Trable v Californii

Jako musím uznat, že schopnosti Xeny bojovnice, jsou úchvatné. Sesílá hromy a blesky, ale jeden z těch zlatodršek, blesk zachytí a změní jeho dráhu, hlava se mi otočí smětem kam sjel blesk. "Moje auto! Hajzle!" Štěknu po něm rozladěně. Na druhou stranu lespší než, kdyby to prásklo do mě, ale víte jak. Platila jsem hotově a teď je auto v prachu a to pojištění, který jsem si připlatila, mimochodem i na úder blesku, je mi tak akorát, víte k čemu, když z auta nic nezbylo. Ještě štěstí, že jsem se rozhodla k nim přidat. Už ze mě mohla být topinka. 

Bylo dost na pytel, že ti týpci měli takovou moc. Elorea se sice držela, ale jejich síly byli až nepříjemně vyrovnaný. Pár se jich začalo pošťuchovat, ale to bylo tak všechno, takže moje snaha, nedopadla na úrodnou půdu. Ke mě se blížil týpek s úzkou čepelí, s lítostí jsem se podívala na pozinkovanou trubku, kterou jsem držela v ruce. Tak kdyby se mi podařilo ho vzít po hlavě, dřív než mě probodne, sakra, to zní až moc sebevražedně. Takovejm podnikům já se vyhýbám. Během mých krátkých úvah, se dostal do problémů Dragon, ale toho to moc nerozhodilo, vzhledem k jeho rýpnutí. Hlídám si týpka s čepelí a přemýšlím, jestli po něm tu trubku nehodit, jenže to bych se připravila o další zbraň. Taky mě napadne, že by se dali ty blesky využít, kdyby se kolem nás objevila voda nebo něco vodivého akorát bysme v té vodě nesměli taky stát, což by v tomhle rozrajtovaným terénu nebyl až takovej problém, ale kde vzít tak rychle tolik vody. Nádrž?

Taky mi došlo, že s mostem, jak tomu říkal, je problém. Asi je potřeba čas, který ovšem nám dost dochází. Dragon, nejenže umí čarovat, nebo jak to nazvat, ale dokonce zvládá i bojovat. Zavolá na Eloreu, která k nám rychle doběhne. Připadá mi, že tohle je její šálek čaje, ale já jestli se z toho dostanu, tak se budu muset vožrat, abych to vstřebala. Jako mě se nestává každej den, že by mi šel někdo po krku, u mě jdou po jinejch částech těla. Když Dragovi ze zad vyrostou dračí křídla, nemám co říct, jsem ohromená. Už chápu to jeho jméno. Draky ty já miluju. Ostatně o tom vypovídá i jedno z mých tetování.

Roztáhne křídla a kolem nás je dostatek volného prostoru, ovšem utíkat bysme museli přes ně, doufám, že velmi brzy se tady objeví, ten spropadenej most, dřív než se sesbírají. Jenže jak se zdá, tak Dragovi došli síly. Hned mi dojde, že s tím bych mu mohla krapítek pomoct, přeci jen jsem párkrát využila svou moc pro vzpruhu milenců, přeci je nenechám odpadnout v nejlepším. Celkem se mi líbí, takže jsem ochotná mu pomoct. To už ho Elorea drží kolem pasu, takže svůj nápad zaplaším, navíc chce, abych se jí chytla. To jí jako mám skočit na záda? Netuším co má v plánu. Ale udělám jak poroučí. Chytnu se jí, tak aby mohla mávat tím kladivem, držet Dragona a abych jí nedusila, ale taky abych se udržela. Moc požadavků, ale to zvládnu. Musím zahodit trubku, tak jí zkusím aspoň trefit nejbližšího týpka, ale nějak zvlášť nemířím, není čas a snad má Elorea dobrej plán.

