Otevřené moře – Černá Perla

„ Lžeš si, Williame Turnere…“
Zavrtěla jsem hlavou.
„ Stejně jako tvůj otec.“
Pokrčila jsem nad tím nakonec rameny a zívla jsem.
„ To je pravda, přijít o Perlu by mohlo dost věcí zkomplikovat, že jo…“
Protáhla jsem se, mírně jsem se dotkla obvazu a znovu jsem zívla.
„ No bolí to, ještě chvíli asi bude. Ale zvládla jsem už i horší věci, než je tohle.“
Zadívala jsem se na něj a nakonec jsem se opět usadila v lůžku.
„ Na stole leží pistole a u ní je řetízek. Můžeš ho podat a připnout mi ho?“
Nespustila jsem z Willa oči, jen jsem se uvelebila na okraji postele a dívala jsem se na něj.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"To, že nejsem pirát neznamená, že se s nimi neumím vypořádat."
Odfrknul si Will a vytrhl nůž ze stolu a vrátil jej na své místo. S úšklebkem pokrčil rameny.
"Kdybys klidně spala vyhnuli bychom se tomu."
Nahodil chabou ochranu a sledoval, jak si prohlížíš obrázek. Když mu skicu vrátila, přeložil jí a uschoval do deníku i s tužkou a ten si zastrčil do brašničky u pasu. Sám si vzal ze stolu trochu hrozna a snažil se na tebe moc nedíval, když jsi byla jen v negližé.
"Hmmm jo docela dobrý. Podařilo se nám vyhnout dalším nebezpečným útesům a už bychom měli být v bezpečí. Budou perlu pomalu stáčet do původního kurzu, dost si zajedeme, ale na druhou stranu lepší, než přijít o loď. Co tvoje hlava?"
Opáčil a koukl po tvém obličeji.

Otevřené moře – Černá Perla

Na rtech se mi usadil zubatý úsměv, když jsem zahlédla nůž, který zabodl do mého stolu.
„ A pak že nejsi pirát… jsi svojí matce podobnější než si myslíš.“
Ušklíbla jsem se na něj, ale pak jsem se na kudlu zamračila.
„ To je můj stůl… Víš jak špatně se na něm bude psát, když tam budou díry?“
Zabrčela jsem na něj nabručeně a Lístek jsem si vzala.
„ No a co, že to není hotové?“
Prohlédla jsem si lístek a pak i jeho. Nakonec jsem mu lístek vrátila zpátky a sklouzla jsem ze stolu zase na zem. Vzala jsem si z tácu, který přinesl něco drobného k jídlu a pustila jsem se do toho. Přecházela jsem sem tam, jen tak v té košili sahající sotva do půlky stehen.
„ Jaká byla služba?“

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Pokud nemáš pistoli za pasem, pak ano."
Přikývl Jackie. Bylo vidět, že tě poslouchá a vnímá každičké tvé slovo. Na okamžik odloží deník na stůl.
"Já a naděje? Hahah, to jsi se určitě přehlédla......kým jsi byla před tím vším?"
Položil nakonec tvůj kapitán další palčivou otázku, jako by se nechumelilo. Zdá se, že si nedělá moc starosti s tím, co z tebe doluje, nebo že by to nějak hezky zaobaloval. Deník však kupodivu nechal ležet na stole s rukou položenou, na jeho koženém obalu.

Jackie


,,Ani nevím jestli to je rok nebo už dva roky zpět, co mě prodali."
Pousměju se...
,,Když člověk jako já nemá nic a nikoho, tak je snadné ho chytit a odvléct pryč..."
Zhluboka se nadechnu.
,,Možná, že jsem ve vás viděla nějakou naději, možná, že jsem doufala, že mi pomůžete..."
Vydechnu a začnu znovu s masáží.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

"Nezájem, pro takový, co si to myslej mám tohle."
Sáhne k pasu a vzápětí do desky stolu zarazí docela pěknou ostrou kudlu a mírně se ušklíbne. Kdo ví, kde ten kousek vyhrabal, ale záblesk piráta, se v něm rozhodně nezapře. Když se snažíš zjistit, co kreslil ruku odtáhne trošku neochotně. Na papíře jsi spatřila, docela hezky a detailně tužkou vykreslenou a vystínovanou podobiznu zachumlanou v kožešinách. Tvou podobiznu. Ta kresba nevypadala vůbec špatně, vlastně sis nepamatovala, že by Will někdy takhle kreslil.
"Ještě to není hotové."
Zahučel na svou obranu.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Hmm.....pověz, jak ses do toho nevěstince dostala? Kolik ti bylo?"
Obrátil Jackie svou pozornost od deníku k tobě, aniž by od něj odtrhnul oči.
"A proč ses rozhodla, že utečeš zrovna za mnou?"
Doplnil další otázku a obrátil stránku. Sice ti už předtím sám řekl, že celý tvůj příchod na loď vlastně naplánoval a počítal s ním, ale to ještě neznamenalo, že znal tvé motivy, nebo minulost. Jeho otázky však nebyly nijak naléhavé, nebo nepříjemné, prostě jen vyřčené, které mohly zůstat klidně bez odpovědi.

