Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Dotek smrti

 

DružinaObnovit družinu

 Postava Skaldar je offline, naposledy online byla 25. prosince 2017 14:11Skaldar
 Postava Aiyana je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 10:15Aiyana
 Postava Dyna je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 10:15Dyna
 Postava Celegon je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 21:45Celegon
 Postava Neven je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 15:09Neven
 Postava Anna je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 14:25Anna
 Postava Atub je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 19:08Atub
 Postava Lagakh je offline, naposledy online byla 09. prosince 2019 10:15Lagakh
 
Sepisovatel - 29. října 2019 17:50
trojcepel7850.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Odpoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Anna, Dyna, Korza



Netrvalo dlouho a na břehu potoka vyrostla malá hranice, do jejíhož základu lovci nemrtvých vložili mrtvoly bývalých milenců. Anna zasadila oba bludné kořeny a skrze ně se napojila na energii Panu.
„Bledá panno, vzýváme tě, připoj se k nám v místě zrodu svého...“
Les začal utichat. Cvrlikání hmyzu i zpěv ptáků se vytratil. Neven pevněji sevřel tisové dřevo svého luku a jako vlk zahnaný do kouta pozoroval mlhu, která zahalila okolí. Celá oblast byla brzy zahalena v bledý háv, doplněný o jen o několik málo přeživších zvuků.
Annina mantra.
Praskot hořícího dřeva a kostí.
Zurčení potoka.
Tiché zasípání.
Otataralový šíp byl zasazen v mžiku oka a Neven s nádechem pohlédl směrem, kterým tušil nemrtvou. Byla tam.
Ženská postava s mrtvolně bledou kůží zakrytou jen několika cáry hader propalovala Annu prázdným pohledem. Manželé okamžitě zbystřili při pohledu na nohy útrpnice, vznášející se několik coulů nad zemí, a na dlouhé provazce lidské kůže, které nemrtvá svírala v pravé ruce.
„Tvého trýznitele jsme dopadli, Bledá panno. Bude po zásluze potrestán.“
Anna cítila, jak se Pan od nemrtvé stahuje. Skrze Bludný kořen se pokusila k monstru natáhnout, rozpustit její energii a dopřát nebohé dívce konečný odpočinek.
Sípání se proměnilo v podrážděný jekot a provazce se pohnuly. Druidka vytřeštila oči, když se jí kolem krku stáhla smyčka z čerstvě stáhnutého pásu lidské kůže. Sevření bylo drtivé.
Neven neváhal ani vteřinu a otataralový šíp se vydal na cestu. Hlavice prorazila kůži těsně pod pupkem nemrtvé a sevření polevilo. Útrpnice upustila lidské laso a popadla šíp, který odpudivým trhnutím uvolnila ze svého těla. Další tři se jí v krátkém sledu vydaly vstříc.
První minul, lovec jeho vypuštění příliš uspěchal. U dalších dvou se poučil.
Čelist bestie povolila, když první projektil rozstřelil levý pant. Druhá rána dopadla kus od místa, kde by se dalo očekávat srdce. K hrůze všech živých si Bledá panna vytrhla i další zranění a téměř s opovržením je odhodila do trávy.
Ledové objetí strachu se lačně natáhlo po srdcích obou manželů, když poprvé naživo viděli sílu nemrtvého monstra.

Obrázek





Bledá panna se už nevznášela. Po dopadu prvního šípu dopadla nohama na zem a nyní propalovala oba agresory pohledem. Její zdánlivý klid byl vykoupen dalšími dvěma střelami, tentokrát s cílem nemrtvou zapálit.
Lovec nenávistně sykl, když oba plameny zhasly za letu a nezpůsobily žádnou výraznější újmu. Dobrá tedy, vyřeší to postaru.
Nemrtvá vydala další nenávistný skřek a vyrazila vstříc zjizvenému muži, jenž jí odpověděl stejnou mincí. Černá čepel zavířila a mihla se nad hlavou bestie, která se na poslední chvíli sehla a plnou vahou do soupeře narazila. Náraz Nevenovi vyrazil dech a srazil jej k zemi spolu s nemrtvou.
Anna s hrůzou pozorovala, jak se monstrum natáhlo a lačně se zakouslo do ramene své nové kořisti, nyní přišpendlené na zádech.
 
