Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Fairy Tail: Reborn

Příspěvků: 408
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Veric Icebringer je offline, naposledy online byla 28. března 2024 8:25Veric Icebringer
 Postava Aileen je offline, naposledy online byla 28. března 2024 9:35Aileen
 Postava Sora Tamaki je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Sora Tamaki
 Postava Kelsey Lockheart je offline, naposledy online byla 27. března 2024 21:07Kelsey Lockheart
 
Sora Tamaki - 21. října 2021 18:09
7c61e78bc756fe0434a0ac4eaac9b429(2)4912.jpg
Ta dívka


Pozoruji jí a když mě pustí, a dokonce celou, tak se posadím...
,,Vytvořila bys mi z tvého písku malé figurky mých kamarádů?"
Tázavě se na ní podívám.
,,Nebo třeba i nějakého draka, já pak tvůj písek roztavím na sklo. To budou dárky řekněme..."
zamrkám na ní.
,,Mohlo by to být zajímavé kombo jako útok, ale to se nikdy nestane."
Zazubím se na ní.
,,Ale tohle bych chtěla zkusit"
 
Duch Minulosti - 21. října 2021 17:35
duchminulosti8405.jpg

Karetní souboj
Veric, Oberon, Aileen


Postava spokojeně stála a čekala, co se bude dít, stejně, jako její majitel.
"Ahhh.....Fairy Tail.....nesnáším víly."
Zle se muž usmál a zatahal se za dlouhý vous. Jeho pronikavé oko si vás měřilo svazujícím pohledem. Pak však přišla na scénu nová karta. Gray Fullbuster!

Obrázek


"Cos to říkal o Fairy Tailu? Šmejde?!"
Zavrčel mladík, který se s úsměvem na rtech a znakem Fairy Tailu objevil na bojišti. Měl na sobě jen kalhoty a přišlo vám, že se okolí ochladilo, podobný pocit měla Aileen někdy v přítomnosti Verica. Karty před Vericem však zazářily a ta s nápisem Juvia Roxar se vtáhla sama do boje.

Obrázek


A začalo pršet.
"Shin shin top.....Grayíček je jen můj."
Pronesla modrovlasá dívka temně a zaujala místo po boku svého kolegy. V tu chvíli se také rozzářila další karta ve Vericově výběru a aktivovala se Nezlomná duše. Gray a Juvia si věnovali krátký pohled a chytli se za ruce. Ve volné ruce každého z nich se začala sbírat magie. U Juvii voda, u Garye led a vše kumulovali do středu a svých spojených rukou.
"Kombinovaný útok: Lamač srdci!"
Zazněly současně hlasy obou postav a jejich ruce zazářily.

Obrázek


"Hrrrráááááááá!"
Zaburácely jejich hlasy prodchnuté magií bitevní pole a ze spojených dlaní vytryskl mocný proud magické energie. Vousáč se na to překvapeně díval.
"Ne to....."
Mocný kužel magie ho zasáhl a vy jste všichni mohli vidět, jak mrzne na kost až z něj zůstala jen ledová socha, která se vzápětí roztříštila. Kužel dosáhl až k vašemu soupeři, kterého málem smetl k zemi. Viděli jste, že ten nápor ustál, ale stálo ho to dost sil a ještě nyní byly vidět pozůstatky ledu na jeho oděvu.
"Jak....?! Rrrr to nevadí stejně nevyhraje."
Zasyčel, mezitím Vericovi přišla jedna nová karta která nesla jméno, které jste už slyšeli Natsu Dragneel. Soupeř však také hodil do placu kartu.
"Bylo fajn s tebou hrát, ale tady to končí kamaráde."
Usmál se soupeř, když se s karty objevila potemnělá postava s náhrdelníkem. Šílený úsměv se rozšířil po tváři neznámého může.
"Hahahahah! Konečně! Třeste se smrtelnící! Teď vás zničím, protože já jsem Acnologia!"

Obrázek


Ušklíbl se a vrhl se nelidskou rychlostí vpřed a máchl svou silnou paží. Juvia i Gray vykřikli a odletěli skoro až k nohám Verica. Doslova bylo vidět, jak z nich uniká život skrz krvavené oblečení, tam kde dřív byly jejich spojené ruce.
"Ubohé."
Ušklíbl se Acnologia.