Trable v Californii

Zodiac, Caligo a Scarlett

Mířila jsem rovnou k nim. Překvapil mě ten podivně…. Přeměněný? Vlastně si nejsme úplně jistá, co mu je, vypadá jako… vlkodlak? Nebo snad… medvěd?
Otřásla jsem se, při těch slovech, která pro mě měli. Já vím, že mají pravdu. Mají pravdu, ale…
Pohled mi sklouzl k zámku, k oknům jídelny a po tvářích mi steklo několik slz. Dost zvláštně se leskly, když dopadaly na zem.
Nezmohla jsem se k protestům, protože měli pravdu. Babi mi hodlala zachránit život. A já ho nemohu jen tak promarnit. Rozletěla jsem se k přátelům chlupáče a snažila jsem se nebýt zrovna tím velkým cílem, jakým jsem ve skutečnosti byla.

Trable v Californii

Dragon, Mila

Musím přiznat, že ta zlatá držka, co ovládla můj blesk a svedla ho stranou, mě překvapila. Dobře… Ne vždycky to musí zabrat, já vím!
„ Do pekel s tím!“
Skryla jsem se za štítem, těsně před tím, než do něj udeřil blesk a hned v zápětí další a další. Paty se mi zaryly do země, jak mě síla úderu posunula zpátky. Další blesk se svezl z nebes do řad zlatých dršek, ale bez efektu. Už už jsem se chystala vrhnout mezi ně na blízko, blesky tu neměly žádný efekt a proto to nemělo smysl, pokračovat v tomhle... jenže se ozval Dragon. Do štítu mi udeřil další blesk a odsunul mě, když se z nebe snesl můj a udeřil do země přímo před mě. Musí na chvíli stačit na to, abych se odpoutala a mohla se přesunout za Dragonem a onou dívkou. Rozběhla jsem se a štít tak, aby vykryl aspoň trochu případný útok, ale raději jsem se soustředila na to, aby se mi povedlo utéct.
Viděla jsem meč, který mu mířil na hlavu a který sotva stihl odrazit.
Musím přiznat, že Dragonova moc je celkem dost efektivní. Minimálně vizuálně. A popravdě byla i účinná, Ačkoliv ho to strašlivě vyčerpalo.
„ Blázne…“
Vydechla jsem, když klesl na kolena. Nastavila jsem štít před další blesk a z nebes opět zahřmělo, tentokrát jsem zaútočila ale směrem k zlaté držce s mečem. Dragonem to cuklo stranou, lanko bylo téměř neviditelné, jenom se lesklo, když blesk projel nebem. Udeřila jsem hranou štítu do země, směrem, kterým to táhlo Dragona a ve stejnou chvíli k němu poklekla. Štít se zmenšil, abych mohla Dragona chytit okolo pasu. Sevřela jsem ho pevně.
„ Chyť se a koukej se dobře držet.“
Zvedla jsem se s ním na nohy. Ano, trochu nemotorně, ale zvedla. Znovu jsem začala roztáčet kladivo, nad hlavou se nám začínala hromadit temná mračně a nepříjemně hřmělo.
„ Hej slečino!“
Zavolala jsem na dívku a potáhla Dragona jejím směrem.
„ Doufám, že se nebojíš vejšek! Chyť se!“
Bude to váha. Zatraceně velká váha a já to lítání zrovna moc vybraný nemám.
„ Musíte se držet pevně!“
Budu je mít oba zavěšené na krk. Paráda… Ale nemám na výběr.
Kladivo hvízdalo vzduchem, čím dál rychleji a hlasitěji a stejně tak i víc a víc hřmělo. Pokud se to děvče chytí a chytí se dost pevně, nepotrvá to dlouho a kladivo nás vytáhne. Přesto ať se rozhodne, jak chce, jsem nucena ještě roztáhnout štít. Jinak by do Dragonových zad udeřil meč. Při pohledu na zbraň jsem pobledla. Znám ji. A ne zrovna málo. Tělem mi projelo chvění. Bolestné chvění. Fandral...
„ Musíme vypadnout!“
Křikla jsem na dívku zoufale, doufajíc, že se chytí.

