Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Zákon v zubech II.

Příspěvků: 86


Hraje se Domluvený termín  Vypravěč William La Crua je offlineWilliam La Crua
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Victoria Christie le Dante je offline, naposledy online byla 19. listopadu 2017 16:58Victoria Christie le Dante
 Postava Julien Medici je offline, naposledy online byla 22. listopadu 2017 1:27Julien Medici
 Postava Calexië Nyérë / Lexa Sorrow je offline, naposledy online byla 19. listopadu 2017 16:58Calexië Nyérë / Lexa Sorrow
 
Julien Medici - 16. října 2017 23:59
1482228599ben_barnes_by_angelsangelicangel5282.jpg
To je, ale situace. - Jason a jeho badass

”Uhm...” Pronese překvapeně Jay, poté co je polibek utnut blondýnkou, která se sehne k mrtvole a kriticky si ji prohlíží.
”Lexi, to je Liv. Má přítelkyně.” Poslední slova pronesena velmi nejistě.
”Liv, to je moje nejlepší sámoška...” Řekne nervózně, než se zarazí, jelikož skomolil, co pro něj znamenáš.
”Teda kámoška.” Opraví se.
Liv se nárovná, věnuje ti zkoumající pohled od hlavy až k patě a poté po očku pohlédne na mrtvolu.
”Neměli jste už někde být?” Zeptá se vás káravě.
”Ale zlato, tys zabila Franka.” Pronese Jay, který si pomalu začal uvědomovat, co se stalo. Asi je stále v šoku.
”Chtěl tě zabít první, bylo mou povinností tě chránit. Vždyť jsi můj přítel.” Pronesla naprosto sladce a mrkla na vás.
”A teď běžte, než se dostanete do dalšího průšvihu. Už vás očekávají a nepatří k těm, co rádi čekají.” Myslí to naprosto vážně.
Jay sklopí pohled a ještě jednou pohlédne na někoho komu důvěřoval a kdo jej zradil, málem zabil. Než se vydal směrem k cíli, pokračovat tak v práci. Do čeho ses to zatraceně připletla?
 
Damien Edwin Fox - 16. října 2017 23:33
df185b4af5e745a0e85d81da5a8372cd5767.jpg
Vstříc novému úkolu - neděle, kolem půl osmé - Lorenzo

Jestli jsem čekal, že nakonec nebudou debatovat v jazyce, kterému nerozumím? Byl bych hlupák, kdybych naivně řekl, že ano. Fajn. Doufal jsem v tom, ale to je jiná.
Chvíli jsem se tedy cítil jako naprostý nevzdělaný idiot a když jsem měl konečně tu možnost se dozvědět něco ve své rodné řeči, potvrdil jsem svou účast.
Nejsem přece neschopný a dokážu se o sebe postarat. Snad. Jde totiž o svět o kterém jsem dlouhou dobu neměl ani tušení, že existuje. Ano, sice mi o něm vyprávěla máti, ale byly to jen příběhy. Nic tak reálného.
Nemluvě o tom, že pokaždé, když se objevilo nebezpečí, byla u toho i Vicky, aby mně zachránila. Rád bych jí to někdy oplatil a nebyl stále na obtíž. Což si tak připadám i nyní.

Takže dalo by se říct, že to je důvod proč jsem na to kývnul a proč teď nasedám do černého SUVéčka s tmavými a s určitou pravděpodobností i neprůstřelnými skly.
Sednu si dozadu za řidiče, kterým je Julienův bratr a taky ten, co nás do toho zatáhl, neboť jsem vytušil, že by uvítal raději přítomnost známé neznámé, se kterou měl jistou historii, než někoho, koho zrovna potkal.
Počas cesty jsem pozoroval míjející krajinu skládající se ze spousty staveb, ač obytných či kancelářských, občas protkanými zbytkem zelení.
Cesta by byla tichá, kdyby řidič vozu nepustil rádio, které se spoustou reklam sem tam pustilo nějakou i muziku.
Od toho, co s Vicky hovořil italsky nepromluvil. Svým způsobem, jsem byl za to rád.

