| |||
Margaret - Touha po cechu Mladá žena se na tebe přátelsky a docela svůdně usmála a pohodila svou modravou hřívou. "V pořádku, nic se neděje." Odvětila ti blahosklonně, jako by se jednalo o nějaké velké gesto, ale ve tváři se jí zračila stále hravost a pobavení. Naklonila mírně hlavu ke straně a poklepala si ukazováčkem na rty. Tys v ten moment pocítil strašlivou tíhu magické aury, která na okamžik z té ženy unikla a pak se zase vytratila. Bylo to velice tíživé a svírající. Pobaveně se na tebe usmála. "Ustál jsi závan mé magické energie, to je dobrý začátek." Mrkla na tebe laškovně a dala si jednu ruku v bok. "Taky máš zajímavou magii. Spousta lidí i mágů by si toho ani nevšimla." Klepla si prstem na ústa a znovu se na tebe přátelsky usmála a udělala pár kroků směrem k tobě. Dělily vás už jen asi dva kroky. "Jsi zajímavý mladík. Říkal jsi, že hledáš Lamia Scale. Co od našeho cechu potřebuješ? Jsem Sylvia Talmori. Mistryně cenu Lamia Scale." Pronesla s patřičnou hrdostí a vznešeností. O této ženě jsi slyšel jen něco málo. V jedné hospůdce, kde ses doslechl něco bližšího k Lamia Scale, tak jsi slyšel, že Mistryni cechu označovali, jako Pannu. Její zkoumavé oči se do tebe vpíjely a propátrávaly tvé nitro. Magnólie - Cech Sabertooth "Hmmmmm..." Zabrumlala a zamyšleně tě pozorovala a poklepávala si při tom prsty o rty. Zdálo se, že chvíli přemýšlí o tom, co jsi jí řekl. "Moc se mi nechce věřit tomu, že by to nijak magicky neovlivňovalo. Vzdálenost by měla hrát z logického hlediska svou roli. Stejně, jako při jiných magiích čím silnější kouzlo tím větší magická spotřeba, ale určitě rozumíš své magii lépe." Broukla leč bylo vidět, že má o tom asi své vlastní pochybnosti. Pak mírně pokývla hlavou. "Mmm no to jsem zvědavá, až budeš najezný. Náš kuchař je fakt dobrej. Jen háklivej na svou kuchyni má rád při práci klid." Objasnila a pak se s mírným zívnutím začala zvedat od stolu. "Jdu si pro něco k zapití." Oznámila a zmizela dveřmi vedle dveří do kuchyně a za chvíli se vracela s lahví limonády ze které si pořádně přihnula. "Aaaahhhh malinová ta je nejlepší." Usmála se spokojeně na láhev. Piškvorky Dívka se na hrací plochu nepěkně zaškaredila a mírně si povzdechla. Nafoukla tvářičky a našpulila rty a hodila klacík do ringu. "Přálo ti štěstí." Špitla na okolo nazlobeně a pak ti pomohla vyndat klacek z pusy, aniž by ti je vyrazila. "Ale rozumět ti bylo fakt prdlačky." Zašklebila se a znovu se usadila. "Hmm co teď s tebou." Těžko říci jestli to byla jen řečnická otázka. |
| |||
Piškvorky Pozoruji její kolečko a křížek udělám do pravého spodního rohu. A ušklíbnu se, nyní ať udělá jakýkoliv tah, tak jsem vyhrála. ,,Jshi nesh- oush- trhedena." Fakt je ten klacek v puse na hovno... |
| |||
|
| |||
Hledání cechu a…Před vchodem do náhodné kavárny ve městě Margaret
Zhluboka se nadechnu, jak se má doposud oslabená magická energie zase ihned vrátí do normálu. Pak ale vykročím a ponořím se do městských uliček ohraničených z jedné strany budovami a z druhé širokými vodními toky s několika naloženými loďkami. Dneska je opravdu pěkný den, takže nijak nespěchám a udržuji příjemné vycházkové tempo. |
| |||
