Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Strážci Času-Věčná bitva

Příspěvků: 16


Hraje se Denně  Vypravěč Belgefor je offlineBelgefor
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Angelius Crow je offline, naposledy online byla 23. března 2017 19:56Angelius Crow
 Postava Anita Stein je offline, naposledy online byla 29. března 2017 0:55Anita Stein
 Postava Síofra Cathasaigh je offline, naposledy online byla 23. března 2017 11:58Síofra Cathasaigh
 Postava Billie Piper je offline, naposledy online byla 28. března 2017 22:50Billie Piper
 Postava Nathan Sparks je offline, naposledy online byla 28. března 2017 23:54Nathan Sparks
 Postava Karen Blake je offline, naposledy online byla 28. března 2017 0:33Karen Blake
 Postava Rick Gyore je offline, naposledy online byla 19. března 2017 0:38Rick Gyore
 Postava David Garner je offline, naposledy online byla 28. března 2017 22:44David Garner
 Postava Alistair Grant je offline, naposledy online byla 17. března 2017 0:05Alistair Grant
 
Anita Stein - 21. března 2017 23:12
tumblr_n7di9yhlvo1spqz35o1_50069196.jpg
Olymp, Chaosáci, přítomnost
Karen

Se zjevným zaujetím si prohlížím výzdobu a o pár kroků zaostávám za Karen. Nejradši bych se tady zdržela a pořídila nějaké fotky, nebo aspoň skicy, ale je mi jasné, že takové štěstí mít nebudu. Minimálně křídla bych si ráda prohlédla blíž, musí to být úžasné, vznášet se v oblacích...
Ke konci chodby popoběhnu ke Karen a nasadím nezaujatou tvář. Nemůžu si pomoct a vyšlu na Marduka široký úsměv. Nebylo by trochu kontraproduktivní pozabíjet nováčky ještě ve výcviku? I ty neschopné bych poslala na misi, třeba by měli štěstí... Neodpustím si pochybovačné myšlenky, ale rty držím sevřené.
Pozorně naslouchám monologu, ale prakticky neřekne nic důležitého, jen že nám vše řeknou pak. A k tomu lekci historie. Upřímně mi je jedno, co by z té osoby bylo, v mých očích je již mrtvý...
„Vždy jsem měla pocit, že my jsme ti dobří...“ Zamumlám jen pro sebe a vrhnu rychlý pohled na Karen, jestli má co říct. I jí je vše jasné, což je skvělé, začínám mít pocit, že mám štěstí na společnici.
 
Angelius Crow - 13. března 2017 10:46
s216_angelus43943612.jpg
Podsvětí a venku z něj, čas "předpřítomný" až přítomný
- NPC Lathenie + Marduk -

Zkouška ohněm a to doslova.
Způsob jaký vybrala bOhyně pro zocelení našich nováčků je velmi líbivý. Práce v rušném a hektickém prostředí pro mě bude zajímavou změnou, akorát dozor nad novou krví v mém nitru vyvolává poněkud rozporuplné pocity. Nemám rád práci s nováčky, ale když se z mise nevrátí, je to jejich boj. Sama vládkyně to celé přednesla tak, že není mou povinností přivést je zpět živé a zdravé, ale primárně dohlédnout na smrt toho kluka. Kdo se pak se mnou vrátí je velkou neznámou, což mi vyhovuje.

Našemu úkolu plně rozumím a vše, co jsem o něm potřeboval slyšet, jsem se dozvěděl. Potáhnu z dohořívající cigarety a kývnu na srozumněnou.
"Nechť zkouška ohněm započne."
Pravou pěst položím na srdce a pokloním se své paní. Jakmile se narovnám naposledy potáhnu, odhodím nedopalek a nechám se s Mardukem vyprovodit z Podsvětí.

