Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Noční Hlídka Plzeň

Příspěvků: 561
Hraje se Denně  Vypravěč Malevolent je offlineMalevolent
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Rodrik Farnes - 28. května 2017 22:00
9d2bdd82febf330f45be1718d6ce1b6463.jpg
Cesta ke kolegům

Cesta v tramvaji byla velice klidná. Sice je mrzuté že nemůžu moc toho vidět ale i tak, to že nemusím poslouchat blbé kecy lidí v tramvaji je velice pěkné. Cestou jsem potkal osobu s kytarou asi, neviděl jsem, jestli to doopravdy byla kytara. Proběhla kolem mě a poté mě zamávala asi na pozdrav nevím, proč to udělala, ale to už nezjistím. Po chvíli chození jsem uviděl nějaké aury, barvy, něco zvláštního nebyl jsem si vůbec jistý co to je. Šel jsem to prozkoumat s pistolí v ruce. Nejsem blbec, abych chodil bez zbraně.
 
Lucie Němcová - 28. května 2017 20:37
lucka76919.jpg
Ladislavova kancelář

Ládík, Stela, Aneta



Nechám Ladislava, aby si trochu zařval. Co jiného můžu dělat? Hádat se s ním? Prosím. Na to už mám nějaký věk. Jako bych si hádek s ním neužila dosyta. Odolám pokušení si zkontrolovat špínu za nehty, zatímco se pouští do Anety, a nakonec se mi povede i vypadat, že poslouchám. Moji pozornost zaujme až to, jak hodný je na Stelu. Neovládnu se a jedno obočí mi překvapeně vyskočí nahoru, než ho zase silou vůle srazím dolů.

Konečně promluvím. "Ten mág byl Riegl, ten, pro kterého jsem šli do bunkur," řeknu. Pak pokračuju. "Ten s amuletem byl Vlastimil. Nejspíš byl iniciován teprve nedávno, protože se choval jako malej harant. Zkontrolovaly jsme jen licenci na nabíjení, jestli byl amulet držen legálně nebo ne, na to už bohužel nebyl čas. Pravděpodobnostní linie začali vypadat podivně, tak jsem chtěla co nejdřív najít Stelu a Michala," řeknu. Můj tón je klidný, ostatně jako vždy, když už musím s Ladislavem jednat.

"Ten medailon byl stříbrný s koulí uprostřed, která byla plná nějaké tekutiny, asi krve, nevím. Josef se Vlastimila snažil co nejdřív dostat z našeho dohledu, tak je možné, že byl nelegálně držený," promnu si kořen nosu. Bolí mě z toho všeho hlava. "V tu chvíli jsem netušila, že by ten amulet mohl být nějak důležitý, proto jsem mu nevěnovala moc velkou pozornost. Aneta si ho ale prohlížela víc než já," řeknu a volno rukou mávnu směrem k Zoinakové, která má možná něco, co by dodala.
 
Pomocný Vypravěč - 28. května 2017 13:37
man_in_the_dark_by_borderonedauoqgw5343.jpg
Kolejní pokoj – Milan, Ivan a Laura

Po Lauře (Hod 2) se Zdeněk ožene ještě jednou a způsobí jí nehezké popáleniny na boku a břiše karabáčem. Za to ale posloužila jako dobré rozptýlení pro Ivana s Milanem, kteří zatím dokončí kouzlo Blesk. Ivan (Hod 3) dodává sílu, ale je to jako kdyby lil vodu z kbelíku do úzké hadice a snažil se přelít co nejvíce. To ho vyčerpá, není divu, sám má za sebou několik zaklínadel a nelze se soustředit napořád. Pomohl mu i amulet, který mu ale sotva poskytne nějakou další sílu. Milanovi (Hod 9) to ale i tak pomůže a vyšle hotové zaklínadlo proti Zdeňkovi. Ten to dostane přímo do hrudi a ztuhne. Elektřina jím proudí, nezmůže se ani na otevření pusy, cítíte pouze jak se škvaří kůže a tuk.
Jakmile je síla zaklínadla vyčerpána, Zdeněk zruší Karabáč a na nohou ho drží nejspíš jen ztvrdlé svaly a oblečení napálené na kůži. Pak se rovně skácí na zem. O podlahu cinkne do ruda rozžhavená dýka. Ne že by byla tak horká – vypadá to, že kdyby v ní bylo ještě více magické síly, vytryskne ven. Temný plamen okolo dýky nepolevuje, divoce plápolá. Hned vedle usmaženého Zdeňka.