Asi po patnácti minutách jsme dojeli k cíli v podobě opuštěného skladiště, před kterým jak věrný oř byl zaparkovaný jeho konkurent moderní doby, automobil. Od našeho auta se lišilo tím, že nepřipomínalo ozbrojený transportér prezidenta, ale bylo obyčejné a znatelně poukazovalo na to, že už má toho za sebou spousty. Stačilo se podívat na kapotu, která měla jinou barvu než zbytek vozu.
Takže už tam někdo byl.
Lorenzo něco zaklel v italštině a vystoupil z vozu. Otevřel dámě dveře a já byl rád za to, že jsem překonal ono nutkání a nepředbíhal jsem se s ní jako malý chlapec.

”Vašim úkolem pane Foxi, je od této doby sledovat budovu a ani se nehnout z vozu. Rozumíme si?” Promluvil ke mně starý upír a já sebou cukl. Nezmohl jsem se na nic jiného než jen kývnout hlavou na srozuměnou. Pohledem jsem vyhledal Vicky a tiše jí pohybem rtů popřál hodně štěstí a požádal jí, aby byla opatrná. S tím jsem se usadil a pozorně pozoroval mizící postavy do útrob skladiště. Doufal přitom, že to proběhne v pořádku.

***Aka PJ***

Lorenza zřejmě zarazila tvá slova, protože byl mlčenlivý, oproti dávným dobám, kdy byl schopen vymluvit díru do hlavy, ač to byly historky či cokoliv jiného. Tvá slova se ho dotkla.
Mlčky se vydal vstříc skladišti a v ruce svíral kufřík, jako kdyby to byla poslední naděje lidstva. Možná to tak i bral. Možnost ukončit šarvátky mezi vámi a smečkou.
Otevřel mohutné dveře skladiště a vešel jako první, přidržel je, abys také mohla vejít.
Jen co se dveře zavřeli, jako první vás do nosu udeřila podivná neidentifikovatelná vůně a následně pach krve. Byla tma, což nevěstilo nic dobrého, ale ve tmě jste oba viděli stejně, jako kdyby se svítilo a tak jste spatřili mohutného dlaka ve vlčí podobě, jak se proti vám rozbíhá, dříve než do vás jeho mohutné tělo mělo možnost narazit. (55% - šance, že i narazilo)
Že by se tu někdo přepočítal?
 
Calexië Nyérë / Lexa Sorrow - 13. října 2017 20:27
img_20170806_070654[1]2926.jpg
Zvrtnutá akce

"Naser si!"
Odvětím pohotově, ale dávám pozor na jeho nebezpečný prst na spoušti. Jenže nestačím říct nic dalšího, protože se to celé semele až příliš rychle. Než stačím provést svůj odzbrojovací záměr, proběhne krátká výměna názorů mezi oběma mými někdejšími parťáky a než se jeden naděje Frankův hlas utichne v ozvěně výstřelu.
Frank mi téměř doslova padne před nohy a Jay nás oba pohotově ujistí o stavu zřejmých věcí. Na rozdíl od něj já se s hledáním pulzu neobtěžuji a rovnou se sehnu pro zbraň, kterou na nás náš drahý bratr v zločinu mířil, abych s ní výhružně hledala útočníka.

Klapání podpatků mě maličko znervóznuje, ale pevně svírám pistoli a mířím do směru, odkud to Frank schytal.
Mého přítele...?
Zopakuji si vduchu slova nově příchozí a několikrát zamrkám.
Asi jsem zadaný... je docela badass...
Zazní mi v hlavě dřívější slova Jasona.
Děláš si prdel?!?!
Vykřiknu stále ještě pořád pouze ve svých myšlenkách.