Skupina 3 - Tvrdé vítání v Londýně
Angel, Zodiac, Caligo a Scarlett

Všichni jste vyšli z Bílého Mostu, abyste se mohli zapojit do boje proti Zlatodržkám a ochránili váš cíl, tedy dívku, která před nimi prchala. Jako jedna z prvních se vzpamatovala Scarlett a rychle se přitiskla z kmen nejbližšího stromu, aby jí nezasáhly nepřátelské útoky.
Caligo taky nikterak neváhal a začal udílet rozkazy a formovat kolem sebe svou mlhu, která utvořila něco do tvaru bubliny, do které ledový projektil narazil. Sice prošel skrz, ale dostatečně jej to zbrzdilo a vychýlilo, aby Caliga minul a roztříštil se o strom nedaleko Scarlett. V následujícím momentu už Caligo odkláněl podobným způsobem letící disk, který svou mlhou trochu nadzvedl, takže jej obloukem minul, čehož vzápětí využil Zodiac a disk mu posloužil, jako mezi odrazové místo, aby se dostal k Angel. Mezitím už byla také spuštěna mlhová krycí palba, která nezůstala bez ledové odezvy. Disk se vrátil k jednomu ze Zlatodršek a celkově se nepřátelská masa pohnula kupředu.
"Rozumím, budu se snažit udržet spojení, co nejdéle, nezaručím však, že se ostatní týmy s námi nebudou snažit spojit a nebudou tím narušovat spojení linky....."
Oznámila Dorma do vaší komunikace skrz oblekový systém a Bílý Most zatím držel. Zodiac mezitím zaujal obranné postavení za zády Angel a společně s ostatními se jí snažil přesvědčit k odchodu. Situace se zhoršovala. Ledové střepy létaly, jako by se nechumelilo a pak jste zahlédli, jak mezi Zlatodržkami proběhl jeden z jejich řad, černý plášť za ním vlál a přes střelami Caliga se vykrýval svým kulatým ozubeným diskem a mířil si to docela rychle přímo na Zodiaca a Angel.
"Musíte si pospíšit, spojení kolísá, na linku se snaží připojit někdo další. Předpokládám, že to bude Dragonův tým, nikdo další se nedokáže dostat do linky bez mé pomoci. Budu vám držet spojení, ale nemáte moc času."
Upozornila Dorma, ale to nebyly jediné problémy, které jste měli na cestě. Kolem Scarlett prolétla zlatá ruka s pařáty, která škrábla o strom, za kterým se schovávala, když se podívala směrem do boku odkud to přišlo spatřila Zlatíka, který měl nepřiměřeně protaženou ruku až k ní a právě jí zase stahoval a až nepřirozeně dlouhými houpavými kroky se rozešel směrem k ní. Vypadalo to až děsivě.

Skupina 2 - Když má Californie obsazenou linku
Dragon, Mila a Elorea

Bílý Most za zavřel a vy jste si museli poradit v nastalém zmatku. Elorea začala hned vše řešit po svém, tedy kladivem a blesky. Kladivo hvízdalo, když nabíralo na rychlosti a při úderu o zem, zarachotilo, v mracích to zapraskalo, zařinčelo a z nebes sjel blesk dolů přímo ke Zlatodržkám. Elorea zahlédla, jak jeden z nich zvedl ruku, okolo které mu zapraskala elektřina a najednou seslaný blesk změnil trajektorii, odklonil se a udeřil přímo do Milina auta. To doslova explodovalo a rozletělo se nakousíčky. Kdyby nebylo Dragona, který jí o chvilku předtím bičem stáhl k sobě, nejspíše by jí výbuch také zasáhl. To vše však byl teprve lehký začátek celé šou. Zlatodržky se stahovaly ze všech stran k vaší malé trojče.
Dragon začal formovat kouzlo, proto otevření Bílého Mostu začal se napojovat na něj a pak jej polil studený pot. Ucítil, že se Most zasekl a neotvírá se. Cítil, že prostě spojení nejde navázat, linka byla obsazená.
"Omlouvám se, ale volaný účastník právě hovoří, zkuste prosím opakovat hovor později."
Úplně slyšel Dragon v hlavě onu otravnou hlášku, kterou někdy telefony dávají. V tuhle chvíli to bylo více, než nemilé.
"Musíte chvíli vydržet. Caligův tým se stahuje na linku."
Zazněla Dorma v systému obleku, ale to se lépe řekne, než udělá. O okamžik později totiž šlehl blesk proti Eloree, a další a další....Zlatodržka, která se jí postavila jí vůbec nešetřila a mlátila jedním bleskem za druhým, které šlehaly, buď z nebes, nebo z konečků spárů. Bylo to děsivé, jak byly vyrovnané síly. A to nikdo nepočítal ty ostatní, kteří se nebezpečně blížili a kroužili kolem. Ten s útlou čepelí se dál blížil k Mile a Dragonovi a párkrát si cvičně švihl ve vzduchu.
Mezi Zlatodržkama byl i náznak hašteření díky Milině vůni, která se rozlévala v okolí, ale zase valný účinek to nemělo. I Dragon a Elorea se v její přítomnosti cítili příjemně, bylo to nezvyklé ale zároveň uklidňující.
Z opačné strany najednou z dlaně jedné Zlatodržky vylétlo, něco, jako útlé zlaté lanko, které se omotalo okolo jednoho zápěstí Dragona a začalo ho tahat z rovnováhy směrem k jeho majiteli. Situace se vyhrocovala stále více, nepříjemně.

