hiruzen ho pohybem ruky zarazí.
"Trochu nepořádek říkáš hoho..."
Uchechtne se Sarutobi ale nedá vám prostor odpovědět.
"I přes své mládí mluvíš moudře mladíku. Není třeba znát tvé jméno, aby bylo někomu jasné z jakého klanu pocházíš."
Pousměje a opře se v židli.
"Každopádně co se týče vašeho prověření......souhlasím s tím, že příliš informací by mohlo být nebezpečné, pokud je skutečnost taková, jak tvrdíte. Zároveň vás je však třeba prověřit, takže řešení, které navrhuješ Anshi je schůdné....Samozřejmě konečné rozhodnutí je na Yondaimem. Osobně jsem toho názoru, že v tuto chvíli o vás ví již dostatek lidí. Patrně do toho budeme muset ještě zatáhnout minimálně Shikakua a Inoichiho. Ti dva by měli být dostatečně kvalifikovaní, aby vše ověřili. Co myslíš Yondaime?"
Vzhlédne Sandaime k Minatovi, který nad tím okamžik přemýšlí a pak přikývne.
"Souhlasím. Ale, jak je pak případně začleníme do vesnice, než se vše vyřeší? Nemůžeme je přece držet celou dobu pod zámkem."
Trošku se zděsí Minato té představy. Sandaime se natočí židlí směrem k oknu a zadívá se na Konohu za ním.
"To snad nutné nebude. Ale bude na ně třeba dohlížet a ty máš svůj tým, který musíš vést Minato. Nemůžeš se starat ještě o tyhle čtyři...."
Pohlédne na něj koutkem oka.
"Ale Sandaime-sama nemůžeme je přece jen tak...."
Sandaime ho zarazí v půlce věty.
"Nemůžou se jen tak veřejně najednou začlenit do vesnice, ne s tím, kdo by mohli být. To víš Minato. Zbývá jediná možnost,
jak je mít pod dohledem, umožnit jim zůstat ve vesnici a nezavřít je do vězení...."

Na chvíli se odmlčí a otočí se Sandaime zpátky k vám.
"Budete zařazeni do výcviku ke složkám ANBU. Ztratíte tak svou tvář a většinu času budete trávit mezi jeho dalšími členy. Tam vaše identita nebude podstatná."
Minato se zdá být celou věcí překvapen.
"Ale....asi máte pravdu, že je to nejlepší možná cesta Sandaime-sama."
Kývne nakonec Minato a slétne očima trošku starostlivě na vás čtyři.
 
Nara Anshi - 09. prosince 2017 08:47
nara9208.jpg

Setkání se Sandaimem


"A je to tady...."
Dlouze vydechnu, když se s námi Minato-sensei přemístí bleskově z jednoho místa na druhé......do kanceláře Hokageho, kde sedí starý muž, který dle toho, co mi vyprávěli rodiče nemůže být nikdo jiný, než Sarutobi Hiruzen, Sandaime Hokage. Vidět ho je vlastně dost zvláštní vzhledem k tomu, že u nás je už dlouhou dobu mrtev.
"Ač zvláštních je tu nyní více věcí....vlastně úplně všechno..."
Usoudím nakonec, že to přece jen zapadá, do celkového dění, takže není nic až tak k údivu.
"Hmmm možná...ale máme málo faktů."
Odpovím k Sumire ohledně její poznámky o tom, kdo způsobil uvěznění Minata.
"Předčasné závěry ač třeba správné nám nepomohou."
Slova, které nám předal Sandaime se nakonec ujme Aiko, která nás představí a velmi stroze popíše, co jsme zač. Musím se drobně pousmát.
"S informacemi opravdu šetří......to je dobře."
"Je to tak, jak Aiko říká. Dostali jsme se sem přes nějakou zvláštní techniku z jiného času a pravděpodobně jiné dimenze. Vzhledem k našemu časovému zasazení si však nemůžeme být stoprocentně jistí. Avšak vše tomu naznačuje. Yondaime-sama a jeho tým nás našli v lese u vesnice, kde jsme se objevili. Možná tam po nás bude trošku nepořádek.....gomene..."
Poškrábu se lehce nervózně na zátylku hlavy ve vlasech a raději se rozhodnu přejít k další části.
"Jsem si jistý, že Yondaime-sama Vám poskytne k přečtení své hlášení z této události, kde se dozvíte dostatek informací Sandaime-dono. Více Vám jich mohu poskytnout já, ale je zapotřebí vybrat pouze úzký okruh lidí, kterým je můžeme sdělit, protože pokud se pletu a jsme z této dimenze mohlo by to mít nedozírně následky na časovou kontinuitu. Určitě mi rozumíte."
Sandaime se určitě ne nadarmo nazýval Profesorem.
"Je zbytečné vyprávět náš příběh ať již jakkoli detailní, není to průkazné vím to vy i já....ahhhh.....je to otrava, ale už jsem se nabídl Yondaimemu-sama, že Vám ukážu skrze techniky Yamanaků, co se stalo, alespoň částečně, aby to co nejméně ovlivnilo případně tuto realitu."
Lehce pokrčím rameny, jako by mi bylo jedno, že se mi bude někdo hrabat v hlavě. Jasně že není, a mám z toho strach, ale ty tři do toho jít nechat nemůžu.
"Ah.....co člověk neudělá pro tým."
Vzdychnu si v duchu útrpně.
 
Uzumaki Hiroki - 09. prosince 2017 08:34
hirokigenin23398.jpg

Sandaimeho výslech


Ani se nenaděju až se najednou vše rozmaže a pak puf najednou jsme v kanceláři Hokageho. Překvapeně zamrkám a rozhlédnu se kolem.
"To je úžasná technika."
Přesně jí nechápu, ale vím, že náš táta byl úžasný a říkalo se mu Žlutý blesk.
"Nejrychlejší Shinobi..."
Už začínám chápat, jak si tu přezdívku zasloužil. Když se náš táta netáta baví se Sandaimem bedlivě je pozoruju. Jsou to dva lidé, které jsem za svůj život viděl opravdu málo a vždy mě zajímalo, jaký vlastně Sandaime byl.
"Je tak starý."
Nadpadne mě mimoděk, když náš začne Aiko představovat. Tak nějak cítím, že v téhle situaci bych neměl nic říkat. Přece jen jsou tu na to povolanější, než já.
"Určitě bych řekl příliš mnoho, nebo příliš málo, znám se."
V duchu si mírně povdechnu a raději tedy bloudím pohledem po kanceláři, než to někdo celé odvypráví za mě.
"Proč jsme asi tady? Proč nás táta poslal právě sem? Má to nějaký svůj účel?"
Zahloubám se do svých myšlenek, když se zpětně pozastavuji nad celou věcí.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.099220991134644 sekund

na začátek stránky