Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Noční Hlídka Plzeň

Příspěvků: 561
Hraje se Denně  Vypravěč Malevolent je offlineMalevolent
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Vypravěč - 19. května 2017 04:26
s─îikonka7384639.jpg
Rodrik Farnes - Tvé bydliště

V hlídce jsi již pár dní na operativním oddělení. Zatím jsi tam vykonával pouze pochůzkářskou práci, snad ale nebude dlouho trvat než tě konečně pustí k něčemu pořádnému. Dnes jsi původně neměl mít službu, ale povolali tě do služby kvůli nějaké naléhavé události. Prý zvýšená aktivita temných dnes v noci. Co jsi slyšel tak aktivita temných byla vysoká již předtím, takže jestli se teď něco stalo, muselo to být opravdu něco pořádného. Zavolal ti přímo šéf zdejší noční hlídky, Ladislav. Trochu neobvyklé, že by něco takového vyřizoval přímo on, tohle měl většinou na starosti šéf operativního oddělení Maroš Horváth nebo jeho zástupce Filip Černý. Případně nějaká telefonická operátorka z analytického jako například Irena, ta nejznámější. Buď mají všichni práce až nad hlavu nebo se jedná o něco vážně důležitého. Nebo v tom má Ladislav nějaký osobní zájem. "Přidáte se ke skupině Zacharyho Plavína, on a dva další mají dnes v noci hlídku. Měli by nyní procházet Borským Parkem, tak je tam najděte, budou o tom informováni a snad na vás počkají. Kdyby něco, zde máte číslo na Zacharyho Plavína."
Mluví věcně, bezvýrazným hlasem, což je u něj nezvyklé, obvykle není až takto oficiální. Snad jedinou emoci, kterou dokážeš v jeho hlase zaznamenat je lehké podráždění. Mimořádná hlídka nezní jako nějaká velice zajímavá činnost. Ale podle toho, že ti volal sám velký šéf v tom bude něco víc. A tomu rozhodně nemůžeš odmítnout (tedy, rozhodně by to nebylo moudré) a proto asi bude nejvyšší čas vyrazit na hlídku.
 
Vypravěč - 19. května 2017 04:11
s─îikonka7384639.jpg
Borský Park - Zachary, David, Nikolas

Zacharymu zazvoní mobil. A volá samotný Ladislav. A jéje, že by se už nějak dozvěděl o tom průšvihu? Filipa tu nikde nevidíte a pochybujete, že by tu někde byl schovaný v křoví s dalekohledem v ruce, ale je to Mág první kategorie, možná už o tom ví vše a pozoruje vás skrz svoji křišťálovou kouli nebo jak to dělá. A jistě vás všechny promění na krbové předložky nebo ještě něco horšího.
"Chlapci, na cestě máte posilu, Rodrika Farnse, jestli si ho pamatujete, toho z Norska. Je to tam dneska nebezpečný, temní se asi zbláznili, tak bacha. Horváth a ostatní tu teď řeší zmizení dalšího člena hlídky. Rozhodně už nechci ztratit další členy a další problémy už rozhodně nepotřebujeme, tak si to zapamatujte." Stále má stejný uštěpačný a arogantní tón jako obvykle, ale kromě vzteku tam můžete rozpoznat i něco jiného. Strach, o vás. "Jak vám to zatím jde? Vše v pořádku? A Vladimír se teď zběžně podíval na vaše pravděpodobnostní linie a moc dobře to nevypadá..." dodá tónem hlasu, který říká "další špatný zprávy a snad zešílím".
 
Pomocný Vypravěč - 17. května 2017 21:33
man_in_the_dark_by_borderonedauoqgw5343.jpg
Koleje v Šeru – Laura, Ivan

Alešův pres se dotkl i reagujícího Tomáše, který na svůj štít bohužel zapomněl, proletěl dveřmi ven z pokoje a dostal se do bezvědomí. Díky Světlu, že se stačil dostat z šera ven.

