Náměstí republiky - Amélie Delacroix

Gerard se na půli cesty zastaví. „Anna? Anna Rieglová? Už ses s ní setkala?“ podiví se, ale není ani zdaleka tolik překvapený, jak bys čekala. Nakloní hlavu a počká na tvou odpověď.
„Chtěl bych, abys mi v tom pomohla ohledně naší staré záležitosti,“ usměje se na tebe tím typickým gérardovským úsměvem, ze kterého se ti kdysi podlamovala kolena, „jako za starých časů,“ dodá tišeji, přistoupí k tobě blíž a odhrne ti pramínek vlasů z tváře.
„Do rukou se mi dostal zajímavý rukopis. Pojednávalo se v něm mimo jiné i o tom, jak toho dosáhneme,“ pokračuje a automaticky už mluví o vás dvou, jako by dopředu počítal s tím, že nebudeš mít nejmenší problém mu pomoct. „podařilo se mi díky tomu, a mým vlastním schopnostem, vytvořit něco mocného, něco velkolepého, něco silného,“ skoro se dme pýchou. Vykročí zpět po cestě, kterou jste šli sem a po dvou krocích se na tebe zadívá, zda ho následuješ.
„Ale zatím to nefunguje bez chybičky. Temného to buď přemění na Světlého, nebo ho odhmotní,“ kopne do kamínku na cestě, „a to je důvod, proč se znám s Alfrédem Riegelem. Využívám ho jako svého pomocníka. Na oplátku po mně žádá, ať jeho manželku chráním před Denní Hlídkou. Naivně si myslí, že takhle ji ochrání víc.“
Chvíli jdete mlčky. Ty už víš, že mluví o tom, co se stalo před několika lety a hlavou ti běží průběh vašeho bádání a experimentů včetně nechvalně proslulého konce.
„Dovedeš si představit, jaké by to bylo? Svět bez Temných!“ odbočí náhle od předchozího tématu a v očích mu plane oheň jako pokaždé, když začne mluvit o svém snu a odhodlání toho snu dosáhnout.

Nasednete zpět do auta.
„Jedeme pro Annu,“ oznámí ti jen tak mimochodem, abys mu řekla, kde že je ten Ondra, u kterého je Anna schovaná.

Tadeas Falcom - Ústředí Denní Hlídky, Recepce

Rozhodně se nedá říct, že bys byl v záviděníhodné situaci. Počty a silové kategorie nejsou na vaší straně, bojiště je snad ještě více nevyvážené ve prospěch temných, jsou na své domácí půdě. Štít nebyl prioritou, koneckonců jsi sem s Lindou šel vyjednávat na Denní Hlídku o propuštění světlého Jakuba Zemánka, nelezls do doupěte hladových vlkodlaků za úplňku se steakem v ruce.

Nějaká menší potyčka, když někomu rupnou nervy, možná. Ale že se tu Denní Hlídka rozhodne vyhlásit Noční Hlídce válku a vás chtějí pojmout za válečné zajatce nebo jak to máš chápat, to je na úplně jiné úrovni. To je akce těch, kteří buď Dohodu mají úplně na háku nebo mají nějaký důvod domnívat se, že jim to projde. Z toho důvodu na sobě máš je slabý štít (3), který tě moc neuchrání, lepší než nic. Dobrou zprávou je, že ti Lucie nechala jeden amulet, takže aspoň něco.

Jaroslav jedním gestem aktivoval kouzla u vchodu, kterými zapečetil vchod do budovy, dveře jsou zablokované a vchod do budovy brání magická bariéra. Samozřejmě, že v šeru dveře nejsou otevřené. V první hladině samozřejmě. V druhé hladině určitě také v nějaké formě existují, i kdyby ta budova nebyla dost stará na to, aby existovala i ve druhé hladině, taková základní zabezpečení existovala všude, kde žili jiní, natož na hlavním štábu temné strany ve městě. Ve třetí nejspíše také. Ne že by to pro tebe znamenalo moc, i kdyby byla ve třetí hladině možná cesta pryč (a pravděpodobně stejně nebyla), ty se sám nedostaneš dále než do druhé. A velmi slabá jiná jako Linda měla problém i s první hladinou, natož kdyby jí někdo vtáhl do třetí a nechal ji tam napospas.