Margaret - Touha po cechu
Kelsey


"Magie je nezkrotná a ohebná věc, takže to samozřejmě možné je."
Usmála se na tebe Sylvia a dál tě vedla. Skoro každý koho jste potkali vás přátelsky zdravil. Měl jsi však jasný pocit o tom, že zdravili hlavně Sylviu, očividně tu byla docela oblíbená. Nevypadalo to však, že by měla mistryně cechu potřebu tě nějak podrazit, nebo nemile překvapit. Zastavila se až před Velkým starým třípatrovým domem, na jehož čele visel vývěsní štít se znakem Lamia Scale.
"Vítej v našem cechu."
Pousmála se a zamířila dovnitř, jen se letmo ohlédla, jestli jí následuješ. Uvnitř to bylo příjemně a domácky zařízené. Vypadalo to, jako ve velké společenské místnosti. Gauče a stolky, police a regály, místy knihy, místy jiné vybavení. Vyčleněná místa pro odpočinek i pro studium.
"Doufám, že se ti u nás líbí. Obávám se jen, že s ostatními z cechu se budeš muset seznámit postupně, hodně jich plní zakázky, přece jen potřebujeme vydělávat a je nás docela málo."
Vysvětlila a chvíli šla pozadu, když si s tebou povídala a ukazovala ti, kde co je. Bylo to tu útulné, nejspíše v patrech budou tím pádem pokoje, no a něco ti říkalo, že pár dalších místností najdeš i tady dole. Bude tu rozhodně ke zkoumání více, než jen knihy.


V zajetí
Sora


"Hmmmch spíše bych řekla host, ale dejme tomu."
Pokrčila dívka mírně rameny. Chvíli tě pozorovala a zvažovala tvou žádost.
"Mmmm je to ve tvém zájmu nezkoušet hlouposti."
Odtušila a pak jsi ucítila, jak se struktura na tvých rukách a těle pomalu ale jistě rozpadá. Zdá se, že se rozhodla tě pustit celou. Buď tě nepovažuje za hrozbu, nebo si je jistá tím, že tě v případě potřeby zvládne.
"Tak, jak chceš pomoct?"
Koukla na tebe tázavě.


Magnólie - Cech Sabertooth
Baltyr



Mírně pokrčila rameny a znovu upila svého nápoje a pak mírně zívla.
"Hmm pokud jsem dávala pozor, když se o něčem podobném zmiňoval jeden z mých kolegů, tak bych to definovala asi takto."
Položila na stůl dva kamínky mezi kterými nechala půlmetrovou mezeru.
"Jeden tvůj portál, druhý tvůj portál. Cesta mezi nimi je prostor, který musíš překonat. Nemyslím si, že by se velikost prostoru jen tak ztratila pořád musíš urazit vzdálenost. Ale co já vím o tvojí magii, jen bych byla s tím tvým čtvercováním opatrná. Každý jednou narazíme ve své magii na něco čemu nerozumíme."
Pomalu se zvedla od stolu s nápojem v ruce.
"Nech ho na stole, nevím, jak ale pozná, když něco na stole leží a v pravý čas si to přivolá zpátky, jako když ti talíř připutoval. No nic jdu se trochu protáhnout."
Zívla a pak jsi jí viděl mířit ke dveřím z cechu.


První zastávka Magnólie
Dante


"Pravda dvakrát levná není to ne, ale kvalitní je......hmmmm ale vám dám slevu a pokud o ní budete mít zájem, můžeme se domluvit na splátkách, pokud se opravdu hodláte ve městě zdržet."
Usmál se Hermit přátelsky. Když ti řekl cenu bylo nepěkné, ale očekávané, měla pětkrát větší hodnotu, než látky, na které jsi byl zvyklý a to už byla slevněná.
"No a jak tak nad tím přemýšlím, možná bych měl i zakázku pro cech, ke kterému se přidáte."
Nadhodil a trošku zamyšleně si promnul bradu. Zdá se, že tvůj hostitel, je samé překvapení a samá příležitost a z nějakého důvodu si tě zjevně docela oblíbil.
 
Veric Icebringer - 21. října 2021 16:45
fairytailledovdrakobijec21999.jpg

Tvrdá hra


Nevídaná síla mě srazila do kolen. Bolestně jsem vydechl a vzhlédl na bojiště, kde se rozplynuli všichni mí bojovníci. Zatnul jsem zuby a pozoroval bytost, kterou přivolal můj soupeř.
"Jak může být tak silný? A jediným úderem."
Opřel jsem si dlaň o koleno a postupně jsem se zvedl opět na nohy.
"Fajn.....není moc možností, co s tím dál, takže zkusíme tomu čelit!"
Sáhl jsem po kartě s nápisem Gray Fullbuster a hodil jsem jí do placu.
"Jsem mág z Fairy Tailu! Tak snadno se nevzdám!"
Napřímil jsem se s odhodlaným výrazem ve tváři.
 
