Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Zaklínač: Odkaz Minulosti

Příspěvků: 108


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Janis je offline, naposledy online byla 16. ledna 2021 8:54Janis
 
Poutník - 07. prosince 2020 13:17
poutnk3248.jpg
Vánoce za dveřmi aktivita omezena ;)
 
Poutník - 29. října 2020 18:55
poutnk3248.jpg

Haspovo vystoupení
(Janis)


Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto


Hasp tě celou dobu poslouchal a sledoval, když jsi se zvedla od stolu a vystřídala bardku, která právě skončila svou hru a šla si svlažit hrdlo. Jen se na tebe mírně usmála a přenechala ti prostor. Jak jsi zpívala, pohledy ostatních se k tobě obracely a sledovaly tě. Někteří se pohupovali do rytmu, jiní se usmívali. Zahlédla jsi, že i Haspovi zacukaly koutky. V mezičase upíjel svého korbelu, a občas něco šramotil ve svých věcech.
"Harch!"
Zasmál se Hasp a při tvé poslední prodloužené sloce vstával od stolu již ověšený svým náčiním. V rukách držel docela obyčejně vypadající lyru a vykročil směrem do prostoru za tebou a při tom začal drnkat na lyru. odkaz

A tak neptej sa a jen hraj,
a tak neptej sa děvčico a hleď v širú dál.
Tak hleď vpřed, ni neohlížaj sa zpět a hrdě kráčaj,
neb za tebú jdu další kroky těžkopádné."


"No tak neptej sa a jen hraj,
a tak neptej sa děvčico, však som tu já.
Som tu já to pohledné trpaslisko, však som tu já,
som ten štramák, som tvá opora v sálu hudebném.
A já pravím, že hrát jest líbezné, jak ten život,
že hrát je pošetilé, jak ta smrt dobrodruha,
však som tu já a má lyra, tak neohlížaj sa,
jóóó neřeš aká tvá hudbiska byla.
Tak neohlížaj sa zpět a jen hraj povídám ti děvčico,
tu a tam je chlapan i ten ťa chce líbať na líco.
Však líbať umí každá bačkora, však líbať može kde kdo,
ale hrát, hrát od srdca a zpívať z dušiska,
jóó to je cesta naša společnááá.
Cesta naša společná, cesta naša předurčená,
a tak neostýchaj sa a len hraj děvčico.
Však hudba je naša a my sme ti hudbě zaslíbení,
však hudba těbů dýchá, však jsme skrze ňu spojení.

A tak neptej sa a jen hraj,
a tak neptej sa děvčico a hleď v širů dál.
Tu jest hrad a támhle zasejc vesnica,
tu náš vítá dav i tudyk zasa jen z nebes hromnica.
Tak hleď vpřed, ni neohlížaj sa zpět a hrdě křáčaj,
však máš proč a čím sa chlubit.
Však máš proč a víš jak sa má hrát,
jóóó při hudbě při té ví tvoje serdco, jak by mělo hřáát.

A tak jen hraj a neptej sa ničeho,
drž hlavu vzhůru a kráčaj hrdě dál děvčico.
Tam kde jest hudba, tam vedú i kroky naše,
tak jen kráčaj a hrdě hraj děvčičo.
Som tu já a má hudbiska, a soš tu ty v hrdle kopy zlatiska.
A tak neptej sa a jen hraj,
tak nejptej sa děvčico!
Teď je čas sa radovat a pít,
teď je čas dělať hudbisko. Hej!!!"


Zakončil Hasp píseň širokým úsměvem a rozpřáhl ruce a v otočce obsáhl publikum, aby nakonec zůstal natočen směrem k tobě a věnoval ti patřičnou úklonu a úsměv.
 
Janis - 13. srpna 2020 14:50
787f71e72f1cb024241b49eaabe862a2kopie2090.jpg

Rozprava s Haspem

Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto


S úsměvem jsem Haspa poslouchala, přikývla jsem, když mi řekl, že ten hlavní diamant budu teď už já. Když zmínil posranou babu, trochu mi zrůžověly tváře, ale mávla jsem rukou, jako že v pořádku.
„ Poradím si, to ano, budu muset své akrobatické vystoupení vynechat, protože nemám, kdo by mi dělal hudební doprovod.“
Vydechla jsem a napila jsem se piva, načež jsem stáhla loutnu ze zad a překontrolovala její struny. Z brašny jsem vytáhla rolničkový náramek a závěs na opasek, ten jsem si přidělala na pas a náramek navlekla na kotník. Počkala jsem dokud nepřestala ta dívka hrát a když utichly její tóny zatleskala jsem jí a spustila jsem já.