Anna - 13. dubna 2019 23:22
annaresizedd21158.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Dopoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Dyna, Korza




Dynino vyprsknutí není nic, co bych nečekala, nicméně i tak mě to lehce zamrzí. Nechám to raději bez odpovědi a zbytek jednání s tou dívkou přenechám na svém muži. Přeci jen, on podle ní není černokněžník, co jí chce ublížit, ani neříká zbytečné věci, které jsou nejspíše očividné. Neven celkově nemá nutkání říkat věci, co nejsou nezbytné.

A tak využiji čas, abych připravila vše a hlavně sebe k tomu, abychom mohli zde přivolat Bledou pannu. Počkám, až své vykoná i Neven, než k němu dojdu a vložím mu ruku do jedné jeho volné ruky. Krátce mu ji stisknu.

"Dávej na sebe pozor, drahý," poprosím jej a pak se k němu nahnu, abych mu věnovala letmý polibek na tvář. Usměji se na něj ještě, když se odtáhnu. Věřím, že mi dokáže z očí vyčíst starost o něj a moje vroucné přání, aby se mu nic nestalo. Vždyť na světě není jiného člověka, který by mi tak oddaně stál po boku v tomto šíleném světě plném nástrah tak nebezpečných, že nejeden muž raději utekl za sedmero hor a sedmero řek.

"Můžeme?" optám se jej a pokud souhlasí se začátkem vyvolávání, tak mi nezbývá už skutečně nic jiného, než začít.
 
Dyna - 02. dubna 2019 20:39
12394.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Dopoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Anna a Neven


Po odhalení onoho děsivého tajemství raději sklopím zrak k zemi, protože bych neunesla pohledy Anny a Nevena. I teď se cítím nepříjemně, zranitelně a… a odhaleně. Hrkne ve mně, v krku ucítím knedlík a polije mě studený pot, když slyším Korzova slova. „JEN jsem ji zneužil.“ Ta slova mi rezonují v hlavě a děsí mě, jak prostě to řekl. Řekl to jako by to nic nebylo. Hněv, který mě náhle zaplavil, stejně náhle vystřídalo zahanbení.

Nakonec jsme se všichni vydali dál a mé útroby svírají protichůdné pocity. Na jednu stranu cítím naději, že tohle všechno skončí, s tím až dojdeme na to hrozné místo. Na stranu druhou se obávám toho, co se může stát. Přihlásí se Bledá panna o slovo? A ani v nejmenším se mi nelíbí představa se tam vracet! Tolik bolesti! Tak živé vzpomínky! Za Annin pokus o uklidnění jsem byla ráda, ale nic jsem na něj neřekla. Jen jsem přikývla a mlčky následovala holohlavé muže s Nevenem.

„Zabijte ho! Popravte ho! Udělejte to mu to, co udělal on mně… jí!“ Křičím v duchu, když se Korza ptá, co se s ním stane. „Přesně to si zaslouží!“
Nepřátelským pohledem střelím po Anně, když mé naděje zcela rozmetá svou odpovědí. Chvilku se na ní dívám, ale najednou pocítím zahanbení nad svými nenávistnými a pomstychtivými myšlenkami. Pokorně a zahanbeně raději sklopím pohled k zemi.

Těžce polknu, když spatřím cíl naší cesty. Tak tady se to stalo. Celá se rozklepu, když spatřím kůl se škrábanci ve dřevě. V hlavě mi vybuchnou bolestivé vzpomínky na to, co všechno se tady odehrálo.
Poslechnu Annu a zůstanu na místě, ale sednu si daleko od Korzy. Nechci s ním mít nic společného. Chci být od něho co nejdál. „Mohla bys ho zabít! Je svázaný! Nemohl by se bránit!“ našeptává mi hlas svůdné myšlenky.