Mrtvej kámoš na zemi, jeho vrah se právě ocucává s druhým nejlepším kámošem a v kapse tu máme balíček, nevyčíslitelné hodnoty. Jdete do prdele s takovýma kšeftama.
"Ehm ehm."
Upoutám na sebe pozornost, ale už na blondýnu nemířím. Frankovu pistoli mám v ruce s předstíranou laxností, abych budila neškodným dojmem, ale jsem připravená na ní začít mířit, pokud mi dá záminku. Aktuálně mi za její chování ruší Jay.
Ale... co když se proti nám otočil Jay a s tou jeho chtějí tu zásilku pro sebe? Jsem tu také jen škodná na odstřel?
To je věc která mě nutí mír veškeré své schopnosti našponované a připravené k obraně jakýmikoli prostředky.
Ovladatelnost takových věcí už je u mě ale větší problém. Táta mě nic pořádného naučit nestihl a s mámou jsem si k pořádnému učení a poznání sebe sama nesedla od tátovi smrti.
Svou moc ovládám naprosto intuitivně a velmi nerada se do toho pouštím právě proto, že jsem přílši velký ničitel okolí a vždy se to nějak zvrtne. Na druhou stranu... Raději to, než se nechat zastřelit nějakou blonckou v podpatkách.
 
Julien Medici - 12. října 2017 23:22
1482228599ben_barnes_by_angelsangelicangel5282.jpg
Akce balíček se zvrtla: Jay a Frank

Upoutala si na sebe pozornost a Frank zbraní namířil na tebe, jako na možné nebezpečí, které si pro něj oním pohybem představovala.
”Ty kurva, drž hubu. S tebou nikdo nemluvil.” Pronese stále na tebe míříc a přitom po očku sleduje Jaye zda nedostane nějaký hloupý nápad s úmyslem jej zbavit zbraně. Stejně tak si dává pozor na tebe, protože jsi díky tomu kroku k němu blíž, avšak stále ne natolik, jak by bylo potřeba k bezproblémovému odzbrojení a na to hodně spoléhá.
”Nemám proti tobě nic. Takže běž a hleď si svého. To je mezi mnou a Jayzim.” Dodá ještě. Ruka se mu stále netřese a je na něm vidět, že pokud přeci jen budeš chtít zůstat a bránit svého kamaráda, tak nemá problém tě zastřelit a ani nemrkne. Známá či neznámá. To je fuk. Teď mu bráníš v tom, co chce.
”No tak, Franku. Můžeme se přece rozumně domluvit.” Zkusí pro změnu na sebe upoutat pozornost Jay a dá ruce nahoru, udělá po tvém vzoru krok směrem k Frankovi.
”Řekl jsem kur…” Svá slova Frank ovšem nedořekne, protože se ozve výstřel, dostal to přímo do hlavy a on se skácí mrtvý k zemi.
Vzdáleně se k vám donese klapání podpatků, které se k vám blíží, stejně tak deset metrů vzdálená postava které jste si nevšimli díky tomu, že jste řešili problém se zraní. Musí se jednat o hodně dobrého střelce, že to zvládl z tak velké vzdálenosti.
Jay se mezitím sehne k Frankovi a zjišťuje životní funkce, avšak nic nenajde.
”Je mrtvej.” Pronese šokovaně, když se staví na nohy, aby mohl čelit případnému nebezpečí a od Franka si převzal zbraň.

Obrázek
”Nikdo nebude mířit na mého přítele, pokud to nebudu já.” Ozve se nově příchozí sexy blondýna v černém kabátu.
"Ach jo, zlato. Takto na sebe dáváš pozor." Prohlásí a vrhne se na Jaye, kterého vášnivě políbí. Tak toto je nová Jayova přítelkyně.
 
Calexië Nyérë / Lexa Sorrow - 25. září 2017 00:24
img_20170806_070654[1]2926.jpg
Noc třetí, neděle, po půl osmé

K broukání Starwarsovské melodie se přidám a klidně kvůli tomu vynechám nějaké to potáhnutí z cigrety. Jo, s těmahle klukama je mi fakt dobře, i když čas od času vlítnem do nějakýho průseru.
Kdyby Sarah věděla jen o půlce z nich, tak vyletí z kůže, ale to je její boj. Já se starám o to, aby se to nedozvěděla a tím takovým situacím předcházím.

