Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Triskelion

Příspěvků: 4559


Hraje se Denně Deadline ---  Vypravěč Naervon je onlineNaervon
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Mia Ortner je offline, naposledy online byla 06. prosince 2019 13:13Mia Ortner
 Postava Wanda Lubarsky je onlineWanda Lubarsky
 Postava Callum Lynche je onlineCallum Lynche
 Postava James Huntington je offline, naposledy online byla 06. prosince 2019 17:17James Huntington
 Postava Lyla Huntington je offline, naposledy online byla 06. prosince 2019 17:17Lyla Huntington
 Postava Marisol Gutiérrez je offline, naposledy online byla 07. prosince 2019 13:27Marisol Gutiérrez
 Postava Blagden Graves je onlineBlagden Graves
 Postava Naxiya Imari je offline, naposledy online byla 07. prosince 2019 13:27Naxiya Imari
 Postava Erden Tuya je onlineErden Tuya
 Postava Cassandra Caerwynn je onlineCassandra Caerwynn
 Postava Konoe Yuriko je onlineKonoe Yuriko
 Postava Nikolai je onlineNikolai
 Postava Daniel Semmelweiss je offline, naposledy online byla 06. prosince 2019 17:17Daniel Semmelweiss
 Postava Oren Caerwynn je onlineOren Caerwynn
 Postava Valeria Baraníková je onlineValeria Baraníková
 Postava Lilian Auguste je onlineLilian Auguste
 Postava Dragostan Sergiescu je onlineDragostan Sergiescu
 Postava Eliot Maclean je offline, naposledy online byla 07. prosince 2019 19:09Eliot Maclean
 Postava Loki Valdersson je onlineLoki Valdersson
 Postava Anna Wróblewska je onlineAnna Wróblewska
 Postava Heikki Järvi je onlineHeikki Järvi
 Postava Ivan Zaitsev je offline, naposledy online byla 06. prosince 2019 17:17Ivan Zaitsev
 Postava Zhu Mei je offline, naposledy online byla 07. prosince 2019 16:11Zhu Mei
 Postava Richard Neumann je onlineRichard Neumann
 Postava Astrid Bell je onlineAstrid Bell
 Postava Liudvikas Skema je onlineLiudvikas Skema
 Postava Rey Thorne je offline, naposledy online byla 07. prosince 2019 19:11Rey Thorne
 
Konoe Yuriko - 07. prosince 2019 18:14
43851658_687545848297979_4663567917693009920_n901.jpg

Nečekané události





Seděla jsem stranou na polštáři a tak nějak se dívala na ostatní.
Zejména a hlavně Vali, která tu byla skutečně jako ve svém živlu. A já nemohla být tak nějak spokojenější. Pokud byla šťastná a spokojená ona, byla jsem i vlastně já.

Někteří pijou, či se baví nebo tancují a nebyla by to řádná oslava aniž by se přitom něco nehrálo.
Něco při čem se bude dát pít, tedy moci se opít a pak eventuelně vzniknout nějaké fópá či hádky a tak podobně. A asi ani nikoho příliš nepřekvapilo, že jsem se toho neúčastnila.
Když nakonec dotaví se sem i Erden, musím se trochu pousmát.


Hra tak nějak pokračovala a s ní i onen večer, který začal a vedl si docela dobře. Příjemně.
Prozatím bez nějakým větších kiksů či tak podobně, ovšem asi nikdo z nás nemohl čekat, že věci dostanou trochu jiný směr a spád.
Zřejmě nikdo nemohl čekat, že dojde na útok, nepřátelský útok a to ještě z budovy naší vlastní základy. Kde se tu proboha vlastně vůbec vzali?
Nebyl čas ale uvažovat nad touhle otázkou, protože někteří padají k zemi pod vlnou útoku a jiní, vrhnou se do protiútoku. Neváhám, zahodím skleničku a přestože jsem byla strašně vděčná za to, že mi Val půjčila ony šaty, musela jsem jich teď kousek utrhnout, abych se v nich mohla nějak vůbec trochu pohybovat. Což s mou silou nebyl moc velký problém.

Lilian, Erden, Loki.... vrhají se proti armádě. Eliot, jde zdá se po pánovi... a já?
"Postarejte se někdo o zraněné!" zavolám na ostatní, než se pokusím přemístit se (8) k hordě a bránit ostatní před mrtvákama, aby mohli pomoci zraněným. Do mrtváků jdu nejenom holýma rukama, sázejíc tak na svojí sílu (4+3 2+3) a dovednosti ale také, snažím se do nich útočit i elektrickými výboji (7+3).



