Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Fairy Tail: Reborn
Družina
| |||
 | Magnólie - Vycházka "Samozřejmě, že uvnitř něco je. Klid drahý pane. Chápu vaší obezřetnost. Obáváte se, abych vám neprodal prokletý předmět. Ale toho se bát nemusíte, všechny magické předměty, které koupím, nechávám prověřit magickým znalcem podívejte." Vytáhl z jiné kapsy listinu, kterou rozložil. Bylo to potvrzení, že předmět sic magický se dle všech testů nejeví, jako hrozba, nebo škodlivý vůči majiteli a lze jej prodat. Pod tím bylo razítko a podpis, nejspíše nějakého mága, který tuto kontrolu prováděl. Patrně živnostník, jako jiní obchodníci spíše, než člen nějakého cechu. "Co se obsahu týče, kniha je psána písmem, kterému bohužel já nerozumím. Bylo mi řečeno, že se jedná o magické písmo. Jsou prý mágové, kteří jej dokáží přečíst. Proto ta magická aura. Mágovi, který to dokáže přečíst se promítne písmo jinak. Možná je to deník, nebo poznámky. Životopis, kdo ví. Ale určitě za to bude stát, přece jen patřil mágovi a ti nebývají obyčejní neníliž pravda?" Usmál se obchodník dobrácky a jemně se vymanil z tvého možná až přehnaného sevření. Počkal, až mu za knihu zaplatíš požadovanou sumu a pak se s mírnou úklonou s tebou rozloučil. "Děkuji za Váš čas pane, nebudu Vás tedy nadále zdržovat. Příjemný den přeji." Rozloučil se s tebou a šel si po svých. Margaret - Lamia Scale Cechmistryně tě pozorovala, jak ses díval se zájmem na listinu a brk. Po tváři jí přeběhl drobný úsměv. "Jestli uvažuješ v čem z toho je obsaženo kouzlo, pak ve všem. V Brku, listině i tubusu." Odpověděla na tvou nevyřčenou otázku, jakoby v tobě četla, jako v otevřené knize. Když ses pak na listinu podepsal a řekl, kam chceš razítko vzala jej a otiskla ti jej na předloktí. "Barva se ustálí v následujícím dni, dle tvé vůle." Objasnila, co se vybarvení tvého razítka týkalo. Zatím bylo spíše takové přelévavé duchové a barva se v něm mísila, než že by převládla jedna konkrétní. Jakmile se však objevila Ziri, tak se Sylvia se zájmem zvedla oči od uschované listiny zpátky k tobě a tvé malé společnici. Chvíli si vás oba prohlížela. "Páni to je fascinující. S ničím podobným jsem se ještě nesetkala. Co je zač? Tedy, nechci být hrubá, ale je skutečná?" Zkoumavě si tvorečka prohlížela s neskrývaným zájmem vědce. "Ahoj maličká. Ta ty umíš i telepaticky komunikovat. Vážně zajímavé." Usmívala se a pak věnovala pohled zpátky tobě. "Jsi samé překvapení Kelsey." Zdálo se, že je s tvým přijetím více, než spokojená. Na Ziri sis pak zatím žádného znaku cechu nevšiml. Možná se teprve objeví, nebo snad ne? Klábosení se soupeřem "Hmm nikdy jsem neviděla tolik různých drakobijců pohromadě. Zajímavé." Bručela pro sebe a slétla k tobě koutkem oka a lišáčcky se usmála. "Tak tobě se ten ledový drakobijec líbí? Hmmm pravda, není ošklivý. Docela ujde, jen aby tě ale neuhasil." Zacukaly jí koutky a chvíli tě dál napínala. "Lépe, než bych očekávala, zdá se, že vyhráli další kolo. Dnes se chlapci, nějak málo snaží." Mlaskla nespokojeně a odvrátila pohled od dění k tobě zpátky k tobě. "Pokud se nic nezmění, tak až na konci." Pokrčila rameny, jakoby jí to nějak moc netrápilo. | ||
| |||
4912.jpg){kind=icon} | To děvče. Ušklíbnu se. ,,Říká se, že protiklady se přitahují... " Pokrčím rameny a dívám se na ní. ,,Zajímalo by mě, jak si vedou... A kdy se k nim budu moci přidat..." | ||
| |||
![[horriblesubs]darwinsgame06[720p]1918.mkv_snapshot_13](https://www.andor.cz/images/icons/personsicons/[horriblesubs]darwinsgame06[720p]1918.mkv_snapshot_13){kind=icon} | Přijímání…Město Margaret – cech Lamia Scale
| ||
| |||
 |
| ||
| |||