Dante Bury - 10. října 2021 16:04
bfb4621.jpg

Obchod



"Ano velmi."
Domácí strava je hold domácí strava.

Následně tedy sejdeme dolů, kde mě můj hostitel provede po svém krámku. Po menším rozhovoru, kdy mu oznámím co vlastně hledám se pustil do třídění věcí, až nakonec přišel s něčím velmi zajímavým.
Musím říci, že něco takového by bylo více než k užitku. Nejspíše bych byl schopný skrze tuto látku napřímo používat i paralyzující kletbu, které jsem jinak schopný pouze v rakvi. To je, ale pouze domněnka. Hlavní by byla pevnost látky.

"Můj šat mi vyhovuje, ale děkuji. Rád bych s vámi pohovořil o ceně této látky. Je jasné, že bude velmi drahá, i když jí potřebuji pouze menší kus. Co se týče nití, tak na ty bych se rád podíval později. Nejdříve tedy k látce. Jaká je její hodnota?"

I když žiju skromně, tak zase tolik peněz nemám. Určitě si budu muset najít práci, aby jsem si na ní vydělal.
 
Baltyr Urusai - 09. října 2021 14:03
bbbb5581.jpg

Magnólie - Cech Sabertooth



Musím se uchechtnout.
"Vše záleží na logice jedince. Tak přeci magie funguje. Mág není schopný kouzla, které nechápe. Ano čím větší kouzlo, tak tím větší spotřeba. Já však používám vždy úplně jedno a to samé kouzlo se stejnou spotřebou, když tedy nevytvořím portál větší, nebo naopak menší než je standart. Vše je ovlivněno logikou. To, jak je chápán prostor. Stačí, když vezmeš v úvahu, že existuje spousta mágů, kteří mají třeba ledovou magii. Přesto je ta magie u každého mága jiná a jedinečná."
No a stejně je to tak s mým prostorovým kouzlem.

Pomalu dojídám a sleduji ji po očku. Zatím jí znám pár minut, takže si o ní nemohu dělat nějaké extra představy co se jejího charakteru týče, ale jsme oba ze stejného cechu, takže bych to nyní tolik hrotit neměl.
Dojím jídlo a příbor položím na talíř.
"Zdejší kuchař je opravdu mistr ve svém oboru." Okomentuji jej a chvíli čekám jestli k tomu ještě něco nedodá.

"Kam mám dát talíř?" Zeptám se tedy ještě. Rád by jsem se šel projít, aby mi vytrávilo, ale je slušnost uklidit po sobě. Tohle není restaurace.
 
Sora Tamaki - 08. října 2021 16:34
7c61e78bc756fe0434a0ac4eaac9b429(2)4912.jpg
To děvče


,,Takže dokud pro mě nepřijdou, tak jsem tvůj vězeň?"
zeptám se jí a pak mi cuknou koutky...
,,Suvenýry... Tvá schopnost s tou mojí, tvoří sklo... pokud mi pomůžeš, abych měla volné ruce... Ano slibuji, že ti neublížím, tak bych chtěla něco vyzkoušet... Šlo by to?"
pozoruji jí, ale opravdu jí nemám v plánu ublížit... Slib je slib...
 
Kelsey Lockheart - 08. října 2021 13:55
[horriblesubs]darwinsgame06[720p]1918.mkv_snapshot_13

Cesta do cechu…


Před kavárnou ve městě Margaret


Zajímalo by mě, jaké schopnosti ovládá zdejší cechmistr. Už samozřejmě vím, že je mocná, ale řada druhů magie není jenom o hrubé síle a nátlaku… klidně by se z ní mohla vyklubat nepřekonatelná léčitelka nebo vědma a její nebezpečnosti by to nijak neubralo. Jaké životní události a touhy jí asi formovaly? Ale hlavně doufám, že ji nikdy nebudu muset čelit jako nepřítel. Téměř určitě by to nedopadlo dobře, projede mi hlavou.
“Pravda. A také jsem slyšel, že postupem času se někdy může vyvíjet do nových lehce odlišných forem, aby se přizpůsobila současnému stavu a potřebám jedince… i když na vlastní oči jsem to ještě neviděl“, vyšlu své myšlenky spolu s úsměvem.
Tedy, to by mě zajímalo… Kouká takhle na všechny nebo jenom na nové a tedy neznámé existence ve městě. Je jenom zvědavá nebo ráda ostatní škádlí a pak se baví jejich reakcemi? Nebo snad… ne, radši nic, potlačím poslední myšlenku, ale jinak už jsem relativně uvolněný.
Tedy uvolněný ve smyslu, že z ní necítím žádné úmysly bojovat, ale její bedlivý pohled silně připomínající kočku u mě stále vyvolává lehké mravenčení. Ostatně, jak madam Celestine v žertu říkávala… občas člověk nemůže věřit ani obyčejnému kamínku na cestě, že nemá žádné postranní motivy a u žen to platí dvojnásob.