"Cesta je dlouhá a nemá cenu se ptát kam vede a kde končí,
pravda je drahá a kdo má šanci ji znát, ten cestou lží protančí.
Možná je štěstí, že osud nezměním, ale za šanci chci se rvát,
tak zatnu pěsti, zatočím osudím, ale nebudu se osudu ptát."



Zvedla jsem se od stolu a tanečním krokem jsem začala procházet hospodou. Rolničky zlehka zvonili při každém mém kroku, pohybu. Měla jsem na rtech úsměv a rozhodně jsem si to užívala. Snad nebylo moc drzé, že jsem vstoupila, po ukončení dívčina zpěvu, do povědomí ostatních.

"Nebudu se ptát - jestli mám jít anebo zůstat stát
Nebudu se ptát - koho držet se mám a koho mám se bát
Nebudu se ptát - kolik měla bych vzít a kolik měla bych ti dát
Nebudu se ptát

Cesta je dlouhá, snad není hloupá
snad jí dochází, že sny má ten, kdo se nebojí snít.
Cesta mi věstí, že směr už nezměním, můžu mít všechno, co si budu přát,
tak zatnu pěsti, zatočím osudím, ale rozhodně se nebudu ptát.

Nebudu se ptát - jestli mám jít anebo zůstat stát
Nebudu se ptát - koho držet se mám a koho mám se bát
Nebudu se ptát - kolik měla bych vzít a kolik měla bych ti dát
Nebudu se ptát

Nestůj a běž, jen na tom záleží, jak naloží s časem, kterej ti byl dán
Co v životě chceš, jen tobě náleží, ale tu cestu si zvolit musíš sám.
A osud náš třímáme v dlaních,
a teď si splníme své tisícé přání

Nebudu se ptát - jestli mám jít anebo zůstat stát
Nebudu se ptát - koho držet se mám a koho mám se bát
Nebudu se ptát - kolik měla bych vzít a kolik měla bych ti dát
Nebudu se ptát

Nebudu se ptát
Nebudu se ptát
Teď už ne-bu-du se ptá-át."



Hlas strun utichal po tom prodlouženém, přesto utichlém dlouhém á. Zadívala jsem se se na Haspa, co na to on, víceméně jsem spíše zpívala kvůli němu, než pro tohle obecenstvo. Možná by se mohl chtít ke mně přidat, pokud bude přesvědčený o tom, že ve mně něco je.
 
Poutník - 30. července 2020 08:17
poutnk3248.jpg
Pokračujeme :)
 
Poutník - 18. června 2020 14:48
poutnk3248.jpg

Rozprava s Haspem
(Janis)


Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto


Hasp tě s veselým úsměvem pozoroval a lil do sebe pivo.
"Hmmm....jak to podať. Inu teď budeš hlavní diamant ty."
Nadhodil v ohledu absence tvého otce. a pak se poškrábal ve vousech.
"Co si budem. Já tež dúfal, že se mnu pude moj brachanec prez koleno, ale je to posrana baba.....ymm nic ve zlém."
Uvědomil si špatnou formulaci svých slov a znovu se napil a pak dlouze vydechl.
"Ale což já sa poradím i sam a ty tež. A statní koně pravíš. Ti sa hodí vždy. Ale já koňa moc nemusim."
Zasmál se a odložil korbel. Hudba v hostinci, jejímž provozovatelem byla mladí dívka s loutnou dál hrála a okolo panovala příjemná veselá atmosféra. Alkohol tu tekl proudem a smích tu nebyl ničím ojedinělým. Toussaint se zdál, jako ideální město na odpočinek a život v klidu a blahobytu.
 
Janis - 11. června 2020 09:20
787f71e72f1cb024241b49eaabe862a2kopie2090.jpg

Rozmluva s Haspem


Usmála jsem se na Haspa a zadívala jsem se na dívčinu, která začala hrát. Zaposlouchla jsem se.
Konkurence tu bude obrovská, ale šanci mám… musím si jen trošku věřit přeci.
Poslouchala jsem dál, ale pohled jsem obrátila k Haspovi.
„ Snad budu vše stačit, tam kde jsem si pronajala spaní, mám vypomoct s dovozem vína, mám dva zdravé statné koně.“
Vydechla jsem.
„ Škoda, že tu není táta, předvedla bych úžasné vystoupení v jeho doprovodu…“
Posteskla jsem si a znovu jsem se zadívala na dívku. Jsem odkázaná sama na sebe, pokud se mi nepodaří najít někoho, kdo by vystupoval semnou.
 