„Neříkej!“ zasyčím na Annu, když se k nám vrátí a říká, že si dívka prošla utrpením. Hned na to se ale kousnu do jazyka. A nadechuji se k omluvě, nemám na ni ovšem dostatek sil, a tak raději odvrátím pohled. Nepřítomně naslouchám tomu, co se dále bude dít.
„Přivázat?“ podivím se nad tou informací. „Proč? Proč mě? Pro mé dobro? To on by měl být přivázaný jak zvíře! A nejlépe ho obětovat Bledé panně, protože si nic jiného nezaslouží!“ Musím se přemáhat, abych svým myšlenkám nedala průchod.
Během přivazování jsem raději vůbec nemluvila, abych neřekla něco, čeho bych mohla litovat. Poslušně a rezignovaně jsem nechala Nevena udělat to, co bylo podle něj nezbytně nutné. Dojme mě, když mě přikryje svým pláštěm a poděkuji mu alespoň pohledem a mírným pokývnutím hlavou, protože se obávám, že kdybych se pokusila promluvit, buď bych se rozplakala nebo mu řekla něco hnusného.

 
Sepisovatel - 04. února 2019 01:04
trojcepel7850.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Odpoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Anna, Dyna



Slunce se pomalu překlopilo přes vrchol své dráhy, když oba manželé dokončili přípravu na střet. Dvě hromádky kostí byly přichystány vedle malé hranice, nedaleko jeskyně, kde dívka i její milenec vydechli naposledy.
Nevenovy šípy byly připraveny a Korza i Dyna v bezpečné vzdálenosti. Meč z černoceli byl i nadále ostrý jako břitva a jeho pevný, tenkým kovovým lankem omotaný jílec dodával svému majiteli aspoň trochu klidu. Bledá panna už jednou Nevenovi čelila a on přežil.
Přesto se ani jeden z lovců nemrtvých nemohl ubránit nepříjemnému mrazení na zátylku po celou dobu příprav. Navrátilec či slabší útrpník, to už nepředstavovalo žádný problém, nemrtvá takovéto síly a schopností však byla daleko za tím, s čím se pár běžně setkával.

Kritická chvíle konečně přišla. Přípravy byly dokončeny a již nebyl žádný racionální důvod Bledou pannu přivolat.
 
Neven - 12. ledna 2019 20:51
14800774_10206127145132190_1668781095_n2656.jpg

Tragédie v kůži vyvedená


Místo vraždy
Dopoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Anna, Dyna, Korza


Naslouchal jsem Anině výkladu situace a přitom očima propátrával terén. Stopy, které mýtinu obcházely, patříli nejspíše útrpníkům, kteří se stále ještě pohybovali lesem. Bylo mi jasné, že až začneme s rituály, určitě to ty hnusáky přiláka, jako vrány na zdechlinu. 'Ale to nevadí. S tím se počítá...' Ponuře jsem se pousmál a dotkl se prsty lehce hlavice meče.

Pak jsem upřel oči na Korzu, který už příhodně spoutaný byl a pak, s podstatně soucitnějším výrazem přesunul pohled na Dynu. "Je to pro tvé dobro, děvče. Kdyby tě přízrak posedl, nerad bych proti tobě použil svůj meč..."

Pak už jsem se mlčky vyzval k tomu, aby šli za mnou, abych je mohla oba schovat, dost daleko, aby je Panna ihned nezmerčila, ale dost blízko, abych k nim doběhl, kdyby se něco podělalo. Pokud se Dyna nějak výrazně nebránila, přivázal jsem ji k mladému stromku, pevně, ale zase ne moc. Nechci, aby ji upadly ruce. Poté co jsem se ujistil, že má relativní pohodlí, ještě jsem jí zakryl svým pláštěm, abych ji více schoval.