Z ničeho nic Frank zastaví a udělá něco, co nikdy dřív nedělal. Zamyslí se.
Průser je na světě.
Samozřejmě, že má pravdu a jestli tu máme nový drogy, tak můžem vydělat majlant, ale na druhou stranu, ten komu to máme doručit nás může vypátrat a pěkně si nás podat.
Rozhovor těch dvou je v hladině, kdy si mě ani jeden nevšímá a tak mohu v klidu sledovat kam Frank ve svých úvahách míří. Velmi rychle se mi to přestane líbit, nemusíme si nic nalhávat.

Stojím vedle Jasona a jsem s ním za jedno, není to dobrý nápad. Já si vydělávám dost nebezpečně ještě jinde a už tak dost riskuju, což oni nevědí. Ráda bych si vydělaný prachy i náležitě užila a neskončila držkou v hlíně někde u krajnice, i když o to si určitým zpsobem koleduji i sama tím, že se scházím s upíry
.
Pistole ve hře je ovšem kardinální průser.
"Seš kokot, Franku? Koukej to zase uklidit, nebo ti to narvu do prdele!"
Vyjedu po něm výhružně, čímž na sebe snad i strhnu jeho pozornost a udělám krok k němu.
Šli jsme vedle sebe v ne příliš velkých odstupech a tak vzdálenost mezi námi by mi měla umožnit odzbrojit ho holýma rukama dřív, než namíří na mě. Pokud by i přesto zmáčkl spoušť, nerada, ale zcela instinktivně se pokusím vyvolat sílu vzduchu a vypuštěnou střelu odfouknout stranou, aby nikomu z nás neublížila.
 
Julien Medici - 19. září 2017 12:13
1482228599ben_barnes_by_angelsangelicangel5282.jpg
Noc třetí, po půl osmé, akce balíček - Jay a Frank

Nad tvými slovy Jay povytáhne obočí. Frank se tomu zasměje a snaží se přitom zamaskovat smích, tím že si odkašle.
”Srandičky, srandičky.” Pronese vámi jmenovaný vůdce a povzdechne si. Chvíli to vypadá, že snad lituje toho, že vás požádal o pomoc a neudělal to celé sám. Než podobně jako ty vytáhne z kapsy tabatěrku a z ní cigaretu, po tvém vzoru si zapálí. Balíček schová do kapsy své mikiny a dá se do chůze, přitom si začne broukat Imperial march.

Po chvíli chůze se Frank zastaví.
”Hele Jayi, tebe nikdy nezajímalo, co je v tom balíčku kvůli kterému pořád nasahujeme krk?” Zeptá se zvědavě Frank, jako kdyby to bylo něco, co mu už nějakou dobu nedalo spát. Poškrábe se na bradě. Jay jen pokrčí rameny, samozřejmě, že ho to taky zajímá, ale celé to bere jako kšeft za který dostane slušně zaplaceno.
”Slyšel jsem, že se tu objevila nová droga a je fakt hustá. A to zrovna v té chvíli, co jsi si začal hrát na Pošťaka Ondru.” Nemluvě o tom, že místo kam se má balíček odnést je nově otevřený klub. To už trochu zavání tím, že to nebude obyčejný balíček s cetkama.

”Copak? Trápí tě snad nějaké morální výčitky?” Neměl ani nejmenší tušení kam tím jeho přítel míří a ani v nejmenším se mu to nelíbilo.

”Morální… taková pičovina. Kdepak. Jen bych věděl o spoustě lidech, co by za to dali víc, než mi dostaneme.” Začne vysvětlovat Frank.
”Jestli v tom balíčku je opravdu ta droga, tak teď máš v kapse hotový zlatý důl, Jayzi. Zlatý důl. Chápeš?” Frank nikdy moc nepřemýšlel hlavou. Od toho měl Jaye, on byl spíše svaly a teď si dal do hlavy, že se z toho balíčku vytěží víc než tím, že ho donesete tam kam máte, ale místo toho to budete sami prodávat. Nezabýval se myšlenkou toho, co by se tak mohlo stát. Jako například to, že ten chlap, co vlastní podnik je nechutně zazobaný chlap a jistě si s ním není radno zahrávat.
”Nemyslím si, Franku, že je to dobrý nápad.” Ohradil se Jason a ochranitelsky se dotkl balíčku v mikině.
Taková reakce Franka nasrala a vytasil pistoli, kterou kdo ví odkud sehnal a měl jí pro případ, že by se něco posralo.
Namířil jí pouze na Jasona, jako kdyby tebe naprosto vyignoroval. Přeci jen je to mezi chlapama a ty jsi ženská, tak se určitě nezvládneš bránit.
”Už mám po krk tvého věčeného rozkazování, Jayzi. Tvého fifty fifty. Chci víc. Dej mi sakra ten balíček.” Ruka se mu netřásla a bylo na něm vidět, že pokud Jason neudělá, co se po něm chce, tak vystřelí a s určitou pravděpodobností nemine.
 