Dívky se choulí u kraje pokoje, Míša svírá Zuzanu, která se stále neprobouzí.
A v chodbě chraptí Aleš (Hod 1, na jeho život), stále uvězněný v Šeru. Sedí a pohledem rentgenuje svoje nohy, které se nemohou pohnout. Po chvíli mu klesnou ruce podél těla, brada se zhoupne na hrudník. Kůže začíná být průhledná, jeho poslední obrana před hladovým Šerem je vyčerpána. Nemluví, nekřičí, snad jen v duchu řve, že chce zůstat na tomto světě, ale pomalu se jeho tělo ztrácí v nicotě, odhmotňuje se.
 
Ivan Šmíd - 27. května 2017 23:10
garethiko5299.jpg

Koleje


Laura, Milan



Když už to začíná vypadat nadějně, tak se to samozřejmě musí celé zkazit. Nikdy bych něco takového nečekal, byl jsem sice připraven na nějaký Zdeňkův odvetný tah, ovšem toto - toto přesáhlo veškeré mé znalosti vyčtené z knih a i mé nejhorší představy. Aniž bych stihl cokoliv udělat, Zdeněk změněný Šerem a mocí z dýky švihne Karabáčem, jehož síla mě přitiskne ke Strakovi. Jindy by mi to bylo nepříjemné z důvodů narušování osobní zóny, teď však řeším poněkud akutnější problém.
Tohle štít nevydrží. Mám pravdu, netrvá to dlouho a začínám cítit účinek takového kouzla. Je to velmi...nepříjemné. A to je ještě slabé slovo.
Z mého hrdla se ozve nedobrovolný řev, když se kouzlo dostane až na kůži a začne se propalovat hlouběji a hlouběji. Tohle bude náš konec. Nenapadá mě jediný způsob, jakým se bránit, cítím jen bolest, horkost, zoufalství -

Náhle však Karabáč uhasíná, mizí a my můžeme opět volně dýchat. Vyprostím se z jeho zbytků a snažím se se sebrat a opět začít vnímat okolní svět. Na popáleniny bude čas jindy. Teď musíme vyřešit Zdeňka, který je příliš nebezpečný.
Hned si uvědomím, že za naše vysvobození může Laura, která neztratila hlavu a zaútočila. Stihla dostat ven Aleše?
Možná to není podstatná starost, přesto bychom měli mít někoho, koho budeme moci vyslechnout.
Protože Zdeněk... Pokud se z toho chceme dostat živí, je možné, že Zdeněk přijde k vážnému úrazu. Tedy pokud už po svém výkonu s dýkou nepřišel.
Jsem rád, že proti němu nestojím sám a že je po mém boku i Straka, který již začíná sesílat nějaké zaklínadlo. Neváhám příliš dlouho, zaklínadlo nevypadá jednoduše, Straka si své síly také už určitě vyčerpal a co já bych měl dělat s těmi mými, propůjčenými? Lepší než můj samostatný útok bude něco trochu jiného -
Tak napřáhnu ruku a dotknu se Strakova ramene, aby si ze mě mohl sát dostatek síly na budoucí zaklínadla, část své síly mu dokonce vnucuji, aby pochopil, oč jde.

Teprve teď si opět všímám Laury - a s ní i Aleše, který se stále nachází tam, kde jsem ho vidět nechtěl. To není dobré.
"Dostaň ho...pryč...z Šera." Snažím se ze sebe dostat. Možná to už nepůjde, možná je už příliš pozdě, je ale potřeba to alespoň zkusit. Udělal bych to já sám, bohužel má vypůjčená energie je potřeba jinde.
 