Pokud by ses kouknul k nyní zablokovaným dveřím, zjistíš, že mezitím, co jste se s Lindou snažili o vyjednávání s temnými dovnitř vešla nějaká světlá, podle všeho stejné kategorie jako ty. Ty ale na nějaké dlouhé průzkumy nemáš čas, jelikož vlkodlak z recepce se na tebe vrhne, ovšem ty rychle zareaguješ Magickým Presem (9). Kouzlo se ti povede nad všechna očekávání, vlkodlak je magickou silou odvržen až na druhou stranu hally, kde dopadné do květináče s kaktusem vedle výtahu. Květináč je po nárazu naprosto zdemolován a nebohý kaktus je přímáčknut vlkodlakem, který následně zavyje jako operní diva po nepříjemném seznámení s kaktusovými trny. Náraz do zdi uvolní hřebík, na kterém visí obraz Marie (v šeru ukazuje její šerou podobu, ne moc příjemný pohled) a obraz spadne vlkodlakovi na hlavu. Mága jeho kategorie by to už nejspíš vyřadilo z boje, ovšem vlkodlaci jsou odolné potvory a už se zvedá zpátky na nohy. Dva členové ochranky, jeden mág a jeden vlkodlak jsou zdá se připraveni pokusit se uspět tam, kde recepční selhal, do boje se připojí i vědma 5. kategorie, která vytahuje hůlku.

Ty na nic nečekáš, je ti jasné, že musíš jednat rychle a zatímco Jaroslav se zabývá zabezpečením budovy, aby vám odříznul útěkovou cestu, ty hned začneš formovat Blizzard (9). Sílu uloženou v amuletu od Lucie využiješ k vyvolání tohoto kouzla. Za normálních okolností by tě toto kouzlo velmi vyčerpalo, ovšem amulet od Lucie je naštěstí plně nabitý a ačkoliv jej kouzlo plně vycucne, nemusel jsi tak sahat na vlastní zdroje energie.

Ve vstupní hale vypukne magická sněhová bouře, ledové vichry, vánice, sníh a mráz prostoupí téměř celou vstupní halu před tebou, kousky ledu ve vzduchu narážejí do všeho a máš potíže v reálném světě přes kouzlem vyvolanou bouři vidět, jde to těžce. Síla kouzla všechny v zasažené oblasti mrazí do morku kostí, členové ochranky, vědma a vlkodlak-recepční mrznou na kost a za pár vteřin je obalí ledová vrstva, která je již úplně znehybní. Jak se tak na zmrzlé temné díváš, byly by z nich docela pěkné sochy na výstavu v muzeu. Jaroslava ovšem ve sněhové bouři nevidíš. Blizzard samozřejmě zuří i v šeru, tak mocné kouzlo zasáhne i do těch hlubších vrstev.

"Pusťte nás, přestaňte, POMOOOC!" řve Linda, zatímco se snaží utéct ze spárů upírů, kteří jí drží i navzdory Blizzardu. Snaží se utéct k tobě, ale upíři jí vláčejí hlouběji do sněhové bouře. Jako nemrtví jsou na toto odolnější, ovšem i je Blizzard mrazí a nebude trvat dlouho, než i tito slabí upíři ztuhnou v ledovou sochu. Linda je naštěstí na okraji Blizzardu, ale i ona začíná pociťovat mráz a pokud odtud rychle neodejde, postihne ji stejný osud jako temné.

Ty vstoupíš do Šera, připravený využít jej k náhlému přepadení upírů a pomoci Lindě, ovšem sotva skrz svůj stín vejdeš do první hladiny, všimneš si jak se z Blizzardu v první hladině šera vynoří Jaroslav Hejduk, Promrzlý, pohybující se asi poloviční rychlostí, ale přesto chráněný silným magickým štítem, který mu zřejmě umožnil projít nbez toho, aby skončil jako ledová socha. Mocný a naštvaný temný mág, který je na jiné úrovni než ty. Jeho šerá podoba k němu rozhodně sedne, šupinatá kůže, rozeklaný hadí jazyk, pronikavé, nikdy nemrkající hadí oči bez očních víček... a ohnivé kuličky, které po tobě vyslal. Bohužel, osud není na tvé straně (4). Do druhé hladiny se schovat nestačíš, kouzlo tě zasáhne přímo a tvůj chabý štít se rozpadá pod výbuchy jednotlivých ochnivých kuliček, tvé snahy posílit jej vyjdou vniveč. Bolest projede tvým tělem, cítíš, jak se něco pálí a brzo si uvědomíš, že jsi to ty. Popáleniny na hrudi a na rukou pálí jako čert a jedna z ohnivých kuliček ti trochu připálila i vlasy, síla exploze tě ohodí o stěnu. Ty se i tak udržíš se na nohou (8), ale ještě jedno podobné kouzlo a budeš mít problémy.