Na jeho přirozený pach si asi nikdy zcela nezvyknu, ale jsem schopen vedle něj existovat s kamennou tváří - léta praxe a odříkání. To však nemění nic na tom, že se těším až zapadnu do svého Olymského doupěte a dám si sprchu.
Má současná společnost se většinu času stráveného se mnou zaobírá nejspíš stejnými myšlenkami, dnes tomu však je jinak. Marduk přemýšlí nahlas a u toho vzpomíná s jistou nostalgií na rtech.
Divné...
Prolétne mi hlavou a pozvednu jedno obočí. Můj údiv mizí stejně rychle jako se objevil a krátce se zasměji. Proč se trochu nepobavit, když má náš maskot hovornou náladu?
"Zapomínáš, brachu, že za většinu těch morových ran a epidemií jsme mohli my dva?"
Věnuji mu upřímný pokřivený úsměv. Jsem na naši práci náležitě hrdý a dávám to znát. Ať je Marduk jakkýmkoli způsobem nesympatický a jakkoli odporně mě nemá rád, tak se s ním nepracuje špatně. Na druhou stranu, vím přesně proč ho nenávidím. Záměrně zmínil jedno konkrétní období ve kterém jsem pracoval a snažil se tím rýpnout do bolavého místa.
Je až smutné, že jsem schopný se na něj vesele šklebit a uvnitř necítit vůbec nic. To místo, do kterého bodl, už dávno nebolí protože je zcela mrtvé a rozpadlé na prach. Mohl bych mu to říct a vysmát se mu, ale víc ho bude štvát, když jeho poznámku prostě přejdu mlčením.

******

Pokud už ke mě nic nemá, vydám se vstříc svému zdejšímu působišti. V Latheniině paláci mám svůj prostor, který by se dal nazvat bytem ve středověkém stylu. Sprchu by tu jeden hledal marně a když si chci uvařit k práci kafe nebo horkou čokoládu, není to tak rychlé, jako rychlovarnou konvicí, ale i tak to má své kouzlo. Nejdůležitější, co tu mám, je má dílna-pracovna-laboratoř, kde vznikají Latheniini mazlíčci a Mardukovi poskoci, či také bestie žijící v Jámě.
Trávím zde hodně času a mám to tu rád, ale tekoucí horká voda, je tekoucí horká voda.

Pomocí Křídel se přenesu do svého bytu v přítomnosti na Zemi a zaposlouchám se do zvuků v domě. Když uznám, že je vše v pořádku, přesunu se do sprchy, po které si ještě vypiji hrnek horké čokolády u které vykouřím dvě cigarety a na notebooku letmo zkontroluji noviny. Je dobré udržovat si přehled, když velkou část svého života trávím někde jinde, snahou o to zdejší přítomnost změnit.

Když uznám, že je ten správný čas na odchod, obléknu se klasicky do černého a opět se přenesu na Olymp. Ze zdejšího chladu mi přeběhne obvyklý mráz po zádech, jak se mé tělo snaží vyrovnat ze změnou teploty, ale téměř ihned se proti zimě obrní. Naučit se takovéhle věci trvalo dlouho, ale nakonec jsem jednu ze svých schopností dokázal v určitých směrech tak zručně zautomatizovat, že se nemusím usilovně soustředit. Díky tomu se má mysl může věnovat více věcem naráz.

Procházím palácem bez zaváhání až do místnosti, odkud jsme přenášeni do minulosti. Předpokládám, že nováčci budou nasměrováni sem a jestli budou bloudit, bude to Mardukova chyba.
Budu zlý nebo zlý?
Z náprsní kapsy košile vytáhnu krabičku cigaret a jednu z nich si zapálím, abych si zkrátil čekání. Nakonec usoudím, že přeci jen budu zlý a zneviditelním se. Pokud nováčci přijdou dřív, než dokouřím cigaretu, sice na sebe upozorním obláčkem dýmu, ale cigareta se dá kdykoli pustit na zem a mohu jít jinam, takže nebudou vědět, kde jsem.
Chci si je prohlédnout dřív, než spatří oni mě a mít na zkoumání více času. Navíc mě baví, jak se všichni snaží tvářit, že se mého náhlého zjevení vůbec nelekli ani je to nijak nepřekvapilo. Jen málokomu to jde skutečně věřit.
 