71%
 
Astrid Bell - 07. prosince 2019 15:27
sdasawwwww5304.jpg

Evakuace?




Podařilo se mi dívku ochromit na chvíli, dostatečnou chvíli, kterou potom využil nejenom Vik ale potom i Drago a podařilo se nám jí tak zpacifikovat a prozatím i postavit mimo nějaké fungování.
Ovšem bylo to jenom malé vítězství neboť útočníci se sem stále hrnuli, byl to jen začátek konce...

Nemůžu říct, že jsme nebojovali, bojovali jsme s vypětím všem svých sil a rozhodně jsme nemínili nejenom náš domov ale i své životy dát jenom tak zadarmo téhle hordě. Zaplatili jsme za to i několika životy... Leif, Han zaplatili nejvyšší oběť. Co se talo s Kirsten, nikdo z nás netuší, ale dá se předpokládat, že její osud nebude ten z nejlepších a se š'ťastným koncem. A ani s námi ostatními to nevypadalo příliš dobře.
Sanktum ztrácíme, neudržíme jej, né takhle v tomhle stavu a né sami.

""Astrrrrid... je to marrrne... my musime prrrryč. Do pevnosti. A... jeden by měl zustat, zničit ustupnou cestu."
Dragova slova byla vážná a pravdivá, cítila jsem to, věděla jsem to, že neudržíme je, nedokážeme jim čelit o moc déle a přesto, přesto tu byl i jistý pocit, že nechci vydat tohle místo jenom tak, jenom tak jim nechat náš domov. Ale, je tu i zodpovědnost, zodpovědnost za životy ostatních.
"Ústup!! Stáhněte se všichni k teleportu!"
Pronést tato slova není nic jednoduchého, přesto je to to nejlepší co mohu pro ně udělat... a ještě něco. Vičina zranění mě v tom jenom potom utvrdí.
"Dovnitř, všichni dovnitř!" pobídnu zbylé, jakmile je cesta připravena. Čekám, ujistím se, že prošli všichni než pak přichází moje část, část kdy zůstávám tu, se svým domovem a zničit přitom jedinou cestu, kterou oni odešli do bezpečí, aby hrozba nemohla za nimi.
Jenže, k tomu ale nedostanu vůbec žádnou šanci či možnost. Horda se sem nahrne a to v takovém počtu a síle, že mě smete s sebou, bez větší možné šance nějak zareagovat nebo se alespoň bránit, jakkoliv. A tak jsem proti své vůli vtažena a zatažena do portálu do Triskelionu spolu s ostatními a to oproti svému původnímu plánu, zůstat tu a zajistit, že přežijí tam aspoň ostatní...



Triskelion

Na druhé straně není situace o nic lepší.
Snažíme se udržet hordu, ale ani se svými všemi schopnosti nejsme schopní udržet jí nějak pod kontrolou a ocitáme se pod nohama nemrtvých, bez nějaké větší možnosti či šance se spojit s Erdenem a varovat je před nebezpečím.
A aby toho všeho nebyl tak úplně málo, teleportem prochází ještě něco, něco co není tak úplně normální, přestože, jeho vzhled hodně připomínal zombiky, kterým jsme čelili, jenom on byl poněkud jiný.
A oponent to byl vskutku jiné třídy, protože nečekal na nic a než zmohli jsme se na nějaký odpor, uvěznil nás v ledové vězení než potom se svou hordou pokračoval dále, aby našel ostatní.

Ve vězení jsem ale nehodlala zůstat uvězněná.
Pořádala jsem no pomoc kovy kolem sebe, aby mi pomohli se dostat z tohohle vězení (8+2). Trvalo to než jsem se mohla svobodně nadechnout, ale ten nádech znamenal, že nebude to konec všeho. A když potom ještě pokusím se pomoci ostatním z jejich vězení (5+2), zjišťuji, že někteří se nenadechnou už bohužel nikdy.
Zklamala jsem... zklamala jsem je všechny jako osoba, která je měla chránit především...

"Zavřete portál! Co je to zač? A dostaň Dragostana sem... potřebujeme léčitele."