"TADEASI NE!" zaječí Linda, která nahlíží do šera a váš boj pozoruje Povzbuzena starostí o tebe, Linda se pokusí alespoň o nějaké kouzlo, které by jí umožnilo se aspoň an chvíli osvobodit a to se jí i přes veškeré potíže podaří (8). Na jinou její kategorie silný magický pres ji odstrčí od upírů, kteří jsou následně pohlceni Blizzardem. Silně podchlazená a zmrzlá Linda se pomalu belhá pryč z dosahu kouzla, které neustává. Linda vypadá, že je na tom dost zle, otočí se onu neznámou světlou a v jejím pohledu je žádost o pomoc.

"Mohlo to jít po dobrém." uškrne se Jaroslav a jeho rozeklaný jazyk je v šeru jasně viditelný. Než se vzpamatuješ (3), Jaroslav po tobě vrhne kletbu. Symbol kletby propluje šerem a přitiskne se ti na hruď. Nad hlavou se ti roztočí energetický vír, jak se kletba začíná koncentrovat a symbol na hrudi začne v šeru zářit. Kletbu dokážeš identifikovat jako kletbu Fulmen, což znamená, že až se kletba zkoncentruje, příjemné to nebude.

Ačkoliv tvůj blizzard se postaral o zeslabení Jaroslava a eliminace všech ostatních z boje, alespoň pro tentokrát, je ti jasné že s tím, co jsi tu rozpoutal za cirkus sem určitě míří kopa temných jako posily. Už jen Blizzard v šeru září jako vánoční stromeček. Tvůj problém je ale spíše kletba koncentrující se ti nad hlavou.

V budově Denní Hlídky, Smetanovy Sady

Já, já, já a já.... možná někdo další

Obdaruji jí vřelým úsměvem, načež se při vstupu málem praští o dveře. Celá tahle věc mi je podezřelá, ale, asi čekali, že se to celé moc nevyvede, jinak by mě sem neposlali, tedy pokud nepatříme mezi postradatelné, v tom případě, když to dopadne blbě, tak po nás neštěkne ani pes.
Super.
Uvnitř v budově je jak jinak banda Temných, přičemž nejde přeslechnout stěžování jednoho upíra, kterýmu nejspíše zemřel kámoš, protože byl moc zbrklý a udělal něco co neměl. Typičtí upíři, hrají si na oběti a přitom jsou mnohdy šílení sadisti, nebo manipulátoři.

Z ničeho nic se začnou bavit o Zemánkovi, ale bohužel jim do toho skočí Lin, takže se toho moc nedozvíme. Možná bych jí to poté mohl vysvětlit, ale nejdříve je třeba vyřešit zdejší práci. Bohužel se to samozřejmě neobejde bez nějakých poznámek od druhé strany. Jmenovitě od vlkodlaka, který na tom vzhledově není zrovna nejlépe a tak jen uvítám, když jej Lin setře. Zatím to nechávám na ní. Promluvím, až se bude zdát, že na tom není nejlépe.

Lin pokračuje a upírka nám ukazuje, že i nemrtví dokáží měnit barvy jak chameleon, z čehož mám obrovskou radost, jelikož ty pijavice sám moc nemusím. Bohužel se musí objevit někdo vyšší šarže. Už jen podle chladu je jasné, že jde o mocného mága. Ulízaný, jako by jej vysrala kráva a následně obalený v hadím slizu. Působí spíše jako podlézavý úředník, ba ne podomný prodejce, ale hádám, že tenhle nám nic nabízet nebude.
Tohle bude problém. Budu si na něj muset dávat bacha.