Šero saje Ivanovu sílu o to víc, když ucítí jeho emoce. Po sestupu zpět do první hladiny je pobyt zde už o něco lehčí. Zatmění se chytne jedné světlé dívky (Hod 4), která se převalí už v reálném světě na břicho a zaječí. Bohužel druhý pokus se ti nevyvede, protože kouzlo je odraženo od temného v silovém čtyřstěnu. Jsi s ním v pokoji, takže si můžeš všimnout, že v jeho šeré podobě mu začínají na hlavě rašit dva rohy. Druhou dívku, která je stále v transu a v šeru, odkopne a nechá bezvládně svalit na zem pod jeho nohama. Nevypadá dobře, jestli v ní je vůbec ještě nějaký život, nebude tam dlouho (Hod 7, na život pro Zuzku).
Temný přeruší přívod síly vedoucí k Alešovi (který stále odtlačuje Lauru), ale ihned na Ivana zaútočí připravenými ohnivými kuličkami – tři magické střely se k němu míří a jsou připravené vybouchnout mu před obličejem.
Fialová síla z obrazce pomalu mizí a rozplývá, rituál nejspíš nebyl dokončen tak, jak si někdo přál. Temný před Ivanem ale nevypadá na někoho, kdo by chřadl na nedostatek síly. Podle popisu Ireny to je Zdeněk.
 
Ivan Šmíd - 16. května 2017 12:32
garethiko5299.jpg

Konflikt nabývá vážnosti


Pokoj, 2.hladina




Druhá hladina si vybírá svou daň a já cítím náhlý přírust úbytku energie. Přesto mě to nijak neděsí, je to akorát znamení, že si musím dávat mnohem větší pozor na svůj pobyt zde. Nenechat se unést, správně odhadnout své síly a ve vhodný čas odsud odejít. To bych měl zvládnout.
Co mě ovšem děsí, je pohled, který se přede mnou objeví. Okamžitě se snažím zanalyzovat situaci, sám jsem si ale vědom, že má analýza bude poněkud ovlivněna přívalem emocí, které teď pociťuji. Strach. Pocit bezmoci a neznalosti situace. Ta děsivá skutečnost, že nevím, co mám dělat, nevím, jak se zachovat, nevím, co tohle vůbec znamená.
Jak jednoduché by bylo propadnout panice, vrhnout se přímo do ohniska dění a pokusit se to řešit hrubou silou. Nerozmyslet se a jen jednat.
Jenže to nesmím. Nejprve je třeba zjistit, oč se tu jedná, zhodnotit situaci a možná rizika.
Tak co tu tedy máme? Dvě Světlé, dva Temné. Jsou tu ty Světlé dobrovolně? Nemyslím si.
Silové spojení. Čerpají energii do něčeho nebo z něčeho? A kam?

Sleduji ten výjev a hodnotím, přemýšlím, co bych měl udělat. Dostat je ze Šera. Přerušit přenos energie. Probudit je do reality - hlavně ty dvě Světlé.
Zabavit Aleše, ovšem to nepůjde tak jednoduše. Měl bych se naučit alespoň základy soubojové magie. Minimálně Freeze či obyčejný Pres...
Jindy. Možná. Pokud se z tohohle vyhrabeme.

Z mého rozmýšlení mě vytrhne změna situace a já postřehnu, že do Šera vstoupil někdo další. Laura. Aleš reaguje skoro okamžitě a já vidím sílu, kterou proti ní používá a sílu, která se chystá do něj vstoupit.
Teď už není čas na čekání a analýzu. Teď už musím něco udělat.
Přeruším-li jejich silový obrazec...
Nemám příliš možností a síla mi pomalu dochází. Proto vystupuji z druhé hladiny do té první, abych ušetřil to, co je třeba a následně sesílám na obě z dívek (či se o to alespoň snažím) kouzlo Zatmění, abych je dostal pryč z Šera a dle mé teorie přerušil proud síly.
Pokud se ale mýlím, následky budou špatné. Kéž bych měl více znalostí, více zkušeností, více možností. Takto jednám slepě a intuitivně a mohu jenom doufat, že to nebude stát Lauřin život.
 
Pomocný Vypravěč - 15. května 2017 19:33
man_in_the_dark_by_borderonedauoqgw5343.jpg
Bory – Zachary, David, Nikolas

Když se Zachary podívá na oběť, přijde mu trochu povědomá. Ne že by měl zálibu ve čtení bulváru nebo podobných novinových plátků, ale tato žena jako kdyby na něj už někde koukala z úvodní strany nějakých novin. Žena se stejně snaží dostat pryč od kohokoli, řasenka rozmazaná, vyděšené skřeky. Možná si časem vzpomene, to teď není důležité.