"Drago, běž pomoci Erdenovi s ostatními!" předám jeho slova dále, věříc, že nemusím říkat více a on bude sám vědět nejlépe, zatímco se snažím soustředit na tu druhou část, asice zničení toho portálu. A k tomu, znovu užila jsem kovu, který mi už jednou pomohl se dostat ven z toho ledového vězení, tentokrát však aby mi pomohl (10+2) se svými ostrými špicemi, které se do něj pozabodávají, zničit onen teleport. Snad bude to stačit, bude to dostatečné abych jej zničila.




4%
 
Eliot Maclean - 07. prosince 2019 15:14
bjylmak6568.jpg

Pohroma nemrtvých

Zahrady Triskelionu


Marisol se nám svěří se svým trapným okamžikem a musím ocenit jak se k tomu postavila a, že se nám s něčím takovým svěřila. Pane bože, tohle bych chtěl vidět, hádám, že kdyby u toho tehdy někdo byl, tak by dostal takový záchvat smíchu, že by se možná i pomočil.

Následně vytočí Nika s tím, aby jí upletl cop. No není to nic moc úkol, ale Nik plete pěkné copy, kdybych měl delší vlasy, tak bych si nechal taky, ale vypadal bych s nimi divně a vlastně bych pak byl i celkem podobný Erdenovi a to by se ani jednomu z nás nelíbilo, ne tedy, že by byl Erden ošklivý to naopak, ale bylo by to prostě divné.
Nik si vytočí Val a rozhodne se pro polibek. Pěkné gesto a aktuálně, asi i dobrá volba.

***

Nejspíše jsem byl dost zaměstnán zábavu a alkoholem, jinak nechápu, jak jsem mohl přeslechnout blížící se armádu nemrtvých, která se na nás přišla podívat do zahrady.
To však není všechno. Je tam i jeden podivný kostlivec, který začne pálit černé blesky.
Několik našich členů padne a... ne.. to? Proč? Jak?

Jsem plný vzteku. Jdu před Blagdena, chci jej chránit a stejně tak ostatní.
Někdo tu používá telekinezi, nejspíše Nik. Lilian spřádá stíny a Erden mrazí. Také bych se měl dát tedy do díla.
Aktuálně potřebujeme obranu a jsou dost v přesile.
Promiň zahrado, snad vydržíš tu sůl. Pak jí odstraním.
Zavřu oči a soustředím se na element soli. Sůl je všude, je ve vše a já jí vládnu a ona mě vyslyší. Musí!
Sůl se probudí a vyšlu jí, aby jsem podpořil hradbu ze stínových chapadel, kterou vytvořil Lilian(8)

Je nás tu málo, jsou v přesile.
Soli, vyslyš mě a mou žádost. Musím je chránit. Staň se ochráncem a vyhub tuto nákazu, jenž nás napadá. (8)
Sůl odpovídá.
Začne se formovat postava golema ze soli. Ta tvrdne a stává se pevnou, jako solný kámen.
Golem

Ten se pustí do nemrtvých solnejma pěstma (8) Přičemž nám zároveň i dělá štít svým tělem.

Lilian zaútočil na kostěje s já se jej chytám podpořit.
Škoda, že tohle není jako v Supernaturals, tam stačila sůl na zadržení temných sil, ale tady, tady to je celé na nás.
Soustředit se a nabrat všechnu sůl, kterou jsem ještě nepoužil. Zrnko po zrnku, každá do jediného, všechny letí na kostěje a obalují jej. Na to se pak lepí další a další a všechny působí velký tlak, aby nepřítele uvnitř rozdrtili.
Otevřu oči a tuto představu vypustím, jako signál do soli, která zde je. (10) Sůl odpovídá, cítím jak se zrna pohybují a putují ke kostějovi. Snad se mi jej podaří rozdrtit, ale to celkem pohybuji, ale musím se o to pokusit, minimálně mu nesmím dovolit se pohnout. V zásadě jsem něco podobného použil už i dřív při soubojích na Yuriko, tak snad to bude stačit.

(74)

 
Loki Valdersson - 07. prosince 2019 11:11
erger3550.jpg

Ta pravá zábava

Pevnost Triskelion, zahrady


Flaška je vyhlášena, plán pro Cass a Laksu pro teď odložen. Okej. Neplánuju se tentokrát zúčastňovat, později možná. Teď nemám náladu ani na úkoly, ani na polibky.
"Pojď," vybídnu Eyr, sednu si s ní kousek od kruhu. Hrát se mi nechce, ale sledovat většinou stojí za to.

