Otevřené moře – Černá Perla

Protočila jsem očima vsloup, když připomněl mou eskapádu s hadem a jen jsem zavrčela:
„ Ta truhla byla plná zlata… pár těch kousků leží na stole, ale je to fakt škoda.“
Povzdechla jsem si nabručeně. To, že má ještě hlídku, mě překvapilo. Zvedla jsem se z lůžka a vydala jsem se k němu.
„ Neměl bys přetahovat limity. Máš teď padla. O sebe se fakt nebojím, takže by ses měl jít spíš vyspat, než tady sedět. Moře je zrádné, a pokud si dost neodpočineš, může tě to stát život.“
Zamračila jsem se na něj. Stála jsem před ním, jak tak seděl na mém stole, než jsem se přes něj natáhla pro kompas, takže jsem se o něj musela opřít. Zmínil něco důležitého, jsme z kurzu a bude třeba ho srovnat, v tuhle chvíli může jakékoliv vychýlení z kurzu stát hodně času navíc. Otevřela jsem kompas, zatímco jsem se o Willa opřela zády, vysoukala se mu na nohy a zkontrolovala jsem kurz.

Jackie


,,Ne, v té době jsem opravdu neměla..."
Pousměju se a když položí TU otázku, tak přestanu s masáží a dlouze vydechnu.
,,Pocházím z té nejzapadlejší části Londýna... Má matka Anett - ani nevím jestli to bylo její pravé jméno, tak v mých čtyřech letech zmizela... Žila jsem na ulici ze zbytků a z odpadu, a když nebylo ani to, tak jsem kradla..."
Zatřesu hlavou.
,,Chytili mě, když mi bylo čtrnáct, bylo to v noci, když jsem si prala oblečení u řeky... Probrala jsem se na palubě nějaké pirátské lodi a pak už to se mnou šlo od desíti k pěti... Jediné jméno, které si z té doby pamatuji je Liam..."
stisknu pevně rty k sobě.
,,Naučila jsem se fungovat na lodi a k mé smůle při vzpouře posádky byl kapitán zabit... Já byla v kleci a nakonec mě prodali do nevěstince... A víte co je vtipné? Vy jste byl můj první zákazník v tom nevěstinci..."
Pousměju se.
,,Asi proto jsem pak šla, protože jsem fakt chtěla pryč... Musela jsem pryč..."

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Já nevím, kdo se málem nechal sežrat obrovským mořským hadem ani ne půl den zpátky. Sebevražedný skok plachtovím v hurikánu ti taky moc nepřidává. Mám pokračovat?"
Zašklebil se na tebe a tázavě povytáhl obočí. Pak se opřel zadkem o desku stolu a složil si ruce na prsou.
"Neboj, se na hlídce ti neusnu."
Ubezpečil tě s úsměvem.
"V klidu spi. Pohlídám tě, ať tě nikdo nepřijde zapíchnout. Postavím si židli před dveře. Takže pokud někdo otevře poznám to první."
Zazubil se.

Otevřené moře – Černá Perla

Pustila jsem jeho ruce a trochu otráveně jsem si lehla do lůžka, natáhla jsem se na deku a ruce jsem si založila za hlavou.
„ Mě a hloupost? Prosím tě… kdy jsem naposled provedla něco hloupého? Hm?“
Odfrkla jsem si a znovu jsem zívla.
„ To bys měl taky, máš to v plánu?“

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Nejsem si jistý jestli máš dost dobrou mušku. Beztak by to šlo do stěny a měla bys o díru v lodi navíc."
Zasmál se s provokativním šklebem na tváři. Když jsi ho vzala za ruce slétl očima k nim a mírně se pousmál.
"Já vím, že jo. Ale u tebe jeden nikdy neví, co za hloupost tě napadne."
Cukne mu koutek, pak pomalu vydechne.
"Měla by ses prospat."

Otevřené moře – Černá Perla

„ No jestli chceš postřelit, tak jí podat můžeš, ale jde tady o tvoje zdraví.“
Pokrčila jsem provokativně rameny a sledovala jsem co dělal. Když jsem ucítila studený kov na hrudi, trochu jsem se zachvěla, ale nakonec jsem chytila Willa za ruce a zadívala jsem se mu do očí.
„ Budu v pořádku, neboj se.“
Pousmála jsem se.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Ymmm jasně."
Kývl strčil si do pusy hroznové víno a natáhl se po řetízku. Pak vstal a přešel k tobě a začal ti jej zapínat kolem krku.
"Pistoli ti mám podat taky?"
Zašklebil se provokativně a dopnul zapínání řetízku, který ti spokojeně sklouzl mezi ňadra. Věřila jsi tomu, že se tam však Will nedíval, nebo jen maličko.
"Vypadá to, že to nekrvácí, to je dobře."
Kývl, když slétl očima k tvému ovázanému čelu.

Otevřené moře – Černá Perla

„ Lžeš si, Williame Turnere…“
Zavrtěla jsem hlavou.
„ Stejně jako tvůj otec.“
Pokrčila jsem nad tím nakonec rameny a zívla jsem.
„ To je pravda, přijít o Perlu by mohlo dost věcí zkomplikovat, že jo…“
Protáhla jsem se, mírně jsem se dotkla obvazu a znovu jsem zívla.
„ No bolí to, ještě chvíli asi bude. Ale zvládla jsem už i horší věci, než je tohle.“
Zadívala jsem se na něj a nakonec jsem se opět usadila v lůžku.
„ Na stole leží pistole a u ní je řetízek. Můžeš ho podat a připnout mi ho?“
Nespustila jsem z Willa oči, jen jsem se uvelebila na okraji postele a dívala jsem se na něj.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"To, že nejsem pirát neznamená, že se s nimi neumím vypořádat."
Odfrknul si Will a vytrhl nůž ze stolu a vrátil jej na své místo. S úšklebkem pokrčil rameny.
"Kdybys klidně spala vyhnuli bychom se tomu."
Nahodil chabou ochranu a sledoval, jak si prohlížíš obrázek. Když mu skicu vrátila, přeložil jí a uschoval do deníku i s tužkou a ten si zastrčil do brašničky u pasu. Sám si vzal ze stolu trochu hrozna a snažil se na tebe moc nedíval, když jsi byla jen v negližé.
"Hmmm jo docela dobrý. Podařilo se nám vyhnout dalším nebezpečným útesům a už bychom měli být v bezpečí. Budou perlu pomalu stáčet do původního kurzu, dost si zajedeme, ale na druhou stranu lepší, než přijít o loď. Co tvoje hlava?"
Opáčil a koukl po tvém obličeji.

Otevřené moře – Černá Perla

Na rtech se mi usadil zubatý úsměv, když jsem zahlédla nůž, který zabodl do mého stolu.
„ A pak že nejsi pirát… jsi svojí matce podobnější než si myslíš.“
Ušklíbla jsem se na něj, ale pak jsem se na kudlu zamračila.
„ To je můj stůl… Víš jak špatně se na něm bude psát, když tam budou díry?“
Zabrčela jsem na něj nabručeně a Lístek jsem si vzala.
„ No a co, že to není hotové?“
Prohlédla jsem si lístek a pak i jeho. Nakonec jsem mu lístek vrátila zpátky a sklouzla jsem ze stolu zase na zem. Vzala jsem si z tácu, který přinesl něco drobného k jídlu a pustila jsem se do toho. Přecházela jsem sem tam, jen tak v té košili sahající sotva do půlky stehen.
„ Jaká byla služba?“