První zastávka Magnólie "Věřím, že své místo najdete." Usmál se na tebe tvůj hostitel a pomalu se zvedl od stolu. "Samozřejmě pokud byste nenalezl správný cech zde, jsou další obnovené cechy i v jiných městech a místech. Možná jste na některé již na svých cestách narazil." Manželka nakoukla zpátky k vám a obdařila tě hřejivým úsměvem. "Jsem ráda, že Vám chutnalo." S tím tě už pan Hermit raději vedl zase dolů do obchodu, aby ses mohl podívat na jeho zboží. "Věřím, že u mne naleznete vše, co potřebujete." Jakmile jsi mu vysvětlil po čem se zhruba díváš, už byl Hermit ve svém živlu. Zavedl tě do jedné části obchodu, která byla věnována právě látkám a obdobnému zboží chvíli se přehraboval hodnotil jednotlivé kousky a pak vytáhl jednu zdobeně vyšívanou, která připomínala magické kruhy a měla zlatavou barvu. Kousek jí rozvinul. "Tohle je ta nejlepší látka, kterou široko daleko seženete. Zámořský kousek, který je velice pevný a odolný. Navíc ty vzory nejsou jen vzory, ale je to vetkaná magie do látky samotné. Ta pak posiluje schopnosti mága, který jí jakkoli využívá." Usmál se spokojeně nad svým výkladem. Když ses dotkl látka byla heboučká a příjemná, skoro, jakoby se ti pod prsty rozplývala. "Pokud byste sháněl, jehly, nebo něco dalšího věřím, že najdu také něco příhodného. Případně nějaký odolnější cestovní šat?" Začal ti dělat různé návrhy. Bylo vidět, že je ve svém živlu a své práci věru rozumí. Magnólie - Cech Sabertooth "Jasně už to letí!" Zaslechl jsi mužský hlas, jen co jsi trochu nakoukl do kuchyně a vzápětí ses musel stáhnout a přikrčit protože ti nad hlavou proletěl talíř s flákem masa a kopkou brambor přímo ke stolu, kde seděla Jasmina. "A nelez mi do kuchyně!" Houkl ještě hlas přátelsky. Z toho, co jsi v kuchyni zahlédl to byla pára, nádobí, ingredience a to, že kuchyně to byla fakt pořádná. Ale kuchař? Možná nějaký náznak postavy v páře. Snad budeš mít šanci tohohle kuchařského mistra potkat později až bude mít padla. Jasmina se na tebe zazubila, když ses vrátil k talíři s jídlem. "Je rychlej co?" Mrkla na tebe a opřela si bradu o dlaň. "Mmmm to je zajímavá magie. Ale jako vše i tohle bude mít své pro a proti že? Co se stane, když špatně odhadneš vzdálenost? Rozplyneš se? Něco ti bude chybět? A je šance, že se na druhé straně více pasažérů poskládá špatně a vznikne z nich nějaké fuj?" Začala se tě se zájmem vyptávat. "Zní to zábavně, představ si, jaký fajn závod by se tvou magií dal třeba udělat? S trochou štěstí a dostatečnou dávkou magie by to mohl být maratón po celé Fióre!" Zazářila tím až šíleným ale možná ne nemožným nápadem. Je pravda, že využívání své magie k něčemu.....inu více normálnímu jsi poslední dobou neměl tolik prostor, takže tenhle nový pohled na věc je.....možná i přínosný. "Hmmm jsi nějaký moc vážný." Naklonila zkoumavě hlavu na stranu. Margaret - Touha po cechu Právě dnešního dne tě tvé kroky donesly až do městečka, které neslo název Margaret. Mířil jsi sem z jednoho důležitého důvodu a tím byl obnovený cech, který zde sídlil Lamia Scale. Cech, který měl ve znaku mořskou pannu a slyšel jsi o něm, že zdejší mágové shromažďují vědění. Že cech je příhodným místem pro ty, kteří se chtějí učit. Je to už šest let, co byl tento cech uveden znovu do provozu a stále je prý skoupý na mágy. Obnova světa mágů hold postupuje pomalu. Přivítala tě vůně vody a její čvachtání, protože toto město je protkáno vodními kanály a mosty, pod kterými proplouvají pramice a rozvážejí lidi i zboží. Jedna z vodních cest vede až k moři a další je prý propojená až s Hargeonem, který je asi nejbližším velký městem odtud. Místní vypadali v dobré náladě, hleděli si svých běžných činností a tys měl možnost v poklidu zkusit najít budovu místního cechu. A jak jsi se tak procházel a zvědavě rozhlížel kolem minul jsi jednu menší kavárnu. Vypadalo to, že zde moc zákazníku dnes nemají. Zahlédl jsi na venkovním posezení jen jednu ženu s hustými bledě modrými vlasy, jak si spokojeně popíjela....asi čaj? Vzhledem k tomu, že už z rána bylo teplo nepřišlo ti podivné, že má na sobě jen tmavé kraťasy a vršek našedlých plavek. Byla starší, než ty ale zase ne moc stará, prostě dospělá, krásná žena s pěknými křivkami. Kdo ví, proč tě zaujala, když jsi jí mijel. "Hledáš něco?" Ozval