Michal Straka - 27. května 2017 22:15
images28721033.jpg
Koleje - Ivan, Laura

Sotva se vymotám z Šaabova karabáče, snažím se bojovat s bolestí z popálenin a vyvolat kouzlo. Chci toho temného eliminovat dřív, než nás všechny zabije. Proto po něm vrhnu to nejsilnější kouzlo, co znám, Blesk. Moc jsem ho nepoužíval, ale tohle je stav ohrožení. Je to dost náročný, jak na seslání tak na energii, takže jestli to nevyjde, budu proti němu bezmocnej. Je to ale risk, který musím zkusit.
Vydám se teda do toho. Provedu příslušná gesta a vypálím silný blesk přímo na toho rádoby-Balroga.
 
Vypravěč - 27. května 2017 02:00
s─îikonka7384639.jpg
Kolejní Pokoj: Laura, Milan, Ivan

Laura se v hadí podobě připlazí k Zdenkovi, kterého kousne do nohy. Její tesáky snadno proniknou kůží, hlavně proto že Zdeněk se ani nenamáhal znovu nahodit štít (Hod 9). Poté se promění zpět do lidské podoby a pokusí se zdenkovi píchnout adrenalin, dost odvážný a nebezpečný manévr, s malou šancí na úspěch. Zdeněk, stále řvoucí bolestí z kousnutí do nohy propustí Milana s Ivanem ze sevření biče a místo toho se jím ožene po Lauře. Ta mu nestihne vbodnout adrenalin, ale naštěstí dokáže biči uhnout (Hod 6).
 
Laura Barvová - 27. května 2017 00:22
23172743275.jpg

Milan, Ivan, Laura


Nakonec se mi nepodařilo přesně to, co jsem chtěla, na druhou stranu to nedopadlo zas tak špatně. Kopl mne do nohy, normálně bych měla asi nějakou tu bolístku, ale přeci jen jsem byla Shapeshifter a něco jsem vydržela.
Aleš spadl na zem a vypadal, že všech svých aktivit nechá, přesto jsem vzala jednu ampulku s jedem, bodla mu ji do krku a promnula si spánek. Bylo to jen na menší paralýzu svalových tkání, ne takové, aby mu to zastavilo srdce, plíce a tak, ale aby do pár minut měl z každé končetiny želatinu. Efekt na normálních lidech nastal do dvou minut, takže kdo ví, jak dlouho to bude trvat, než to na tohoto zapůsobí.
Usmála jsem se jak na příchozího, tak Ivana, ale v tom se stalo asi něco, co nikdo z nás neočekával. Zdeněk, u kterého jsem čekala, že se možná rozbrečí, že mu jeho metalická párty byla překažena, se najednou změnil kvůli dýce, kterou jsem viděla v poslední vteřině.
No a je to v... řekla jsem si a všimla si jedné záležitosti a to toho, že si mne nevšímá. Dezertace byla nepřípustná a mne napadlo jen jedno. Proměnit se ve svou druhou podobu!
Zobrazit SPOILER
Pak již nezbývalo jen se modlit, že mi celý můj plán vyjde. Kouzlo, které nyní svíralo Ivana a Milana je mohlo brzo uškvařit a udělat z nich dva tousty.
Ve své mnohem menší a dle mého názoru obratnější podobě jsem se vymrštila směrem na místo, kde jsem mohla vidět něco, do čeho by se mé zuby mohly zakousnout. Ať se již jednalo o nohu, ruku, stehno, krk, bylo to jedno, prostě něco, co se netvářilo jako: To neprokousneš, zlomíš si zuby! Ihned na to, jak nejrychleji jsem mohla jsem sáhla do náprsní kapsy. Měla jsem tam jinou ampulku, ne s jedem, ale s Adrenalinem. Asi si všichni dokážou představit, co dokáže udělat adrenalin za normálních okolností, nyní ještě u tohoto chlapce, který se změnil a měl ve svém oběhu můj jed. Následky mohly přijít rychle, ale já věděla, že jestli předtím měl pozornost na Ivanovi a Michalovi, tak já nyní budu číslo jedna, v případě, že se mi aspoň jedna, nebo nejlépe dvě z těchto činností povedly. Štít jsem se snažila udržet, i když mi podle jeho vzhledu něco říkalo, že štít nebude problém a já tak budu hrát o čas, než se snad jed roznese po celém jeho těle. Normální člověk, bez adrenalinu v těle by byl do 15 minut mrtvý.
Aspoň se obětuji pro tým, snad mne pohřbí jako člověka, zamyslela jsem se pozitivně a moje poslední snaha byla odskočit nějak šikovně stranou.
 