Skupina 1 - Tvrdé setkání v New Yorku
Cold, Mr. Anger a okrajově Neon

Ledová a ohnivá koule se střetly a rozstříkly ve spršce kousků vody, ledu a jisker. Byla to působivá šou, kterou nikdo nedokázal v tuhle chvíli dostatečně ocenit. Obzvláště ne Zlatodržky. Anger vám v rychlosti nadhodil plán, kterého jste se mohli držet a vyrazil kupředu, jako rozzuřená střela přímo na ten největší cíl, který tady jen mohl být.
Ledové koule vystřelené po velkém Zlatodržkovi byly vždy vyblokovány ohnivými od jeho doprovodu. A pak se vše seběhlo mnohem rychleji, než jste chtěli.
Anger to napálil do zlatého velikána, který se zakymácel, přešlápl vzad ale ustál to, až ztěžka. Jeho velké tělo se dalo do pohybu a stejně, jako ho Anger svíral a snažil se projít skrz, tak i velikán sevřel svého soka a snažil se mu ukázat, že je ten silnější on. Část zlatodršek se začala stahovat k nim. Ale jeden rozhodně ne. Ten, co používal oheň si velmi dobře všímal Colda a pronásledoval ho ohnivými střelami. Jiskernými sítěmi a salvami ohnivých kulí, které nebyly věru příjemné a ani za mák bezpečné. A aby toho nebylo málo v domě, kam zmizely Zlatodržky, které jste viděli prvně se začal ozývat rámus, narůžovělé záblesky a dívčí křik. Pokud jste si něčeho byli dobře vědomi, tak toho, že vám zatraceně rychle docházel čas, který jste měli.
Cold, který měl lepší přehled o situaci si mohl všimnout, že zezadu se k Angerovi přibližoval Zlatoksicht, kterému se prsty prodloužily v ostré zlaté drápy. Samozřejmě, aby to vše nebylo tak jednoduché, tak ohňový Zlatík stále poutal Coldovu pozornost a čas.

Okupovaný Londýn
Zodiac, Angel, Caligo, Scarlett

[/i]