Calexië Nyérë / Lexa Sorrow - 17. září 2017 22:06
img_20170806_070654[1]2926.jpg
Noc třetí, neděle, půl osmé, pracovní toulky městem

"Tse! Tak tohle si beru osobně."
Odfrknu si k Frankovi dotčeně a zašklebím se na něj. Zastání od Jasona změní škleb spíš na úsměv a s tím se zařadím hezky vedle něj, abychom se mohli vydat na cestu.

Po cestě kouřím, jak jinak. Sarah sice asi zase bude krčit nos, až se bude pokoušet prát, ale neřekne nic. Vím, že jí to vadí, ale omezovat se nehodlám, věděla do čeho se mnou jde a stejně tak já.

Poslíček byl dobře maskovaný maník, kterého by neidentifikoval ani Superman. Jeden z davu s maskou naprosté anonymity. Typické pro takové kšefty, zvlášť když to sama dělám - když jdu handlovat s upíry nebo dealovat jejich zboží. Modré vlasty jsou až moc výrazné znamení, takže kapuce se stala mým dobrým přítelem, hned po čepici.

Hesla z Malého prince, jak originální. Nic ale nekomentuji a čekám s podobným odstupem jako Frank, než Jay převezme co má a budeme moci vypadnout.
"Směle do toho, velký vůdče."
Utrousím posměšně s mrknutím a vylovím si další cigáro na cestu.
 
Victoria Christie le Dante - 17. září 2017 22:05
vicky28941.jpg
Noc třetí, neděle, půl osmé, WIBko

Lorenzo se zarazil a mě krátce zamrazilo, když po mě vrhl ten svůj zděšený pohled. Podobně jsem se musela tvářit já, když jsme se po stoletích setkali s Julienem a já zjistila, jak moc se na něm léta podepsala.
"Podle mě, by měl sklad zůstat bez majitele, aby bylo místo pro podobné transakce mezi frakcemi. Ovšem oba kohoti tohoto pískoviště touží nárokovat si vše, co jde, proto ty tahanice."
Utrousím v odpověď, z větší části spíš k Damienovi, aby měl nějaké další vysvětlivky k náhodně zísavaným informacím.Jednou si s ním budu muset sednout a zkusit ho víc zasvětit, pokud bude mít zájem se tu více angažovat, ačkoli by to byl zájem velmi nemoudrý a nebude se mi ani trochu líbit.

Italský upír objasnil vše, co jsem vlastně potřebovala vědět a tudíž smířlivě přikývnu. Damien jen bude svědčit, že vše proběhlo v pořádku. Doufám, že ho někdo nezkusí zastřelit jako prvního, protože jeden nikdy neví, kdy nějakýho měňavce chytne rapl, ovládne ho vnitřní zvíře a bude chtít vyvolat konflikt.
Vím o tom dost na to, abych měla důvod se obávat.

"Il tempo sta cambiando, amico mio. Ho visto molto e sono diventato più esigente. Chiamami la diffidenza, ma non mi piace essere informato."
(Čas nás mění, příteli. Zažila jsem mnohé a stala jsem se náročnější. Říkej tomu třeba nedůvěra, ale nemám ráda neinformovanost.)
Krátce si povzdechnu. Nelíbí se mi, že se tu musím obhajovat, navíc Damien bude chtít vysvětlení o čem jsme tu tak zuřivě diskutovali bez něj.
"Avevo bisogno di esattamente quella garanzia. Ora siamo più tranquilli."
(Potřebovala jsem přesně takové ujištění. Nyní jsem klidnější.)
Tím dávám najevo, že jsem k celé akci daleko svolnější, než na počátku.