Vypravěč - 26. května 2017 23:38
s─îikonka7384639.jpg
Kolejní Pokoj - Milan, Ivan, Laura

Zdeněk vytáhne zpod své košile krátkou dýku. V Šeru doslova září, spíše tedy hoří temným plamenem, takže je magická, nejspíše nějaký artefakt. Očividně jím chce Zuzanu probodnout, než to ale dokáže, Milanův magický pres jej odhodí až na druhou stranu pokoje, kde narazí na stěnu. Dýka mu stále zůstane v ruce (Hod 8). Milan neváhá a za letícím Zdeňkem posílá i salvu ohnivých kuliček. Zdeněk neudrží svůj štít a následná ohnivá exploze jej dost popálí, hlavně mu spálí ruce, kterými si kryje obličej, navíc zničí u druhou půlku amuletu, jehož energie směřuje někam do hlubin Šera (Hod 10). Zoufalý Zdeněk řve bolestí a odhodlá se k bláznivému tahu. Dýku si zarazí do dlaně a krev, která potřísní dýku je pohlcena temným plamenem v Šeru, pro kterého je to jako kdyby na táborák někdo přilil kanystr benzínu. Uvolněná energie je dostatečná na to, aby vás to vše srazilo na zem. Zdeněk se mezitím vyškrábe zpátky na nohy a svou nově nabytou energii využije k tomu, aby přivolal Karabáč Šaabův, kouzlo, na které by neměl mít dostatek energie. S karabáčem ve své nové šeré podobě vypadá vskutku strašlivě.

Obrázek

Vlastně, je to jakoby po použití té dýky v Šeru zestárl o pár století. A možná i poskočil o pár kategorií. Každým okamžikem se stává více a více temným. Ať už to má cokoliv, jistě je to velice nebezpečná věc. Z rány po dýce mu ale v Šeru energie teče plným proudem a vyživuje plamen v dýce. Ať už získal jakoukoliv moc, tím že jako oběť použil sám sebe si způsobil něco ne moc příjemného. Otázkou je, zda nakonec dýka nepohltí jeho samotného.
Zdeněk neváhá a švihne Šaabovým karabáčem. Plamený bič se obtočí kolem Milana a Ivana a sváže je k sobě, karabáč se propaluje skrz štít jako nůž máslem a o chvíli později oba začnou křičet bolest, když bič projde skrz štít. Zdeněk to celé se sadistickým úšklebkem na tváři sleduje a pomalu s dýkou kráčí k nim (Hod 3).
 