| První zastávka Magnólie "To rád slyším pojďte tedy." Kývl s úsměvem a vyrazil směrem ke dveřím do jejich cechu. Do věže. Zastavil se až u dveří, které otevřel a rukou ti nabídl abys vešel první. Typické gesto pro dámu, nebo vůči někomu důležitému. V tomto případě byl asi záměr to první, nejspíše. Když jsi vešel dovnitř cechu, nebyla to jen obyčejná věž. Přízemí bylo řešeno, jako společenská místnost. Stoly byly kruhové, židle ručně vyřezávané a krásné, nejspíše pohodlné ale bez polstrování. Nástěnka byla umístěna pod schodištěm. Velký kovový lustr plný malých světélkujících žlutých lakrim připomínajících svíce se ti houpal nad hlavou. Bylo vidět, že přízemí má vyšší strop, než bys očekával, bylo tu dostatek místa a občasně tu posedávali i členové cechu. Bylo jich jen pár a většinou by sis je skoro spletl s nějakým vojákem, protože byli takoví, co byli ozbrojení, nebo měli na sobě brnění. Jen jeden nebo dva z asi šesti přítomných byli oděni polehku. Když jste vešli, tak se právě tři z přítomných zvedli a prohodili přání dobré cesty s tvým průvodcem a vyrazili ven. Nejspíše plnit nějaký úkol. "Vítejte v cechu Lion Heart." Pohybem ruky obsáhl elegantně celou místnost. "Cech má samozřejmě mnohem více pater a v každém je něco. Zde se většinou setkáváme s ostatními." Viditelně tu však nebyl žádný výčep, nebo kuchyně, ze které by se do přízemí valilo jídlo a pití. Opravdu více, než cokoli toto přízemí připomínalo hlavně jiný druh strážnice, nebo rytířského salónku. Dokonce i na zdech visely štíty s lví hlavou, někdy vystavené meče. Nebo obrazy hrdinských mágů bojujících s temným cechem. Dýchalo to tady na tebe atmosférou plnou rytířských cností a vznešenosti. | ||
| |||
 |
Dante | ||
| |||
| Magnólie - Vycházka "Ve chvíli kdy jste mi odpověděl drahý pane. Dokáži si udělat o lidech obrázek a odhad velice rychle. Nehledě na to, že ani oděvem zde moc nezapadáte. Přece jen je takový....inu cestovatelský. Tuhle ošoupaný, támhle zaprášený, i když dobře udržovaný." Pokrčil přátelsky rameny. Musel být opravdu velice všímavý, ale na druhou stranu nevšímavý obchodník toho moc nevydělá což? "Och skvělá volba pane sice je to jeden z těch dražších ale také unikátnějších kousků, které mám. Jediný svého druhy, který mám na skladě. Velmi dobrá volba. Prý jej kdysi nosil nějaký mág, pokud věříte tomu, co říkají ti, co vám věci prodávají." Usmál se a nechal si zaplatit. Schoval mince do vlastního váčku a chvilku tě pozoroval. Pak se poškrábal na bradě a mírně kývl. "Ano to je pravda......Hmmm něco zajímavého povídáte?" Krátce se zamyslel a na chvíli odmlčel. "No z toho, co jsem viděl, nebo zaslechl, tak to vypadá, že magické cechy zvyšují svou aktivitu. V poslední době hlavně Fairy Tail se zdá, že dělá na něčem velkém, protože nemálo jeho členu prý nedávno opustilo Magnólii a byli vybaveni na cesty, takže jen tak na procházku do blízkého okolí nejspíše nešli. Naštěstí s obtížemi, které se občasně vyskytnou v okolí si cechy docela záhy poradí, takže my prostí lidé máme docela klid." Rozpovídal se a pak zase zamyšleně svraštil čelo. "Možná to bude mít taky co dělat s blížícími se slavnostmi. V posledních dnech se sem zastavuje stále více poutníků a obchodníků. Však sám vidíte, jak je ve městě živo. Snad to nepřitáhne moc nekalých živlů." Usoudil a pak k tobě tázavě vzhlédl jestli by tě zajímalo ještě něco konkrétního. První zastávka Magnólie Mladík tě chvíli pozoroval a zdá se přemýšlel nad tvým postojem a otázkou. Pak však místo nějakého arogantního úšklebku přišel docela přátelský a vřelý úsměv. "Samozřejmě. Každý kdo má dostatek odvahy, smyslu pro povinnost a touhy konat dobro, je u nás vítán. Nebudu Vám nic nalhávat být součástí jakéhokoli cechu není jednoduché a je to náročné. Některé úkoly bývají nebezpečné, ale pokud je srdce odhodlané, pak mu nelze bránit." Usmál se a poplácal si dlaní na hruď v místě, kde měl srdce. Možná to byla i jakási narážka, na název jejich cechu. "Pokud máte stále zájem, pojďte se mnou dovnitř ať se trošku seznámíte s cechem." Navrhnul ti a ruku položil na hrušku meče v poklidném gestu a počkal, jak se rozhodneš. Také sis mohl všimnout, že možná trošku úmyslně balancuje ve zdvořilostní rovině, která se vyhýbala označení tvého pohlaví, protože si sám nebyl moc jist jestli jsi muž, nebo žena a i když si připomínal více