Společně se svým týmem jsem proběhl Bílým Mostem, už cestou za běhu se mé tělo měnilo, vlnilo a přizpůsobovalo. Oči se zostřily, nos lehce protáhl, zuby zaostřily a čelist změnila, vlasy splynuly s srstí, která mi vyrašila po těle a na rukou se protáhly ostré drápy. Cítil jsem, jak nabírám v běhu na rychlosti a hybnosti. Moje vlčí část se projevila dobře. Začal jsem si zvykat i na tyhle částečné úpravy. Oblek, který monitoroval vše kolem měl nyní vypnutou helmu a byl uzpůsobený do bílé barvy, přičemž na hrudi byl černě vyobrazen znak zvěrokruhu. Vypadal jsem, jako chlupáč v kostýmu.
"Asi to není úplně ono, ale lepší, než nic."
Na druhé straně jsem už spatřil Zlatodržky a do čumáku mě udeřil jejich pach. Jejich a ještě té dívky. Ještě jsme však pořádně ani nevylezli a už po nás začali pálit vším, co měli. Caligo se začal činit svou mlhou a chránit nás.
"Jooorrr..."
Zavrčel jsem směrem k němu s pokývnutím a odrazil jsem se od země. Zasekl se drápy levačky o nejbližší strom a plynule odrazil dál přímo nad trajektorii toho letícího disku.
"Snad jsem to dobře odhadl..."
Při dopadu jsem se odrazil od vrchní strany disku, možná ho vychýlil více z trajektorie a využil jej, jako stupátka, aby se odrazil a dostal, co nejblíže té dívce, která nám letěla vstříc. Množství nepřátel a jejich schopnosti mne znervózňovaly.
Očima jsem se setkal s těmi od Angel. V mých bylo vidět pochopení a naléhavost.
"Mrrrusíme jít rrrr......Hnerrrd!"
Vybídl jsem jí a udělal krok kolem ní, abych se postavil zády k jejím zádům a mohl jí krýt.
"Leť budu tě krrrrrrýt. Mí přřřátelé ti pomohrrrou."
Ubezpečil jsem ji a zhluboka jsem dýchal, kdyby neposlechla, budu jí muset hold tlačit před sebe, jako medvěd a doufat, že toho moc neschytám.
"Je mi to líto, ale babička musí počkat."
Pomyslel jsem si omluvně.

Záchranná akce v New Yorku
MR. Anger a Cold

Když jsme vyběhli z mostu zpomalil jsem a lehce zadýchaně zastavil v potemnělé uličce New Yorku.
"Na to, že to tu prý žije, jako v LA je to docela bída."
Zamračím se pro sebe, ale než stihnu myšlenku rozvinout pochopím, proč je tu tak pusto. Zlatíci jsou tu už před námi a jdou si pro svůj cíl. A aby toho nebylo málo další si všímají nás, abychom nemohli splnit svůj úkol.
"Jo asi bude.....ale nejsme tu jediní."
Zavrčel jsem podrážděně a protáhl si záda a ramena, až se můj černý kabátec rozvířil. Než jsem vykročil vpřed učinilo tak 5 těch Zlatíků a jeden z nich po nás pohodově od pasu vypálil ohnivou kouli.
"Sakra!"
Lehce se v obranném postoji přikrčím, když se střetnou ohnivá a ledová koule.
"Tohle bude více, než na hovno chlape. No...."
Zatnul jsem ruku v pěst a pak si protáhl prsty.
"Asi to budeme muset udělat postaru.......Hrál jsi někdy rugby?"
Slétnu koutkem oka ke Coldovi a s nepříjemným zamrazením v zádech přelétnu očima po po nové verzi toho Zlatíka.
"No to mě poser záda...."
Zatnu zuby a rychle se vzpamatuju z překvapení, na to teď není čas.
"Fajn, takže pamatuj hlavní je náš cíl, takže oni jsou jen rozptýlení. Důležité je dát touchdown. Jdu první zabavím je a trošku uklidím cestu. Ty využij všeho co umíš a dostaň se dál. Nikde se nezdržuj bafni cíl a vypadni. Když to půjde dobře za chvíli pofičíme zpátky přes most.....Teď!"
Křikl jsem na Colda a rozběhl se kupředu přímo proti největšímu z těch Zlatíků.
"Grrrrhááááááááááá rrrrrrrrááááárrrrrrggggggg!!!!!"
Zařval jsem z plna hrdla a cítil, jak mě prostupuje síla, když jsem se přibližoval.
"Jsem nasraný, jsem nasraný, tak strašně nasraný, protože ti zkurvysyni mě ani nenechali dát si večeři!!!!"
Svaly na těle se napínají a žíly na čele vystupují. Za běhu jsem se napřáhl a pak veškerý svůj hněv vložil do rány, kterou jsem chtěl skolit toho velikána.
"Gráááááááárrrrhhhhhh!"
Udeřil jsem....střet právě započal, snad toho Cold dobře využije.

Skupina 3 - Zlatý Londýn

Scarlett, Zodiac, N.G.E.L.