se ti v zádech její přátelský hlas. Když jsi se ohlédl sešla za tebou na ulici s šálkem v ruce. Nyní sis jí mohl prohlédnout pořádně. Brčálové oči a přátelský výraz, upila z šálku. Když udělala krok tvým směrem zahlédl jsi ještě něco, co ti na chvíli vyrazilo dech.....Tetování na levé vnější straně jejího stehna. Stejné barvy, jako její vlasy a poznal jsi jej dokonale. "Koukáš na mě, jako na obrázek z pohádkové knížky." Pousmála se a odložila šálek na stolek za sebou. Její oči byly živé a hravé. Prohlížely si tě a zkoumaly, až jsi cítil, jak se ti hrne červeň do tváří. A jí to očividně nepokrytě nijak nevadilo. "Jsi nějaký zaražený." Zasmála se shovívavě a svůdně zamrkala. |
| |||
|
| |||
|
| |||
Karetní souboj Nová karta padla do bojiště. Spalující žár. Z karty vyšlehly plameny a rozskočily se do stran. Nejprve jiskry přeskočily na Verica ze kterého pak postupovaly po vlasech a spalovaly je. Stejným způsobem přeskočily i na Macaa a Wacabu a začaly spalovat vlasy, které věznily je až doputovaly k Flare, která vykřikla bolestí, když karta sežehla vlasy až ke kořínkům a padla bezmocně k zemi. Následně se Flare rozplynula. "Macao jdeme na to!" Vyrazil Wacaba kupředu a vypustil oblak kouře, který se zformoval do pěsti a srazil k zemi druhou postavičku našeho soupeře a ta se rozplynula také. Macao zaplál opět fialovým bičem a šlehl našeho soupeře. Ten se nespokojeně zamračil. "Dobře spratku přitvrdíme." Hodil na stůl další kartu, která temně zazářila. Obrovská magická síla se uvolnila zaplála fialovým světlem, ze kterého se objevila ještě zlověstnější postava. "Zmizte otravní červi." Ušklíbla se postava, která nesla název Hades a přešla do magického postoje. "Grimoire Law!" Zaburácel jeho hlas a pak se zablesklo fialovým světlem. A Macao i Wacaba vykřikli a rozplynuli se. Veric ucítil palčivou bolest po celém těle, která ho skoro srazila do kolen. Tohle bylo docela něco jiného, než první zásah. Zdá se, že rozehřívání skončilo. A Vericovi přisla další karta Juvia Roxar. První zastávka Magnólie Majitel domu tě poslouchal a mezitím jedl. Pak upil ze své sklenice a mírně zavrtěl hlavou. "Myslím si, že pro místní strážce zákona by Vás bylo škoda drahý pane. Nehledě na to, že k mágům se nestavějí vždy otevřeně. Není to ještě tak dávno, kdy byli všichni mágové dost tvrdě pronásledovaní." Prohodil a pak chápavě přikývl. Od jeho ženy sis vysloužil přívětivý úsměv. A tak jste spolu v poklidu pojedli a pak šla žena sklidit nádobí. Hermit si utřel rty do ubrousku a usmál se na tebe. "Děkuji, že jste přijal mé pozvání. Kdykoli budete chtít rád Vás tady zase uvidím ať již v záležitosti pracovní, nebo osobní." Usmál se přívětivě a pak nechal prostor k tobě, abys s ním mohl volně hovořit, než se Vaše cesty zase rozejdou. Magnólie - Cech Sabertooth Sešel jsi dolů o něco pomaleji, než dívka a zamířil do kanceláře odevzdat formulář. K tvé smůle tam však nikdo právě nebyl, ale naštěstí na stole byla docela dobře vyznačena kartotéka ve které se nechávaly aktuální dokumenty, aby každý nemusel čekat, až se příslušná osoba dostaví. Když jsi se vrátil pak zpátky do společenských prostor usmála se zubatě na tebe dívka s talířem plným brambor a hlavně velké flákoty masa, kterou porcovala příborem a cpala do sebe, jakoby týden nejedla. "Jen houkni do kuchyně, co chceš a za chvíli to tu máš. Máme toho nejlepšího kuchaře." Libovala si a vůbec jí netrápilo, že na tebe mluví s plnou pusou. "Hmmm mapování města. To zní zajímavě, ale taky jako spousta chození a ztraceného času. Co je na tom tak důležitého?" Naklonila hlavu tázavě na stranu a poklepala si vidličkou na rty, když tě sledovala. |
| |||
|
| |||
|
doba vygenerování stránky: 0.099263906478882 sekund