„Tak čum,“ ukáže zablešenec Zacharymu povolení, kde vážně stojí právo na lidskou oběť. Jednou za čas každý vlkodlak potřebuje k životu krev nebo i jeho život vyprchá.
„Já tady po vás nechci jednorožce nebo jiný zhovadilosti,“ odpoví Zacharymu, „už takhle si ze mě snad celá Plzeň bude dělat prdel, jak mě napadli nějaký zelenáči.“
Zamračeně pokračuje: „Jak jako prakticky nemůžete? To vám Hlídka jako něco zakázala? A nezkoušej mi tady lhát, vím moc dobře, že vy světlí lhát nemůžete.“ V podstatě má pravdu, i když ne úplně. Lhát a neříkat všechno, v tom je rozdíl.
„Mně teda přijde dost na místě dostat zásah pátýho stupně, proč je to jako hodně? Jak se asi budu léčit z tohohle napadení, huh? Kdyby tady byli naši, už by vás hnali před tribunál,“ zapřehání trochu, takovýto střet, kde ještě nikdo nezemřel a nestalo se nic vážného, snad není na to, aby vás hnali před Inkvizici. Nebo snad je?


Koleje v Šeru – Laura, Ivan

Adam zmateně chytne uklizečku a vyjeveně pokýve hlavou, že se o ni postará.

Laura hned zjistí, že i ona se musí přesunout do šera a za průhlednou stěnou vidí stejný fialový čtyřstěn jako Ivan. Dvě světlé, jedna temná aura. Asi se tu dějí zvláštní bakchanálie. Aleš se na tebe otočí z konce vstupní chodbičky a vycení zašpičatělé zuby. Šero změní každého, tento temný se časem bude měnit víc a víc na něco podobně šupinatého jako je had.
„Vypadněte,“ dodá ještě nějakou peprnou nadávku, ale to už je Laura přimáčknutá neviditelnou silou do stěny za ní, ta pod ní povážlivě zakřupe. Zvuk praskliny se v šeru ozval pronikavě hlasitě. Útok přišel nejspíš od Aleše, který zvedl proti Lauře ruku a zahlcuje ji svou silou – pres, tlačí tě před sebou svým magickým štítem. Kdybys byla člověkem, je z tebe už mastný flek, ale tvé trénované tělo něco vydrží. Ampulky jsi neupustila, odstrčíš se od stěny a zase jsi na nohou díky svému štítu (Hod 6).

Ivan je stále ve druhé hladině, do které se Aleš dostat nemůže. Ivan může vidět, že pár paprsků síly se začíná odpojovat od čtyřstěnu a stydlivě zamíří k Alešovi. Vypadá to jako podpora, která ale pro tvou kolegyni nejspíš nebude moc příjemná.
 
Laura Barvová - 14. května 2017 22:43
23172743275.jpg

Přepadení, Noční Uklízečka!


Dívala jsem se na toho dotyčného stále s rukami za hlavou a kdybych měla žvýkačku, asi bych tady tvořila i bubliny. Přesto mi stále mezi prsty probíhala ampulka s jedem a já přemýšlela, jestli to budu muset použít, nebo ne.
Místo toho, aby nám ale Adam kryl záda, tak se tam objevila uklízečka. Hned na to ideálně začal Ivan vstupovat do Šera a já si musela povzdechnout, otočit se na patě a než stačila vykřiknout, tak jsem již byla u ní a použila kouzlo "Opium" na dotyčnou. Cíl byl prostý, nechat ji omdlít a pak ať si třeba myslí, že ji tady někdo přepadl a chtěl ji ukrást mop. Měla jsem sice jed, který fungoval na bázi uspávání, ale u takto starých lidí jsem se vždy bála toto praktikovat. Nemuseli by se probudit.
Letmý pohled na Adama, kterému jsem do náruče bez potíží vložila ženu, která se ještě před minutou snažila jen toto místo uklidit. Jak tušil, byla jsem Shapeshifter, proto držet něco takového mi nedělalo absolutně žádný problém. "Odnes ji někam, nevím, třeba do svého pokoje. Ten mop a věci též." Pustila jsem ji a šla zpátky ke dveřím, ale když jsem zahlédla Aleše, který vstoupil do Šera též, věděla jsem, že toto není dobrý.
Pokud dveře zavřeli, tak jsem je jednoduše vyrazila a šla dovnitř, stále se štítem a rozhlížející se okolo, co se tady děje. V každé ruce dvě ampulky prudkého jedu a připravená bodnout kohokoliv, kdo se mne pokusí dotknout. Navíc, kdo jiný než já může být tak rychlý a silný, že?
Pokud nic nevidím, no tak je čas jít do šera, uprostřed místnosti, netušící co tam na mne čeká. Snad Tomáš zajistí perimetr a nebude nás otravovat další uklízečka.
Za toto si zasloužím něco dobrého k pití Ivane! Zamyslela jsem se s dravým hadím úsměvem a čekala, co tam na mne v první hladině bafne, pokud jsem tedy nenarazila na něco v pokoji bez použití Šera.
 