Trochu povytáhnu obočí, když uvidím ta křídla a zapudím nutkání přerušit koncentraci a obrátit se s dotazem o ztracené sestře na naši plachou Tyrael u brány. Pak ale zaslechnu co říká dívka, pro kterou jsme přišli "na to není čas, jestli hned nevypadneme, je po nás všech. Oni možná přišli jen pro tebe a když odejdeš, odejdou i oni. I kdyby ne, babičce nijak nepomůže, když tě dostanou taky a určitě by to nechtěla. Musíme jít! Hned!!" poslední slovo už přímo zařvu, když dvěma koulemi odrazím dvě zlatodržky. Buď se zlepšuju, nebo oblek opravdu pomáhá, už mi jde projektily lépe navigovat a hlavně vracet se po nárazu zpět ke mě a stojí mě to o mnoho méně sil. Tady a teď opravdu není čas na vybavování, jednak každá vteřina je vyšší riziko pro nás a jednak blokujeme Most ostatním, kteří doufám nejsou v takovém srabu a s trochou štěstí jen ještě hledají nebo honí své cíle ve svých destinacích, jako my nedávno Vlkouše. Kdyby někdo na Most nouzově čekal, Dorma by mi to snad po mém zahlášení hned po vstupu řekla.

Skupina 3 – Temný Londýn

Srdce mi tlouklo tak bolestně, že jsem myslela, že mi vyskočí z hrudi.
* Co se to tu děje? Co… co to je…*
Zastavila jsem ve chvíli, kdy ze stáje vyšel první z těch se zlatou maskou.
„ Azure!“
Vyhrkla jsem, když mi došlo, že vyšli ze stáje.
* Stájníci, koně… a všichni okolo. Co se s nimi stalo?!*
Zůstala jsem stát s hrůzou v očích, zablesklo se a objevili se tu další cizinci. V zádech jsem ucítila bolest, známou bolest, přesto jsem se mírně předklonila a ruce přitiskla k hrudi. Objala mne křídla. Velká bílá křídla.
Zaslechla jsem nějaký křik a podivný svistot. Cukla jsem sebou a mávla křídly, takže jsem se vznesla pár čísel nad zem.
Kolem mě cosi prolétlo, vyplašeně jsem vykřikla a mávla znovu. Vyrazila jsem směrem k nim. S křídly to bylo snazší a to o dost, ale také jsem byla podstatně větším cílem.
„ Zůstala tam babička. V jídelně!“
Vyhrkla jsem na prvního koho jsem potkala. Měl dost… ostré zuby. Aspoň to tak vypadalo.
„ Nemůžu odejít. Nemůžu jí tam nechat!“
Poněkud nemotorně jsem přistála na zemi, skoro jsem zakopla.
„ Prosím…“

Skupina 2 - Rozbouřená Californie

Chvilku zvažuju, jestli jim věřit, ale tak měli ten portál, že a to by bylo účinější než auto, rychlejší a asi by mě nemohli sledovat. Ta ženská se mi nelíbí, není mi sympatická, bude to taková ta organizovaná, puntičkářská, chladná fena. Jak já tyhle typy nemám ráda. Ale ten týpek by šel. Takže jo. Změna plánu, přidám se k nim. Uvidíme, kam ten portál vede a zbytek zařídím potom. 

Je vtipnej. Pousměju se a snažím se dostat k nim, teda do té doby než se mi kolem pasu omotá bič. Cože?! Možná se mi to jen všechno zdá, možná mi někdo něco nalil do pití a chlámou se někde v povzdálí nad mejma halucinacema. Týpek si mě přitáhne, to nebude halucinace. Pro jistotu přejedu prstem po jeho lícní kosti, příjemně hřeje. Jenže na tohle vážně teď není čas. Pak dodá něco co ve mě vyvolá výbuch smíchu, který teda rychle zadržím. "Uvidíme, kovboji." Mrknu na něj a odsunu se od něj, aby měl prostor. "Portál se tomu myslím říká." Dodám s pobaveným úsměvem na tu jeho divnou bílou věc. Takže zatímco on se snaží otevřít ten portál, tak já hlídám, jestli se nepřiblíží ti zlatohlávci.