“Také doufám. Těším se na vzájemnou spolupráci…“, usměju se ještě trochu víc, protože situace se nakonec vyvíjí lépe, než jsem se odvažoval doufat.
Takže ono to zřejmě vyjde… zdá se, že mě opravdu přijmou mezi sebe. Snad toho nebudou oni ani já litovat. A také se nemůžu dočkat, až navštívím jejich studovnu, tedy pokud mě tam pustí. Určitě tam budou různá zajímavá díla, která jenom čekají, až je budu moct vzít do ruky a nasát jejich moudrost, poskočím si v duchu a bez otálení se vydám za svou budoucí mistryní.
Zezačátku musím trochu popoběhnout, protože Sylvia je vyšší než já a tudíž má i delší krok, ale rychle to srovnám a potom už nemám žádné obtíže. Pominu-li, že se pohybuji v těsné blízkosti krásné a spoře oděné ženy, na což vůbec nejsem zvyklý, které je navíc očividně úplně jedno, jak na ostatní okolo působí nebo se v tom možná i přímo vyžívá.
Jestli je tahle žena cechmistryně, jací asi budou další členové? Hlavně se před ní nesmím nějak významně ztrapnit. Z toho, co jsem zatím vypozoroval, bych řekl, že by z toho sice v danou chvíli nedělala závratně velký problém, ale zároveň by měla dobrý materiál pro budoucí popichování a myslím, že v tom bude dobrá i bez pomoci.
Radši ani nechci vědět, jaká bude, když se něčeho napije… tedy pokud vůbec pije alkohol.

 
Duch Minulosti - 08. října 2021 09:51
duchminulosti8405.jpg

Margaret - Touha po cechu
Kelsey


"Magie každého mága nejlépe odpovídá jemu samotnému. Kreativita dokáže hotové zázraky a nejednou překvapí."
Usmála se a souhlasně kývnula. Cítil jsi, jak pozoruje každý tvůj pohyb, ale ne že by byla ostražitá a chtěla tě mít pod dohledem. Spíše tě okusovala takovým šimravým laškovným a pobaveným pohledem.
"Vítej v Margaret Kelsey."
Při zmínce o studiu se její úsměv rozšířil.
"Ano Lamia Scale sbírá vědění více, než jiné cechy, leč nemohu říci, že by se o něj zajímali úplně všichni členové cechu, i když by to pro ně bylo prospěšné."
Dala si jednu ruku v bok a zdálo se, že chvíli nad něčím přemýšlí.
"Takže ty by ses k nám chtěl přidat? Dobrá, myslím si, že rozumím tomu proč. Doufám, že ti dokážeme pomoci stejně tak, jako ty budeš pomáhat nám."
Mrkla na tebe a rozešla se směrem k nejbližšímu motsku přes kanál vedoucí městem.
"Pojď ukážu ti, kamže to chceš patřit."
Mávla na tebe a skoro vypadala, jako starší sestra, která nabízí svou ruku mladšímu bráškovi, aby jí mohl bezpečně následovat. Dobře, fakt pěkná a sexy starší sestra a tu sestru asi nejlépe vypustit.


V zajetí
Sora


Naklonila hlavu na stranu a cukly jí koutky, při tvém pokusu o vyjednání svého propuštění. Mírně zavrtěla hlavou.
"Ymmm ymmm sice jsi vyhrála naši hru na krácení času, ale nechat tě jít nemohu. Tahle hra nepatřila mezi ty, které hrají tam dole."
Koukla koutkem oka přes okraj skaliska a pak zpátky na tebe.
"Suvenýry?"
Podivila se překvapeně nad tvou druhou alternativou. Nejspíše jí nikdo o nic takového často nežádal, takže jen seděla s hlavou nakloněnou ke straně a pozorovala tě v němém očekávání, cože to po ní vlastně chceš.
 