Pak se to tedy vše zvrtne, přičemž tomu tedy předchází ještě jeden telefonát. Bohužel mi unikne i dost vlčí zavrčení, které je dosti na místě, vzhledem k tomu, že nám jej nechtějí vydat a co hůře. Rozhodlo se, že nesmíme opustit budovu a, že nás chtějí živé.
Ksakru, to si ze mě dělají prdel ne.

Dva se vrhnou na Lindu, která se ještě pokusí něco čarovat, ale nijak jí to nejde. Bohužel pro ostatní, já nejsem zrovna nízká kategorie a zvládnu toho o něco více. Neblíže je mi vlkodlak, který vyrazil jako první, přičemž se následně přidávají i ostatní temní.
Tohle mi ještě scházelo.
Soustředím se, aby jsem následně odhodil vlkodlaka Magickým Presem. Pak pokračuji a snažím se vyvolat Blizzard. Je to dost náročné na energii, ale zvládnu to, takže hned poté co jej vyvolám se přesunu do 2. hladiny šera a vydám se za Lin. Ty dva, kteří drží Lin bodnu prsty do očí. Bohužel pro ně mám ostré, celkem i špičaté nehty, takže jsem je možná oslepil na dost dlouho.
Následně stáhnu Lin k sobě do šera.
"Musíme rychle utéci." Bouře zuří a hádám, že mág se vydá za námi do šera a proto se pořád rozhlížím jestli jej zahlédnu, aby se případně zmohl v útok na délku, nebo lépe obranu.
Po téhle akci budu chtít od šéfa hůlku, nebo minimálně 10 amuletů s energií.

Jakub Zemánek - Ústředí Denní Hlídky, Mariina Kancelář

"Vidím, že už vás Noční Hlídka začala krmit svou propagandou. Už jste od nich absolvoval i přednášku o tom, proč není dobré snažit se zachraňovat svět? Nově iniciované světlé to čeká hned na začátku, i když je to ze strany zrovna Noční Hlídky pokrytectví největšího druhu."

Marie se viditelně pousměje a její tvář získá nádech lidskosti, který atmosféru v kanceláři trochu uvolnil. Skoro bys mohl předstírat, že jste jen dva lidé, co si povídají o přestávce na kafe a ne dva kouzelníci stojící na opačných stranách barikády. Jak je to pro tebe nové, tak to stále zní trochu přitaženě za vlasy. Marie je vlastně velmi mocná temná, co to tady všechno řídí, mohla by mít sto let za sebou a mít vnoučata starší než ty. Možná tohle ani není její pravá podoba a ve skutečnosti vypadá jako nějaká zrůda z nějakého nového survival horroru. Rozhodně by tě to až tak nepřekvapilo.

"Ty jejich dobré úmysly, snaha vytvořit perfektní společnost, změnit samotnou lidskou povahu - jak by se to mohlo zvrtnout? Pokud máte nějaké ponětí o historii, tak odpověď znáte. Už jen minulé století je toho příkladem. Těžko byste našel nějakou událost, ve které by Noční Hlídka neměla prsty. Definicí šílenství je prý stále dokola provádět to samé a očekávat rozdílné výsledky. Pokud je to pravda, tak bych musela konstatovat, že Noční Hlídka je plná šílenců."

"Pokud bych vám měla vyzdvihnout naše přednosti, je to především to, že my temní nemáme potřebu provádět podobné sociální experimenty jako světlí, snažit se o změnu za každou cenu. Známe lidskou povahu, co jsou lidé zač. Nemáme potřebu snažit se o spasení nebo o vytvoření ráje na zemi. A pokud chceme něco změnit, jdeme na to chytře. Když už bereme kladivo na problémy, je to proto, že neexistuje žádný vhodný jemnější postup."

"Co se týče vašeho provinění, zde myslím kladivo není potřeba. Nerada bych do toho zatahovala Inkvizici nebo Dohodu samotnou, tribunál a následné dlouhé soudy, když jsou zde mnohem lepší řešení."