Otevřené moře – Černá Perla

Naklonila jsem hlavu na stranu, zvědavě se zkoumavým pohledem upřeným na jeho rozkreslený list.
„ Jsem zvyklá se vzbudit, když ty dveře vrznou. Několikrát se mě pokusili zabít, musím zůstávat ve střehu pořád.“
Povzdechla jsem si s mírným úšklebkem, načež jsem si sedla na okraj stolu, mírně vytočená k němu zády, ale tak, abych přes rameno viděla na ten jeho lístek.
„ Jsem unavená. Klidného spánku se mi tady moc nedostává no…“
Pokrčila jsem rameny, pozorujíc ho.
„ Na tohle si dej pozor. Tam venku to berou jako zženštilost. Mohlo by ti to ublížit.“
Dodala jsem k jeho kresbě mírně smutně.
„ Tady jsi v bezpečí, alespoň do doby, než sem někdo strčí ten svůj zvědavej rypák…“
Naklonila jsem se k němu zlehka a položila jsem mu ruku na předloktí, načež jsem na ni lehce zatlačila, aby ji odsunul stranou.
„ Tak se pochlub.“

Jackie

,,Díky..."
Začnu zase masírovat a pozoruji ho...
,,Docela ano. Řekla bych že tato plavba bude zajímavější než se zdá."
Pak mi položí poslední otázku a já se zarazím.
,,Hmmm..."
Zamyslím se.
,,Je to lepší být tady než v nevěstinci, kam mě prodali... Nepotřebuji slávu a bohatství. Jen nechci být hadr se kterým každý vytře kdejakou špínu..."
Vydechnu..
Kdybyste věděl, kým jsem byla dřív, asi byste to pochopil spíše...
Pomyslím si a pak zase začnu s masáží.

Otevřené moře - Černá perla
Elena

13. června
Pozdě odpoledne

Když ses však tiše posadila a chtěl vyklouznout z postele, abys Willa překvapila, sama jsi zůstala chvilku překvapená, protože Will občasně vzhlédl směrem k tobě a znovu začal něco škrtat na papír, nyní ti došlo, že kreslil. A celý se zarazil a zrudl, když viděl, že hledíš na něj.
Znervózněl, když ses přiblížila a položil předloktí na papír, aby nebylo vidět, co kreslil a nervózně si odkašlal.
"Ne to ne....jen jsem si krátil čas. Nechtěl jsem tě budit."
Snažil se to nějak uhrát a snažil se nějak extra na tvou opět spoře oděnou postavu nedívat.
"Vypadala jsi dost....unaveně."
Našel to správné slovo a raději očima zabloudil k tvému čelu, aby se ujistil, že se nezhoršilo.

Širé moře - Vrabčák
Anitte

12. června
V noci

"Mmm na tom, možná něco bude."
Ušklíbl se Jackie nad tvou poznámkou a pak se na tebe na chvíli zadíval. Rohem deníku si poklepal na rty a zdálo se, že chvíli zvažuje odpověď na tvé otázky. Cítila jsi, jak se pod tvými prsty jeho svaly opět uvolnily.
"Řekl bych, že docela ano."
Usoudil nakonec s potutelným úsměvem.
"Co si vlastně od plavby se mnou slibuješ. Pochybuju, že bys byla z těch, co touží po slávě a bohatství."
Zalétl k tobě koutkem oka zatímco listoval deníkem.

Jackie


Povzdechnu si...
,,V tom případě jsem šílená, že tu s vámi jsem..."
Zamrkám, protože ano... musím být šílená, když jsem ho sledovala na jeho loď...
,,Baví vás to? Mě uvádět do rozpaků?"
Zeptám se ho a pozvednu obočí. Když poznamená to, že to byl kompliment, tak rukama vyjedu zpět na jeho ramena a začnu ho opět masírovat.