Upír pohlédne na mého kolegu a vyjádří se ohledně času. Nemám ráda, když na mě někdo tlačí a odolávám svádivému nutkání ho přeci jen odmítnout, neb mi tímhle stylem nehezky připomíná Juliena. Damien však promluví a přijme svou účast v této misi, čili svolně kývnu.
"Dobrá.V tom případě můžeme vyrazit."
Vyzvu oba pány a svěsím ruce, abych následně pokynula ke dveřím a nechám oba muže jít před sebou.
 
Julien Medici - 08. září 2017 15:50
1482228599ben_barnes_by_angelsangelicangel5282.jpg
Noc třetí, kolem sedmé - Jay a Frank

”Uf. Já už se lekl, že se z tebe stala třasořitka.” Slyšíš úlevu ve Frankově hlase.
”Ano, Lexí, má pravdu. Potřebujeme někoho, kdo dohlédne na to, abychom nezařvali.” Dodá Jay s okouzlujícím úsměvem, kvůli kterému z něj byla spousta holek paf. Kouká se na něj dobře, ale nic víc. Nemluvě o tom, že jste vlastně oba dva zadaní. Kdo ví, co by na ty šílenosti, které máte v úmyslu provádět, řekli?
To je teď vedlejší, protože si potvrdila svoji účast a tak se Jay vydal na cestu, Frank ho jako poslušný pejsek následoval a tobě nezbývalo než se k nim přidat, neboť jediný Jay asi tak věděl o tom, kam se vlastně jde.

Cesta trvala krásně na stažení jedné cigarety, než jste se ocitli pod mostem u řeky, na kterém právě projel vlak. Jak příhodné místo k setkání, takto pěkně večer. Čekal na vás už chlápek, který vypadal normálně, nevýrazně. Snadno by se dal splést s každým druhým chlápkem na ulici. Na sobě měl černou mikinu, kalhoty stejné barvy. Nic moc, čím by na sebe upozornil tak, že by jste ho byli schopni poznat druhého dne.
”Nakresli mi beránka.” Promluvil k Jayovi, hned jak ho spatří. Ten mu nejdříve kývne na pozdrav, než rozhodně prohlásí.
”Zvládnu jenom hroznýše, jak zažívá slona.”
Poté, co je tajné heslo jasné, tak předá Jayovi balíček, který vytáhne z kapsy od mikiny a podá mu ho. Na nic dalšího nečeká a nechá vás tři samotné. Počítá totiž s tím, že Jay ví, kam má jít a nepotřebuje další instrukce.
Tvůj společník si chvíli balíček pohazuje v ruce.
”Tak to bychom měli, teď vzhůru na tu druhou část. Co myslíte?” Při posledních slovech přitom pohlédne na tebe, jako kdyby čekal na tvůj souhlas. Frank totiž k tomu jenom pokrčí rameny a zapálí si cigaretu. Není tady od toho, aby přemýšlel. Je ten, kdo se spoléhá na své svaly a že se ze všeho vymlátí.
Takže to bylo na tobě, nicméně už jste převzali balíček, je už pozdě z toho couvnout.
 
Damien Edwin Fox - 07. září 2017 22:48
df185b4af5e745a0e85d81da5a8372cd5767.jpg
Noc třetí, neděle, WIBko, půl osmé - Lorenzo

Lorenzo překvapeně zamrká a chvíli to vypadá, že mu vypadne čelist s pantů. Toto od Vicky nečekal, což mně na druhou stranu též překvapí, jelikož mi bylo naprosto dokonale omlacováno o hlavu Julienem, že Vicky neznám tolik jako on. No a přesně toto plánování jsem od ní očekával. Několikrát nám to zachránilo krk. Co budu nalhávat, hlavně mně ho zachránilo.