Neuplyne snad ani půlhodinka, během které se důkladně několikrát podívám na dno sklenky, když tu...
"To mě poser," hlesnu. Na moment si nejsem jistý, jestli to náhodou není něčí iluze, jestli jsem nepřeslechl nějaký blbý úkol, ale... tohle tak fakt nevypadá.
Tohle vypadá... Eyr zavrčí.
Zhluboka, přerývaně se nadechnu.
Ne.
Tohle ne.

Z krásy zlatavě osvícené zahrady je pochmurné šero katakomb, vybavuje se mi ten nakyslý, zatuchlý pach, přibarvený sladkým zápachem rozkladu.
Jenže tohle není noční můra. Jsou tady. Nějak se dostali na jediné místo, kde jsem si myslel, že jsme v bezpečí.
A černé záblesky... jeden míří na Liliana, a než ten se vzmůže na obranu či úskok, je zachycen Lakshmi. Ta blbka se vrhla před něj. Jak jinak, že?
Ten se vzpamatovává rychle, útočí na původce výbojů, a já... ve mně se zvedá vztek, zloba. Snad i nenávist.

"Jebe ti?" odseknu Lilianovi, který si asi myslí, že když se pro něj ta jeho indická tragická kráska obětovala, může si dovolit mě komandovat. "Jsme v zahradách, a bylo by fajn, kdyby tu ty zahrady i zůstaly," ušklíbnu se.
No jo, jenže co dělat můžu?
Dovnitř zahrad stále proudí další nemrtví.... "Hlídej," rozkážu Eyr a zatímco ta zůstane po boku Liliana, rozběhnu se mezi páchnoucím přívalem, párkrát málem hodím držku, protože dlouhý hábit. Boží.

Na chodbě, v bezpečí okolního kovu, se teprve pustím do likvidace nemrtvých ohněm (6+3, 8+3, 8+3), ale dovnitř pořád proudí další...

(13%)
 
Erden Tuya - 07. prosince 2019 10:46
b0e2081d212a8d7330ebb71073124d073156.jpg

Invaze

Pevnost Triskelion, zahrady


Jsem překvapen, že se do zahrady najednou při zábavě valí halda nemrtvých s kostrou v čele? Ne. Nečekal jsem ani v nejmenším, že všechno půjde bez zádrhelu. Zaskočen, že se někdo dokázal bez povšimnutí dostat dovnitř pevnosti? To ovšem rozhodně.

Někteří jdou k zemi, někteří se staví k obraně - Lilian útočí přímo na zdá se velitele útoku.
Pomohu zpevnit Nikolaiovi odboj uvězněním některých nemrtvých v ledu (3+3), než pročísnu pevnost myslí (9+2), než objevím skupinku Stockholmských ve skladu pět.
"Zavřete portál!" nasměruji k Astrid v myšlenkách. "Co je to zač? A dostaň Dragostana sem... potřebujeme léčitele."

Zároveň se přidám Lilianovi, opatrně, abych nenarušil jeho stínový úchop, ledem pokusím se kostlivého vůdce připravit o hybnost v kloubech, snad zastřít jeho... zrak, hm.

(36%)
 
Lilian Auguste - 07. prosince 2019 01:54
lilian8293.jpg

Vkrádající se temnota

Zahrady


"Černá sluší každému. Proč by se jinak nosila na pohřbech?" ušklíbnu se na Lokiho ironicky o doplňování látek. Měl pravdu.
Nakonec se ale nezdálo, že by náš pokus o menší atentát nějak dopadl. Vlastně ho nejspíš bude dobré odročit, či počkat, než budou všichni dostatečně opilí a nejlépe sledující vášnivé líbání. Vylepšit nápoj těm dvěma potom bude mnohem snadnější, i pokud to uděláme sami. Lokimu jsem musel dá za pravdu, že zatahovat do toho Mikkela by mohlo být nebezpečné.

Flaška se opět začala rozjíždět. Loki měl strategicky umístěnou medovinu a já čekal na správný moment, upíjející skotskou.
Když tu se všechno posralo...


