Margaret - Lamia Scale
Kelsey
"Pradávným barbarským rituálem, při kterém se budeš muset svléknout donaha a obětovat prastarým bohům svou krev i magii!"Zaduněl temně hlas mistryně, která se naklonila vpřed a na okamžik vypadala opravdu děsivě, jako nějaká krvelačná ale krásná čarodějnice z temného cechu. Pár úderů srdce na to se však srdečně rozesmála a znovu se opřela do opěrky křesla.
"Hahah....omlouvám se, neodolala jsem."Zazubila se na tebe vesele.
"Ne nic takového. Jen se nám podepíšeš na listinu, abych měla někde soupisku členů a dostaneš razítko našeho cechu, na místo které si vybereš."Mrkla na tebe pro změnu až snad příliš laškovně. Laškovný pohled přešel ve spokojený úsměv.
"Jsi velice bystrý a dobře informovaný. A máš naprostou pravdu. Je to jeden z našich cílů. Prohledali jsme již několik lokalit a v několika dalších právě hledáme, ale zatím jsme neměli úspěch. Ale až se to podaří bude to něco fantastického."Vzrušené nadšení z ní doslova čišelo.
První zastávka Magnólie
Dante
"Oh, nápodobně a hodně štěstí."Usmál se Hermit srdečně a na rozloučenou ti stiskl ruku a potřásl ti jí. Jeho stisk byl pevný a vřelý. O chvíli později jsi už vyšel ven z jeho obchůdku a zamířil do ulic. Musel jsi projít velkou část města a doptat se pár lidí na správný směr, protože cech, který jsi hledal, sídlil ve staré strážní věži, která byla na okraji města. Na druhou stranu, jakmile ti jednou ukázali, která ze strážních věží to má být, už nebylo tak obtížné držet správný směr a proplétat se rušnými ulicemi Magnólie dál.
Prošel jsi městem až se před tebou začala tyčit stará, ale zachovalá a viditelně opravovaná strážní věž. Šel by ses asi rovnou podívat dovnitř, kdyby sis nevšiml zřízeného cvičiště poblíž věže s hned několika slaměnými panáky a muže, který na tomto plácku cvičil. Byl docela úhledně oděn, v ruce třímal meč, kterým se zdatně oháněl a zasazoval údery. Blond vlasy mu létaly ve větru na všechny strany. A modré oči sledovaly cíle i své okolí.
A pak to hlavní na jeho vestě jsi zahlédl rudě se skvoucí znak ve tvaru lví hlavy.
Magnólie - Cech Sabertooth
Baltyr
Rozhodl ses tedy projít po širém okolí. Nijak jsi nespěchal, nebylo kam hnát, takže sis udělal docela příjemnou procházku po městě. Zabralo to tedy docela dost času, ale postupně sis kousek po kousku mapoval a dělal přehled o zdejších místech, jako byla náměstí, místní velká katedrála, několik menších tržnic a různých obchodů a samozřejmě jsi také narazil na několik cechovních budov konkurenčních cechů, jako byl Fairy Tail, nebo Lion Heart. S prvním jsi už tu čest měl, o tom druhém jsi nikdy neslyšel.
Krátkou přestávku sis nakonec rozhodl udělat v parku, aby ses pokochal kouskem hezké přírody zde. Statné stromy, lidé na piknicích a celkově klid a pohoda oproti rušným ulicím města.
Při své procházce jsi dokonce měl pocit, žes dvakrát zahlédl svou kolegyni z cechu, která se šla proběhnout, ale jen co jsi k ní zalétl pohledem, byla pryč. Nejspíše si nechtěla křížit svou trasu s tebou, nebo si tě ani nevšimla těžko říci.
"Brej den mladý pane. Užíváte si krásy našeho města?"Pozdravil tě důstojně oblečený pán s upraveným útlým knírkem, který na pozdrav pozvedl svůj vycházkový klobouk. V jedné ruce měl dokonce špacírku, kterou se zlehka opíral o zem.
"Pokud byste měl zájem, mohl bych vám nabídnout pár neocenitelných suvenýrů z návštěvy tohoto místa. Magnólie je nezapomenutelná."Navrhl přívětivě a se zájmem tě pozoroval.