ženu, nechtěl nejspíše urazit nevybraným označením. Margaret - Lamia Scale "Právě a určitě toho bude víc. To místo musí být naprosto úžasné a fascinující a my ho jednou najdeme." Usmála se sebevědomě a fascinovaně zárověň. Bylo vidět, že je to jeden z cílů, za kterým si jako Mistryně cechu pevně stála a byla přesvědčená, že dříve, nebo později v tomto ohledu její cechu uspěje, což by bylo pochopitelně skvělé. Sylvia se usmála, když ses rozhodl a mávla rukou kamsi za sebe a najednou na pár kapkách vody přilétl pevný dřevěný tubus, který uchopila a vytáhla z něj listinu, kterou před tebe rozvinula. Byly na ní kouzelným písmem napsány i další jména. Vypadalo to, že je to ten druh kouzelného papíru, který udržuje na sobě vepsána vždy jména aktivních členů a ty, kteří vystoupili smaže. Mimo jméno Mistryně jsi tam zahlédl třeba jména, jako "Bernie Maelstorm" nebo "Lucius Talmori" a pak samozřejmě další jména. Razítko pak Sylvia vytřepla z tubusu a vzala ho do ruky. "Tak kam to bude?" Usmála se lišácky, jakoby snad stále věřila, že zvolíš nějaké.....choulostivé místo. Klábosení se soupeřem "Nejsem úplně blbá. Viděla jsem tě používat tvou magii a slyšela jsem už o drakobijcích a o tom, co se o nich povídá. Nebo sis vážně myslela, že nikdo z nás ten váš závod nesledoval?" Pousmála se spokojeně a vědoucně a mírně se protáhla. "Stejně, tak vím, že ten, co teď dole hraje karty je taky drakobijec, ale ledový. Zajímavé, že spolu takové protiklady dokážou vycházet." Koukla po tobě s mírným úšklebkem a neskrývaným zájmem v očích. Karetní souboj Síla útoku té temné postavy doslova smetla Verica na kolena. Sílu, která z něj vylétla zasáhla i Aileen a Oberona, kteří oba měli co dělat, aby se udrželi na nohách, které jim ztěžkly, jako z olova. Vinny to doslova připlesklo k zemi. I když to byla jen karta, vyzařovala z té osoby nehorázná moc. Juvia i Gray zůstali ležet poraženi na zemi a po chvilce se rozplynuli. Když však zmizeli rozzářila se karta, kterou si Veric právě dobral. A na ní nápis. "Když je Gray poražen můžeš zdarma zahrát." Veric tedy z posledních sil vyhodil kartu ven. Ta zaplanula ohněm v jejím žáru se zjevila vám již známější postava, ale v mnohem mladší vizáží.
Naštvaný planoucí, ale jeho magie se nemohla rovnat tomu, co před ním stál. "Teď tě rozmlátím na kaši! Acnologio!" Zařval Natsu a rozběhl se kupředu. "Hrrrrrááááááá!" Viděli jste, že vašeho soupeře zamrazilo. "Reakční karta a cože...?!" Nervozita na něm byla znatelná, protože Vericovi vylétla z ruky další karta s nápisem tajemný řetězec, který se rozzářil různými barvami a najednou tam Natsu nebyl sám. Bylo jich tam 7! A ze všech planula energie stejným elánem, jako z Nastua a hlavně Veric, Aileen i Oberon poznali hned jedno. Všechno to byli drakobijci! Různí ale drakobijci!
A všichni se pustili do Acnologie. Zformovali drtivý společný útok jednotlivých svých dračích úderů. Souboj vypadal, jakoby zářila duha, která se snažila vymazat temnou Acnologiu. "Yghhhh aáááárrrrhhhhh! Vy malí spratci!" Vrčel na ně ten, který ještě před chvílí s přehledem vymazal dvě jiné postavy nyní měl problémy se spojené síle tohoto děsivého týmu ubránit až......Všichni spojili svůj dračí řev v jeden mocný dunivý ohlušující a destruktivní. Museli jste si zakrýt uši a odvrátit od té oslnivé záře oči. A když se prach začal usazovat a vy jste pohlédli na bojišt. Viděli jste všech sedm drakobijců stát nad tělem, které se pomalu ale jistě rozpadalo.
A kromě Acnologie byl šokovaný i karetní mistr, který se válel na zemi o kus dál a s námahou se zvedal. Ve tváři byl bledý a šokovaný, i tak se však zatvářil klidně a pokývl. "Prošli jste." Ustoupil vám z cesty, abyste mohli pokračovat dál. | ||
| |||
| To děvče ,,Když to říkáš..." Zamyslím se... a pak se na ní podívám... ,,Jo no... vychoval... Ale nejsem si vědoma toho, že bych ti to řekla, takže jak tohle ksakru víš?" Zamračím se na ní... | ||
| |||
| Kde se mám podepsat?Město Margaret – cech Lamia Scale
| ||
| |||
|
| ||