Dovnitř vpadla menší armáda nemrtých. Zástup mrtvého masa, chrčícího a vrčícího. Zajíkl jsem se.
Dejavu? Ne. Tady ne. Nesnáším nemrtvé!
Ale co hůř, v jejich čele něco, co vypadalo jako lich! Podle toho, co ví o schopnostech by tohle nemělo být možné! Snad nějaký druh proměny, tohle rozhodně nebyl konstrukt. Tohle musel být nadaný, kterému zabíjení dávalo obrovskou moc.
Tvor se na mě podíval černými důlky očí a vztáhl ke mě ruku. Z té vyšlehl blesk černější než noc. A najednou se předemnou objevilo tělo.
"Lakshmi!" vykřiknu a do rukou mi spadne její chladné a bezvládné tělo. Jako by jí bodla smrtící vosa... byla ztuhlá a v jejích očích už nebylo života.
Ne... tohle jsem nechtěl! Tohle jsem sakra nechtěl!
Všechny problémy najednou byly pryč. Všechen ten její hnusný pacifismus, nebo alespoň snaha o něj. Mizerná snaha. Všechna ta naivita... i city ke mě. Smrt byla jedna z mála věcí, se kterou jsem zatím nedovedl nic udělat. Jedno je ale jasné, měla-li před sebou jakoukoliv budoucnost, je pryč.
Jak se to stalo? Jak je tohle možné?
Vzduchem se rozlétnou další blesky a Nikolai zadržel příval nemrtvých, ale jen zadržel.
Na zem spadla liščí maska a hezký blonďák padl k zemi. Černé jiskření v zádech. Hlavou mi probleskly vzpomínky na naše první setkání. Měl jsem plány, plány, které mi byly surově vytrženy a zničeny, tímto... tvorem!

Pohledem jsem zkontroloval Lokiho, disciplínou přemohl šok i strach a upustil tělo mrtvé na zem do trávy v chrámu světla, noci a přírody, kterou pomáhala vytvořit.

Začnu mávat rukama a spřédat pavučinu stínů, abych prvně podpořil hradbou černých chapadel telekinetický val Nikolaie (4+2). O pěšáky se ale postarají jiní. Ti nebyli můj cíl.
V boji proti té velké mase by nejspíš byla má dračí podoba lepší, ale nechci aby mě jejich horda pohřbila a nevěřím svému dechu, zda-li proti nim bude mít větší účinek, než temnota.
Ale ať už tma, nebo jed, nejsou mojím cílem. Jsou to jenom pěšáci.

Pohlédnu na liche s čistou nenávistě v černých očích.
Teď je čas na mě.
Natáhnu k němu ruku a stisknu ji v pěst. Z jeho stínu vyrazí chapadla, které jej začnou omotávat kolem hrudníku, nohou a krku (7+2) a násladně prudce a silně táhnout proti sobě (10+2) s cílem mu zhoršit pohyb, koncentraci, či snad alespoň pohroumat jeho tělo.

"Loki, zapal ty stvůry!" zavrčím.
Bylo od tebe pošetilé sem přijít, smrťáku! Ať už pracuješ pro Bratrstvo, nebo na vlastní pěst, zaplatíš životem.

(98%)

 
Nikolai - 07. prosince 2019 00:43
03rochambeau(1)9342.jpg

Přepadeni... doma

Pevnost Triskelion, zahrady


Taneček s Rusalkou je milý, i když díky vyhlášené hře krátký.
"Spasiba," usměju se na ni. Povšiml jsem si, že se konečně do zahrad dostavil Heikki. Bez převleku, snad i pobledlý...
Na co čekáš? Až ti odpustí sám od sebe? ušklíbne se Kolja.
Ne. To... bych čekal dlouho, vím. Hodím do sebe zbytek vodky a zamířím za ním.

"Heikki... mrzí menje, što stálo se ná tréninku. Ja nechočel níkomu úbližiť... svédeš ty ménje ódpustit?" pousměju se na něj sklesle, a pokud zavnímám náznak... ochoty, nebo spíš nedostatek odporu, opatrně, jemně jej obejmu a schovám v náručí. Vím, že jsem to podělal.

***

Hra je docela zvláštní. Wanda přijde s docela netypickým úkolem, na ni, Marisol zase s trapnou historkou. Ou... být na jejím místě, taky se propadám.
Kdeže to mají zubaři ochucené rukavice?
Mari pak zaúkoluje mě, a já její přání ochotně splním. Načechraný rybí cop vylepšený 'korunkou' ze dvou obyčejných po stranách její hlavy...
Zobrazit SPOILER

Sám si vytočím Valerii, a rozhodnu se pro polibek - ačkoliv mě úkol napadá, nejsem si jistý, jak moc by se hodil. Procítěné, dlouhé políbení, jaké nejlepší svedu - a štafeta je předána dál.