Vypravěč - 12. března 2017 14:39
rodario33604.jpg
Podsvětí,blíže neučená přítomnost

Angelius

„Asi ptáš proč vás posílám právě tam.Pokud mají naši bojovníci zesílit musíme před ně postavit větší výzvu a co je lepšího než konfrontace s ničivou silou přírody.Půjde doslova o zkoušku ohněm která oddělí zrno od plev.“odpoví ti Lathenie na tvou otázku i když pořád ti neřekne jaký bude váš úkol.Pochybuješ že by to bylo vše a její další slova to potvrdí.
„Ale samozřejmě to není vše vašim úkolem bude vyhledat a zabít jednoho chlapce jménem Julius Parum.Tento Julius Parum se jako jeden z mála dostal z Pompejí dřív než zmizeli a byli na staletí zapomenuty.I na něj se zapomnělo jeho přínos pro historii je však velmi důležitý.Až dospěje stane se generálem a později se bude účastnit dobytí Dácie.Bez něj to Řím nespíš dokáže taky,ale už ne včas.“
Bohyně domluví a vyslechne si pokud budeš mít ještě něco na srdci zatím co za ní stojí Marduk s nakvašeným výrazem.Potom vás oba propustí ty se můžeš jít připravit a Marduk jde informovat oba nováčky o jejich první misi.
„Nemám nic proti ničivé síle vulkán,ale doby kdy jsme nováčky posílaly do doby když řádil mor mělo taky něco do sebe.Tehdy Evropa přišla o polovinu obyvatel,nebo doba temna,inkvizice upalování čarodějnic a kacířů či Francouzská revoluce ...“pronese Marduk pro sebe a na jeho zdravé i znetvořené tváři se tentokrát objeví úsměv když vzpomíná svá oblíbená období.
 
Karen Blake - 12. března 2017 10:51
icon4699440581872.jpg
Nezbytné maličkosti
Vrchol Olympu, přítomnost
- Anita, NPC Marduk -

Procházíme s Anitou spletitými chodbami Latheniina paláce. Jdeme mlčky. Zajímalo by mě, jestli je nervózní, ale moc nad tím nepřemýšlím; mou pozornost si místo toho získává architektonická výzdoba. Normálně mi nedělá problém určit sloh, ale na místech, jako je tohle, to jde dost těžko.
Na konci naší cesty čeká Marduk. Nedá se říct, že by setkání s ním byla něčím, co mě těší. Právě naopak, jsou mi krajně nepříjemná, což asi každému, kdo má v pořádku čich. Pochopitelně mám ale dost rozumu na to, abych si tyhle myšlenky nechala pro sebe, stejně jako jakékoliv jiné projevy nelibosti. Vítá nás malým vtípkem, u kterého nepochybuji, že jej opakuje při každém setkání s nováčky, a pak přechází rovnou k věci. Jít zabít někoho do Pompejí se na první pohled může zdát trochu zbytečné, ale pokud by se Juliovi podařilo z města uniknout, selhaly bychom. To, že s námi Marduk nejde, mě nezaráží. Víc by mě překvapilo, kdyby nám chtěl věnovat tolik času. O Angeliovi jsem slyšela, nejednou. Můj učitel mi o něm vyprávěl a dá se říct, že jsem fanoušek jeho práce. Je trochu zvláštní, že bude naším doprovodem. Asi nebude nadšený. Marduk jím zjevně pohrdá – možná právě proto ho s námi poslal, možná by mu nevadilo, kdyby se už nikdo z nás nevrátil.
Marduk nás ještě varuje, abychom strážce nepodceňovaly, s tím, že úmysly světí prostředky.
Jen trochu pokývnu hlavu. „Rozumím, pane. Můžeme jít?“

 
David Garner - 11. března 2017 21:58
magieuvnit47471621.jpg
Jdeme na to

Rick na mě zírá jako na nějaké ztracené děcko z ulice, které má za úkol naučit číst a psát a přivést ho ke křesťanské víře jako misionář. Jenom protočím očima a odvrátím se od něj. Jasně, vekí nám, ale vést za ručičku nás nemusí. Já se teda za ručičku rozhodně vodit nenechám. "Já už sem připravenej dávno. Ta vyrazíme nebo budem dál kecat?"
 
Rick Gyore - 11. března 2017 17:03
aa7529.jpg
Nováčci? Možná jejich duše spasím!

