Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Zaklínač: Odkaz Minulosti
Družina
Postava Janis je offline, naposledy online byla 18. dubna 2024 10:18Janis
| |||
 | Usmívala jsem se, když zmínil že nervozita opadne až budu na jevišti. Má pravdu, i táta mi to říkal. Když však zmínil nečestnou hru, úsměv mi pohasl. ,, Proč by... Někdo něco takového dělal? " Zadívala jsem se mu do očí. ,, Mám tady jenom vás dva...." Sklonila jsem pohled ke korbelu piva ,, A toho neznámého elfa... Ale toho už nejspíš neuvidím. " Zamumlala jsem a na chvíli zavřela oči. Je to vůbec dobrý nápad abych se toho všeho vlastně účastnila? Stojí vůbec prestiž z tohohle klání za to riziko, že mi někdo ublíží? A co Haspovi? Nebo Mikenovi... Krátce jsem těkla pohledem k němu. Oči jsem měl najednou smutné a plné pochyb. | ||
| |||
 | Předvánoční pauza. | ||
| |||
| My víme, oddechujeme | ||
| |||
| S Haspem a Mikenem 2. Srpen roku 1293 "Nervozita je normálka, ale to přejde, až budeš tam." Zabručel Hasp a upil a otřel si pěnu ze rtů. Miken se také napil a zatím vás tiše pozoroval. "No doporučam mňat pár spojencovat v tej sutěži, hádám, že sa nebude vše robit jen čestno." Upozornil tě trpaslík lehce varovně a důkladně si pak říhl. "Co tím myslíte?" Zamračil se tázavě Miken. "Jen to, že je tu moc konkurence, aby nezkusili jakesi levárny." Odvětil Hasp s pokrčením ramen. "Vážně myslíte, že by někdo chtěl nečestně sabotovat výkony ostatních?" "Ech na to vem jed mladej." Pak koul po tobě a zatahal se za vous. "Dávej sa pozor." Varoval tě raději ještě jednou tiše, ale důrazně. | ||
| |||
| Omluva zkusím dodat co nejdřív. | ||
| |||
| „ No… Alespoň to chci zkusit. Za to už dám jen trochu svého času a hromadu vlastní snahy.“ Usmála jsem se na Haspa, když zmínil velkou účast a ještě větší konkurenci. Nakonec jsem si trochu nejistě přitáhla svůj vlastní korbel a zadívala jsem se do pěny piva. Povzdechla jsem si. „ Jsem nervózní už teď. To se se svým srdcem daleko nedostanu.“ | ||
| |||
| S Haspem a Mikenem 2. Srpen roku 1293 "Hrál jsem ho jen párkrát, nepovažoval bych se však za znalce. Věřím, že Hasp na tom bude o dost lépe." Odvětil shovívavě Miken. Hostinský přikývl a přijal od Mikena objednávku na ovesnou kaši a zmizel zase vzadu. "Ech. Výmluvy, na to jste vy mladí experti." Mávl nad tím trpaslík rukou a pak jen mírně pokrčil rameny. "Jo tudyk se toho moc nic nedělo. Ale roste nám konkurencia. Některý si tu vykládaj a vypadá to, že účast bude fakt hojná a docela drsná." Zatahal se Hasp za vousy zamyšleně. "Bude to tuhá bitka." Napil se ze svého korbele. | ||
| |||
| „ Něco takového říkal i Hasp. Tedy, že to tam není špatné.“ Pousmála jsem se a poslouchala jsem jeho výklad o tom, co slyšel o té hospůdce. „ Trpasličí poker jo? Ty ho umíš?“ Pousmála jsem se, následovala jsem ho až do hospůdky. Když jsem tam zahlédla Haspa, usadila jsem se u jeho stolu, který nám ukořistil a objednala jsem si totéž, co Hasp. „ Ono to sem není zase tak blízko, Haspe. Navíc Miken se ještě staral o koně.“ Koukla jsem na něj. „ Všechno v pořádku?“ | ||
| |||
| S Haspem 2. Srpen roku 1293 "Ah ta není špatná." Usmál se Miken s pokývnutím a vyrazil společně s tebou směrem k oné hospůdce. "Občas se tam konají turnaje v trpasličím pokru.....ano i tady pronikla tato kratochvíle....No a pak jsem slyšel, že tam mívají velice dobrá a sladká vína." Rozpovídal se trošku cestou Miken......Jakmile jste vešli do hospůdky Hasp na vás zamával od jednoho ze stolů, který pro vás patrně zabral. Výčep byla menší místnost, ale hezky a příjemně zařízená, v lehkém přítmí a i pár zákazníků tu aktuálně bylo. Většina jedla. Hostinský docela urostlý šlachovitý týpek už vám nesl několik korbelů a ptal se jestli budete i jíst. Hasp mu to samozřejmě odsouhlasil a hned objednal kus pečeně. "No že vám to hentek trvalo." Zasmál se na vás. | ||
| |||
| S Mikenem a Haspem Zatímco se Miken převlékal, došla jsem ke svým koním a oba jsem je začala střídavě hladit, aby na sebe zbytečně nežárlili. Tiše jsem si pobrukovala písničku a čekala jsem na něj. Jakmile se objevil, s úsměvem jsem si ho prohlédla a vyšla jsem ze stáje. „ Myslím, že se to tam jmenuje U Vinného soudku.“ Odpověděla jsem a vydala jsem se mu po boku stejnou cestou, jakou jsem sem přišla. | ||