***

Nakonec, i proti svému předsevzetí při hře docela dost piju. Ne že by úkolem, polibky neodmítám, ani žádný z úkolů jsem důvod nevykonat neměl, spíš... jen tak. Možná to jinak neumím. Po půlhodině zábavy mám tudíž lehkou špičku, a trochu zmatek v tom, co vnímám...
Když do zahrady vtrhne horda nemrtvých se zdobnou kostrou v čele, na pár momentů jen nevěřícně hledím. Měl jsem je slyšet, měl jsem si uvědomit... měl jsem dát na špatný pocit.
Kdyby byly kdesi ryby... prohodí sladce Kolja. Dej si pár facek a něco dělej.

Něco (3) dopadne mizerně, pokus telekineticky zastavit nejbližší pochodující mrtvé je k ničemu, nesoustředěný... Teprve až napodruhé se mi povede zadržet těla valící se jako kobylky na kruh, ve kterém seděli mnozí (6+3) a s trochou soustředění se pokouším zpomalit i ty nemrtvé za první hradbou zastavených (10+3).

Kéž by to zabralo na vše... Sevřeným hrdlem a hrudí se sípnutím vydechnu, když davem mrtvých začnou létat černé výboje, zasáhnou Lakshmi, Ivana, Lylu, Mikkela a další... naše rodina padá duše po duši k zemi a já jsem moc zbabělec soustřeďovat se teď na to, kdo... komu stále tluče srdce.

(37%)
 
Vypravěč - 06. prosince 2019 23:34
pagan_raven_triskele_by_skjaldmaerpyrographyd9fz7yu5694.jpg

Slepá ulička

Stockholmské sanktum


Astrid se podaří bílou dívku ochromit pomocí telepatie, na malou chvíli - to však stačí k tomu, aby ji zasáhl Liudvikas židlí. Děvče částečně omámené docela tvrdým nárazem Dragostanově přesile nevzdoruje příliš, skleněná ostří a špičky se o jeho kamenné tělo jen tříští a brzy bílá díky nedostatku možnosti se pořádně nadechnout omdlévá.

Viktorija dává démonicky vyhlížející stvůře zabrat, zatímco Oren se pokouší prořídnout řady nemrtvých útočícími šlahouny, Reyovi se daří jich hrstě upéci výboji elektřiny a Mei pro změnu dračím dechem, zuby, a drápy, zatímco Han přihlíží.

Prvně se to nezdá být zlým. Leif pravda zemřel, a osud Kirsten je neznámý. Ale jeden ze soupeřů je přemožen, druhý pod drápy vlčice zdá se umdlévat i přes svou velikost taky a jedna řada zombie padá za druhou. Na prázdná místa však tlačí se další...

... a tak to trvá celou hodinu. Všichni začínáte být vysílení. Han padl, smeten a rozerván nestřeženou skupinkou nemrtvých. Oren je těžce zraněný, potrhán, nemůže vstát - kromě Liudvikase s regenerací a Mei a Dragostana s odolností kůže trpí každý z vás nějakým zraněním. A všichni, bez výjimky, únavou.
Plameny z jižní strany zesílily. I přes drobný deštík, které je zpomaluje, pomalu pohlcují jižní stranu sankta. Druhá strana, severní strana, kudy dveřmi a dalšími okny valí se další a další přívaly nemrtvých, zase nese větší a větší chlad.

"Astrrrrid..." snaží se dovolat velitelky Dragostan momentálně v lidské podobě, skloněný nad Orenem, pokoušeje se léčit jeho rány.
"Tohle je marrrne... my musime prrrryč. Do pevnosti. A... jeden by měl zustat, zničit ustupnou cestu."

A i přes zaváhání, Astrid nakonec zavelí k ústupu, s tím, že se rozhodla být tou, kdo zůstane, zničí portál a umožní ostatním bezpečný ústup. Vůbec probojovat se k zamčené komoře je oříšek, a při pokusu poskytnout vám čas zprovoznit průchod do pevnosti utrpí těžká zranění Viktorija.

Průchod je chaotický... a dřív, než se Astrid vůbec vzmůže na obranu a pokus zničit portál, je přívalovou vlnou nemrtvých vyloženě mrštěna za ostatními do portálu.

Zombie na druhé straně světa

Pevnost Triskelion, 20:30


Malý sklad ani náhodou nemůže udržet takovou tlačenici. Astridiny schopnosti zareagují spíš instinktivně, a mechanika dveří se pokřiví, kov povolí... moc to ovšem nepomůže. Dragostan, Mei, Rey, Viktorija, Liudvikas, Oren a Astrid se ocitnou na zemi, zatímco stovky nohou šlapou přes ně. Nikdo se pořádně nemůže soustředit na telepatické spojení.