Pomocný Vypravěč - 14. května 2017 21:39
man_in_the_dark_by_borderonedauoqgw5343.jpg
Koleje v Šeru – Ivan

Ivan nemusí ani překročit práh a zjistí, že v pokoji se doopravdy něco děje. Přes nejasnou stěnu vidí už v první hladině šera fialově svítící trojúhelník obrácený vrcholem dolů. Z něho tryskají paprsky, které se pak stáčejí k jednomu z vrcholů. Uvědomíš si, že se díváš spíš na čtyřstěn. V něm stojí tři postavy, dvě z nich mají světlou povahu. Že by Aleš přece jenom lhal?
Po vstupu do druhé hladiny se do tebe zakousne Šero ještě dravěji, ale ustojíš to. Vejdeš dovnitř, stěny pokojů pro tebe nejsou překážkou.
Můžeš si všimnout, že Aleš se vydal do Šera za tebou. Jeho vlasy poněkud zhrubly a rámují tak jeho překvapený obličej, na kterém se občas objevují šupiny. Na druhou hladinu nejspíš ani nepomyslel.
Temný se vrhne koncem chodby ke dveřím vedoucím do pokoje, ve které vidíš ten děsivý výjev. Běží pomaleji, ale nejspíš svého parťáka právě varoval. Dvě dívky sedí na zemi, zády k sobě, propletené prsty a propnutá záda, hlavy jim míří k nebi – ohraničuje je právě fialový čtyřstěn, ve kterém stojí také Temný Zdeněk. Sice jsou v první hladině, ale výjev je vidět i ve druhé.
 
Ivan Šmíd - 14. května 2017 20:58
garethiko5299.jpg

Koleje

Tomáš, Laura



Dal jsem mu šancí několik, byl slušný a měl jsem v plánu tak pokračovat nadále, vyhnout se veškeré provokaci a zbytečným konfliktům. Aleš mi ale svým chováním i svými slovy nedává příliš na výběr a budeme tedy muset přikročit k činům. Vniknutí do pokoje bez souhlasu majitelů, ale po právu. Teď už jenom doufat, že nebude natolik hloupý, aby se snažil začít s nějakou rvačkou či se jal po nás házet kouzla. Bylo by to přímo stupidní. Z podezření na spáchaný čin bychom tu náhle měli napadení členů Hlídky a to už je trochu něco jiného. Pro jeho dobro doufám, že má dostatek rozumu a uvědomí si, že nás jen tak nezastraší. Přišli jsme sem konat práci a taky že jí vykonáme. Ať se děje, co se děje.

Otázka ale je zda nás tam nechce pustit, protože je to idiot, nebo protože tam opravdu něco skrývají. Pokud je to to druhé, dali jsme jim dostatek času na to, aby to skryli - či aby pro nás přichystali nějakou past.
Jenže vejít tam musíme. A štít na sobě máme taky, takže do toho. Je čas.

Bez dalšího slova vyhledám svůj stín, do kterého vkročím. Šero mě pohltí, přivítá a já mohu volně vydechnout. Tohle je můj svět.
Trochu pobledlý, ale stále fascinující.
Bude první hladina stačit?
Mohla by. Jenže co když je tam pro nás přichystaná nějaká past? Co když je to, co hledáme skryto?
Nemohu dopustit, aby mí kolegové vstoupili do nebezpečí. Ne když mám možnost se tam porozhlédnout z další hladiny. Vždyť mě skoro láká...