Poutník - 11. dubna 2020 19:51
poutnk3248.jpg

Rozprava s Haspem
(Janis)


Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto



Hasp se krátce zamyslel a promnul si svůj vous.
"Možná su, ale v lebeni to nemaju v cajku."
Zavrtěl hlavou, ale pak nad tím jen mávl rukou a napil se znovu ze svého korbelu. Když jsi položila svou otázku zvedl k tobě oči, odložil korbel na stůl a s úlevným aaaaahhhhhh si otřel rty a vousy rukávem.
"Hmmm kdy kdy? Každu chvilu. Eště čekaju na jakesi pozvane panstvo a zítra, nebo pozejtří by to mělo celý vypuknut. Což nebrání umělcom, aby už teraz niečo tropili po městě."
Usmál se prohnaně trpaslík. Hostinský se dál míhal po zaplněném hostince a vy jste si užívali přeplněného posezení.
A pak začala hrát hudba (odkaz). A u toho začala prozpěvovat dívka, která seděla u krbu na stole a drnkala na loutnu. Hasp si jí také povšiml, ale nic moc neříkal, jen poslouchal, co za konkurenci se tu vylouplo. Oděná byla docela v prostých jednoduchých šatech bez zdobení, na tváři měla klidný lehce usměvavý výraz a dlouhé havraní vlasy jí splývaly v lehkých vlnkách po zádech.
 
Janis - 08. dubna 2020 11:28
787f71e72f1cb024241b49eaabe862a2kopie2090.jpg

S Haspem


Usmála jsem se na Haspa, když vychvaloval Mahakam a pokývala jsem hlavou.
„ I kdyby byli divní.. jsem na ně zvědavá, prý jsou strašně čestní a drží se svých ctí.“
Usmála jsem se ještě víc a rozhlédla jsem se po hospodě, překontrolovala jsem jestli mám všechno, pořád je pravda, že jsem nejistá, z toho kolik tu je lidí a já tu jsem vlastně úplně sama. Snad můžu věřit alespoň Haspovi a tomu, u koho bydlím. Doufejme.
„ Kdy vlastně začnou soutěže?“

 
Poutník - 23. února 2020 09:32
poutnk3248.jpg

Rozprava s Haspem
(Janis)


Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto


"Jooo tuž v Mahakamě je to krasisko. Kvalitna praca trpaslisek."
Usmál se pod vousy Hasp a mezitím vám už hostinský přinesl dva tupláky piva. Korbely to byly, jako kráva, což jak se zdálo tvému trpasličímu společníkovi více, než vyhovovalo.
"Tož na zdravisko!"
Pozvedl korbel a pak z něj dlouze upil, načež si otřel vousy.
"Eh....vinice su fajne, ale pivisko je lepši. Vino to je taka břečula. A Bludňáci....divní týpci to su, len co je pravda. Nenie o co stát."
Pokrčil rameny a znovu se napil. Jeden ze shozených opilců se plazil kamsi pod nejbližší stůl, ten druhý tam prostě ležel, jako hrbolatý kobereček.
"Inu a kam mňa pak nožiska ponesu. Kdo ví. Je to už nějaká doba, co som byl doma, ale na druhu stranu....na severe může být taky dobrý peniz."
Znovu si uhladil vousy.
 
Janis - 11. února 2020 10:22
787f71e72f1cb024241b49eaabe862a2kopie2090.jpg

Hospoda Lahodné Pohlazení

Toussaint
1. Srpen roku 1293
Léto



Pozorovala jsem Haspa jak sesunul dva opilce od stolu a sotva jsem zadržovala pobavené úšklebky. Usadila jsem se na uvolněném místě u stolu a zadívala jsem se na Haspa, když objednával.
„ Hmmm Mahakam… tam bych se chtěla podívat jednou taky.“
Zamyslela jsem se a uložila svou loutnu vedle sebe, přesto jsem měla ruku pořád na ní. Nerada bych, aby mi ji někdo rozbil. Zkontrolovala jsem jestli mám všechno a znovu se zadívala na Haspa.
„ Vím, že je to ještě daleko, ale kam máš namířeno po turnaji? Já si právě plním sen, konečně jsem přišla do Toussaintu, chci se tu porozhlédnout, chtěla bych vidět i nějaké bludné rytíře a už se nemůžu dočkat až uvidím i nějaké zdejší vinice zblízka.“
Zasnila jsem se.
„ Ten turnaj je třešnička na dortu…“
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.078142881393433 sekund

na začátek stránky