S Korzou jsem tak jemný nebyl a na jeho určené místo ho prostě dostrkal.
"Když začneš utíkat," sdělil jsem mu s neveselým úsměvem, "Nejspíš tě uslyší nemrtví. Nebo já..." Nechal jsem vraha samotného zvážovat, co z těch dvou variant je horší a vydal se zpátky k místu budoucího střetu.

Sedl jsem si se zkříženýma nohama k rozdělanému ohni a z bašny vytáhl láhev černé smoly, kterou jsem nad plameny začal nahřívat. Když pak byla dostatečně...blemcavá, oblemcal jsem pomocí větvičky hlavice dvou šípů opatrně tak, aby úplné hroty zůstaly čisté, ale zadní poloviny hlavic a kousek dřívka byl pořádně olepený. Na takhle upravné hroty jsem pak nasypal rudý otataralový prach a nechal celou mixturu zaschnout. Do země vedle sebe jsem pak zabodal další tři, obyčejné šípy.

Poslední věcí byla smolná provizorní pochodeň, kterou jsem si také dal k ruce, ale ještě nezapálil. Když jednáte s nemrtvými, ohně není nikdy dost.
 
Anna - 07. ledna 2019 23:21
annaresizedd21158.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Dopoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Dyna, Korza



Během naší cesty věnuji dost pozornosti přírodě kolem. Hledám náznaky toho, zda je tu Pan poškozen. V rostoucí nadějí v srdci si všímám přítomnosti ptáků. Pokývám hlavou, jak sama sebe ujišťuji, že tady je to ještě v pořádku. Zatím. Žel bohům, není tomu až do místa, kam jdeme. Sotva překonáme ten nebezpečný úsek s klesáním, cítím to narušení, tu prázdnou díru po té jindy všeobklopující energii, co cítím normálně.

Obhlédnu důkladně celé místo. Korzu a Dynu vyzvu ať si zatím sednou, že to chvilku potrvá. Mezitím si pečlivě projdu místa skonu obou obětí Korzova šílenství. Nepatrným znamením ruky přivolám k sobě Nevena.

„Je to tady. Něco strašného se tu stalo,“ řeknu k němu tiše a oči mi těknou ke kůlu s rýhami. Raději se opět podívám na svého manžela, jinak by mi bylo zatěžko se snažit vymyslet situaci, kdy i Korza odsud vyjde živý. „Schováme je, já si s ní zkusím promluvit, ale upřímně nevím, zda to bude stačit, aby její hněv vyprchal. Pan je tu opravdu hrubě narušen a ona je vážně silná. Obávám se, že bych na ni nestačila, kdyby došlo na sílu. Pokusím se tomu zamezit, ale možná budeme muset ji nechat dokonat pomstu,“ pokračuji dál tichým hlasem tak, aby mě slyšel jen on. Stydím se, protože část mě se nevzpouzí té myšlence tolik, jak myslím, že bych měla.

Po té, co se shodneme na tom, že bude nejlepší je oba přivázat, kvůli jejich bezpečnosti, tak se otočím a dojdu k Dyně a ke Korzovi.

"Musím říct, že je tu opravdu silně narušený Pan. Utrpení té dívky a její skon byl opravdu krutý. Pokud bychom dnes nezasáhli, mohlo by se to dále rozšiřovat. Až by byla zničená i samotná Potná a pak ještě dále," začnu k nim mluvit, abych jim aspoň trochu vysvětlila, co se teď bude dít a jak je to vážné. "Nejdřív budeme muset Pannu přivolat. Nemyslím si, že máme šanci ji zničit násilím, ale pokusíme se její duši uklidnit. Ukáži ji její kosti a kosti jejího milého. Vysvětlím jí, že to vše je již pryč. Potřebuji od vás, abyste vy dva zachovali klid. Zhmotní se tu. Bude děsivá, ale jinak se jí nezbavíme a bude vás pronásledovat navždy. Ale my jsme tu od toho, aby se nic takového nestalo," pousměji se na ně, abych je trochu uklidnila. Přitom vezmu svého manžela za ruku a krátce mu také věnuji svůj pohled a úsměv. Není zdaleka tak upřímný a veselý, jak by mohl být. Ale to je tou situací. Jsem trochu nervózní.