Jako by to nebylo vše, portálem projde nová tvář.
Zobrazit SPOILER

Trvá jen moment, než svoje oponenty kostlivé stvoření, které se chová příliš inteligentně na konstrukt ale je o něm těžké si představit, že je snad také Nadaným, uvězní v ledové krustě - než se z ní vymaní (a měli by to udělat rychle, než je mráz a nedostatek kyslíku přemohou) je smrtka pryč. Viktorija, i kdyby vysvobozena z ledu, však už být probuzena nemůže.

V zástupu nesčetných nemrtvých si klestí cestu pevností, žádné z dveří, ani ty nejpevnější hermetické, stvoření nejsou překážkou, zůstávají zničené v rámech. Neomylně následuje stopu života až do zahrad... kde vkročí a rozhlédne se. Nebýt doprovázeno hordou nemrtvých, snad je na moment zaměněno s jednou z masek.

Hudba, hovor, a pro některé i alkohol zastřely varovné signály, a horda zombie v zahradách je pro některé tudíž jako blesk z čistého nebe. Vrhají se po všech Nadaných v zahradách, zatímco jejich mlčenlivé kostnaté velení vysílá z dlaní podivné blesky černé energie. Mezi první oběti se čítá Lakshmi, která se hrdinně vrhne před Liliana a pod zásahem umírá, Mikkel, který je zasažen v pokusu o útěk do zad, a zásahem umírá, Thadeus, který se pokouší zaštítit Valerii, a zásahem umírá. Také Ivan, Lyla, Callum, a Anna, kteří však pod zásahem černým bleskem pouze upadají do bezvědomí.

Stvoření se zdá být neskutečně silné. Útoky na něj jsou úspěšné jen v případě 9+ hodů, zdá se být absolutně imunní proti mentálním útokům a příkazům i jiným formám manipulace. Pokud odrazit či odfouknout kryje ledovými stěnami, vypomáhá si i manipulací s kovem a hordami zombie kolem a s každým zásahem černého blesku zdá se nabývá na síle.
 
Cassandra Caerwynn - 03. prosince 2019 21:48
cara+delevingne+suicide+squad+european+premiere+3xkb1rwkshul(1)1700.jpg

Taneček při Měsíčku

Obrázek




Trochu se uculím na Nika.
"I kdyby jsi byl dneska jen jediný, budu strašně mooooc ráda." usměji se na Nika ještě více, možná, trochu jako dítě ale moje radost byla zato upřímná. A ladně,, lehce položila jsem svou ruku do té jeho.
Co se tance samotného týkalo, nebylo to žádné velké umění nebo konkrétní styl, bylo to prostě tak jak jsem to prostě cítila a nebo jak mě potom vedl Nik. Prostě takový vílí styl bych to nazvala. Usmívala, smála jsem se na celé kolo. Prostě šťastná.

James někdy mezitím říkal něco o nějaké hře, ale to mi šlo jedním uchem dovnitř a druhým zase ven, aniž bych to brala nějak více navědomí. Oči a víceméně celou svou hlavu jsem měla teď pro Nika.
Až pak jeho slova mě tak nějak vrátí trochu do reality zase.
"Co...? Umm... jo jasně, určitě!" přikývnu mu horečně. Sice nevím pořádně čemu, ale pak mi to tak nějak došlo, když jsme se připojili ke hloučku hrajících, hrajících flašku. Nu, proč ne.


 
Marisol Gutiérrez - 03. prosince 2019 09:44
mari43460.jpg

Představování a hra

Triskelion


James se nakonec utrhne z toho vrtění, které nazývá tancem, a dá si se mnou panáka. Dlouho se mnou ale nevydrží, protože zase utíká pryč. Mia se nezdá být z uměleckého díle na mé puse nějak zvlášť unešená, škoda, ale co se dá dělat! Nemám čas ji ani přinutit, aby si se mnou dala jednu tequilu, protože k nám Valeria přitáhne Thadea.