Sora Tamaki - 07. října 2021 16:13
7c61e78bc756fe0434a0ac4eaac9b429(2)4912.jpg
Dívka


Ušklíbnu se, když si ona uvědomí, že prohrála a počkám až mi vyndá klacek z úst...
,,Vzhledem k tomu, že jsem tady svou hru vyhrála, tak bys mě mohla nechat jít... A nebo..."
Zamyslím se...
,,Bys mi mohla pomoci spolu s tvojí schopností udělat pro mě a mé přátele malé suvenýry..."
Pohlédnu na své skleněné tělo, protože to by fakt mohlo být dobré...
 
Kelsey Lockheart - 07. října 2021 14:46
[horriblesubs]darwinsgame06[720p]1918.mkv_snapshot_13

Setkání s cechmistryní…


Před kavárnou ve městě Margaret


Člověk nemusí být žádný zvláštní pozorovatel, aby poznal, že ta žena z kavárny se začíná mou nervozitou vyloženě bavit. Ostatně stačí porovnat její tón a doprovodné neverbální gesta. Pořád to je ovšem lepší, než kdyby… útroby mi náhle bez jakéhokoli varování sevře silný drtivý tlak cizí magie.
Co se děje?!, projede mi poplašeně hlavou a instinktivně přitisknu levou ruku k místu, kde mám srdce, zatímco pravou pozvednu v obranném gestu směrem k osobě před sebou, od které ta mohutná záplava magické energie pocházela.
Nicméně, než se stihnu pokoušet o jakoukoli obranu nebo přemýšlet nad tím, proč na mě ta žena vůbec chce bezdůvodně zaútočit, onen tlak zase stejně rychle zase zmizí. Skoro jako kdyby to celé byla jen má představa... až na to, že samozřejmě nebyla.

Fůůů… tak to bylo opravdu děsivé, snažím se potlačit hluboké úlevné vydechnutí nad tím, že jsem po této zkušenosti stále v jednom kuse a bez škrábnutí. I když nemám pochyby o tom, že kdyby mě skutečně chtěla napadnout, pravděpodobně by vůbec nezáleželo na tom, jestli bych se bránil nebo ne.
Jaký to vlastně mělo význam? Co kdybych byl obyčejný klient, který chtěl vyhledat jejich gildu kvůli nabídce práce pro zdejší mágy? Taky by je takhle děsila na potkání, aby si „oťukala“ jejich ducha? Nebo v tom snad bylo něco víc? Ukázka síly a současně předběžné varování? Navíc, mluvila jenom o telepatii nebo ten předchozí závan sloužil i k tomu, aby prozkoumala schopnosti mágů ve svém okolí? Koneckonců Lamia Scale si potrpí na získávání informací, takže by to teoreticky nebylo úplně nemožné, nabízí mi stále lehce otřesená mysl různé možnosti.
“No... Dovoluje mi mluvit s ostatními, i když jsem přišel o hlas. Je to jeden z důkazů, že i když to chvíli trvá, magie se někdy opravdu přizpůsobuje přáním jedince“, vyšlu k ní své myšlenky, ale už se neobtěžuji s pohybem rtů, když mě stejně okamžitě odhalila.

Jsem na sebe vcelku hrdý, že když se přiblíží, tak i přes ukázku její síly sám instinktivně neustoupím o krok zpátky, abych mezi námi udržel nějakou zdánlivě bezpečnou vzdálenost, a dokonce po chvíli přemlouvání zklidním svůj tep na přijatelnou mez. I tak jsem ovšem tentokrát připraven okamžitě zareagovat, kdyby se příště rozhodla dát své magii konkrétnější formu.
Takže ona je přímo cechmistryně. I když vzhledem k moci, kterou předvedla, to vlastně dává smysl. Tedy alespoň doufám, že to, co jsem cítil, nebyl standart pro všechny jejich členy, jinak bude moje návštěva města kratší, než jsem původně myslel, pomyslím si.
“Moc mě těší. Já jsem Kelsey, a vyhledal jsem Váš cech, protože bych se k němu rád přidal. Slyšel jsem, že se kromě plnění úkolů zajímáte také o studium… že?“, pronesu v duchu a vracím jí pohled, přičemž po posledním slově nakloním hlavu lehce ke straně.
I když jsem to neřekl přímo, jistě si může snadno domyslet, že jednou z oblastí mého zájmu, byť ani zdaleka ne jedinou, je můj chybějící hlas. Se svým stavem už jsem se dávno smířil… vždyť je to víc než deset let…, ale i tak naděje umírá poslední. Navíc, z toho, co jsem vyčetl a náhodně odposlech, bych tady mohl mít největší šanci na nalezení někoho, kdo by mi mohl poradit nebo alespoň třeba nasměrovat.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.10590314865112 sekund

na začátek stránky