"Takže teď nejdříve připravíme oheň, abychom do něj kosti hned mohli přihodit. Vás schováme a přivážeme každého zvlášť. Je to proto, že Dyna může být Pannou ovládána a tebe Korzo, když jen tak uvidí tady pobíhat, tak bude rozzuřená. Bude to tak nejlepší, věřte nám,“ vysvětluji jim celou situaci dál.

Následně se dám do práce. Nanosím dřívka na ohniště a hned je zapálím, přenést kosti Bledé panny a jejího společníka poblíž ohně. Zkontroluji si obsah své brašny, zda tam mám vše, hlavně Bludný kořen. Ohlédnu se pak za Nevenem, jak se jemu daří s jeho úkoly, abychom mohli pokročit dál.

 
Sepisovatel - 03. prosince 2018 01:10
trojcepel7850.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Dopoledne, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Anna, Dyna



Z Korzových úst unikl výdech úlevy, když jej Anna ujistila, že muž nebude nemrtvé bestii položen za oběť.
Vyrazili jste lesem probouzejícím se po zimním spánku. Druidka s úlevou pozorovala několik datlů vyťukávajících do kmenů své lesní symfonie. Pokud byl Pan narušen příliš, byli to právě ptáci, kdo opouštěl krajinu jako první. Jejich přítomnost naznačovala, že ještě není příliš pozdě na to Potnou zachránit.

„Tam,“ pokynul Korza, když jste se zastavili u koryta rozvodněného potoka. Srázy kolem toku naznačovaly, že ještě před pár týdny tudy při oblevě protékalo mnohem větší množství vody a stálo jistou dávku opatrnosti, než se všem podařilo překonat asi dvoumetrový prudký spád.
Přeci jen však nakonec všichni stanuli před vchodem do drobné jeskyně zakouslé do lesního srázu. Nejednalo se o žádný složitý komplex či snad sluj, spíše výklenek sahající několik sáhů pod zem. Jednalo by se o příjemné útočiště, kdyby nově příchozí nepropalovala pohledem pošpiněná lebka ležící nedaleko vchodu.
Zbytek těla se válel nedaleko, z dívky nezůstalo niž než kosti. Vedle pozůstatků stál do země zaražený kůl se škrábanci zarytými do dřeva kus nad zemí. Po důkladnějším prohlédnutí došel Neven k názoru, že je způsobily lidské nehty.

Anna zde cítila velmi silné narušení Panu. Energie života se tohoto místa štítila a vyhýbala se mu za každou cenu a nebylo pochyb, že tato "mrtvá zóna" by se s časem rozšiřovala.


INFORMACE ZÍSKANÉ Z MÍSTA ČINU
Tělo zde nepochybně leží již nějakou dobu, Bledá panna je tedy spíše formou přízraku. Vzhledem k povaze jejího vzniku je to pochopitelné (duše se chtěla odpojit od znesvěceného těla)

Mlha, která se objevila při Nevenově střetu s nemrtvou, je nejspíše jedním z jejích projevů. To bude dáno jednak počátkem jejího zrodu (Korza zaútočil během bouřky) tak i místem (poblíž vodního toku – ráno tady bude často zamlženo)

Vzadu v jeskyni se nachází ostatky milence Bledé panny, jeho smrt byla naštěstí relativně rychlá a neměla by vyústit ve vznik nemrtvého. Přesto je v rámci obnovení Panu vhodné nebožtíka pohřbít.