Nejspíše se chystá pokračovat a vysvětlit, co přesně tím myslí, ale v tom jí najednou zazvoní mobil. Když se Marie podívá, kdo jí to volá, zpozorní a najednou téměř zapomene, že jsi tu také. Pozorně poslouchá, co jí volající říká a ačkoliv její aura je pro tebe stále nečitelná, vrásky na čele prozrazují jakousi nervozitu.

Zatímco Marie vyřizuje svůj hovor, tobě zavibruje mobil v kapse. Volá ti Linda. Zase. "Zadržet. Dejte je k ostatním." promluví najednou Marie do telefonu a chystá se zavěsit.

Jestli telefonát od Lindy zvedneš, uslyšíš jenom její panický jekot, který poznáš jako Lindin, jelikož zněla přesně tak, když ses včera ztratil v Šeru. Dále slyšíš neurčitý řev odněkud kolem a pak zvuk, jak se něco rozbíjí. Poté už nic. Úplné ticho, signál byl ztracen.

Tadeas Falcorn - Ústředí Denní Hlídky, Recepce

Linda je tvým chováním očividně zaskočena. Nejspíše nečekala až takovou silnou nelibost, kterou se ani nepokoušíš skrývat, hlavně proto že tebe stále ještě moc nezná. "Jasně, neboj, určitě to nebude trvat dlouho." odpoví ti Linda, pokusí se o úsměv, ale očividně se k tomu musí přemáhat. "Ono je to celé divné. Šéf poslal toho nového, Alaricka, aby ho hlídal, ale to, že má problémy s Denní Hlídkou se dozvím ne od něj, ale tak že mi zavolá sám Jakub. A Alarickovi se nejde dovolat... prostě děs." pokrčí rameny a když si uvědomí, že ji stejně neposloucháš, jen si povzdechne a následuje tě dovnitř, dveře, které jí nepodržíš ji trochu vyvedou z míry, ale včas je zachytí.

Když vejdete do budovy, skupinka temných u recepce je zabraná do svého hovoru. Je jich tu o něco víc než když jsi sem poprvé přišel a zahlédl je, nejspíš sem šli kouknout co je tu za povyk a i dva ostří hoši z ochranky. Slabá upírka-gotička spolu s mladým upírem trochu vyšší kategorie jsou stále středem dění. Spíše tedy upírka, která na upíra téměř už ječí.

"A co Marcel? To to mám nechat jen tak? Já ti říkám, Davide, byl to on... to on zabil Marcela a ostatní, když byli na lovu! Ty svině z noční hlídky Marcelovi nedaly povolení k lovu. Jak jinak se měl Marcel nasytit? A když už pak nemůže vydržet a pokusí se sehnat si tu krev, tak ho nějakej světlej hned seškvaří jakoby nic, bez varování! A ne jenom Marcela, i ostatní... světlý s náma upírama nejednaj jako s lidma a pak se divěj, jak to pak končí!" stěžuje si upírka.

"Hele Andreo, šéfová má s tím Zemánkem nějaké plány, takže-" "Její plány jsou mi víš ty kde, za tohle prostě musí-"

"Nerada vás ruším, ale my jsme z Noční Hlídky a jdeme si pro pana Zemánka." ozve se najednou Linda, která se snaží působit autoritativně navzdory tomu, že v její auře jsou vidět stopy nervozity. Získá si pozornost všech temných, především Andrei, ovšem ne moc pozitivní. Kdyby Andrea byla člověkem, nejspíš by zrudla vzteky, jako nemrtvá ovšem jenom kouká na Lindu, jako by jí právě vyhodila vánoční dárky z okna.

"Hele, Lendrová. Ládíkova podržtaška. To ses sem stavila cestou do krámu pro kafe nebo co?" zachechtá se vlkodlak-recepční. "Být tebou, Fialo, nechala bych si pitomé poznámky pro sebe a radši bych se soustředila na to, co s těmi nepovolenými zásahy, co se ti kupí jeden za druhým. Měls štěstí, že ten tvůj poslední výstup nebyl klasifikován jako lov bez licence. To by sis tady už ani neškrtnul." usadí ho Linda a vlkodlak už radši mlčí, jen ji nasupeně pozoruje. Linda je čím dál nervóznější, kouká na tebe, očividně očekává nějakou podporu. Pak zase spustí.