"Hola a díky," pozdravím ho s úsměvem a přijmu lichotku. S Thadeem jsem už párkrát mluvila, divil se tenkrát, že mám vůbec nějaké teoretické znalosti, co se lékařství týče. "Dáš si tequilu?" nabídnu mu a jestli bude chtít, nalévám ji, zatímco na mě Val pěje ódy. Zasměju se. "Ty mi teda dneska dáváš, jedna lichotka za druhou! Moje máma dělala na neurochirurgii, tak jsem chtěla jít v jejích stopách, přirozeně," moje poslední slova míří spíš na Thadea, protože Val nás zase opouští ve svém neverending questu se o všechny postarat.

James nás všechny svolává na flašku. Supr! Co by to byla party v Triskelionu bez flašky! To mě zajímá, co to bude za drámo tentokrát. "Přidáte se?" zeptám se Thadea a Mii, ale ani jeden neprojeví touhu se líbat s lidmi v kruhu, tak jdu nakonec sama. Než jdu do kruhu, ještě si rychle naleju něco, co pila moje máma - panáka tequily a zbytek skleničky doleju sodovkou. Pak se v kruhu posadím vedle Dana. Yuri se taky nepřidala, ale nepřekvapuje mě to.

Lahev se nejdřív zastavuje na Wandě, která se raději napije, než aby se trochu uvolnila. Pak na Eliotovi, který po zadku plácne Blagdena po kočičí prdeli. Vyprsknu smíchy, ale další obětí jsem už já. Svůj úkol si vyslechnu s úšklebkem. "Tak na to mám perfektní historku!" skoro tlesknu potěšeně rukama, ale zarazím se, protože v jedné pořád držím skleničku.

Bylo to hodně trapný, ale ať si i ostatní užijou tu trapnost, i když jen z druhé ruky. "Takže, od malička jsem chodila k tomu samému zubaři, ale byl už starej, tak šel do důchodu. Máma mě protlačila k jednomu známému zubaři, který byl docela fešák. No, docela, byl to fešák. Po vstupní prohlídce mi řekl, že je asi těžké takhle přijít k absolutně neznámýmu člověku. A já mu na to odpověděla, že se přeci už známe, když byl teď v mojí puse přes dvace minut...," odmlčím se, aby každému mohlo dojít, co moje osmnáctileté já tenkrát řeklo. "No a to není všechno. Když jsem tam šla za rok na preventivku, tak jsem si před tím dala sušenku s trávou. Nesuďte mě. Když jsem pak ležela na křesla, tak jsem si všimla, že je ten zubař nějaký rudý a divně dýchá. Nechápala jsem, co se děje, dokud jsem si neuvědomila, že mu ve svém zhuleném stavu celou dobu olizuju prsty. Měl totiž ochucené rukavice," napiju se, protože kdo by po tomhle nepil? "A to je můj největší trapas ve dvou dějstvích!" uzavřu to s úšklebkem.

Jsem připravená to dalšímu člověku pořádně zavařit, ale pak roztočím lahev a ta ukáže na Nika. Tomu nechci nic peprného přiřazovat, protože jsem možná svině, ale ne až taková svině. "Niku, zapleť mi ten nejhezčí cop, co umíš!" vyberu mu úkol vesele. Jako jedna z mála jsem si s vlasy nic nedělala.
 
 
456455 454 453 452 451 450 449 448 447 446 445 444 443 442 441 440 439 438 437 436 435 434 433 432 431 430 429 428 427 426 425 424 423 422 421 420 419 418 417 416 415 414 413 412 411 410 409 408 407 406 405 404 403 402 401 400 399 398 397 396 395 394 393 392 391 390 389 388 387 386 385 384 383 382 381 380 379 378 377 376 375 374 373 372 371 370 369 368 367 366 365 364 363 362 361 360 359 358 357 356 355 354 353 352 351 350 349 348 347 346 345 344 343 342 341 340 339 338 337 336 335 334 333 332 331 330 329 328 327 326 325 324 323 322 321 320 319 318 317 316 315 314 313 312 311 310 309 308 307 306 305 304 303 302 301 300 299 298 297 296 295 294 293 292 291 290 289 288 287 286 285 284 283 282 281 280 279 278 277 276 275 274 273 272 271 270 269 268 267 266 265 264 263 262 261 260 259 258 257 256 255 254 253 252 251 250 249 248 247 246 245 244 243 242 241 240 239 238 237 236 235 234 233 232 231 230 229 228 227 226 225 224 223 222 221 220 219 218 217 216 215 214 213 212 211 210 209 208 207 206 205 204 203 202 201 200 199 198 197 196 195 194 193 192 191 190 189 188 187 186 185 184 183 182 181 180 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2019 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.58373999595642 sekund

na začátek stránky