”Dle zákona je sklad, do doby než se vyřeší jeho právoplatný majitel, považován za neutrální půdu. Na stejném principu funguje WIBko. Tudiž je zakázáno, aby se tam praktikovali souboje či se jinak poměřovali síly. Potvrdil to vůdce smečky svým podpisem a při vzájemné dohodě jsme se na tom místě domluvili, že je to ideální místo k předání.” Ještě stále se ztrácím v těch jejich zákonech. Nicméně zda-li to chápu správně, tak obě dvě strany se rozhodli, že společně sepíší zákony, kterým se budou řídit jak upíří tak smečka, aby tak mezi s sebou uzavřeli mír. Pokud je zákon porušen, je nutné to prošetřit u soudu, který se skládá z vůdce vlkodlaků a šerifa dané oblasti, také členů hlavních rodů. Na soudě samotném se zároveň dohodnou možnosti trestu a také pověřená osoba, která to vykoná.
”Není v zájmu pana Garcií, aby dělal nepokoje a porušoval zákony, nad jehož tvorbou se sám podílel. Nicméně kdyby došlo k porušení.” Na chvíli se odmlčí a opět pohlédne na mně, neboť celou dobu mluvil k Vicky. Tónem hlasu připomínajíc učitele.
”... bude tady detektiv očitým svědkem, který před soudem vypoví, co viděl.” Na chvíli se odmlčí, aby mne to nechal zpracovat. A já odolám nutkání se zeptat, co vlastně obnáší být takovým svědkem.
”Nechci po vás nic jiného pane detektive.” Dodá ještě a poté svůj pohled opět přesune na Vicky.

”Mi dice che sei così fidato di me. Se succede qualcosa, io avrò la mia gente lì che ci seguirà da lontano e se fanno qualcosa, saranno pronti. Il detective come un poliziotto sarà lì solo come testimone. Non intendo metterlo in pericolo.”
*~Rmoutí mne, že mi tak málo důvěřuješ. V případě, že by se cokoliv stalo, tam budu mít své lidi, kteří nás budou sledovat zpovzdálí a když se něco semele, tak budou připraveni. Detektiv jakožto policista, tam bude pouze jako svědek. Nemám v plánu jej ohrozit.~*
Skvěle, teď se začnou bavit v italštině a já jim ani v nejmenším nerozumím, krom toho, že jsem zaslechl povědomé slovíčko a to detektiv. To je snad ve všech jazycích stejné. Nicméně tón jeho hlasu se zdá být ublížený, jako kdyby jej nedůvěra jeho dávné přítelkyně opravdu zabolela.
”Stejně jako já budu mít svého znalce, budou mít i oni svého.” Přejde zpátky do řeči, které rozumím. Povzdechne si a po vzoru Vicky založí ruce na prsou.
”Je potřeba se rozhodnout hned.” Pohlédne přitom na své kapesní hodinky. Promne si přitom tvář.
”Za patnáct minut tam máme být. Nechci nechat pana Garciu čekat.” Letmo pohlédne na mně, jako kdyby očekával, že se k tomu také nějakým způsobem vyjádřím.
Jako kdyby mi mně začalo škrábat v krku, odkašlu si a pohlédnu na Vicky. Už tolikrát se podílela na mých případech, že jí to prostě dlužím. Stejně už jsem se hodně zapletl do nadpřirozeného světa, už tím, že se Vicky stala mou součástí a zároveň toužím, aby byla něco víc než jen kolegyně. Takže k čertu, nemám v úmyslu couvat.
”Můžete se mnou počítat, Lorenzo.” Svá slova jsem myslel naprosto vážně a bylo mi jasné, že jsem si možná s takovou vypsal ortel smrti. Jenže Vicky mi za to stojí. Jsem si tím jistý. Stačí jediný pohled a šel bych za ní na kraj světa. Vlastně ono bohatě stačí, že jsem tady.
Takže teď je to na mé drahé kolegyni, aby se rozhodla a Lorenzo si při nejhorším hledal náhradu za nás.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2017 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.056896924972534 sekund

na začátek stránky