Citadela, současnost
-David, Billie, Arkarian

* Řád chaosu hmmm.... Nováčci... Ti mají největší naději na spasení. Zlo jimi ještě nemusí být úplně prolezlé. * Zamyslím se ale nic neříkám. Arkarian, který mě zná může poznat jak mi zajiskřilo v očích když promluvil o nováčcích a odtušit, že jako na většině misí se nejspíš budu znovu snažit přesvědčit nepřítele aby se vydal správnou cestou a snažit se jeho duši spasit před zlem. V tomto jsem byl neoblomný.
" já vím už všechno co potřebuju " podotknu a podívám se na nováčky jestli se chtějí ještě na něco zeptat.
 
Vypravěč - 11. března 2017 16:31
rodario33604.jpg
Citadela,přítomnost

Rick,David,Billie

Arkarian se po otázce Billie povzbudivě usměje na vás všechny a pak vám odpoví:
„Pokud budete mít možnost tak to klidně udělejte.Vím že tento úkol vypadá obtížně proto jsem na vás byl tak tvrdý.Pokud vás to uklidní tak i u Řádu nejspíš půjde o stejné složení skupiny,tedy jeden zkušený a dva nováčci kteří zde mají dokázat zda budou vůbec užiteční.U nich se jedná se o zkoušku ohněm (v tomto případě doslova) zatímco na jejich doprovodu je dohlédnout aby nic nepokazily a pokud to půjde tak je i přivést zpátky.“
Arkarian se pak otočí na Ricka a Davida pokračuje:
„Slyšeli jste o motýlí efektu známém také jako efekt motýlího křídla?Čas je tvárný a jisté fluktuace se mohou vyrovnat stejně jako mohou mít díky řetězení příčin a následků rozsáhlé nebo nepředvídatelné následky.Pokud mám uvést příklad pokud přežije jeden nebo dva obyvatele Pompejí navíc nemusí to mít pro historii význam pokud jí nějak významně neovlivní.Proto je lepší neriskovat proto je lepší neriskovat.Vím že to zní krutě,ale vemte si to tak že oni už mrtví jsou,zemřeli dávno před vaším narozením.Co se týká všech informací a znalostí dostanete je při cestě do minulosti až se objevíte v Pompejích budete už vědět všechno co budete potřebovat.Máte ještě nějaké další otázky?“"
Když Arkarian domluví složí si ruce na hrudi a prohlédne si vás všechny zda se nechcete ještě na něco zeptat.
 