Pečlivější průzkum okolí naznačuje, že tudy několikrát procházela skupinka dvou až pěti lidí. Korza o nikom takovém neví, sám se na toto místo nevrátil několik týdnů. Stopy jsou však jen pár dní staré.
Tyto stopy krouží kolem místa v širokém kruhu. Zvláštní je to, že třeba v jednom místě náhle končí a objevují se třeba o pár metrů dál. Vždy začínají uválenou trávou – jako kdyby byl daný člověk zvednut do vzduchu a poražen k zemi. Poté se však jednoduše zvedl a pokračoval v chůzi.
Stopy občas směřují do lesa, jiné se z něj zase vrací. Několik jich vede směrem k Potné.
 
Anna - 02. prosince 2018 20:47
annaresizedd21158.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Ráno, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Dyna, Korza



*Samozřejmě, že ji nepohřbil. Nemá v sobě špektu slušnosti,* napadne mě mrazivá myšlenka ještě mrazivějším tónem, který je mi cizí.

Vzhledem k tomu, že se rozhodlo, že půjdeme rovnou na to místo, kde onu nebohou dívku znásilnil a zabil, tak si počkám na Dynu a než vyjdeme, tak ji požádám, aby to vydržela.

"Jen takhle se jí zbavíme a ona už nebude moci tomuto kraji a tobě ubližovat,"
dodám ještě tiše.

V průběhu cesty se pak snažím přemýšlet nad tím, jestli je nějaký způsob, jak ochránit Dynu před silami Bledé panny a jak vlastně se jí postavíme, jak ji odpoutáme od tohoto místa, jak navrátíme Pan do původního stavu. Snažím se se připravit na to, co bude následovat a připomenout si důležité věci, abych na nic nezapomněla.

A pak promluví Korza.

"Činy předcházející její smrti a její smrt samotná narušili Pan. My se to pokusíme dát opět do pořádku,"
odpovím mu, i když ten ošklivý mrazivý hlas uvnitř mé hlavy mi napovídá, že tohle není to, na co se ptá.

*Jemu na ničem kromě sebe samého totiž nezáleží.*


"Nehodláme tě obětovat, ale budeme ji muset vymýtit. K tomu možná budeme potřebovat vaši pomoc."
 
Sepisovatel - 24. listopadu 2018 23:08
trojcepel7850.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy okolo vesnice Potná
Ráno, 58. jaro po Válce mýtů
Neven, Anna, Dyna



„Nepohřbil jsem ji, ale můžu Vám ukázat, kde zůstala.“
Když už se zdálo, že ke Korzovi nemůžete cítit větší odpor, dokázal zatím vždy překvapit. Pochod lesem probíhal za nepřátelské atmosféry a holohlavý kráčel dobrých pár minut, než se odhodlal opět promluvit.
„Co se stane, až tam dojdeme?“
 
Neven - 16. listopadu 2018 11:04
14800774_10206127145132190_1668781095_n2656.jpg

Tragédie v kůži vyvedená

Lesy v okolí Potné
Ráno (až dopoledne)
Anna, Korza, Dyna


Po dalších zpovědích jsem se nezmohl na nic dalšího než tiché zavrčení, naplněné znechucením. Stál jsem za Korzou jako strážný stín s taseným mečem za jeho zády. "Dost zdržování. Čas tohle ukončit. Zavedeš nám tam, kde si pohřbil tělo, abychom mohli tuhle noční můru jednou provždy uzavřít..." Zavrčel jsem a jemně ho dloubl hrotem meče do zad, aby si pohnul a nenapadaly ho žádné hloupé nápady.

Nebyl jsem si úplně jistý, jak Bledou Pannu vlastně porazíme, ale spálení těla většinou zabralo. 'A nebo jí předhodíme Korzu...' Zabublala mi v hlavě temná myšlenka, ale rychle jsem ji zaplašil. Anna je chytrá a sečtělá druidka, jistě na něco přijde. Lehce jsem se pro sebe usmál. Ano. Mít důvěru v Annu se zatím vždycky vyplatilo. Fungujeme tak dobře především proto, že si navzájem bezmezně důvěřujeme.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12562584877014 sekund

na začátek stránky