"Jak jsem říkala, jdeme jednat o propuštění pana Zemánka. A co se týče těch plánů co s panem Zemánkem máte, okamžitě od nich upusťte. Jednání bez vědomí Noční Hlídky a souhlasu Inkvizice by mohlo být bráno jako porušení dohody mezi světlem a temnotou, konkrétně tedy článku číslo-" Upírka Andrea je s každým slovem rozzuřenější, ovšem než by se snad odhodlala k nějakému činu, z druhého konce haly se vynoří další postava, které jste si v celém tom shonu nevšimli a v celé vstupní hale se notně ochladí, jako by právě v budově vypli topení.

Takový slizon v obleku s kufříkem, mocný temný mág. Na to jak vypadá už s Lindou napůl očekáváte, až vám začne nabízet pojištění. I když to co následuje je ještě horší. Nejspíše byste si raději vyslechli přednášku o výhodách příspěvku na životní pojištění od zaměstnavatele, hlavně co se týče daní. A jak se zdá, nejspíš by se vám nějaké to životní pojištění hodilo.

"Obávám se, že pan Zemánek rozhodně propuštěn nebude. Rozhodně ne do vaší péče nebo do rukou Inkvizice." řekne Lindě. Nečeká na odpověď, místo toho vytáhne mobil a v mžiku vytočí číslo, které podle rychlosti musel mít nastavené na rychlou předvolbu. Toto byl Jaroslav Hejduk, jeden z nejvýše postavených členů zdejší Denní Hlídky.

"Jakub... kde je, co jste s ním udělali!?" vyhrkne Linda a teď už není nutné číst jí v auře aby bylo vidět, že má strach. Jaroslav se jen pousměje, dá si prst před ústa, jako by Lindu káral za přerušování a důležitě ukáže na mobil, kde již začal rozhovor s osobou na druhém konci. Linda vytáhne svůj vlastní mobil a ihned vytočí Jakubovo číslo. "Jakube, ozvi se, prosím!" zakřičí Linda do mobilu, ovšem to už Jaroslav skončil svůj hovor a gestem ukáže na vás dva. "Marie řekla, že zde slečna Lendrová a její přítel nesmějí opustit budovu. Prosím, postarejte se o to, ovšem chceme je živé, jsou tak cennější."

Andrea s Davidem neváhají a vrhne se na Lindu, chytne jí ruce a zkroutí jí je za zády, Linda začne ječet a upustí mobil na zem. Zkouší něco kouzlit, ovšem s rukama za zády moc nejde provádět nějaká čarovná gesta nebo utvořit ohnisko kouzla. Vlkodlak-recepční se zvedne a vydá se tvým směrem, stejně tak zbytek temných. Je ti jasné, že porazit takovou přesilu bys nedokázal, navíc v jejich teritoriu. Možná bys ještě dokázal utéct, i když by to rozhodně nebylo jednoduché. Ale to by znamenalo nechat jim tam Lindu napospas, snad je tu ještě možnost zachránit ji a dostat se odsud společně?

Přednášková Místnost - Záchrana - Julie, Ivan, Victoria

Bráníte se, jak se dá, ovšem vypadá to marně. Šedý prorazí Ivanův štít, povalí jej na zem a jeho drápy zanechají na Ivanově hrudi ošklivý škrábanec.

Julie pod náporem kouzla od Aleny zakolísá a spadne na zem. Alena se vítězoslavně ušklíbne a chystá si další kouzlo pro případ, že Julie ještě je schopná boje. Přitom kouká na Šedého, nejspíše očekává další rozkazy a snad i nějaké vysvětlení toho Sebastianova proslovu. Když ale vidí, jak Šedý poranil Ivana a podle všeho se chystá jej odhmotnit zastaralým způsobem a snad i sežrat, na jejím obličeji a v její auře je vidět zmatek a snad i strach.

Jediná, která si v bitvě vede dobře je Victoria, které není slabý vlkodlak důstojným soupeřem. Magickým presem od sebe odvrhne vlkodlaka, který na ni útočil a druhým odmrští Šedého pryč z Ivana až na Katedru k Sebastianovi, čímž Ivanovi nejspíš zachrání život.