Tentokrát je mnohem těžší uchopit svůj stín, dokonce je mnohem obtížnější ho dokonce jenom spatřit, nakonec se mi to ale daří a já vstupuji do druhé hladiny. Je to teprve asi potřetí, co jsem se k něčemu takovému odhodlal a sám si nejsem jist, jak dlouho tu vydržím.
Ale na to, abych tam vstoupil a zjistil možné nebezpečí, to stačí. Obzvláště když budu nakukovat do první hladiny, abych se ujistil, že Tomáš s Laurou jsou v pořádku.

Jakmile jsem dostatečně jist, snažím se projít tím, co jsou v realitě dveře a dostat se do pokoje, kde mám v úmyslu se pořádně rozhlédnout - a to jak ve druhé hladině, tak i nakukováním do první. Chci využít každé sekundy, abych zbytečně neplýtval energií.

 
Pomocný Vypravěč - 14. května 2017 17:31
man_in_the_dark_by_borderonedauoqgw5343.jpg
Koleje – Ivan, Laura, Tomáš

„Nikam nejdu,“ řekne přesvědčeně Ivanovi do tváře a následuje jeho pohled až k Lauře. Pobaveně se uchechtne.
„No jasně, tak takhle to je. Si jako myslíte, že mi rozbijete hubu jenom proto, že vás je víc? Není to podle vašich pravidel tak nějak nefér? Vy tady omezujete moji svobodu, když-“ víc toho nestihne říct, protože z druhého konce chodby se ozve hlas jakési matróny.
„Přestaňte se tady vybavovat a radši zalezte do pokojů,“ zaskřehotá na vaši skupinu uklízečka a přitáhne si vozík s kbelíkem a mycími prostředky blíž k sobě, „zase mi tu našlapete, já tady nejsem placená od toho, abych tu lítala s mopem každejch pět minut.“
Aleš si odfrkne a houkne přes rameno do pokoje: „Zdeňku, někdo tu otravuje,“ potom se otočí zpátky k vám, ruce spustí podél těla a postaví se rovně, „ale vy už jdete pryč, co? Netěšilo mě. Pozdravujte uklizečku. Opovažte se sem přilízt znova.“
Zatne ruce v pěst a vypadá dost výhružně a naštvaně. Jako čertík, co právě vyskočil z krabičky. Čertík, kterého vaše obvinění nezajímá, ani vaše nutná prohlídka pokoje nebo jiná povolení. Nejspíš čeká, až to obrátíte.
 
Ivan Šmíd - 13. května 2017 23:33
garethiko5299.jpg

Metalista v cestě



Začínám si tu připadat jako zpátky na střední škole. Neustálá provokace a vytáčky, urážení druhého, snaha o namachrované chování, aby nikdo nepoznal, že jste jen obyčejný člověk z masa a kostí. Aleš s Adamem možná nebudou tak obyčejní lidé, stále mi ale jejich pře přijde poněkud zbytečná, obzvláště pokud jde pouze o příslušnost ke straně. Ale podobné hádky vedou i starší a zkušenější... Každý chce tomu druhému dokázat, že je lepší a v právu. A přitom jediné právo jsou naše morální zásady a především Dohoda. Nejde o dobro a zlo, jde o rovnováhu.
A v tomto případě o to, kde jsou ty dvě slečny.

Snažím se nedat najevo jedinou emoci, kterou pociťuji, jelikož bych rád zůstal profesionální. Mým cílem je prohlídka jejich pokoje a nehodlám od toho ustoupit či se nechat zastrašit.
"To my víme, pane Marný. Přesto vás poprosím, abyste odstoupil ode dveří. Děkuji." Pokračuji stále slušně a stále s nadějí, že udělá oč mu říkám. Zatím jenom zbytečně zdržuje a já začínám mít podezření, že v tom pokoji je něco, co nechce abychom viděli.
"Nerad bych se uchýlil k jiným prostředkům." Můj pohled se na chvíli obrátí k Lauře, která musí být již plně připravena pustit se do akce. Věřím, že jí naše vybavování nebaví a jen čeká na správnou příležitost. Ta možná nastane velmi brzy. Třeba pokud Aleš neuposlechne a nepustí nás dovnitř.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.115149974823 sekund

na začátek stránky