Vypravěč - 11. března 2017 14:24
rodario33604.jpg
Olymp,Řád Chaosu,přítomnost

Karen,Anita

Dnes je ten den, dnes vás vyšlou na první misi. Výcvik byl sice tvrdý, ale bylo to nutné neboť mít talent nestačí a v Řádu není místo pro slabochy. Právě procházíte chodbou za mlčenlivého dohledu soch umístěných ve výklencích a představují démony či jiné bestie připravené se vrhnout na svou kořist. Umělec který je vytvořil chtěl nejspíš zhmotnit své noční můry neboť všechny sochy mají křídla, drápy a velkou tlamu plnou zubů která se na vás šklebí a jsou tak realisticky zpracované že to vypadá jako by se měli snad každou chvíli pohnout. Nakonec vás chodba dovede do kruhové místnosti která je prázdná až Marduka, dvoumetrového obra který má položené ruce na svém mohutném hrudníku a neprohlíží si vás zrovna vlídným pohledem.
„Takže jste přišli už jsem si myslel že vás něco sežralo.“
Mardukova znetvořená tvář se roztáhne do něčeho co by mohl úsměv a pak zřejmě pobaven svým obvyklým úvodním vtipem dodá.
„Asi víte proč tu jste, přežili jste výcvik a dokázali že máte potenciál to se ne každému povede. Nyní přišel čas na zkoušku ohněm.“
Marduk opět se rozesměje a když pokračuje pochopíte že to nemyslel obrazně.
„Vaše první mise se odehraje 79 let před začátkem tohoto letopočtu v Pompejích. Přesněji v jejich posledních chvílích kdy se Vesuv probudil a vymazal je z povrchu Země. Vašim úkolem bude najít a zabít jednoho kluka jménem Julius Parum. Asi se ptáte co je na něm tak důležitého, ale pokud přežije stane římským generálem a v letech 105-106 významně přispěje k poražení Dácie. Toto vítězství bude mít velký vliv na celou Římskou říši a vy jistě víte jak je nebezpečné zasahovat do čehokoliv co se týká Římské říše.“
Marduk pozvedne obočí a tentokrát se usměje i jeho zdravá tvář.
„Všechny potřebné informace dostanete během cesty do minulosti, včetně oděvu typického pro Pompejského občana. Jsem až tak laskavý že vás nebudu zatěžovat žvásty ohledně toho kým máte v minulosti být. Vzhledem k zmatku který tam panuje by to bylo zbytečné. Já však s vámi nepůjdu dokázali jste že vás nemusím vodit za ručičku a tak si vás převezme někdo jiný. Jmenuje se Angelius Crow.“
Marduk si při vyslovení toho jména odplivne a vy můžete sledovat jak z místa které trefí stoupá slabý proužek dýmu.
„Jistě vám k tomu řekne své já vám ještě dám radu kterou dávám všem nováčkům. Vyvarujte se lineárního myšlení, to že by někdo něco neudělal protože oni jsou ti dobří neznamená že to skutečně neudělá. Lidé jsou schopní všeho pokud mají pocit že to je v zájmu vyšších principů nebo vyššího dobra.“
Marduk domluví a čeká jestli nebudete mít nějaké otázky.
 
David Garner - 25. ledna 2017 17:59
magieuvnit47471621.jpg
Schůzka v Citadele - Billie, Rick

Stojím a poslouchám, co nám zase dávaj za úkol. První mise, na které se dozvím, jak to tady vlastně v praxi chodí. "Vesuv, zachránit nějakýho kluka. Doufal sem v něco zajímavějšího jako první misi, ale vybírat si nemůžu. Prohlédnu si Billie a toho Ricka co nám má velet, potom se otočím k Arkarianovi.
"Jasně, chápu, nikoho kromě toho kluka nemáme zachraňovat. Nejsme superhrdinové." Ne že bych z toho byl nějak hodně odvázanej, ale stále do mě hučeli, že celá pointa naší organizace je zabránit přílišnému narušení časové kontinuity. Protože z nějakého důvodu je to špatné. Zatím jsem nechápal přesně proč, ale snad mi to později někdo vysvětlí.
"Předpokládám, že i když nebudeme mít krycí identity tak tam nepůjdeme jen tak naprázdno. Při výcviku mi říkali něco o tom, že nám můžete po dobu mise propůjčit znalosti? Hodilo by se třeba umět ten jejich jazyk, latinu? A taky vědět, jak ten kluk vůbec vypadá a kde ho máme hledat." Když mi odpoví na tohle tak už jen mlčím a nechávám vše na Billie a Rickovi.
 
Rick Gyore - 24. prosince 2016 11:06
aa7529.jpg
Mise

Citadela, současnost
-David, Billie; Arkarian

Pozoruji dva nováčky svýma zlatavě žlutýma očima a s přívětivým úsměvem.
Pozvednu ruku a přátelsky zamávám a když mě představí a následuji Arkariana i s našimi novými členy. * Vypadají, že nejsou neschopní... Ne právě naopak: Vypadají, že leccos svedou a vydrží. * Zamyslím se stále se stejným výrazem
Cestou přemýšlím o misi, kterou nám právě vysvětluje a zamyslím se. Jeho poslední slova pro mě byly skutečně zklamáním. Nemůžeme a ani nesmíme... Kéž by jsem mohl pomoct všem... Občas je tato práce smutná a bolestná ale má pravdu. Musíme jen napravit chybu a nic víc... zamyslím se mezitím co se doobléknu " Jo..ehm... jak tohoto chlapce vlastně poznáme? Bylo by užitečné znát alespon hrubý popis. No... Protože chlapců tam jistě bude více... " promluvím váhavě a zamyšleně.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.052294015884399 sekund

na začátek stránky