Ivan Šmíd - 26. května 2017 22:21
garethiko5299.jpg

Posila

Koleje
Milan, Laura



Příval nové energie funguje jako životabudič. Najednou jako kdybych ze sebe nevydal skoro všechno, najednou mohu zase chodit, volně dýchat a především bojovat. Cizí sílu cítím ve svých žilách, skoro jakoby prosila o využití. O propuštění ven, pěkně do Šera. Nebo to prosí to Šero? Tlačil bych Zdeňka co jen by to šlo, podmínky našeho boje se však liší. Všímám si nového příchozího a hned zjišťuji, že je to Světlý. Vlastně ne jen ledajaký Světlý, tohohle dokonce i znám. Milan Straka, dřívější kolega z Prahy. Nikdy jsme spolu asi nehovořili, přesto o něm pár věcí vím. Přeci jenom na analytické se dostane skoro všechno a o Strakovi toho bylo řečeno docela dost. Bojový mág, který dříve jedná než přemýšlí, průšvihář, který si z ničeho nic nedělá - prostě typický archetyp Hlídkaře, co dává přednost boji.
Dnes ho vidím velmi rád, znamená to totiž, že se na místo konečně dostává někdo, kdo by už mohl trochu tušit, co je vlastně třeba dělat.
Konečně se nám třeba podaří zpacifikovat Zdeňka a následně i Aleše.
A když už jsme u Zdeňka - chvíli to vypadá, že na mě znovu zaútočí, on však raději vyskakuje Šerem pryč a vrhá se po dívkách. Tak to tedy ne. Bylo by zajímavé sledovat, co přesně s ní potřebuje, nehodlám však riskovat, že by z ní chtěl vytáhnout poslední zbytek energie. Už už se chystám seslat další Freeze, teď by se nemohl nijak bránit, když si povšimnu Milana, jak se na něco připravuje a rozhodnu se mu tedy nechat volné pole působnosti. On ví, co dělat. Přesto setrvávám v Šeru a vše to sleduji - to kdyby náhodou byl Freeze přeci jenom potřeba.
Koutkem oka ale sleduji i Lauru a její boj, který už v podstatě vyhrála. "Zvládneš to nebo chceš pomocnou ruku?" zeptám se jí, jelikož stav Aleše není nejlepší a má pozornost je opět rozdvojena mezi dvě situace. Nejprve Zdeněk a to, zda ho Aleš zvládne. Pak se ujistit, že Laura vytáhne Aleše. A nakonec - nu, venku je jedna Světlá co akutně potřebuje naší pomoc.
 
Vypravěč - 26. května 2017 21:56
s─îikonka7384639.jpg
Ladislavova kancelář - Lucie, Stela, Aneta

Jestli Stela čekala řev nebo nějaký emocionální výlev, nedočká se. Ladislav pozorně poslouchá a ačkoliv není moc nadšený tím, co slyší, vypadá to spíše, že je více zklamaný než naštvaný. Možná je to tím, že si svůj vztek už vylil na Anetu?

"Děkuji ti, Součková. Ale měla by ses nad něčím zamyslet. Poslední dobou na ulicích není bezpečno. Proč si tedy myslíš, že jsem vyslal vás čtyři a navíc ještě v doprovodu Lucie? Dobrá, pochopil bych, že jste zpanikařili a vrhli se po hlavě rovnou do pasti. Nemělo by se to stávat, ale stalo se. Ale i kdyby tam nebyl žádný další nepřítel, co kdyby se za dobu tvé nepřítomnosti upír rozhodl, že Michala zvládne sám a za tvé nepřítomnosti na něj zaútočil? Neregistrovaní upíři jsou jako krysy zahnané do kouta. Bojují o holý život. Přemýšlej nad tím, kde jsi udělala chybu. Co jsi mohla udělat jinak. A potom mi to hezky vše řekneš."

"Ale teď k důležitějším věcem. Říkali jste tedy, že v Šeru jste mága neviděli. Už chápu, proč jsem nedostal ten otisk, zřejmě je dost zběhlý v ukrývání své aury. Předpokládám tedy, že víc o něm nevíte?"

"Co se týče toho zásahu páté kategorie, to bylo v rámci dohody s Denní Hlídkou. Přišel sem pro to ten vlkodlak Šedý. Říkali jste, že ho nabíjel nějaký mladý kluk? To je divné, měl ten amulet legálně? Byl zaevidovaný?" Co si tak pamatujete, tak ta licence byla přímo na nabití nějakého amuletu, na nějaké dokumenty ohledně Vlastimilova amuletu jste se ale nedívali. A ten amulet vypadal vážně divně. Stříbrný medailonek se skleněnou koulí uprostřed, naplněný nějakou červenou tekutinou. Nejspíše krví. Možná proto s tím ten Šedý tak spěchal? Je nelegálně držený?
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.1151750087738 sekund

na začátek stránky