Sebastian Victorii nenávistně pozoroval, spřádal kouzlo, kterým by jí oplatil tu její Šerou Modlitbu. Naštěstí však nestihl svůj záměr uskutečnit. Když už to vypadá bledě, osudy vás a Temných, kteří sem byli na cestě se střetnou a do reality přednáškového sálu z šera vystoupí tři Jiní. Tři temní. Dva z temných znáte, jedním je Pavel Stránský, jeden z mála členů Denní Hlídky, se kterým hlídkaři z noční vychází. Druhý je Alexej, mág Denní Hlídky v Plzni. O něm toho moc nevíte, nebyl z těch, co by moc vycházeli do terénu a nebýt toho, že se přátelil s Vladimírem, vedoucím analytického oddělení Noční Hlídky, nejspíš byste jej na vlastní oči nikdy předtím ani neviděli. Posledním je pohledný muž asi Luciina věku (i když jak to u jiných bývá, přesný věk může být mnohem vyšší), Victorie jej dokáže identifikovat jako temného mága třetí kategorie.

Jestli očekáváte, že nově příchozí temní se pustí do boje po boku Sebastiana a jeho nohsledů, vaše pochopitelná očekávání se nenaplní. Alexej vytáhne z rukávu nabitý amulet a mrští po Sebastianovi kouzlo, které prolomí jeho štít a Sebastian se jen-tak-tak udrží na nohou. Kouzlo, které se chystal vrhnout na Victorii přišlo vniveč, energie z ohniska se vytratila do Šera.

"Denní Hlídka Praha, okamžitě přestaňte!" zařve neznámý temný. "Aleno, Jirko, notak, přestaňte! Lukáš je z hlídky z Prahy, posílá ho Ambrož!" dodá Pavel a úpěnlivě hledí na své kolegy. Alena nechápavě těká očima mezi Šedým a Pavlem, pak jen ale přikývne a ohnisko připravovaného kouzla nechá vyhasnout. I Dubský nakonec poslechne a promění se zpět do lidské podoby, stále se ale nenávistně kouká na Victorii. Přednášející vědma vypadá na omdlení, ovšem očividně je ráda, že se situace uklidnila. Když jí bylo dáno za úkol dávat pozor na potenciální Jinou mimo kategorie, očividně si nepředstavovala, že to nakonec skončí takhle.

Vida že se situace pro něj začíná vyvíjet velice špatně, Sebastian vyčaruje oslepující záblesk, který má odvést pozornost od jeho pravého úmyslu. Vyčaruje šerý portál, ve kterém takřka ihned zmizí. Šedý neváhá a portálem proskočí za ním, jen taktak to stihne, sekundu před tím, než se zavřel. Byli byste přísahali, že přitom ztratil pár chlupů, Sebastian očividně nepočítal s nikým jiným než sám se sebou.

"Parchant!" zavrčí Lukáš a promne si oči. "Alexeji, nemohou být daleko, zkuste určit výchozí bod portálu. Stránský, vezměte své kolegy před budovu a očekávejte další rozkazy. Mezitím jim vysvětlete situaci." Oba přikývnou a vydají se splnit své rozkazy. Alena, Dubský, Vlastimil a dokonce i přednášející vědma následují Pavla pryč ze sálu, zatímco Alexej zmizí v šeru a jde zkoumat místo, kde byl před chvílí vytvořen portál. Lukáš ještě pohledem zachytí Martininu kamarádku, kerá vše zmateně sleduje a mávnutím ruky ji uspí. Dívka se svalí u dveří a po úpravě vzpomínek bude jakékoliv zbytky toho, co si z tohohle incidentu bude pamatovat snad bude považovat jen za nějakou noční můru.

"Co se týče vás." obrátí se Lukáš k vám a pozorně studuje jak Ivana, tak Julii a Victorii. "Já jsem Lukáš, mág třetí kategorie z Denní Hlídky města Prahy. Vedoucí Ambrož a Denní Hlídka má zájem na tom, aby Dohoda byla zachována." Na vaše jména se neptá, což nejspíš znamená, že o vás ví více, než vy o něm. "Myslím, že si v tomto můžeme vzájemně vypomoci."

Venku najednou zahřmí. Očividně se blíží bouřka.

Bude se pokračovat, ještě to tu dohrajem :)

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci.

Bimba

PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.